Main Menu
User Menu

Ponorky v akci

Diskuse
Zdravím vas,mel bych takovy dotaz ktery me uz dlouho vrta hlavou.Včera jsem shledl myslim velmi hezky nemecky film ponorka.Proto bych rad kdyby me nekdo osvetlil strategie tak valečních lodí tak velitelu ponorek.Omlouvame se za moje znalosti ale proc po vypalení torpéd ihned ponorka na plný chod motoru neodpluje a čeká s vypnutými motory na míste a řeka jestli jí zaměří sonary válečné lodi.Vždyt přece ponorka má lepší manévrovací schopnosti a mohla by velké válečné lodi rychle zmizet-nebo se pletu:nejspíš se pletu protože jinak by to určite udelali spíš by me tedy zajimalo jak to je.V jaké blizkosti musela vybuchnout mina aby to zničilo motorku.dikas
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303094Verze : 0
PONORKA JE OMNOHO POMALšIA AKO OCHRANA KONVOJA, naviac lodná skrutka je dosť hlučná vec. Tým že by max. rýchlosťou plávala preč by posádka iba protivníkovi ukázala - aha tu sme a tadeto plávame, obkľúčte nás a zničte.


(je možné porovnať max. rýchlosť bežných ponoriek pod hladinou a torpédoborcov - ponorka nemá šancu uniknúť pod hladinou. A na hladine ju rozstrieľajú - všetky údaje sú k dispozícii v príslušných sekciách fóra).


(sorry - zapnutý CAPS LOCK)
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303097Verze : 0
MOD
no ale treba než takový torpédoborec zmení razantně směr to musí dlouho trvat,narozdíl taková ponorka muže mnohem snáž manévrovat-ne?
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303101Verze : 0
Ten film je krásný, technice nerozumím,a když jsem v Mnichově v muzeu viděl ponorku, vím,že ti lidé byli stateční již tím,že tam vůbec vlezli. Mne na tom filmu více zaujal lidský přístup, kolektiv, soudržnost, to byli mladí, velmi mladí kluci,kteří byli také přesvědčeni že brání vlast. Ten lidský rozměr a síla vojenského kolektivu to je snad na tom filmu to nejlepší. Alespoň tak to cítím já.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303102Verze : 0
Náhodně jsem vybral z naší databáze:
Německá ponorka Typ IXB: RYCHLOST [uzlů]: 18,2/7,3.
Britský torpédoborec DD - HMS Arrow (H42): Rychlost / Speed: 35 uzlů.


Ponorka nemá šanci rychlostně uniknout.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303107Verze : 0
MOD
Ano, tento film jsem také viděl již dříve. Včera jsem se na něj také díval, ale únava byla silnější a vyhrála na všech frontách Very Happy


Jinak souhlasím s panem kolegou Altmannem. Pamatuji si, jak na začátku filmu byli diváci informováni o ztrátách - Kriegsmarine tuším ztratila 30 000 námořníků. Vrátilo se jich pouze 10 000. Takže nevím, jak bych na tom byl já, ale měl bych docela strach do té příšery vlést, ale musel bych...
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303108Verze : 0

Citace - mates118 :

no ale treba než takový torpédoborec zmení razantně směr to musí dlouho trvat,narozdíl taková ponorka muže mnohem snáž manévrovat-ne?



