Main Menu
User Menu

Radovo češtinářské okénko

Diskuse
Vážení kolegové a přátelé, možná jste si všimli, že jsem to právě já, kdo přečte a gramaticky opravuje vaše články, které píšete pro větší slávu našeho servříku. Bohužel, musím přiznat, že v poslední době mám celkem dost práce.


V této rubrice vám budu čas od času předkládat různé fígle, pomocí kterých budete snadněji řešit různé gramatické problémy. Je mi jasné, že nemá cenu sem psát výňatky z Pravidel pravopisu, protože když některé jedince míjí od základky, nelze předpokládat žádnou zásadní změnu. Spíš půjde o takové jednoduché "návody".


Samozřejmě chápu, že ne každý má nadání pro jazyky, takže všechny chyby pramenící z nějakých češtinářských "zapeklitostí" bez řečí opravuji.


Na druhou stranu v poslední době musím opravovat chyby, které pramení nikoli z nedostatku jazykových vloh, ale především z lenosti. Zejména jde o:


Překlepy - nejde o chyby v pravém slova smyslu, ale o různě přehozená písmena ve slovech apod. Tady stačí, abyste si článek po sobě ještě jednou v klidu přečetli. Pokud máte stejný problém jako já, že máte svůj text "v hlavě" a očima po něm jen kloužete a případné chyby tak přehlédnete, zkuste článek dát nejprve přečíst někomu nezávislému nebo ho prohnat automatickými opravami ve wordu.


Pak jsou tu chyby, které nelze svalovat na nedostatek jazykových schopností, protože jde o čistě mechanickou věc. Pokud jste schopni zvládnout určitý formát zápisů na válce, určitě taky budete schopni zvládnout jednoznačně daný a neměnný formát zápisu některých slov. V tomto případě jde zejména o číslovky.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#293340Verze : 0
MOD
Číslovky


S ohledem na charakter článků, které tu všichni píšeme, mají číslovky nezastupitelnou roli. Bohužel málokdo je píše správně (v poslední době jde z mého pohledu vůbec o nejčastější gramatický problém na valce). Nehodlám vám tu popisovat druhy číslovek apod., zájemci nechť si příslušnou kapitolu nastudují ve výše zmíněných pravidlech. Zde jen několik zásad:


Číslovka je samostatné slovo, proto se za ním dělá mezera. Pokud se vyjadřuje slovy, vypadá zápis např. takto: Tisíc dvě stě padesát osm. (výjimkou jsou finance na složenkách, kde se všechno píše dohromady). Zde si dovolím malé odbočení, také u zkratek se dělá mezera, častý (a chybný) zápis zde na válce je např. Sgt.J.František, správně ovšem Sgt. J. František.


Zde na valce se často používá tento zápis data: 7.12.1941, je však chybný, správně se píše 7. 12. 1941 .


Kvůli linkátoru se však také zde na valce používá zápis ve formátu dd.mm.rrrr, čili 07.12.1941.


Takže, jde-li o nadpisy, tříděné seznamy, linky apod., pak třeba s nulami, hvězdičkami nebo co je třeba vložit, ale v plynulém textu bez nul před číslicí a s mezerami - jak správně poznamenal Palič.


V textu je také samozřejmě možné vypsat datum slovně (3. března), opět ovšem s mezerou za řadovou číslovkou.


Existují také méně obvyklé způsoby zápisu dat s lomítky a pomlčkami, avšak těmi se zde nebudeme zabývat.


Pokud se zápis číslovky provádí pomocí číslic, oddělují se mezerami po třech číslicích, např. 1 227 556. Jedna z nejčastějších chyb zde na valce je vkládání čárek či teček mezi skupiny tří číslic. Je třeba si ovšem uvědomit, že zápis 6,327 BRT, ve skutečnosti znamená šest celých tři sta dvacet sedm tisícin tuny.


Mezera se naopak nevkládá u desetinné čárky např. 6,24 t. Ani u přídavných jmen vyjádřených číslicí např. 10% ztráty (přídavné slovo "desetiprocentní").


Ztráty 10 % (základní číslovka "deset procent") se ovšem již opět píší s mezerou. Stejně tak znaménka početních úkonů - např. ráže 9 x 19 mm.


Je také možné zapsat "dalekohled s 20násobným zvětšením" (přídavné jméno dvacetinásobným), či "dalekohled se zvětšením 9krát" (násobná číslovka devětkrát) ani v těchto případech se mezera nepoužívá.


Dobře se to pamatuje podle jednoduché pomůcky - zkuste si daný zápis představit vypsaný slovně. Tam kde byste mezeru použili (např. oněch deset procent) se mezera použije taktéž (10 %), zatímco tam kde nikoliv (desetiprocentní) se mezera logicky nepoužije (10%)


Velmi často se nesprávně používá jakási koncovka u číslic (ty se však ve skutečnosti neskloňují) např. 20-tých let, box 18ti letadel apod.


Správně je ovšem 20. let a box 18 letadel.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#293344Verze : 0
MOD
Dobít vs. dobýt


Také častá "ošibka" Very Happy


Dobít nebo dobíjet můžete raněné zvíře, akumulátor, vystřílenou zbraň apod.


Avšak města, území, ženská srdce a vzdušná vítězství se dobývají.


Takže zbrojnoši dobili raněné nepřátele poté, co dobyli nepřátelské město. Zbylé nepřátele ještě dobijí, avšak zbylá města dobudou.


Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#293349Verze : 0
MOD
Typografická konvence (krátce):


Jeden z nejhorších prohřešků zde na valce. Autoři často nedělají mezeru za tečku za větou či čárku v souvětích. Tok textu se tak stává velmi nepřehledným.



Zásady:


Mezera se nevkládá před interpunkční znaménka (tečka, čárka, středník, dvojtečka a zrovna tak třeba vykřičník či otazník) a za ně se naopak vkládá.


Výjimkou je případ, kdy za zkratkou následuje čárka, potom se mezera nepoužívá.


Pokud věta končí zkratkou, další tečka se za ní nepíše. Tečka se nikdy nepíše za nadpisem. Popisky a legendy k obrázkům se neukončují tečkou ani tehdy, skládají-li se z více vět. Uvnitř závorky se tečka vkládá tehdy, je-li v závorkách celá věta. Např.: Jejich odvaha byla obrovská. (A ztráty také.) Jinak je první písmeno v závorce malé a tečka až za závorkou: Jejich odvaha byla obrovská (a ztráty také).


Také se do závorek nevkládá mezera, např. ( bílý ) špatně, (bílý) správně.


Za dvojtečkou se píše malé písmeno, následuje-li jedna věta (souvětí). Začíná-li po dvojtečce delší text nebo přímá řeč, píše se po ní písmeno velké.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#293351Verze : 0
MOD
Minulý čas a i/y


Vzhledem k povaze článků, vyskytujících se zde na valce, je jasné, že drtivá většina autorů píše v minulém čase, neboť se jedná o děje, které se odehrály v minulosti více či méně vzdálené.


Jedna z nejčastějších chyb zde je chybné určení správného i/y na konci sloves.


Nebudu vás zatěžovat příčestími, vzory apod., spíš vám předestřu jednoduchý fígl, s jehož pomocí můžete snadno odhalit, které i/y tam patří.


Než napíšete dané sloveso (např. pluli/y), spojte si ho v duchu s podmětem, tzn. kdo plul, dejme tomu, že pluly lodě a ještě si před podmět v duchu vložte ukazovací zájmeno: ty lodě pluly


Všimněte si, že ono prokleté i/y, o které nám jde, je totožné s písmenem v ukazovacím zájmenu.


Příklady:


ti vojáci pochodovali
ty letouny letěly
ty jednotky útočily
ta děla střílela


Měkké i se používá u životného mužského rodu (t.j. všechno živé - vojáci, muži, chlapci - vztahuje se to na ně ovšem i když zemřou, jak mi připomněl Jiří Fidler, takže i mrtví vojáci leželi Very Happy ).


Tvrdé y se používá u mužského neživotného rodu (vše neživé - stroje, tanky, vrtulníky) a ženského rodu (lodě, pušky).


U středního rodu se v jednotném čísle používá o (to dělo střílelo) v množném a (ta města hořela).


Dejte si pozor na správné určení podmětu, protože ve větě "stovky vojáků útočily" jsou podmětem "stovky" (ženský rod, ty stovky), nikoliv vojáci, proto musí být na konci y.


Pro ty, kterým dělá určení i/y v minulém čase, možná poslouží ICEho mnemotechnická pomůcka:


Ve větě:


Ženy si hrály s tvrdým a muži potom odcházeli s měkkým.


je to naprosto logické a snadno zapamatovatelné Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#293915Verze : 0
MOD
Jsem to omylem smazal, takže znovu: Very Happy


Zkratky:


- jsou definovány jako "ustálené zkrácení slova nebo slov".


Vznikají různými způsoby (první písmeno "p." - pán, slabika, vypsáním souhlásek "mjr." - major, první písmena složených slov "čs." - československý či slovních spojení "apod." - a podobně) tím se ovšem nebudeme zatěžovat, pouze si budeme pamatovat, že všech těchto případech se za zkratkou píše tečka a za ní se dělá mezera, protože i zkratka je samostatné slovo.


Naopak u zkratek vytvořených z prvního a posledního písmena slova (např. fa - firma) se tečka nepíše.


Na internetu lze nalézt kompletní seznam zkratek, bohužel zde je prostě potřeba se naučit, jak se ta která konkrétní zkratka píše. Zatímco třeba "př. n. l. - před naším letopočtem" se píše zvlášť a za každou tečkou se dělá mezera (jde o tři slova), tak třeba u "atd. - a tak dále" se prostě píše dohromady, jakoby šlo o jedno slovo.


Určitou specialitou jsou zkratky převzaté z angličtiny (např. Mk.I), kde se v češtině často užívá tvar bez mezery za tečkou, ačkoliv to není češtinářsky správně.


Značky:


Za značkami se na rozdíl od zkratek tečka zásadně nepíše. Jejich forma je také přesně definována a je striktně stanoveno, která písmena budou malá a která velká (např. cm, kV, USA apod.


