Sámo

Samo / Sámo
     
Příjmení:
Surname:
- -
Jméno:
Given Name:
Sámo Samo
Jméno v originále:
Original Name:
Sámo
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
-
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
král King
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.658
DD.MM.658
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- -
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
V písemných pramenech (např. v Gestech) je uváděna titulatura v podobě rex, tedy král, nicméně používání tohoto slova bylo v té době do nemalé míry rozkolísané. -
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1mo
URL : https://www.valka.cz/Samo-t10983#33902 Verze : 0
Sámova říše představuje první mocenský útvar západních Slovanů. Naše znalosti o tomto vládci, stejně jako o jeho říši, jsou limitované. V písemných pramenech se Sámo vyskytuje především v souvislosti s bojem proti franskému králi Dagobertovi I. V mnoha ohledech je proto nutné spoléhat na archeologické prameny.



Písemné prameny
Základním písemným pramenem je tzv. Fredegarova kronika (Chronicarum quae dicuntur Fredegarii Scholastici libri IV). Sámovi jsou v ní věnovány dvě kapitoly. Jedna popisuje jeho příchod a protiavarské povstání, v jehož souvislosti se měl stát vládcem slovanských kmenů. Druhá zaznamenává genezi konfliktu s Franky a jejich neúspěšné tažení proti Sámovi. Tato část kroniky vznikla zřejmě okolo roku 660 v Burgundsku.


Další dva prameny zaznamenávají jen boj s franskou říši, oba však tendenčně. Jedná se o Činy krále Franků Dagoberta I. (Gesta Dagoberti I. regis Francorum) z první třetiny 9. století. Problém je, že neznámý mnich kláštera v Saint Denis psal dílo jako Dagobertův oslavný životopis. Částečně přejal Fredegara, některé pasáže ovšem upravil podle své potřeby. Cílem sepsání díla Obrácení Korutanců a Bavorů na víru (Conversio Bagoariorum et Carantanorum) bylo podepřít právo solnohradského arcibiskupství na Panonii. Autor Obrácení čerpal informace z Činů.



Sámo
Není bohužel nic známo o Sámově životě před jeho příchodem ke Slovanům. Celková útržkovitost informací tak poskytuje prostor různým hypotézám a spekulacím. V případě jeho jména se uvažovalo o zkratce nějakého slovanského jména, slovanském panovnickém titulu či o židovském původu. Nejpravděpodobnější se zdá být keltský původ. Franská říše nebyla z hlediska národnostního složení ani zdaleka homogenním útvarem. Značnou část tvořilo Galorománi, tedy romanizovaní Keltové. K nim zřejmě patřil i Sámo. Zcela jisté není ani místo, ze kterého pocházel, ale jako nejpravděpodobnější se jeví ta verze, podle které pocházel z okolí města Sens. Většinou se uvádí, že Sámo byl kupcem, existuje ale i teorie, podle které byl příslušníkem nižší šlechty.



Sámův příchod ke Slovanům
Podle údajů Fredegarovy kroniky se Sámo v roce 623 nebo 624 vydal v čele kupecké karavany ke Slovanům. Předpokládá se, že nešlo o misi zaměřenou na směnu obyčejného zboží jako je třeba med. Sámo mohl nabízet franské zbraně a odvážet si otroky. Mohl také směřovat do centra avarského kaganátu či do místa styku avarské a slovanské populace s cílem získat luxusní zboží z Orientu. Existuje totiž hypotéza, že v této době došlo k obnovení tzv. hedvábné stezky, přičemž její vstup do střední Evropy měli kontrolovat právě Avaři. Ani jedna teorie ovšem není prozatím jednoznačně doložitelná.