Proto lodě v sestavě ochrany konvoje nepůsobily samostatně - pokud to bylo možné, jedna loď vedla útok na ponorku podle posledního zaměření technickými prostředky a další loď znovu zaměřovala a připravovala se k útoku na tutéž ponorku. Samozřejmě ponorka má proti hladinovým lodím výhodu možnosti manévru ve třetím rozměru - v hloubce, ale po ponoření ztrácí významně rychlost a také se zkracuje doba jejího "přežití" vzhledem k objemu vzduchu uvnitř tlakového tělesa a vzduchu na manévrování, samozřejmě svou roli hraje také kapacita baterií, pohánějících elektromotory.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303109Verze : 0
a citlivost na hlubinne bomby, ktere pouhou zmenou tlaku v okoli ponorky dokazi celou lod znicit Smile
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303111Verze : 0
MOD
takže vlastně ta tlaková vlna z bomby dokáže ponorku zničit i třeba v okruhu 300metru nebo musí vybuchnout tesne u ponorky
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303122Verze : 0
to mates118 obávám se že se pleteš v tom jak je co schopno manévrovat, torpédoborec nemá žádnou vyjímku z fyzikálních zákonů, tedy pokud by manévroval ve velké rychlosti nebylo by to na prudké obraty, naopak pokud bude manévrovat v rychlosti podobné rychlosti ponorky, je jeho manévrovací schopnost velmi solidní (představa že se ponorka otočí snadno je spíš zbožné přání), ale přesto že ve filmu bývají torpédoborce, obvyklým nepřítelem byly spíše korveta a šalupy. To že zůstane stát, má celkem rozumný důvod, jednak se neprozradí hlukem šroubů, ani viditelnou brázdou (je vidět i v noci) její věž je málo vidět takže má šanci uniknout pozornosti, naopak pokud by chtěla ujet, její rychlost je nedostatečná, prozradí se a stává se snadnější kořistí. Taktik bylo víc, včetně snahy se rychle ponořit co nejhlouběji, ale řada zkušených velitelů plula v konvoji uvnitř kde byli chráněni před doprovodem a měli lepší šanci na dobrý zásah. Ale neber ten film moc vážně, je to jen film, ne dokument.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303125Verze : 0
to mates118:
hlubinné nálože měly účinnost do několika desítek metrů (cca kolem 20), 300 metrů je příliš daleko.
Záleželo na typu dané nálože a použité výbušnině.
Pak je třeba brát v potaz pevnost konstrukce ponorky a také na schopnost její posádky odstranit vzniklé škody.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303190Verze : 0
u hlubiných náloží je otázkou co tím přesně myslíš, původní nálože byly svrhovány přez záď a byly to nejčastěji válcové "sudy" s výbušninou a tlakovým zapalovačem nastaveným na určitou hloubku, pokud vybuchly v blízkosti ponorky mohly ji zničit, už jen tlakovou vlnou, hloubka měla samozřejmě značný vliv, už tak namáhaná konstrukce ponorky, samozřejmě ve větší hloubce byla snáze zranitelná, ale naopak tlak do určité míry působil proti výbuchu. Později byly tyhle nálože vystřelovány i přes bok lodi, problém byl že ve chvíli kdy se loď dostala blízko k ponorce (musela ji vlastně předjet aby se nálož dostala do správné hloubky včas), ztratila s ní kontakt ASDICem, toho mohl velitel ponorky využít a loď v tomhle kritickém momentu odklonit stranou. Později se používaly malé nálože ve vrhačích (třeba Hedgehog) které se střílely několik set metrů před loď, takže kontakt byl s ponorkou pořád a tyhle nálože byly kontaktní, tedy vybuchovaly při nárazu na trup ponorky, střílely se ve vějíři a byly samozřejmě účinější. Obvykle ponorku ale lovily dvě lodi, jedna ji sledovala ASDICem, a druhá svrhovala nálože, což umožňovalo udržet kontakt. Typy zbraní jsou na válce, stačí se do nich podívat a bude ti to jasnější
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303196Verze : 0

Citace - altmann :