Pak ještě existují zkratková slova (např. kolchoz, sovchoz apod.), která se v textu normálně skloňují.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#293945Verze : 0
MOD
Psaní velkých písmen


Jedná se o jednu z nejtěžších češtinářských disciplín. Opět musím konstatovat, že správné používání velkých písmen má, vzhledem k charakteru článků publikovaných na tomto servru, klíčovou roli (a opět se přitom jedná na valce o jedny z nejčastějších chyb).


Jedná se o oblast natolik rozsáhlou, že k důkladnému pochopení vás musím odkázat na Pravidla.


Zde jen krátce (přeskočíme psaní dopisů apod. Very Happy):


1. Jednoslovné názvy např. osob, hor, zemí, světadílů, ale také knih, firem apod. se píší s velkým písmenem (Radek, Kordillery, Polsko, Ponorka, Avon apod.)


2. Víceslovné názvy např. náměstí, ulic, poloostrovů, zálivů, moří, mysů, jezer, rybníků, řek apod. se píší s velkým písmenem v přívlastku (jaký, čí) (náměstí Karla IV., ulice Legií, Apeninský poloostrov, Perský záliv, Mrtvé moře, Hornův mys, Černé jezero, Bílý rybník, Zlatá řeka apod.). Pokud ovšem je součástí onoho víceslovného názvu opět další vlastní jméno, budou velká písmena obě (Nízké Tatry apod.)


3. Jako předchozí skupina, avšak s předložkou - zde se píše velké písmeno předložky a první písmeno následujícího slova (např. ulice Pod Kaštany, krčma U Pirátského papouška apod.)


4. U jmen sídel (města, čtvrtě, sídliště) se používají všechna písmena velká vyjma předložek (Ho Či Minovo Město, Dvůr Králové nad Labem). Výjimku opět představuje situace, kdy se v názvu objeví některý z případů uvedených v bodě 2 (např. Kostelec nad Černými lesy, Fryšava pod Žákovou horou apod.)


5. jména osob se píší s velkým písmenem (malým se píší voj. hodnosti a šlechtické tituly), u cizích jmen respektujeme původní formu zápisu (d´Artagnan, O´Gilvy, McCarthy apod.)


U přezdívek a přízvisek se píše velké pouze první písmeno (Učitel národů, Panna orleánská, Mistr sázavský apod.)


6. označení národnosti, kmenové či rodinné příslušnosti se píše s velkým písmenem (Sudetský Němec, Přemyslovci, Skandinávci, Pražané apod.).


k označení antropologické skupiny, příslušníka církve či určitého kolektivu se používá naopak písmeno malé, např. pokud míníme pražany jakožto husitský svaz, píší se s malým p (obdobně Sparťan = obyvatel Sparty; sparťan = fanoušek klubu), dále sem patří černoch, běloch, (od roku 1993 také indián, neboť prý jde o antropologickou skupinu, nikoli jméno národa), katolíci a protestanti, muslimové a křesťani apod.


7. přídavná jména (nejčastější chyba na valce) jsou buď přivlastňovací odvozená od vlastních jmen a pak se píší s velkým písmenem (Rusův, Aniččin, Radkův) nebo všechna ostatní Very Happy a pak se píší s malým písmenem (irácká vojska, německý letoun apod.)


8. Instituce a regiony mají svoje oficiální názvy, proto se bude psát např. Armáda České republiky a česká armáda. U regionů je třeba dávat pozor na to, co je součástí názvu a co nikoli např. jižní Pacifik a Jižní Karolina.


Toto vám musí pro účely www. valka stačit, už mě bolí prsty od ťukání do kláves Very Happy Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#294572Verze : 0
MOD
Zákeřnosti Very Happy




Pár zákeřností paní češtiny:


Výjimka


se často píše jako vyjímka. Je to ovšem špatně, ačkoli toto slovo je utvořeno od slovesa vyjímat.


Ovšem i výčitka je obdobně odvozena od vyčítat a přesto (snad) nikdo nepíše "vyčítka".



Standard


se často píše jako standart


opět chyba, standarta je druh praporu, správně se píše standard, standardní, standardně, standardizace apod.




Další často používané slovo v článcích na valce je datum.


Množné číslo je ovšem data, nikoli datumy.





Dodám ještě tvary, které se tak často na našem servru neobjevují, přesto je dobré o nich vědět.


Velmi často se např. používá "ultraspisovné" kdyby jste, aby jste apod. Správně je ovšem kdybyste, abyste.


A teď kontrolní otázka, soudruzi, vy ššmejdi jedni Very Happy Very Happy, co je tedy správně - aby jsme či abysme??


Samozřejmě abychom!! Very Happy Wink




Dnes už poslední slibuji - jakoby a jako by.


Ačkoliv většina lidí tyto výrazy považuje za zcela rovnocenné, není tomu tak. Jejich použití se řídí striktními pravidly. Když vám napíšu, že jakoby se používá v oznamovacím způsobu a jako by v podmiňovacím, asi vám to moc neřekne, že Very Happy.


Jednoduchý fígl: v duchu si zkuste vložit tvar "jako kdyby". Tam, kde to význam věty umožní, se používá tvar "jako by".


Příklad:


"Bije se, jako by tančil." (jako kdyby)


"Při boji jakoby tančí." ("Při boji jako kdyby tančí" je zjevně velmi křečovité Very Happy)
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#296332Verze : 0
MOD
Předložky s a z


Naštěstí jde o téma poměrně jednoduché, přesto se v něm celkem často chybuje.


Předložka z se používá jen ve spojení s 2 pádem. Pomůžeme si otázkou koho, čeho.


Vyskočil z letounu, vylezl z tanku, vystřelil z pušky, seskočil z koně apod.


Předložka s se zase používá jen ve spojení se 7. pádem. Pomůžeme si otázkou kým, čím.


Útočil se strachem, bojoval s nepřítelem, vyrovnával se s bolestí apod.


Výjimky, na které je čeština jinak bohatá, tu naštěstí nejsou, až na jednu zvláštnost. Kdo s koho se píše se s. Proč? Protože jde o 4. pád, nikoliv o 2. Podobně se také píše knižní spojení "být s to" (ve smyslu být schopen).


Předpony s a z



Předpona s se používá u slov, která vyjadřují mají význam směřování dohromady (shromáždit, sbalit, shluk), která mají význam směřování shora dolů nebo pryč z povrchu (seskočit, slézt, shodit) a v některých ustálených případech (strávit, skonat, spáchat apod.)


Předpona z se používá u slov, která vyjadřují výsledek děje (zjistit, zblednout, zpozorovat), u sloves tvořených z podstatných či přídavných jmen (která jinak jako slovesa neexistují - zocelit, zkapalnit) a opět v některých ustálených případech (zkoumat, zpívat, zkoušet apod.)



při použití těchto předpon může snadno dojít ke změně významu slova:


sběhnout můžeme z kopce, ale zběhnout z armády


slézat můžeme ze stromu, ale zlézat hradby


stékat může voda, ale ztékat můžeme opevnění


správa je řídící instituce, ale zpráva je informace
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#296836Verze : 0
MOD
Hamás a Fatáh


ten Hamás, to hnutí Hamás, to Hnutí islámského odporu
ten Fatáh, to hnutí Fatáh, to Palestinské národně osvobozenecké hnutí


znepřátelená hnutí Hamás a Fatáh (ta hnutí)


znepřátelený Hamás a Fatáh


znepřátelení bojovníci Hamás a Fatáh (ti bojovníci)
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#299551Verze : 0
MOD
Pomlčka a spojovník

Lidé velmi často tyto dva znaky zaměňují (nebo dokonce ani nevědí, že existují dva různé znaky), ale každý z nich má přitom svoji specifickou funkci). Na druhou stranu, u pomlčky např. aplikace word dokáže použít tzv. nezlomitelnou mezeru, což znamená, že dva výrazy oddělené pomlčkou nebudou rozděleny, vyjdou-li na konec řádku. Aplikace word pak řádek rozdělí jinak. Bohužel toto editor na valce neumí. Dokonce ani neumí zapsat pomlčku a používá jen spojovník. Jaký je v nich rozdíl?


Pomlčka je delší vodorovná čárka. Naznačuje větší přestávku v řeči nebo od sebe výrazně odděluje části vět. Pomlčka je z obou stran oddělena mezerou. Nemusí tomu ovšem tak být vždy.


Spojovník je kratší vodorovná čárka. Používá se k vyjádření těsného spojení slov.


Tímto se my zabývat nebudeme, protože jak jsem řekl, stejně můžete napsat jen spojovník, který se ovšem na valce používá i ve funkci pomlčky.


Krátce si tedy řekneme jen, kde se dělá mezera a kde nikoliv.


Pomlčka se může použít:


- k výraznému oddělení vět (místo čárky například): Akce u Arnhemu – navzdory vysokému nasazení výsadkářů – byla zcela neúspěšná.
- k uvození přímé řeči (místo uvozovek): - Co teď děláš? – Píšu do Radova okénka. – Aha, takže zase nic užitečného. –
- k vyjádření přestávky v řeči: „Chcípni, ty - !“


Ve všech těchto případech se používá z obou stran pomlčky mezera.


Mezera se naopak nepoužívá v případech, kdy se pomlčka použije ve významu výrazů a, až, do, proti, versus:


První stíhací dvojice světa Boelcke-Immelmann. (a)
Max. rychlost 695-720 km/h v různých výškách. (až)
Trať Brno-Jihlava. (do)
Pistolnický duel Hickok-Tutt. (proti, versus)


Existuje však zásadní výjimka. Pokud je jeden ze spojených výrazů složen ze dvou slov, mezera se naopak použije.


Příklad: Trať Praha – Hradec Králové.


Spojovník, v našem případě tedy stejné znaménko jako pomlčka pouze bez mezer, se v praxi používá ke spojení:


- složených přídavných jmen (např. takticko-technická data). Pozor vynechání pomlčky může změnit smysl! Napíšete-li „žluto-zelená stuha“ zamená to, že je dvoubarevná, napíšete-li však „žlutozelená“, pak to označuje takovou tu nechutně jedovatou barvu.


- složených podstatných jmen (střelec-operátor). Opět pozor, stejný případ. Napíšete-li „instruktor-ženista“ znamená to, že daný voják vykonává dvě různé funkce. Avšak „instruktor ženista“ je učitelem ženijní přípravy.


