Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu
Diplomová práce, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1998
Radek Váňa
Diplomová práce, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1998
Systematická destrukce početných mas obyvatelstva na základě jejich příslušnosti k určité skupině - národnostní, náboženské, politické, etnické, kulturní či jiné - poznamenává dějiny lidstva od nepaměti.
Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia ve své preambuli označuje genocidium za zločin podle mezinárodního práva zavržený civilizovaným světem, který způsobil lidstvu ve všech obdobích dějin velké ztráty a k jehož vymýcení je nezbytná mezinárodní spolupráce.
Zákaz genocidia jako kogentní norma mezinárodního práva.
Již v době schvalování Úmluvy se ozývaly hlasy, že definice genocidy v podobě, v jaké se objevila v závěrečném textu, je nepřiměřeně zužující. Mezi skupinami, kterým Úmluva poskytuje ochranu, se podle názoru mnohých měly objevit ještě skupiny další, jako např. kulturní, sociální, ale zejména politické.
Zločin bez žalobce a soudce.
Diskutabilní Úmluva o genocidě nedokázala podat dostatečně přesnou a autoritativní definici genocidia, další nedostatek Úmluvy, absence institucionálních a donucovacích mechanismů pro případy, kdy byla genocida spáchána, již přímo ohrozil hlavní smysl Úmluvy, tj. zabránění a trestání tohoto závažného zločinu.
Praktické provedení (či spíše neprovedení) Úmluvy o genocidě se stalo tristním důkazem neschopnosti mezinárodního společenství účinně čelit porušování i těch nejzákladnějších pravidel mezinárodního práva. Státy se nikdy neodhodlaly zakročit rázně ani ve chvíli, kdy se dalo genocidě ještě zabránit, ani ve chvíli, kdy již v genocidálních masakrech umíraly desetitisíce lidí, a dokonce ani tehdy, kdy pachatelé zločinu genocidia byli již odstaveni od moci a stačilo je dopadnout a potrestat. Namísto skutečného řešení problému genocidy se mezinárodní společenství obvykle alibisticky spokojilo s konstatováním „vážného znepokojení“ a poskytnutím humanitární pomoci trpícím obětem.
Zabránit, nejen trestat. Ustavení mezinárodních trestních tribunálů pro potrestání zločinů spáchaných v bývalé Jugoslávii a Rwandě znovu otevřelo otázku vytvoření stálého mezinárodního trestního soudu a zároveň vypracování kodexu mezinárodního trestního práva.
Sekce Aktuality | |
Sekce Osobnosti | |
Sekce Jednotky | |
Sekce Obrněná technika | |
Sekce Dělostřelectvo a rakety | |
Sekce Neobrněná technika | |
Sekce Protivzdušná obrana | |
Sekce Výzbroj, zbraňové systémy, vybavení a příslušenství | |
Sekce Letouny | |
Sekce Vrtulníky | |
Sekce Bezpilotní prostředky | |
Sekce Lodě | |
Sekce Ponorky | |
Sekce Spojovací prostředky | |
Sekce Ruční zbraně | |
Sekce Uniformy a vybavení | |
Sekce Zbraně hromadného ničení | |
Sekce Vesmírná technika | |
Sekce Faleristika - Řády a vyznamenání | |
Sekce Zeměpisné informace | |
Sekce Zločiny proti lidskosti | |
Sekce Terorismus a pirátství | |
Sekce Světová náboženství | |
Sekce Výkladový slovník vojenských termínů | |
Sekce Anotace a recenze | |
Sekce Vzdělání a zábava |
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více