Protiavarské povstání
V době Sámova příchodu mělo dojít k protiavarskému povstání slovanské populace - moc avarského kaganátu ve srovnání s předchozím obdobím viditelně poklesla. Sámo se měl postavit na stranu Slovanů a pro svou prospěšnost, schopnost či užitečnost být vyvolen do jejich čela. Je nejasné, v čem jeho prospěšnost spočívala. Jistě to musel být statečný muž a karavana určitě nebyla bez ozbrojeného doprovodu, ale těžko předpokládat, že by přítomnost těchto mužů výrazně zvýšila vojenskou sílu Slovanů. I kdyby skutečně vezl Sámo zbraně, určitě by nepředstavovaly rozhodující množství výzbroje. Mezi Slovany byli zřejmě též zdatnější vojevůdci, ostatně v předchozích letech často bojovali právě po boku Avarů. Slovanská pěchota a avarská jízda se na bitevním poli celkem úspěšně doplňovaly.


Existuje proto hypotéza, vysvětlující zmíněnou užitečnost jinak. Sámo mohl být v roli oficiálního zástupce franského krále. Jeho přínosem mohla být část austrasijského vojska, která mohla výrazně posílit slovanské bojovníky. Slovanští velmoži se na druhou stranu mohli zavázat k určitému stavu poddanosti vůči franské říši (volnějšímu než v případě Avarů), a zároveň tak zajistit část franské východní hranice. Sámova instalace do jejich čela by tak mohla být součástí dohody. Bez zajímavosti není skutečnost, že v roce 623 se stal austrasijským králem ambiciózní Dagobert I.



Boj s Franky
Právě střet s Dagobertem I. představuje další událost, o které jsme informováni. Dagobert se v roce 629 stal po smrti svého otce králem všech Franků a růst jeho moci kolidoval s růstem moci Sámovy říše. Příčinou konfliktu z roku 631/2 bylo podle Fredegara přepadení franských kupců někde na území Sámovy říše. To může být autorova fabulace, záminka použitá franskou stranou či skutečná událost. Je však nepravděpodobné, že by jejím inicátorem byl sám Sámo. Mohlo jít o náhodnou příhodu či událost, k níž došlo v oblasti mimo přímou Sámovu kontrolu. Každopádně k Sámovi měl dorazit vyslanec franského krále Sicharius, který požadoval náhradu. To Sámo podle Fredegara odmítal, navrhoval ovšem zřízení soudů, které by řešily vzájemné spory. To Sicharia neuspokojilo, a tak použil v debatě i argumentu o vztahu poddanosti Sámovy říše vůči říši franské. Sámo tento argument neodmítl, jen ho podmínil nutností přátelských úmyslů. Sámo neměl důvod přát si konflikt s Franky, avšak rozhovor se Sichariem skončil hádkou a jeho vykázáním, na což Dagobert reagoval tažením. Fredegar připisuje vinu Sichariově diplomatické neobratnosti a prchlivosti, avšak ten mohl jednat podle instrukcí austrasijské šlechty či samotného panovníka.


Fredegar mluví někdy o třech, někdy o čtyřech proudech franského vojska. Jeden proud tvořili Austrasijci, druhý proud najatí Langobardi, třetí pak Alamani vévody Chrodoberta. Na výpravě se pravděpodobně podíleli i Bavoři, kteří již také uznali merovejskou nadvládu. Oni by byli tím čtvrtým proudem. Mohli ovšem táhnout společně s Alamany, kteří pravděpodobně procházeli jejich územím. Austrasijci asi postupovali z Met podél Mohanu na východ. Alamani zřejmě táhli podél Dunaje a Langobardi dorazili snad někam do oblasti poblíž Carnunta, do kterého vedla antická stezka z Benátek. Mohutná síla franského vojska vypovídá síle protivníka, o Dagobertových schopnostech a jeho ambiciózních plánech na východní hranici franské říše, jejichž úspěšná realiyace by posílila jeho postavení na domácí scéně. Alamani i Langobardi byli úspěšné. Jejich formace dosáhly vítězství a odvezly si bohatou kořist. Hlavní - austrasijský - proud, proti kterému Slované soustředili většinu svých sil ještě před vstupem do centrální oblasti své říše, byl ovšem poražen u Wogastisburgu, což určilo konečný výsledek celého konfliktu. Sámo neobrátil po vítězství nad Austrasijci svá vojska proti Langobardům a Alamanům (jejich úspěchy nebyly zřejmě natolik strategicky významné, aby mělo smyslu vést v jejich oblasti další boje), ale naopak vpadl do sousedního Durynska, čímž převzal iniciativu. V následujících letech se tyto vpády opakovaly. Otázkou zůstává přesná lokalizace Wogastisburgu. Jako nepravděpodobnější se v současné době jeví strategicky velmi výhodně situovaný vrch Rubín u Podbořan.