Ten film je krásný, technice nerozumím,a když jsem v Mnichově v muzeu viděl ponorku, vím,že ti lidé byli stateční již tím,že tam vůbec vlezli. Mne na tom filmu více zaujal lidský přístup, kolektiv, soudržnost, to byli mladí, velmi mladí kluci,kteří byli také přesvědčeni že brání vlast. Ten lidský rozměr a síla vojenského kolektivu to je snad na tom filmu to nejlepší. Alespoň tak to cítím já.
Ano, je to pravda, že byl zázrak vlastně v takových podmínkách opravit někdy i příšerně vypadající poškození a ještě s tím doplout na základnu, cituji alespoň U-333 kptpor.P.E.Cremera, která vlastně doplula bez části přídě po tom, kdy na ní najela korveta Gladuolus a mnoho jiných příkladů. Ale ponorka také díky své rychlosti mohla pomalejší plavidla pronásledovat a také mohla ujet korvetám, protože na hladině ji tato korveta dohnat nemohla.Direktor
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303218Verze : 0
Korvety byly sice mírně pomalejší (o cca 2 uzly) než ponorky, ale to bohatě stačilo na odehnání ponorky od konvoje, ponorka tuhle rychlost (tedy 17,5 - 18 uzlů) mohla udržovat jen na hladině a za klidného moře, při bouřlivějším počasí měla poněkud větší problémy než korvety (ne že by plavba na nich byla nějaký med) s tím udržet se v kurzu a její tvar dost zhoršoval plavební schopnosti. Hlavním problémem ale bylo že s konvojem bylo několik korvet a ty byly rozmístěny tak že i když ponorka jedné unikala obvykle narazila na druhou, případně na přivolaný torpédoborec. Pod hladinou pak byla rychlost výrazně nižší než u korvety.
Pokud jde o U 333, bylo to dost jinak, nebyla napadena korvetou Gladiolus, ale korvetou HMS Crocus, ten do ní dvakrát narazil potom co ji zjistil radarem (bylo to 6.10.1942), ponorka se ponořila a HMS Crocus svrhl hlubiné nálože, ponorka zůstala ležet na dně a později se jí povedlo odplou, loď ale do přístavu nedovedl kapitán Cremer, ale Lorenz Kasch, Cremer byl za útoku vážně raněn (další tři muži byli zabiti) a po návratu strávil 3 měsíce v nemocnici. Poškození ale zřejmě nebylo nijak fatální (sotva tedy bez přídě) protože loď už 21.10. byla v Biskaji napadena HMS Graph. V té době plula pod velením Kptlt. Lorenze Kasche, nikoli Cremera.
zdroj : https://www.uboat.net/boats/u333.htm
https://ubootwaffe.net/ops/boat.cgi?boat=333
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303233Verze : 0
Když shrnu reakci herr bitaxe, tak musím uvést na správnou míru svůj lapsus s tím, že jsem zaměnil korvetu Crocus za Gladiolus a tímto se mu omlouvám. Nicméně jeho další komentář již není přesný načež uvedu následující: Poté, když po střetu s HMS "Crocus" U-333 klesla na dno a pokusila se zjistit stav poškození, následný útok "Crocusu" hlubinnými bombami probral Petera Cremera z bezvědomí a když zjistil, že do lodi proniká stále více vody nařídil vystoupit na hladinu a opustit ponorku. Po výstupu na hladinu však zjistil, že korveta Crocus ho ztratila, odvlekla se ponorka do tmy a podařilo se mu dostat se do bezpečí. Nebudu popisovat detaily, ale uvedu, že padl první důstojník a dva námořníci, takže ponorku na setkání s tankerem U-459/Wiliamowitz-Möllendorf/ dovedl 2.důstojník Wilhelm Pohl/střelen do krku/. Z U-459 přesedl na U-333 lékař a teprve nyní i kapitánp-poručík L. Kasch a ten měl ponorku U-333 dopravit na základnu. A jednalo se stále o tutéž plavbu, kdy 21.října napadla v Biskaji HMS "Graph"/ex U-570/ ponorku U-333 při jejím návratu. U-333 však torpédový útok vymanévrovala a doplula šťastně do Francie. V docích strávila dva měsíce a na moře vyplula již bez Petera Cremera, který se stal druhým důstojníkem ve štábu admirála Dönitze. A k samému jádru pudla si dovoluji stále tvrdit, že ponorka typu VII při své rychlosti 18,5 uzle byla rychlejší než korveta a to bez jakékoliv "omáčky" kterou přimíchal herr bitaxe. Omáčkou myslím vlny atd. Celý můj příspěvek totiž byl jen o tom, že v podstatě na koleně dokázali ponorkoví námořníci opravit např. utržení dieselových motorů z loží apod. a to v extrémních podmínkách. přeji hezký den.Direktor
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303330Verze : 0

Citace - direktor :