- složených místních názvů (Frýdek-Místek). Stejně jako u pomlčky, tak kde je jedna (nebo obě samozřejmě) z částí dvouslovná, používá se místo spojovníku pomlčka s mezerami (Brno – Královo pole)


- na konci slov, která mají pokračování jinde (Lavočka mohla být dvou- až tříkanónová. Je také možno zapsat „2- 3kanónová“ to jsme už brali v číslovkách, že. Very Happy


- u některých cizích slov (Mosquito s 57 mm kanónem zvané „moucha tse-tse“)


- u výrazů „napíšete-li“ apod.


- u výrazů Rh-faktor apod.


- u cizích jmen (Saint-Exupéry)


a ještě jinde, ale tím už vás nebudu zatěžovat. Very Happy


Ještě poznámečka, spojovník na rozdíl od pomlčky by se měl opakovat na začátku nového řádku, pokud zůstal na konci předchozího.


To je ovšem na valce těžko realizovatelné, protože zobrazený text má jiné řádkování než text, který píšete. Takže až dáte "odeslat" bude to stejně vypadat jinak Very Happy.


Ale pamatujte na to, kdybyste náhodou něco zpracovávali ve wordu pro šéfa práci. Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#301207Verze : 0
MOD
Interpunkce (čili čárky ve větách a souvětích Very Happy )


Jde asi vůbec nejobtížnější češtinářskou disciplínu. Podle toho také vypadá interpunkce v článcích. Rozhodně ale nemám patent na rozum - zde dělám chyby i já.


Jedná se totiž o téma natolik komplikované a rozsáhlé, že o této části gramatiky dokonce byla napsána celá kniha!


Není v mé moci rozvést ani to, co bylo o interpunkci uvedeno v Pravidlech. Výsledkem by byl tak rozsáhlý článek, že by každého odradil už jen svou délkou.


Znamená to tedy, že máme na interpunkci zcela rezignovat? V žádném případě! Ono totiž to prokleté mrňavoučké znaménko může zcela změnit smysl věty.


Příklad jsem si vypůjčil od Aubise (nebo Aubiho, mě se ti dva pletou Very Happy ), protože se mi děsně líbil:


"Pánové Angličani, střílejte první!" - Jde o vcelku známý výrok galantního francouzského důstojníka, v kterési bitvě tuším sedmileté války (nechce se mi to hledat).


Podívejte se však, co se smyslem věty udělá jediná mrňavá čárka: "Pánové, Angličani, střílejte první!" - Z galantního kavalíra se tak rázem stává ostražitý velitel, který jako první zpozoroval nepřítele a své muže právě důrazně nabádá, aby protivníkovi nedali šanci a zahájili palbu dříve než on.


Co s tím? Mě nezbývá než na autory apelovat, aby se aspoň zkusili na tuto část podívat do pravidel nebo prošmejdit internet.


Sám přispěju jen drobnou radou k odstranění těch nejhorších chyb:


Spočítejte si slovesa v souvětích. Je-li tam více než jedno, musí být části vět buď spojeny spojkou, nebo odděleny čárkou.


Kam v takovém případě čárku umístit? Zkuste si jednotlivé věty souvětí v duchu spojit spojkou a. Tam kde by bylo a, tam bude místo něj čárka (nefunguje to ovšem vždy).


U spojek a, i, nebo, ani, anebo jsou lidé obecně přesvědčeni, že se před nimi čárka nepíše (u ostatních spojek se píše vždy). Platí to však jen v poměru slučovacím. Ve všech ostatních případech se před nimi čárka píše. (Pěkný příklad je hned ve výše uvedené větě "Spočítejte si...". Buď-nebo je poměr výrazně rozlučovací a čárka se proto vždy píše před nebo.)


Například:


a dokonce (stupňovací)


a přece (odporovací)


nebo (buď-nebo či buď-anebo) (vylučovací)


a tedy (a proto, a tak) (důsledkový)


ani-ani (důrazně rozlučovací)


U výrazu "a tak" se ovšem čárka nepíše, je-li možno jej nahradit výrazem "a tímto způsobem". Před "a" se také napíše čárka, je-li možno "a" nahradit "ale". (Nungesser kroužil a čekal na protivníka, a on nepřiletěl.)


Je-li možné část věty vypustit, aniž by celkově utrpěl její smysl, odděluje se tato část čárkami z obou stran (i případě, že by čárka stála před a). (Otto Kittel, slavné německé eso, se narodil v Československu.)


Ještě jsem si vzpomněl na krásnou memotechnickou pomůcku, kterou nás naučila paní učitelka na střední škole:


"Před který, že a aby, píší čárky i staré baby."


Pokud někdo zná nějaký další jednoduchý fígl, nechť ho sem napíše, budu jen rád za každý postřeh.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#301504Verze : 0
MOD
Jen dodatek k psaní čárky u nebo - pokud je "nebo" ve smyslu vylučovacím (exkluzivní nebo, logická operace XOR Smile), píše se čárka (buď přijdeš zítra, nebo tě nechci už nikdy vidět - stane se jedna, nebo druhá věc, určitě ne obě). Pokud je ve smyslu obyčejného nebo (logické OR), čárka se nepíše (příklad si vypůjčím z prvního příspěvku na této stránce: "zkuste článek dát nejprve přečíst někomu nezávislému nebo ho prohnat automatickými opravami ve wordu", což znamená že buď uděláte to, nebo ono, a nebo taky oboje - to je "normální" OR)
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#302038Verze : 0
Po gramatické stránce jsem s vámi skončil, holenkové Very Happy . Tedy ne, že bych už neopravoval vaše články, ale v tomto okénku – všechny základní češtinářské fígle jsem vám tu vypsal. Zda si to přečtete a budete používat, je jen na vás.


Já už budu jen připraven vám v tomto okénku pomoci radou, budete-li to potřebovat a odpovídat na vaše všetečné dotazy.




Na závěr něco málo o stylistice.


Slohová stránka článku není o nic méně důležitá než gramatická. Spíše naopak - ve čtivém článku vám čtenáři rádi odpustí i nějakou tu hrubku. Bohužel jde o věc, která se jen těžko dá nějak naučit – člověk musí mít cit pro jazyk a stavbu textu.


Narazil jsem v poslední době v článcích na pár stylistických chyb, díky nimž jsem schopen některé zásady zobecnit. Ostatně na praktických příkladech se to nejlépe vysvětluje.




1. Nepoužívejte výrazy, která by se mohly v jedné větě navzájem negovat:



"Na tento sestřel v průběhu dubna navázaly sestřely dvojice letounů F-4C, jednoho A-1H a poškození tří letounů F-4, přičemž druhá strana si nárokovala sestřel pěti MiGů-17 a jednoho MiG-21, ovšem zdá se, že hlášené výsledky byly poněkud značně nadsazeny, protože z dostupných materiálů lze ověřit pouze sestřel dvojice MiGů-17, jednoho A-1H a poškození jedné F-4C."


Použití kombinace slov poněkud a značně je nešťastná, protože si navzájem odporují. Výsledky mohly nadsazeny buď poněkud, nebo značně.




2. Dávejte si pozor na podmět a přísudek:


"V průběhu dubna byla konečně zprovozněna letecká základna ve Vinhu, na kterou byla neprodleně přemístěna dvojice MiGů-17 z 921. stíhacího pluku. Než však mohly být po přistání dotankovány a připraveny ke vzletu, bylo letiště napadeno americkými bombardéry, které mimo jiné zničily i oba letouny."


Podmětem byla původně dvojice, takže správně by bylo „než však mohla být dotankována“. Stačilo však před "mohly" vložit slůvko třeba letouny, stroje apod.


Další příklad:


"Na rozdíl od těžkých a pouze PLŘS vyzbrojených letounů F-4 byly letouny F-8E Crusader vyzbrojeny čtveřicí kanonů ráže 20 mm, což jim umožňovalo vést boj i bez použití PLŘS. Jejich nižší plošné zatížení jim potom propůjčovalo velmi dobrou obratnost, v níž jej sice MiG-17 překonával v horizontálním manévrování, avšak ve vertikále jej díky svému výkonnějšímu motoru byl schopen překonat a při použití správné taktiky vedení boje se jeho pilotovi mohlo podařit i MiG-17 vymanévrovat."


Hned dvě závažné chyby. Za prvé zde došlo ke změně podmětu (přechod z množného na jednotné číslo) a navíc druhá věta není ani vhodně zformulovaná. MIG jej překonával v horizontále, ale ve vertikále jej překonával taky. Autor sice chtěl říci, že ve vertikále byl lepší Crusader, ale napsal to opačně. Z kontextu to sice nakonec vyplyne, ale podmět není jasně vyjádřen a pochopení smyslu věty je tak ztíženo.


Lepší formulace by asi byla:


"Nižší plošné zatížení Crusaderu propůjčovalo velmi dobrou obratnost, v níž jej sice MiG-17 překonával v horizontálním manévrování, avšak ve vertikále byl Crusader ve výhodě díky svému výkonnějšímu motoru a při použití správné taktiky vedení boje se jeho pilotovi mohlo podařit i MiG-17 vymanévrovat."




3. Pozor na zcela nevhodné formulace:


"Mezi cíle amerických letounů se přitom poprvé dostaly i základny severovietnamského letectva, přičemž první bombardovanou základnou byla letecká základna Noi Bai, na kterou 2. 12. 1966 zaútočila smíšená bombardovací skupina letounů F-4C a F-105D, která na ni z výšky 2 000 metrů svrhla pumy, avšak byla napadena silnou skupinou MiGů-17 a MiGů-21 921. stíhacího pluku, které byly odstartovány proti narušitelům."


„Byly odstartovány“ je velmi nešťastná formulace – letouny mohly odstartovat nebo být vyslány (navíc opět došlo ke změně podmětu, řeč totiž byla původně o "skupině"). Všimněte si také častého použití výrazu "který".