Sámova říše
Sámova říše neměla nějaké pevně ustálené hranice, nicméně zhruba lze její rozsah vymezit takto: na severozápadě sousedila s germánskými Durynky a Srby (kníže Dervan), na jihozápadě s Bavory, na jihu s Vallukovými Korutany (Slované) a na jihovýchodě v oblasti dnešního jihozápadního Slovenska s avarským kaganátem. Pro určení průběhu severní a východní hranice zatím chybí dostatek podkladů. Sámova říše měla své centrum pravděpodobně v oblasti dnešní střední a jižní Moravy s přesahem do dnešního jihozápadního Slovenska a severní části Dolního Rakouska. Nejdůležitější opevněná centra se zřejmě nacházela v Mikulčicích, Uherském Hradišti, Brně-Líšni a v Olomouci. Není přesně jasné, jak těsný byl vztah Čech k centru říše. Slovanská knížectví na západ od Čech zřejmě byla ve vztahu formální závislosti vůči Sámově říši, a tvořila tak nárazníkové pásmo mezi ní a franskou říší.



Sámo a jeho říše po válce s Franky
O dalším vývoji Sámovy říše po válce s Franky již bohužel nejsme z písemných pramenů v podstatě vůbec informováni. Lze předpokládat existenci nějakého mocenského útvaru či spíše menších kmenových útvarů, avšak v tomto se opíráme spíše o drobné a příliš neurčité písemné zmínky a o archeologické nálezy, které ovšem poskytují informace spíše obecnějšího charakteru - například o rozvoji pozdějších center již v 7. a 8. století. Zakončeme tedy naše vyprávění o Sámovi několika údaji z Fredegarovy kroniky. Sámo podle něj vládl 35 let (tedy zhruba do roku 658), měl 12 manželek a 37 potomků.




Zdroje:
LUTOVSKÝ, Michal - PROFANTOVÁ, Naďa: Sámova říše, Academia, Praha 1995; ISBN 80-200-0420-3
BLÁHOVÁ, Marie - FROLÍK, Jan - PROFANTOVÁ, Naďa: Velké dějiny zemí Koruny české I., Paseka, Praha - Litomyšl 1999; ISBN 80-7185-265-1
BÍLEK, Jiří: Hádanky naší minulosti 2: Praotec Čech přišel ve středu?, Euromedia Group - Knižní klub, Praha 2002; ISBN 80-242-0875-X
URL : https://www.valka.cz/Samo-t10983#287054 Verze : 0

Diskuse

V časopise Zbrane, streli, lovci, nepamätám si číslo ani autora, bol článok v ktorom autor na základe nejakých francúzskych archívnych materiálov tvrdil, že Samo nebol franský kupec ale slovan, dokonca kráľ. Vraj je tam uvedené Samo rex a tvrdí, že ak by bol pôvodom frank, nemohol by sa k Dagobertovi správať tak suverénne. Ani bývalý poddaný v novej funkcii by sa k Dagobertovi nesprával ako rovný k rovnému a také správanie je tam spomenuté.
URL : https://www.valka.cz/Samo-t10983#427375 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více