Když shrnu reakci herr bitaxe, tak musím uvést na správnou míru svůj lapsus s tím, že jsem zaměnil korvetu Crocus za Gladiolus a tímto se mu omlouvám. Nicméně jeho další komentář již není přesný načež uvedu následující: Poté, když po střetu s HMS "Crocus" U-333 klesla na dno a pokusila se zjistit stav poškození, následný útok "Crocusu" hlubinnými bombami probral Petera Cremera z bezvědomí a když zjistil, že do lodi proniká stále více vody nařídil vystoupit na hladinu a opustit ponorku. Po výstupu na hladinu však zjistil, že korveta Crocus ho ztratila, odvlekla se ponorka do tmy a podařilo se mu dostat se do bezpečí. Nebudu popisovat detaily, ale uvedu, že padl první důstojník a dva námořníci, takže ponorku na setkání s tankerem U-459/Wiliamowitz-Möllendorf/ dovedl 2.důstojník Wilhelm Pohl/střelen do krku/. Z U-459 přesedl na U-333 lékař a teprve nyní i kapitánp-poručík L. Kasch a ten měl ponorku U-333 dopravit na základnu. A jednalo se stále o tutéž plavbu, kdy 21.října napadla v Biskaji HMS "Graph"/ex U-570/ ponorku U-333 při jejím návratu. U-333 však torpédový útok vymanévrovala a doplula šťastně do Francie. V docích strávila dva měsíce a na moře vyplula již bez Petera Cremera, který se stal druhým důstojníkem ve štábu admirála Dönitze. A k samému jádru pudla si dovoluji stále tvrdit, že ponorka typu VII při své rychlosti 18,5 uzle byla rychlejší než korveta a to bez jakékoliv "omáčky" kterou přimíchal herr bitaxe. Omáčkou myslím vlny atd. Celý můj příspěvek totiž byl jen o tom, že v podstatě na koleně dokázali ponorkoví námořníci opravit např. utržení dieselových motorů z loží apod. a to v extrémních podmínkách. přeji hezký den.Direktor

Mým zdrojem je : Clay Blair "Hitlerova ponorková válka"/1999/ ISBN 80-7174-628-2.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303331Verze : 0
Sice nevím čím jsem si vysloužil titul "herr", ale to je mi celkem jedno, obávám se že lapsů je v textu více, třeba rychlost ponorek typu VII nebyla 18,5 uzle ale u typu C 17,6 viz třeba zde : https://www.valka.cz/newdesign/v800/clanek_108.html
18,5 nedosahovaly ani lodi typu IX, které měly rychlost mírně větší. Rozdíl "utržených dieselů" a "téměř utržené přídě" je pak asi zřejmý. Čili "herr" direktor, nikoli jen záměna lodí, ale i poněkud přehnané nadšení nad schopnostmi lodí (co se rychlosti týče)a námořníků na nich. Osobně mi líčení druhé přijde dost odlišné od prvního, kde Cremer "dovedl ponorku do přístavu" a podbně. Pokud se vám mé upozornění nelíbí, je to bohužel smůla, máte pravdu že já vycházel jen ze zdrojů které mají charakter dokumentu (tabulka a stručné líčení), nicméně barnumské vylíčení v prvním příspěvku o U333 to dost změnilo, pokud jste ze stejného zdroje vycházel už poprvé, nějak mi uniká proč je tam tolik rozdílů. Herr direktor Smile
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303335Verze : 0

Citace - bitaxe :