4. Pozor na časté opakování stejných výrazů:


„Ostatní jednotky v tomto sektoru byly: Ponorka Giuliani, velitel C.C. Mario Tei a ponorka Torelli, velitel T.V. Enrico Gropalli (4a), které byly v Singapuru a byly připraveny k vyplutí do Bordeaux.“


Vyvarujte se příliš často používání spojovacího výrazu „že“ nebo "který" (viz výše):


„Po válce žil v ústraní a až ve svých osmdesáti letech přiznal, že v bitvě ustoupil, protože nevěřil, že další plýtvání životy jeho mužů přinese úspěch, neboť už dlouho předtím došel k přesvědčení, že válka je pro Japonsko prohraná.“





5. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ! Nepoužívejte příliš dlouhá souvětí, než čtenář dojde na konec, ztratí smysl věty. Raději je rozdělte na několik kratších vět či souvětí:


„MiGy-17 se do boje vrátily i poté, co byly nálety v roce 1970 obnoveny a díky využití zkušeností z dosavadních bojů, a jejich spojení s kvalitnějším výcvikem posádek, se podařilo docílit i lepších výsledků v boji, byť narostly i ztráty, neboť ani nepřítel nezahálel a připravoval své piloty na konfrontaci s malými a obratnými MiGy-17, což spolu se skutečností, že do výzbroje stíhaček F-4 byly vráceny kanóny znamenalo, že po opětovném zahájení bojů se mohly F-4 s MiGy-17 konečně utkat v přímém boji na malé vzdálenosti.“


Lepší formulace by asi byla:


„MiGy-17 se do boje vrátily i poté, co byly nálety v roce 1970 obnoveny. Díky využití zkušeností z dosavadních bojů, a jejich spojení s kvalitnějším výcvikem posádek, se podařilo docílit i lepších výsledků v boji. Avšak narostly i ztráty, neboť ani nepřítel nezahálel a připravoval své piloty na konfrontaci s malými a obratnými MiGy-17. Současně byly do výzbroje stíhaček F-4 vráceny kanóny, což znamenalo, že po opětovném zahájení bojů se budou moci F-4 s MiGy-17 konečně utkat v přímém boji na malé vzdálenosti.“




6. Naopak dvě jednoduché věty, které na sebe přímo navazují, je mnohdy vhodnější kvůli plynulosti toku textu spojit spojkou.


Pro dnešek vše, opět rád uvítám ohledně stylistiky jakékoliv další podněty.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#303666Verze : 0
MOD
Ode mne v tomto okénku zřejmě opravdu poslední příspěvek. Protože jsem se s Adminem shodli, že přepisy ruštiny z angličtiny jsou příšerné (Pokrishkin = Pokryškin), ačkoliv čeština je v tomto směru dostatečně bohatá, chtěl bych vám usnadnit převádění ruštiny do češtiny.


Azbuka:


latinka
azbuka
A, a
A, a
B, b
Б, б
V, v
В, в
G, g
Г, г
D, d
Д, д
je
E, e
jo
Ë, ë
Ž, ž
Ж. ж
Z, z
З, з
I, i
И, и
J, j
Й, й
K, k
К, к
L, l
Л, л
M, m
М. м
N, n
Н, н
O, o
O, o
P, p
П, п
R, r
Р, р
S, s
С, с
T, t
Т, т
U, u
У, у
F, f
Ф, ф
Ch, ch
Х, х
C, c
Ц, ц
Č, č
Ч, ч
Š, š
Ш, ш
Šč, šč
Щ, щ
Tvrdý znak
ъ
Y, y
Ы, ы
Měkký znak
ь
ju
Ю, ю
ja
Я, я




Základní pravidla přepisu ruských slov do češtiny:


Azbuka
Přepis
Příklad
Přepis příkladu
e
je - na začátku slova, po samohláskách a jerech (měkký ь a tvrdý ъ)
Есенин
Jesenin

ě - po д, т, н
Тургенев
Turgeněv

e - po д, т, н u jmen neruského původu
Бернштейн
Bernštejn

e - po ostatních souhláskách (po retnicích /hlásky b, f, l m,p/ se někdy píše ě, např. Goluběv)
Сергей
Sergej
ë
jo
Фëдор
Fjodor

ďo, ťo, ňo - po д, т, н (дë, тë, нë)
Будëнный
Buďonnyj

žo, šo, čo ščo - po ж, ш, ч, щ (жë, шë, чë, щë)
Хрущëв
Chruščov
э
e
Эрмитаж
Ermitaž
и
i - všude kromě po ь
Иванов
Ivanov

ji - po ь
Ильич
Iljič
ъ
vynechává se
адъюутант
adjutant
ь
vynechává se
Горький
Gorkij

ď, ť, ň - po д, т, н (дь, ть, нь)
Третьяков
Treťjakov
ы
y
Быков
Bykov
ю
ju
Юрий
Jurij

ďu, ťu,ňu - po д, т, н (дю, тю, ню)
Тютчев
Ťutčev
я
ja
Яковлев
Jakovlev

ďa, ťa, ňa - po д, т, н (дя, тя, ня)
Володя
Voloďa
кс
ks
Оксана
Oksana

x - u neruských slov
Александр
Alexandr
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#307866Verze : 0
MOD
Opravoval jsem teď jeden článek a narazil na problém, který jsem tu dosud nezmínil - výpustka.


Výpustka neboli trojtečka je speciální znak, většina lidí si myslí, že jde o tři normální tečky za sebou, ale není tomu tak (výpustka má jiné mezery mezi tečkami). Word ho umí zobrazit, popř. ho automaticky změní po napsání tří teček. Zde na fóru to ovšem nefunguje, použití tří obyčejných teček však není chápáno jako chyba.


Výpustka znázorňuje vynechání slov na konci či začátku věty, vynechání vět, nebo přerývanou řeč. Poslední možností se zabývat nebudeme, vzhledem k povaze našich článků přímou řeč téměř nepoužíváme.


Psaní výpustky se řídí obdobnými zásadami jako u ostatních interpunkčních znamének, je chápána jako jedno znaménko.


Nikdy se nekombinuje s další tečkou. Nikdy se nedělají mezi tečkami mezery. Nikdy se nepíší více než 3 tečky (výjimkou je případ, kdy se doplňuje obecně známá věc, např. jméno, pak počet teček odpovídá počtu znaků - "To je na h....") Very Happy


Pokud hodláme vynechat několik slov na konci věty, tři tečky napíšeme hned za poslední slovo a za třetí tečkou uděláme mezeru.


Drželi se statečně, ale co to bylo platné, když... Přesto se nevzdávali.


Pokud hodláme vynechat např. v citaci jednu nebo více vět, oddělujeme výpustku závorkami z obou stran.


„Boj zuří, každá vteřina je mi věčností, netrpělivě přebíhám, nervóza roste. (...) Druhá půlrota přešla již k útoku jiným směrem a já zde zůstal bez ní."


Pokud necitujeme od úplného začátku, napíše
se výpustka, udělá se mezera a pokračuje se slovem od něhož hodláme začít.



"... Druhá půlrota přešla již k útoku jiným směrem a já zde zůstal bez ní."
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#313873Verze : 0
MOD
Dovolil bych si citovat ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými editory, kapitola 4.2 Tři tečky:


Tři tečky znamenají vynechaný text (elipsu, výpustku). Píšou se vždy tři, nikdy dvě, nebo čtyři. Jestliže nahrazují vynechaná slova, např. v nedokončeném výčtu nebo ve zkráceném citátu, oddělují se od předcházejícího a následujícího textu mezerou. Pro tři tečky lze použít zvláštní znak (výpustku) nebo napsat tři jednotlivé tečky. Tři tečky na konci věty znamenají také tečku za větou.
Opravujeme domácí elektrické spotřebiče, jako ledničky, pračky, ...
Je-li obsah poštovní zásilky poškozen, ..., provozovatel musí uhradit ...
Je-li obsah poštovní zásilky poškozen, ..., provozovatel musí uhradit ...
... všechny další připomínky jsou oprávněné.



Pokud tři tečky naznačují zámlku, připojují se k předcházejícímu textu bez mezery.
Při pořáru skladu došlo k ztrátám na životech...


--------------------
konec citace
--------------------


Moje poznámky:
a) Ve druhé a třetí větě je v originálu použto výpustku a třech teček. Jak už Rad psal, v našem editoru to nelze rozlišit, tak se neděste, že je to tam dvakrát stejně Wink
b) Na začátku se píše, že tři tečky jsou odděleny předcházejícího a následujícího textu mezerou a najednou je v příkladech:
... poškozen, ..., provozovatel ...
Neděste se, to je jak s každým jiným slovem - je odděleno mezerou od slova před a za, ale od čárky za ne.
c) Toto je norma, ne pravidla českého pravopisu, takže jajich znění nemusí být úplně stejné. Třeba počet teček - norma narozdíl od toho co píše Rad nepřipouští psaní jiného počtu, byť by to bylo slovo známé délky.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#314148Verze : 0
Nějak jsem tady nezaregistroval častou záludnost, která spočívá v psaní slova tamější.


1. stupeň je totiž tamní ale 2. se tvoří ze základu tam + přípona ejší, tudíž tamější.


A na závěr poznámka k psaní cizích slov. Věta: "Plukovník ve svém volném čase kreslil skicy." je chybná. Správný tvar u podobných cizích slov je skici (vypadá to otřesně, ale je to tak správně).
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#315714Verze : 0
Měl bych na Radovo češtinářské okénko jeden dotaz ohledně psaní čárky ve specifickém případě - ve větě typu:


Kritika Dvojspolku, resp. Trojspolku však zůstávala bez odezvy.


Má za slovem "Trojspolku" být čárka, nebo nikoliv?
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#315828Verze : 0
Díky. Já s tímto mám ten problém, že si myslím, že se skoro všude, kde se občas nepíše, čárka psát má. Jenomže jak pořád vidím spousty textů, kde čárky podle mě chybí, tak začínám trochu pochybovat, jestli se nemýlím já Wink Je na to nějaké obecnější pravidlo? Včetně a respektive bysme tedy měli, ale co třeba věta:


Srbsko, ani žádný jiný stát nevystoupil proti Rakousku.


Tam by taky měla být čárka za "stát", že ano? A když se napíše:


Ani Srbsko, ani žádný jiný stát nevystoupil proti Rakousku.


tak taky s čárkou?
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#315830Verze : 0
Tak jsem zpátky z dovolené, abych mohl odpovídat na vaše všetečné dotazy. Very Happy


Jsem ale jen člověk a můžu se mýlit, ostatně jak jsem psal výše, o psaní čárek ve větách existuje celá kniha.


