T-26PCH
Pro potřeby násilného překonávání vodních překážek vyvíjeli v NIBT a NATI od roku 1932 zařízení pro hluboké brodění pro tanky T-26.
Pro dvouvěžový tank T-26-1931 byla v roce 1933 vyrobena složitá konstrukce o váze asi 150 kg, nazvaná AT-1. Skládala se ze dvou trub o průměru 700 mm a délce 4 700 mm upevněných do dutých pancéřových hranolů nad blatníky (na suchu sloužily pro přepravu trubek). Tyto trubky zajišťovaly přívod vzduchu pro motor i osádku a odvod vzduchu a spalin. V případě poruchy byla osádka odkázána na pomoc zvenčí.
O rok později byla vyrobena souprava AT-2, také dvoutrubá, ale trubky o průměru 1 000 mm a délce 4 500 mm byly již upevňované na věže (zároveň sloužily pro nouzové opuštění vozidla). Odvod spalin byl přez záklopku do vody. Hermetizace vozidla byla provedena pěnovým kaučukem, kůží, plechovými kryty a tukem.
Pro jednověžové tanky T-26-1933 a pozdější byla souprava pro hluboké brodění vyvíjena souběžně se soupravou pro tanky BT v roce 1935. Skládala se z úzké dvoudílné trubky (délka 2 800 mm)upevněné na věž a speciální záklopky na odvod spalin pod vodu. Chlazení motoru bylo zajištěno zaplavením olejového chladiče (poprvé a naposled byly u T-26 vyřešeny problémy s chlazením), hermetizace standardně pěnovým kaučukem, kůží, plechovými kryty a tukem. Toto zařízení mělo fungovat až do rychlosti proudu 6 km/h.
Zdroj
KOLOMIJEC, M: T-26-ťažolaja suďba legkogo tanka, Eksmo, Moskva 2007
BARJATINSKIJ, M: Legkij Tank T-26,Broněkollekcija spec.no.2, Modělist-Konstrukťor, Moskva 2003
KOLOMIJEC, M., SVIRIN, M.: T-26-mašiny na jego baze, Stratěgia KM, Moskva 1999
Pro potřeby násilného překonávání vodních překážek vyvíjeli v NIBT a NATI od roku 1932 zařízení pro hluboké brodění pro tanky T-26.
Pro dvouvěžový tank T-26-1931 byla v roce 1933 vyrobena složitá konstrukce o váze asi 150 kg, nazvaná AT-1. Skládala se ze dvou trub o průměru 700 mm a délce 4 700 mm upevněných do dutých pancéřových hranolů nad blatníky (na suchu sloužily pro přepravu trubek). Tyto trubky zajišťovaly přívod vzduchu pro motor i osádku a odvod vzduchu a spalin. V případě poruchy byla osádka odkázána na pomoc zvenčí.
O rok později byla vyrobena souprava AT-2, také dvoutrubá, ale trubky o průměru 1 000 mm a délce 4 500 mm byly již upevňované na věže (zároveň sloužily pro nouzové opuštění vozidla). Odvod spalin byl přez záklopku do vody. Hermetizace vozidla byla provedena pěnovým kaučukem, kůží, plechovými kryty a tukem.
Pro jednověžové tanky T-26-1933 a pozdější byla souprava pro hluboké brodění vyvíjena souběžně se soupravou pro tanky BT v roce 1935. Skládala se z úzké dvoudílné trubky (délka 2 800 mm)upevněné na věž a speciální záklopky na odvod spalin pod vodu. Chlazení motoru bylo zajištěno zaplavením olejového chladiče (poprvé a naposled byly u T-26 vyřešeny problémy s chlazením), hermetizace standardně pěnovým kaučukem, kůží, plechovými kryty a tukem. Toto zařízení mělo fungovat až do rychlosti proudu 6 km/h.
Zdroj
KOLOMIJEC, M: T-26-ťažolaja suďba legkogo tanka, Eksmo, Moskva 2007
BARJATINSKIJ, M: Legkij Tank T-26,Broněkollekcija spec.no.2, Modělist-Konstrukťor, Moskva 2003
KOLOMIJEC, M., SVIRIN, M.: T-26-mašiny na jego baze, Stratěgia KM, Moskva 1999