Sice nevím čím jsem si vysloužil titul "herr", ale to je mi celkem jedno, obávám se že lapsů je v textu více, třeba rychlost ponorek typu VII nebyla 18,5 uzle ale u typu C 17,6 viz třeba zde : https://www.valka.cz/newdesign/v800/clanek_108.html
18,5 nedosahovaly ani lodi typu IX, které měly rychlost mírně větší. Rozdíl "utržených dieselů" a "téměř utržené přídě" je pak asi zřejmý. Čili "herr" direktor, nikoli jen záměna lodí, ale i poněkud přehnané nadšení nad schopnostmi lodí (co se rychlosti týče)a námořníků na nich. Osobně mi líčení druhé přijde dost odlišné od prvního, kde Cremer "dovedl ponorku do přístavu" a podbně. Pokud se vám mé upozornění nelíbí, je to bohužel smůla, máte pravdu že já vycházel jen ze zdrojů které mají charakter dokumentu (tabulka a stručné líčení), nicméně barnumské vylíčení v prvním příspěvku o U333 to dost změnilo, pokud jste ze stejného zdroje vycházel už poprvé, nějak mi uniká proč je tam tolik rozdílů. Herr direktor Smile
Pane kolego, asi jste nepostřehl, že jste "spatlal" dohromady jednu plavbu a vytvořil další, čímž jste odbočil od tématu a oslovení herr byla nadsázka, kterou jsem chtěl otupit ostří a vše trochu zlehčit, protože jsem nečekal, že budete dělat bouři nikoli ve sklence vody, ale na lžíci vody. Ale to patlání je vůbec Vaše výsada, protože Vy jste osobnost, která nemůže napsat "jen" např. jednalo se o Crocus, nikoli Gladiolus a já bych se Vám omluvil, ale popíšete stohy papíru pro zvýraznění Vašeho již tak vysokého EGA a odbíháte od tématu a navíc se dopouštíte nesmyslů. Trvám na tom, že ponorka typu VII i dále typu IX byla rychlejší než korveta typu "Flower" a to nevokecáte. Mrzí mě, že jsem vůbec začal psát. Mějte hezký den.Direktor.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303337Verze : 0
Mně můžete říkat herr a tak trochu odbočím a možná odlehčím. Ponorkáři v RU na ně nějak zapomínáme. Ať to byl LERCH (pražská židovská rodina) Holub, Sinkule rodák z Brna a další. Sinkule byl povolán k marině ( jako instruktor ponorkářů v počátku 2.světové) a byl to statečný a čestný člověk. To také patří k ponorkářům neb vše se vyvýjí a vše plyne.Pokusme se najít rozměr rozumné diskuze, rozumného a klidného povídání.ON ten Jadranský rybník s RU flotou a českými a moravskými námořníky si zaslouží naši pozornost i to je o ponorkách.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303342Verze : 0
Co si tak pamatuju, z POČÁTKU VÁLKY, kdy ještě eskorta konvojů nebyla dostatečná, nezkušená, navíc pomalá (třeba torpédoborce koupené od USA z WWI) a nebyl ani radar, tak ponorky obvykle utočily na konvoj v noci na hladině. Pronikly přímo mezi kolony, kde se eskortě ztrácely. V tom vynikal Otto Kretschmer. Pokud je eskorta našla dokázaly pomalejším korvetám a hlavně šalupám, které byly jejich hlavním protivníky, uniknout na hladině. Zásáhnout ponorku s její nízkou siluetou dělem nebylo vůbec lehké.
Situace se začala měnit příchodem radaru, což bylo na začátku roku 1941. Tehdy přišly první citelné ztráty pro U-Booty. Proto po vypuknutí války s USA se přesunulo těžiště blíže k Americe, kde eskorta nebyla skoro vůbec.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303368Verze : 0
To Bitaxe a Direktor:
pánové, dost dobře nechápu, proč se "koušete", oba prakticky ve svých pozdějších příspěvcích říkáte to samé, téměř v ničem si neodporujete, jen upřesňujete a rozvíjíte dříve podané informace Smile


K posouzení rychlosti ponorka kontra korveta máte oba kus pravdy - tabulkově byla ponorka (řekněme typ VIIC) na hladině rychlejší než korveta, ale v praxi (jak správně píše Bitaxe) by se ten rozdíl rychlosti rychle setřel, zvláště v počasí, které běžně panuje po většinu času v severním Atlantiku.



To Blueberry:
Máš pravdu v tom, že na začátku války byly eskorty nedostatečné a nezkušené, o pomalosti by se dalo diskutovat. Dost dobře nechápu Tvůj příklad zakoupených US torpédoborců - i když byly staré, tyto lodě dokázaly běžně vyvinout rychlost 25-30 uzlů, což stačilo na jakoukoliv tehdejší ponorku.