Osobně se domnívám, že čárky se použijí v obou případech, v tom druhém by podle kombinace ani-ani mělo jít o význam důrazně rozlučovací.


Ohledně interpunkce mi vyprávěla roztomilou poučku manželka. Když přišla na gympl, jejich češtinářka ji řekla: "Na základce jste se naučili, že se před spojkou "a" čárka nepíše. Na střední škole lidé s překvapením zjistí, že se někdy čárka před "a" píše. A JÁ vás naučím, že se před "a" čárka někdy nepíše."
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#315935Verze : 0
MOD
Jen takový malý postřeh z posledního opravování článků:


1. Pište spisovně a nepoužívejte dialekt nebo argot. Nepište mi tedy prosím "v listopadě", ale "v listopadu". Very Happy


2. Nepoužívejte amerikanismy, zejména zkratky WWI nebo WWII.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#321309Verze : 0
MOD
Rade,
zaujalo mne tvoje postesknutí nad "amerikanismy". Takže si dovolím předložit svoji nabídku, která zní: Mohu postupně procházet starší výtisky a přepisovat zkratky: WWI, WWII, atp. do našinštiny.


Očekávám, že od tebe a rady starších, získám souhlas a prováděcí směrnici.


Předpokládám, že by stačilo přepisovat zkratky pouze v kolonce: Předmět / Název česky (slovensky).
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#321319Verze : 0
MOD
Určitě, máš zelenou!


Na to já tedy rozhodně čas mít nebudu, takže Ti můžu jedině poděkovat!


Adekvátní zkratka v češtině, kterou znají i vyhledávače je 1. sv. v. a 2. sv. v., v textu je běžnější rozepsat slovo "válka", tedy 1. sv. válka a 2. sv. válka (to nepíšu Tobě, protože vím, že to znáš, ale obecně pro ostatní Very Happy ).
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#321322Verze : 0
MOD
Když jsme u těch amerikanismů, nepište mi prosím "Order of battle". Český ekvivalent je "bojová sestava".


A nedávejte do faktografických příspěvků smajlíky. Buď myslíte vážně, co píšete, nebo ne, a pak to raději nepište.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#323713Verze : 0
MOD
Při opravování posledních článků, jsem narazil na další zajímavůstku Very Happy a tou je psaní čárek před zkratkami apod. a atd.

Mají se psát, či nikoli?


Zde platí jednoduchá zásada:


Jestliže zkratky atd. či apod. naznačují pokračování několikanásobného větného členu (což platí ve většině případů), čárku před nimi nepíšeme. Příklad:


SSSR zvýšil produkci tanků, letadel, děl apod.


V den D vylodilo námořnictvo na pobřeží ohromující množství materiálu - výzbroj, potraviny, pohonné hmoty, těžkou obrněnou techniku atd.


Pokud však předchází těmto zkratkám vedlejší věta, čárka se před těmito zkratkami psát bude. Příklad:


SSSR zvýšil produkci tanků, letadel, děl, která se ukázala jako velmi potřebná, apod.


V den D vylodilo námořnictvo na pobřeží ohromující množství materiálu - výzbroj, potraviny, pohonné hmoty, těžkou obrněnou techniku, po jejíž přítomnosti volala zejména pěchota, atd.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#335558Verze : 0
MOD
Skloňování cizích mužských jmen a hodností


Opět jsem narazil při opravování na problémek, který mě ani nenapadl, že by mohl nastat. Nicméně stalo se tak, proto důležitá informace: cizí mužská jména se v češtině normálně skloňují!


Nemohu tedy napsat: "Richthofen zahájil palbu na D.H. 2, pilotovanou James McCudden."


Nýbrž: "Richthofen zahájil palbu na D.H. 2, pilotovanou Jamesem McCuddenem."


Totéž platí pro cizí vojenské hodnosti. Nemohu tedy napsat: "Richthofen zahájil palbu na D.H. 2, pilotovanou Sergeant Jamesem McCuddenem."


Nýbrž: "Richthofen zahájil palbu na D.H. 2, pilotovanou Sergeantem Jamesem McCuddenem."


Tam kde by skloňování vypadalo jako pěst na oko (např. u finských či maďarských hodností), je možno obejít problém použitím zkratky hodnosti, použitím jejího českého ekvivalentu či přepsáním do češtiny (seržantem) nebo je možno text upravit tak, aby hodnost i jméno bylo v 1. pádě:


"Richthofen zahájil palbu na D.H. 2, za jejímž řízením seděl Sergeant James McCudden."
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#340122Verze : 0
MOD
Skloňování a přechylování cizích ženských jmen


Naštěstí toto asi nebude náš hlavní problém, protože u nás ty ženské logicky nebudou tolik v kurzu Very Happy.



Pokud cizí ženské jméno přechýlíme, musíme ho skloňovat. Pokud ne (ponecháme ho v původním tvaru) neskloňuje se.



Přechylování cizích ženských příjmení není povinné ani podle pravidel českého pravopisu, ani podle ČSN, zákona, vyhlášky atd. Je mi jasné, že teď se mnozí zaradovali Very Happy, avšak z doporučení na stránkách Ústavu pro jazyk český, lze v zásadě shrnout toto:


Přechylování obecně zjednodušuje pochopení psaného textu v češtině: "Smith tiskne spoušť své M-4."
Tato žánrová větička z bojů v Iráku totiž může znamenat, že Smith je jak muž, tak žena.


Druhý problém může vyvstat, jestliže se boje budou účastnit dvě dámy: "Lt. Smith táhla Sgt. Wesson".
Tady totiž není jasné, zda Smithová táhla Wessonovou, nebo Wessonová Smithovou.


Nepřechylují se ovšem jména už vžitá bez přechýlení (Gina Lollobrigida, Edith Piaf, C. C. Catch apod.), u nichž obecná známost těchto jmen zabezpečuje správné pochopení. Naopak některá příjmení už zdomácněla v přechýlené podobě (např. spisovatelka J. K. Rowlingová)


Samotné přechylování se děje připojením koncovky -ová k základu jména, přičemž je možné toto příjmení vytvořit s jistou modifikací (např. Wolkrová místo Wolkerová). Snaha je však taková, aby bylo možno snadno určit původní podobu jména. Např. Matthesiová je určitě elegantnější než Matthesiusová, ale s určením původního příjmení Matthesius by možná mohl být problém.


Proto jakkoliv to "tahá" za uši, přikláněl bych se v případě "Američanky českého původu" ke tvaru "Vorliceková", protože původní tvar je Vorlicek, nikoliv Vorlick, a Vocaseková (z původního Vocasek nikoliv Vocask).


Něco jiného je přechylování českých jmen, kde by právě pan Vocásek měl za ženu paní Vocáskovou.


Ruská příjmení už přechýlená podle ruského vzoru (Akimova - tedy manželka pána jménem Akimov) nahrazujeme českým přechýlením, tzn. Akimovová. Navíc přechýlený tvar se tvoří od kmene mužského jména, což je část, od níž se odděluje koncovka mužského jména, nejčastěji koncovka -a. Proto manželka amerického prezidenta bude paní Obamová, nikoli Obamaová.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#340208Verze : 0
MOD
Správný zápis římskými číslicemi


Citace - gruppe.drei :

Jaký je správný zápis čísla římskými číslicemi?
- LXXXXI. versus - XCI.


První link odkazuje na ten druhý.




Ke svému úžasu jsem zjistil, že mi na základce lhali Very Happy , odečítací systém (LCI) není správnější než sčítací (LXXXXI), protože na tvorbu římských čísel žádná směrodatná norma neexistuje, pouze několik doporučení.


Např. 4 se zpravidla píše jako IV (obecně se totiž nedoporučuje používat více než 3 stejné znaky), je však možno zapsat i jako IIII (často se vyskytuje např. na římských slunečních hodinách). Právě tak 40 je možno zapsat jako XL i jako XXXX.


Důležité Bitaxeovo upozornění, pokud jde o římská čísla v označeních voj. útvarů: Je vždy nutno zachovávat dobový zápis a nepřepisovat ho do arabských čísel. Římská čísla byla určena pro vyšší útvary, arabská pro nižší (třeba divize). Navíc způsob zápisu je důležitý i pro vyhledávače, pokud hledáte armádní skupinu LXXXX určitě ji nenajde vyhledávač jako XC, nebo dokonce 90. Tohle prostě není o tom jak to píšeme u nás, ale o tom jak (a proč) se to psalo tehdy. Změny jsou proto značně pochybné a nevhodné.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#345085Verze : 0
MOD

Citace - Rad :


Důležité Bitaxeovo upozornění, pokud jde o římská čísla v označeních voj. útvarů: Je vždy nutno zachovávat dobový zápis a nepřepisovat ho do arabských čísel. Římská čísla byla určena pro vyšší útvary, arabská pro nižší (třeba divize). Navíc způsob zápisu je důležitý i pro vyhledávače, pokud hledáte armádní skupinu LXXXX určitě ji nenajde vyhledávač jako XC, nebo dokonce 90. Tohle prostě není o tom jak to píšeme u nás, ale o tom jak (a proč) se to psalo tehdy. Změny jsou proto značně pochybné a nevhodné.




Tu chcem len upozorniť že zápis arabskými číslicami (s prípadným doplnením núl) v názve témy sa zaviedol len pre potreby radenia. Takže nemusí vždy korešpondovať s tým čo je uvedené v riadku Originálny název a s tým čo je uvedené v tabuľke jednotky v tele príspevku. V týchto riadkoch je potrebné dodoržať to na čo upozorňuje Rad.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#345100Verze : 0
MOD
Tady jsem našel takovou malou blbůstku, pokud si chcete ověřit, jak jste na tom Very Happy


https://zpravy.idnes.cz/soutez_test.asp?id=107


Sám jsem měl 26 bodů z 30 možných, takže jak vidíte, nikdo nemá patent na rozum a chybu může udělat každý Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#345895Verze : 0
MOD
Radku,
nechci níže uvedeným dotazem znevážit jazykové vybavení přítele Fensteina, ale zarazila mne jeho poznámka v příspěvku Bondově příspěvku: Kyrgyzstán požádal Rusko o obnovení pořádku.


Za mé školní docházky se název tohoto asijského státu psal celoměkce, nyní jsem se setkal s celotvrdou jeho podobou. Prosím poučte chudáka bezradného!


Takže se táži: Kirgizstan, či Kyrgyzstán? Nebo něco třetího?
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#362029Verze : 0
MOD
Nejsu odborník na pravopis, ale vysvětlení by mohlo být, že rusky se to řekne Киргизия a kyrgyzsky Кыргызстан. Takže dřív se to asi psalo podle ruského - Kirgizská SSR (Киргизская ССР) a teď podle kyrgyzského Kyrgyzská republika (Кыргыз Республикасы). Viz např. zde:
www.libri.cz
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#362094Verze : 0
Kyrgyzstán


dělení: Kyr-gyz-stán1


rod: m. neživ.
jednotné číslo množné číslo
1. pád Kyrgyzstán2
2. pád Kyrgyzstánu
3. pád Kyrgyzstánu
4. pád Kyrgyzstán
5. pád Kyrgyzstáne
6. pád Kyrgyzstánu
7. pád Kyrgyzstánem


příbuzná slova: Kyrgyz3, Kyrgyzka


příklady: Tradičním způsobem obživy Kyrgyzů bylo a zčásti zůstává kočovné a polokočovné pastevectví.


poznámky k heslu: Pravopis Kyrgyzstán respektuje původ jména v etnonymu Kyrgyz (step + kočovat). Ruská podoba Kirgizie vznikla až ve 20. letech po občanské válce v zemi vlivem upevnění sovětské moci. V souvislosti s politickými změnami v bývalém SSSR byla 26. 10. 1990 přijata změna názvu na Kyrgyzstán (ve většině evropských jazyků byla přijata změna pravopisu, která tuto obnovu původního názvu reflektuje). Směrodatná je podoba v seznamu zeměpisných jmen (viz PČP), tedy Kyrgyzstán, kyrgyzský, kyrgyzština.


Tolik Ústav pro jazyk český
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#362100Verze : 0
MOD
Nedávno jsem při opravování jednoho článku narazil na roztomilou hříčku: autor použil pro úchopovou část řídící páky letadla termín rukověť.


Rozhodl jsem se vás opět trochu vzdělat Very Happy a podělit se s vámi o následující informaci:


rukověť - je termín označující příručku, manuál nebo jiný obdobný soubor rad a doporučení.


Naproti tomu:


rukojeť - je část nástroje nebo přístroje sloužící k jeho držení a ovládání.


V některých případech pak získává vlastní speciální názvy (např. u chladných sečných zbraní se nazývá jílec, u sekerky topůrko apod.).
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#375010Verze : 0
MOD
Ještě jsem nedávno narazil v jednom článku na chybné skloňování názvu Papua-Nová Guinea


Protože toto je ošemetné i pro zkušeného psavce, přikládám správné vyskloňování:


1. pád: Papua-Nová Guinea
2. pád: Papuy-Nové Guiney (Papuy-Nové Guineje)
3. pád: Papui-Nové Guineji
4. pád: Papuu-Novou Guineu
5. pád: Papuo-Nová Guineo
6. pád: Papui-Nové Guineji
7. pád: Papuou-Novou Guineou (Papuou-Novou Guinejí)

Ve druhém a sedmém pádě jsou přípustné oba tvary
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#375158Verze : 0
MOD
Rade,
občas opravuji Altmannovy texty. Překlepy řeším rychle, ale s níže uvedenou připomínkou si nevím rady. Oč se jedná. Altmann občas napíše: "... tvar kříže Chlumeckého (Kulmer kreuz). Podobnost je i ve vlastním provedení ...".


Opravoval jsem mu počáteční velké písmeno - v tomto případě "ch" - v domnění, že v tomto případě se nejedná o osobní název výrobku, ale o běžné přídavné jméno.


Kolega Altmann však reagoval takto, dovoluji si citovat:


"Prosba pro editora:
Nejsem jazykozpytec ale Železný kříž či Chlumecký kříž jsou již názvy konkrétného vyznamenání, naopak železný kříž může být každý výrobek ze železa. Myslím, že ty úpravy kde jste mi tam dal malá písmena nebude správně, ale nevím: Prosím o smazání této poznámky a děkuji."



Takže prosím o posouzení dané záležitosti.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#375745Verze : 0
MOD
Je tomu skutečně tak. Pokud se jedná o název vyznamenání (Železný kříž), bude první písmeno názvu velké, pokud však jde o druhové přídavné jméno (např. tlapatý kříž, obecné označení tvaru kříže) bude první písmeno malé.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#375836Verze : 0
MOD
Jak je to s psaním velkých písmen ve větě u názvů regionů jako např. Subsaharská Afrika?


např.:
Současné konflikty v Subsaharské Africe...
nebo
Současné konflikty v subsaharské Africe...


Afrika a Subsaharská Afrika - nebo - Afrika a subsaharská Afrika
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#380064Verze : 0
MOD
Přídavné jméno v názvu může být součástí tohoto názvu, nebo nemusí. Typická ukázka je jižní Afrika (s malým písmenem jde o označení jižní části kontinentu) nebo Jižní Afrika (tím je míněn stát - Jihoafrická republika). Toto je třeba ověřit v geografických příručkách.


Pokud vím, subsaharská Afrika není oficiální název konkrétně vymezeného území, mělo by se tedy použít písmena malého (stejně tak se bude psát např. severní Afrika, centrální Afrika, východní Evropa apod.).
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#380072Verze : 0
MOD
Postrádám tu ještě příspěvek o mě, mně Smile tápu v tom a když už ses do toho dal.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#380083Verze : 0
1. p. já
2. p. (beze) mě/mne
3. p. mně/mi
4. p. mě/mne
6. p. (o) mně
7. p. (se) mnou


Mnemotechnická pomůcka pro 2., 3. a 4.pád je taková, že dvojice zájmen mě/mne, resp. mně/mi nemůže mít v obou slovech pro ten který pád ě (é s háčkem) a navíc se jedná o kombinaci dvou slov, z nichž jedno má hlásky dvě a druhé tři.


--------------------------------------


No a taky máme mě/mně ve slovech.


Tam si pomůžeme jiným tvarem slova, např.:
vzpomněl / vzpomínka pro -mně-,
resp. zatmění / zatmívá pro -mě-.


Ten potvůrka češtin je ale na nás chudáky samozřejmě záludný, proto musí tady mít výjimku: záludné přídavné jméno tamější. Ačkoli si můžeme říct tamní, píše se opravdu tamější.


P.s.: standard a standarta nebo třeba výjimka jsou výjimečně taky pěkné záležitosti, že Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#380084Verze : 0
My na to měli jinou mnemotechnickou pomůcku.
ty - já
tě/tebe - mě/mne
ti/tobě - mi/mně
tě/tebe - mě/mne
tobě - mně
tebou - mnou


jinak tedy


tě = mě
tebe = mne
ti = mi
tobě = mně
tebou - mnou


prostě koncovky odpovídají a v druhé osobě se člověk nesplete
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#380094Verze : 0
MOD
V poslední době se na valce vyskytly problémy se správným zápisem názvů jednotek.


Drtivá většina jednotek má v počátku svého názvu řadovou číslovku, např. 1. pěší pluk. A teď pozor: Tečka se dělá hned za číslicí řadové číslovky a za tečkou řadové číslovky se VŽDY dělá mezera.


Následuje malé písmeno, protože názvy vojenských jednotek se NEPÍŠÍ velkým písmenem! (Je tomu tak proto, že "stojí-li na začátku souslovného pojmenování obecné jméno druhové, které se v názvech podobných jevů často opakuje, píše se s písmenem malým, velké počáteční písmeno má až rozlišující bližší určení", jak se píše v Pravidlech. Jako příklad lze uvést např. mys Dobré naděje, kde slovo mys je právě chápáno jako druhové.)


(Proto, např. u jednotky zvané 1. pěší pluk, název jednotky začíná slovem "první". A protože číslovka JE také slovo, muselo by být písmeno za tečkou řadové číslovky (tedy u druhé slova názvu) stejně malé.)


Proto i u jednotek, které nemají řadovou číslovku na začátku názvu, se píše např. pěší pluk 1 nikoliv Pěší pluk 1.


Takže např. armádní skupina Střed se píše tak, jak jsem právě uvedl - slova armádní skupina jsou druhová, zatímco slovo Střed má onu funkci k "rozlišení bližšího určení".


To že např. v angličtině je to jinak, není pro nás zavazující. Např. v angličtině se jednotka jmenuje 10th Field Artillery Regiment, v češtině se bude psát 10. pluk polního dělostřelectva. (Anglická gramatika je odlišná od naší, v angličtině se často objevují velká písmena i uprostřed věty - např. osobní zájmeno I či názvy dnů a měsíců - a také je v češtině neopakujeme.)


S velkým písmenem se naopak píší názvy jednotek odvozené od vlastních jmen (např. Preobraženského pluk, Pickettova divize). Také bojové názvy (i neoficiální) např. Železná divize.


Velkými písmeny se ovšem píší čestné názvy jednotek např. 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje Generála Heliodora Píky (čestný název začíná slovem generál), nebo 42. protiletadlová raketová brigáda Tobrucká.


Zde je ovšem třeba pohlídat co je čestný název a co není. Pokud je v názvu jednotky přídavné jméno odvozené od místního názvu a nejedná se o čestný název jednotky, nýbrž o obecné určení místa, kde byla jednotka zformována, popř. kde leží posádkou, píše se písmeno malé (např. 35. plzeňský pěší pluk, 4. michiganská brigáda). Pomůckou nám budiž, že čestný název je zpravidla na konci názvu jednotky.


Totéž platí pro situaci, kdy se v názvu jednotky objevuje vlastní jméno. Je totiž třeba rozlišit, kdy jde o čestný název (např. letecký pluk 3 Generála letce M. R. Štefánika) a kdy např. o jméno majitele pluku (např. 1. jezdecký pluk princezny Hermenegildy - teď si vymýšlím Very Happy ).


Ještě jedna poznámka - označení méně významných složek voj. jednotek se píšou taktéž s písmenem malým (proto nemáme Roty, Čety, apod.)
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#381227Verze : 0
MOD
Rade, je, prosím tě, nějaké pravidlo z hlediska vojenské češtiny na to, jestli psát, respektive překládat, např.


Feldhaubitzenregiment


jako


polní houfnicový pluk
nebo
pluk polních houfnic


Setkávám se s obojím, v obou případech u celkem věrohodných autorů/zdrojů. Někdy dokonce i jeden autor užívá obě formy.


Předem díky!
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#381233Verze : 0
MOD
Nevím o tom, že by některá z těchto forem byla považována jako hlavní nebo lepší.


Na www.vojenstvi.cz používají polní houfnicový pluk, ve Vojenských dějinách Československa jsou použity obě formy.


Já osobně je považuju za rovnocenné.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#381239Verze : 0
MOD
V poslední době jsem při opravování narazil na několik dalších zajímavůstek, které vám zde postupně předložím (jak mi čas dovolí).


První není ani tak češtinářská jako spíše terminologická. Setkal jsem se totiž s vzájemným zaměňováním slov fronta a front.


Ačkoliv to až tak do češtinářského okénka nepatří, vězte, že se jedná o dvě zcela rozdílné věci:


Fronta - 1. prostor (pásmo) boj. činnosti, kde se stýkají první sledy válčících stran; čára dotyku bojujících vojsk a k ní se přimykající prostor na hloubku bojiště; 2. strana boj. sestavy vojsk obrácená směrem k nepříteli, její čelo.


Front - operačně strategický svaz ozbr. sil Ruska, později též SSSR a dalších socialistických států. V západních armádách se pro totéž uskupení používá termín "skupina armád".
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#383151Verze : 0
MOD
Skloňování zájmena "JENŽ"


Vztažné zájmeno "jenž" má v češtině důležitou roli. Je totiž synonymem zájmena "který", a tudíž se často používá, aby autor nebyl nucen aplikovat stále dokola totéž zájmeno.


V zájmu bohatosti jazyka jej často autoři používají i zde na valce, což je rozhodně chvályhodné, bohužel, jak už to bývá, neskloňují je správně. S tím by vám mohla pomoci následující tabulka, kde pro usnadnění hlavní důraz kladu na příklady.


JEDNOTNÉ ČÍSLO:


PádRod mužskýRod ženskýRod středníPříklad
1. (kdo, co)jenžježježVoják, jenž hleděl z okna. Žena, jež stála po jeho boku. Dítě, jež si hrálo u jejich nohou.
2. (bez/u koho, čeho)jehož/něhožjíž/nížjehož/něhožRevolver, bez něhož se Kid nehnul. Žena, bez níž by se obešel. Stavení, bez něhož by krajina vypadala prázdně.
3. (komu, čemu)jemuž/němužjíž/nížjemuž/němužVoják, jemuž jsem podal další zásobník. Most, k němuž jsme běželi. Zdravotnice, jíž jsme přivezli zásoby. Vesnice, k níž jsme pochodovali. Město, jemuž jsme měli pomoci a k němuž jsme nyní pochodovali.
4. (pro/spatřit koho, cojejž/nějž (živ. i neživ.); jehož/něhož (živ.)již/nižjež/něžVoják, na něhož jsem mířil. Terč, na nějž jsem střílel. Žena, na niž jsem myslel. Vyznamenání, pro něž bych udělal všechno.
6. (o kom, o čem)němžnížněmžGenerál, o němž nikdo neměl valného mínění. Žena, o níž jsem snil. Letadlo, o němž byl článek.
7. (s kým, čím)jímž/nímžjíž/nížjímž/nímžLetoun, s nímž jsem letěl. Důstojnice, s níž jsem diskutoval. Dělo, s nímž jsem táhl Evropou.



MNOŽNÉ ČÍSLO:


PádRod mužskýRod ženskýRod středníPříklad
1. (kdo, co)jež (neživ.); již (živ.)ježježMotory, jež vychládaly. Vojáci, již pochodovali. Ženy, jež dřely na polích. Děti, jež si hrály ve stodole.
2. (bez/u koho, čeho)jichž, nichž, jejichžjichž, nichž, jejichžjichž, nichž, jejichžStroje, u nichž se vyskytly poruchy. Dívky, jichž se musím vzdát. Města, bez nichž nemůže království existovat.
3. (komu, čemu)jimž, nimžjimž, nimžjimž, nimžFeldkuráti, jimž musí buršové posluhovat. Brány, k nimž mířila kavalerie. Děla, k nimž byly horečně dopravovány náboje.
4. (pro/spatřit koho, cojež/něžjež/něžjež/něžLetouny, pro něž přivážejí palivo. Divize, pro něž nebylo dost zásob. Mýdla, pro něž se musí vězňové sklonit.
6. (o kom, o čem)nichžnichžnichžRytíři, o nichž se zpívalo v písních. Země, o nichž se jednalo. Jídla, o nichž se nám jen zdálo.
7. (s kým, čím)jimiž/nimižjimiž/nimižjimiž/nimižVládcové, s nimiž byl lid rychle hotov. Dýky, jimiž byly páchány vraždy. Mazadla, jimiž byly ošetřeny hlavně.




Poznámky:


1. - po předložce se počáteční "j" mění na "n" (např. jimž se mění na nimž)!
2. - tvar "již" je v dnešní češtině považován za archaický, je lépe dát přednost odpovídajícím tvarům zájmena "který".
3. - tvar 5. pádu (oslovujeme, voláme) v případě tohoto zájmena nemá smysl, proto byl z tabulky vypuštěn.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#383222Verze : 0
MOD
Rade, mel bych na Tebe dalsi otazku, na kterou sis tak trochu nabehl sam svym prispevkem o majoru Wintersovi - Korea a jeji jednotlive pady Very Happy Pise se


behem valky v KoreI
nebo
behem valky v KoreJI


je tam to J, nebo jak se to vlastne spravne pise ? sam v tom mam pokazdy gulas Very Happy


podobne MUZEA, o muzeich, nebo o muzejich ?
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#385211Verze : 0
MOD
Zeměpisná jména zakončená na -ea (Korea, Guinea, Eritrea) se skloňují podle tzv. podtypu „idea“, jenž kombinuje tvary podle vzoru „žena“ a „růže“, přičemž ve 3. a 6. pádě se používá tzv. vkladné j. Ve 2. a 7. p. pak lze volit ze dvou možností: buď použít tvar podle vzoru „žena“ nebo zvolit tvar podle vzoru „růže“ s vkladným j.


PádTvar
1.Korea
2.Korey/Koreje
3.Koreji
4.Koreu
5.Koreo!
6.Koreji
7.Koreou/Korejí



V příspěvku o Wintersovi jsem udělal chybu, protože jsem si stáhl do Firefoxu kontrolu pravopisu, a ta tvar "Koreji" vyhodnotila jako chybný, zatímco "Korei" správný. Připadalo mi to divné, ale řekl jsem si, že zas možná jde o nějakou změnu v pravidlech, kterou jsem nezachytil, tak jsem to nechal tak.


Skloňování podstatných jmen, která končí na -um (v tomto konkrétním případě jde ještě o případ, kdy je před -um samohláska). Jde o podstatná jména přejatá z latiny nebo řečtiny. Skloňují se v jednotném čísle a v 1., 4. a 5. pádě množného čísla podle vzoru „město“, ostatní pády množného čísla jsou podle vzoru „moře“. Koncové -um se ve všech pádech odsouvá (samozřejmě s výjimkou 1., 4. a 5. pádu jednotného čísla):


Pádč. jednotnéč. množné
1.muzeummuzea
2.muzeamuzeí
3.muzeumuzeím
4.muzeummuzea
5.muzeum!muzea!
6.muzeumuzeích
7.muzeemmuzei
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#385234Verze : 0
MOD
Ještě jednou ruština


Ačkoliv jsem před časem zde v okénku uvedl základní pravidla pro převod azbukou psaných slov do češtiny, někteří kolegové stále, se zarputilostí sobě vlastní, tyto přepisy provádějí špatně. Konkrétně jde o přepisy jmen Alexander a Alexej , popř. jejich různé odvozeniny.


Možná víte, že ruština písmeno "x" nezná. Možná je vám také známo, že ruština cizí jména přepisuje foneticky (což někdy působí trochu komicky, např. pro fanoušky KHL mohu uvést obdobný případ s písmenem "h", které také ruština nemá - jde o jméno Гашек = Dominik Hašek) Je ovšem hrubou chybou poté opět tyto fonetické přepisy převádět zpět do latinky způsobem, jakým jsou zapsány v azbuce (pak by to totiž byl Gašek). Vězte tedy, že u slov neruského původu, v nichž je použito "x" se toto písmeno používá také při zpětném převodu do latinky.


A protože jména Alexander a Alexej pocházejí z řečtiny, píší se tak, jak jsem je výše napsal já a ne Aleksander a Aleksej.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#387442Verze : 0
MOD
Přátelé, kolega Janko aktualizoval doporučené formátování článku v editoru.


Zde je kompletní téma i s obrázky.


Já zde pouze budu zmíněný návod duplikovat:


Název článku:
První písmeno velké, ostatní malé


POZOR - neuvádět název článku 2x (Zde kolegu Janka doplním - tím se myslí to, abyste název nevložili do příslušné kolonky vyhrazené pro název a pak tímtéž nezačali samotný text článku.)


Anotace článku:
první písmeno velké na konci tečka,
použít tag P - v editoru položka položka Paragraph,
nepoužívat tučné pismo, podtržení.


Obsah článku (pokud je uveden):
standardní formátování jako ostatní text - použít tag P - v editoru položka Paragraph.


Obsah článku (pokud je obsah podrobný a uvádí kapitoly a podkapitoly do více úrovní):
první úroveň tagem H2 - Heading 2 (často název kapitoly),
druhá úroveň tag P - položka Paragraph - tučným písmem,
třetí úroveň tag P - položka Paragraph


Nadpis, název kapitoly (ne nadpis článku) :
použít tag H1 - položka Heading 1. Nepoužívat tučné, podtržené písmo. Pokud je tento nadpis delší než jeden řádek, tak pod nadpisem vytvořit volný řádek.


Podnadpis, název podkapitoly:
Použít tag H2 - položka Heading 2. Nepoužívat tučné, podtržené písmo.
Pro další úroveň podnadpisu použít tag H3 - položka Heading 3.


Text odstavce:
použít tag P - položka Paragraph.


Zdroje:
použít tag H6 - položka Heading 6.


Obrázky:
vycentrovat na střed stránky,
maximální šířka obrázku 650px - jestli je potřeba, tak větší rozměr nabídnout pomocí odkazu (kliknutí na obrázek).


Popis obrázku:
Tučným písmen a vycentrovat na střed stránky. Popis se umisťuje ihned pod obrázek do stejného odstavce. (Opět malé doplnění - je ustálenou praxí, že popisy obrázků se neukončují tečkou a to ani tehdy, je-li popis složen z více vět.)


Zdroj obrázku (pokud je uveden přímo u obrázku):
zkoseným písmem a vycentrovat na střed stránky pod popisem obrázku ve stejném odstavci.


Citace, text v uvozovkách:
zkoseným písmen.


Text v kulatých závorkách ():
zkoseným písmen.


Text v tabulkách:
nepoužívat tag P, H1, H2, H3...


Odkaz do poznámek (křížový odkaz):
číslo (uvozené hranatými závorkami []) v horním indexu - použít tag SUP - v editoru položka Supersript (malé x s dvojkou v indexu).


Poznámky:
číslo (uvozené hranatými závorkami []) a text poznámky - použít tag P - položka Paragraph.


Obecně:
článek nezarovnávat do bloku.
Nevkládat volné řádky před a po nadpisech, odstavcích apod. (mimo situace s dlouhým nadpisem (Heading 1)).
Obrázek, jeho popis a zdroj umisťovat do jednoho odstavce (Paragraph) - docílím toho tak, že v editoru za obrázkem nestisku enter (to vytvoří nový odstavec), ale shift+enter čímž vytvořím nový řádek ve stejném odstavci.


Příklad formátování článku:
F-104 Starfighter - Fenomén rychlosti
Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#389932Verze : 0
MOD
Opět jsem narazil na několik lahůdek:


Raný versus ranný


Slovo raný je užíváno ve významu časný (počáteční). Je možno jej tedy použít např. v těchto případech:


Raný středověk
Rané brambory
Raná verze tanku Tiger



Naproti tomu přídavné jméno ranný je odvozeno od slova rána, používá se proto buď v lékařské terminologii (ranná kontaminace = znečištění v ráně) nebo podstatně častěji ve spojení s číselným údajem (např. šestiranný kolt, dvouranná kulovnice apod.)
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#392193Verze : 0
MOD
Skloňování víceslovných příjmení


1. Příjmení s předložkou (či jiným větným členem) např. u šlechtických příjmení (např. von, de, apod.)


V tomto případě je možno skloňovat jak celé jméno, tak pouze křestní jméno před předložkou. Záleží na tvaru, či na zvyklosti.


Charles de Gaulle / 2. p. Charlese de Gaulla
Cyrano de Bergerac / Cyrana de Bergerac
Leonardo da Vinci / Leonarda da Vinci i Leonarda da Vinciho



2. Příjmení zdvojená se spojovníkem


Jsou-li obě části jména slovanského původu zpravidla se skloňují obě:


Vedral-Sázavský / Vedrala-Sázavského


U jmen, kde je jedna nebo obě části neslovanského původu se zpravidla skloňuje pouze část za spojovníkem:


Collorado-Mansfeld / Collorado-Mansfelda
Saint Exupéry / Saint-Exupéryho



3. Víceslovná příjmení bez spojovníku


U nich by se měly skloňovat obě části, někdy však čeština není vůči cizímu jazyku dostatečně kompatibilní:


Bayo Alessandri / Baya Alessandriho
Ibarreche Arriaga / Ibarreche Arriagy



4. Zdvojená křestní jména (ať už se spojovníkem či bez něj)

Skloňují se obě části:


Jean-Paul / Jeana-Paula
Jean-Jacques / Jeana-Jacquesa



5. Orientální jména arabská


Skloňují se všechny části jména, v případě dlouhých jmen je možno skloňovat pouze první a poslední část. Členy ben, ibn, bin, al, el se neskloňují, právě tak jako části jmen Abd, Abú, Alí apod., pokud jsou uprostřed jména:


Ajjúb ibn Saláhuddín / Ajjúba ibn Saláhuddína


6. Orientální jména vietnamská, čínská a korejská


Skloňuje se zpravidla pouze poslední část, přičemž je lhostejno pořadí rodného jména a příjmení. Pouze u jmen, která svým tvarem odpovídají češtině, se skloňují všechny části:


Vo Nguyen Giap / Vo Nguyen Giapa
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#392205Verze : 0
MOD
Sovět vs. sovět


V poslední době se nám tu rozmáhá jistý nešvar. Very Happy Autoři často používají jedno slovo. Very Happy


Je to slovo sovět. Bohužel chybují v tom, že ho píší s malým "s", tak jak jsem ho napsal já výše, přitom však mají na mysli občany bývalého SSSR.


Chce-li tedy autor mluvit o státních příslušnících Sovětského svazu, musí psát Sovět (tedy s velkým "S").


Naproti tomu sovětem s malým "s" byla v bývalém SSSR míněna správní organizace (např. hospodářská, městská).
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#392454Verze : 0
MOD
Ještě k "sovětu" s malým "s":


V mnoha případech je asi vhodnější použít český ekvivalent toho slova: "rada"
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#392526Verze : 0
Dovolím si malé doplnění - při používání výrazů sovět a rada je nutné dbát jejich historického kontextu. Výraz sovět ve smyslu samosprávního orgánu je nutno používat tam, kde je to historicky oprávněné - tedy v kontextu dějin sovětského Ruska a SSSR. V ostatních případech - Bavorsko, Slovensko, Maďarsko v období po r. 1918 se používá výraz rada - Bavorská republika rad, stejně tak Slovenská či Maďarská republika rad.
Co se týče rozlišování Sovět a sovět, je to korektní - sovět coby samosprávná jednotka vždy s malým písmenem, Sovět coby označení občana SSSR vždy s písmenem velkým.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#392703Verze : 0
Probírám nepotřebné tlachání okolo Elmendorfovy základny vzdušných sil a protože v tomto okamžiku je okolo tohoto příspěvku vyřešeno prakticky vše, tak to likviduji.


Je tam ale jedna věc, která patří sem - jak se má základna česky správně jmenovat:


- když je základna pojmenována podle člověka, tak je to jasné, viz Elmendorfova základna vzdušných sil


- když je ale základna pojmenována podle místa, kde leží, lze tedy / má se psát: Minotská základna vzdušných sil?
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#394167Verze : 0
Je to tak. Stejně jako třeba přerovská vrtulníková základna apod.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#394170Verze : 0
MOD
Tvorba přídavných jmen z vlastních jmen zeměpisných


Přátelé, v poslední době často narážíme na problém utvoření správného přídavného jména od názvu např. města či státu (mnohdy cizího).


Jedná se o jednu z nejkomplikovanějších disciplín, protože tato přídavná jména se tvoří připojením přípony -ský (-ská, -ské) k základu, jenž se však často musí nějakým způsobem měnit [např. vkládáním písmene, protože pak by došlo k vytvoření nevyslovitelného tvaru (Bečva = bečevský, nebo měkčením (Písek = písecký), vynecháním písmene (Ostrava = ostravský) apod.].


Pro laika je opravdu mnohdy velmi těžké vytvořit správný tvar. Naštěstí, už to někdo udělal za nás. Tato otázka je opravdu tak těžká, že již v roce 1952 dostala Názvoslovná komise k soustavnému zpracovávání světového názvosloví zeměpisného (pěkný název, že? Very Happy ) úkol, aby ke každému jménu uvedli i příslušné jméno přídavné.


A proto nemá cenu vás touto opravdu těžkou a složitou disciplínou zatěžovat, sami si přídavná jména z cizích slov raději netvořte a vězte, že zde (doufám, že ty stránky budou i nadále fungovat) je možné si tato přídavná jména vyhledat. Stačí zadat původní tvar, např. Maine a uvidíte přídavné jméno od tohoto jména.


Pro fajnšmekry přidávám adresy a na velice poučný článek na toto téma Very Happy :


https://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4497
https://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4498
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#397131Verze : 0
MOD
Mno bohužel musím konstatovat, že zdaleka všechny cizí názvy ty stránky neznají Sad, takže když budete potřebovat, klidně tu vzneste dotaz a já vám napíšu jaké je správné přídavné jméno (když to budu vědět, nebo to dokážu najít Very Happy )
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#397137Verze : 0
MOD
Nevím, jestli se to už probíralo, ale zajímal by mě rozdíl mezi "kasárna" a "kasárny". Co je správně - např. Kasárna TGM nebo kasárny TGM?
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#455260Verze : 0
MOD
Pravopisná pravidla připouštějí obě podoby. Takže - jak praví klasik - záleží na vkusu každého soudruha Very Happy Anebo na adminově rozhodnutí, kterou z těchto podob závazně používat na www.valka...


[url=
prirucka.ujc.cas.cz]
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#455272Verze : 0
MOD
Chtěl bych se zeptat, zda se správně píše kasárny/kasárna:


Dělostřelecká kasárna nebo Dělostřelecké kasárny


Dle https://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=kas%E1rna jsou obě možnosti správně a jde o to, jaká verze se fakticky uváděla, což leckdy díky lidové tvořivosti půjde těžko dohledat, či na jaké verzi se ujednotíme, shledáme-li to potřebné.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#468908Verze : 0
MOD
Totéž se probíralo o dva příspěvky dříve - obojí je správně a pokud Admin nestanoví nějakou závaznou podobu (jednu nebo druhou) třeba z důvodu řazení nebo vyhledávání (do toho já nevidím) je také možné obojí libovolně používat.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#468911Verze : 0
MOD
Ještě si dovolím podotknout, že užívání alternativního tvaru je dost závislé i na lokalitě, my - i bývalí - Severo-západočeši máme v ústech jako první TY KASÁRNY.
URL : https://www.valka.cz/Radovo-cestinarske-okenko-t80014#468933Verze : 0