Důvod, proč ponorky unikaly na hladině byl především ten, že v noci je eskorta bez radaru (jak správně uvádíš) nedokázala najít a protože byly na hladině, nepomohl eskortě ani sonar (nebo ASDIC). Pod hladinou by je eskorta díky tomuto zařízení dokázala sndněji zaměřit.
Že by ponorky korvetě nebo šalupě "ujely" je poněkud nadnesené. Spíše se doprovod nedokázal (díky nižší rychlosti) k ponorce dostat tak rychle, aby jí zabránil v ponoření do bezpečné hloubky.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303397Verze : 0
No proč se "koušemš" je jednoduché, přiznám se že dokládat něco co tvrdím (třeba rychlost ponorky) nepřesnými údaji považuji za nesmyslné. Proto jsem na to upozornil. Stejně tak jsem upozornil na to že takhle posuzovaná rychlost není příliš objektivní a v reálu to vyjde asi jinak. To že někdo kdo těžce zraněn leží "dovede" ponorku do přístavu byla další nepřesnost, protože mi to bylo celé od počátku poněkud podezřelé, zvolil jsem nejsnažší cestu a podíval se na uvedené zdroje, tím se i mně povedlo do věci zanést chybu kdy jsem z jedné plavby vytvořil dvě (je to moje chyba a vznikla díky tomu že jsem chvátal) to že "herr" direktor, se urazí a začne vymýšlet různé přídomky, psát o egu a podobně je už věc mimo mne (osobně bych to ego viděl asi jinde), z mého pohledu dokládat něco špatně doloženými údaji je chyba a je třeba na ni upozornit, což jsem udělal a pokud na podobnou věc narazím udělám to opět. Po pravdě se mi zdá že bychom i v diskuzi měli svá tvrzení dokládat věcmi ověřenými, chápu že se často nechce hledat rychlost, ale když je to stěžejní bod tvrzení, asi bych si ji měl ověřit. To jestli byl útočící lodí HMS Crocus, nebo jiná korveta třídy Flower nepovažuji za až tak důležité, spíš to jen dokládalo, že psát něco bez toho abych si to ověřil (prostě paměť je nejistá), je dost ošidné. A k oslovení herr, mně se nelíbí, vzhledem k tomu že jsem čech, nevidím k němu důvod, předpokládám že direktor ho má rád, když ho užívá a proto jsem ho vůči němu použil. To jen na vysvětlení toho "kousání" Smile
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303416Verze : 0
to Blueberry on radar byl zpočátku spíš vzácností a měla ho jen některá plavidla konvoje, po vstupu USA do války se přesunula loviště ponorek k US pobřeží, ale už před tím byla snaha bojovat ve středu atlantiku, především aby ponorky unikly letadlům. Ani s radarem nebylo snadné vynořenou ponorku najít, její věž dávala mezi konvojem jen malý signál a snadno se na starších přístrojích dala přehlédnout. Později samozřejmě radar ve své dokonalejší verzi byl velmi důležitý a koncem války dokázal zachytit i periskop (případně snorchel) ponořené ponorky. Stejně jako u každé jiné zbraně se taktika a prostředky měnily. Podobně jako Tars bych US torpédoborce nepodceňoval, i když šlo o lodě z konce WWI, byly to solidní lodě k doprovodu a jejich rychlost na ponorky samozřejmě stačila, byly navíc k boji s ponorkami vybaveny a v kritické době to byla vítaná pomoc (50 lodí není určitě málo a asi zachránily dost nákladu i životů). Vím že se o nich občas píše s despektem, ale britové za ně byli myslím vděční, problém byl spíše s posádkami, což platilo pro eskorty obecně, řada námořníků i důstojníků byli rezervisté (postupně myslím většina) a samozřejmě měli problémy se secvičeností jak jednotlivé posádky, tak celé eskorty, i to pomáhalo ponorkám zpočátku mít úspěchy. Ale celé téma eskort je dost složité a měnilo se v čase, takže je sotva možné udělat jednoznačný závěr pro celou válku.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303418Verze : 0
aha a jeste jedna vec by me zajimala.kdyz teda ponorka vypalila torpedo na lod ,a zachytili ji Torpedoborce a ostatní doprovodné lodi,proc nepluli na misto kde byla naposled zachycena na radaru a v tom okruhu tam necekali nez se vynoří kdyz jim dojde vzduch.Vzdyt zniceni ponorky by prece stalo i za to ze by konvoj zanechali bez doprovodu-ne?
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303548Verze : 0
Je to opět o tom že se to měnilo v čase, původně na počátku války útočily jednotlivě ale v té době nebyl systém konvojů ještě moc používán a radar měly jen některé lodi doprovodu (doprovody byly navíc slabé) později když bylo možno zachytit ponorku radarem byla už taktika ponorek jiná, útočily ve skupinách. Pokud ponorka na hlídce narazila na konvoj, oznámila jeho polohu a velitelství k danému místu poslalo další ponorky které měly šanci konvoj dostihnout, první ponorka konvoj hlídala a navedla další k němu. útok byl pak skupinou ponorek což zvyšovalo jednak účinek útoku a hlavně tím že útok byl z několika míst rozptýlilo síly doprovodu. Proto nešlo aby část doprovodu zůstala na místě ponoření, ostatně ponorka se od místa musela pohybovat, vlastní udržení na hloubce je v podstatě dynamické, tedy ponorka se ponoří a dováží na přibližnou váhu jako má výtlak, ale v dané hloubce se obvykle udržuje pohybem, ono vyvážit ji přesně aby stála je dost problém, kvůli změnám hustoty vody. Takže ponorka se pomalým chodem (kvůli hluku) snažila dostat co nejdál od místa kde byla zjištěna, eskorta se ji naopak snažila zachytit a lokalizovat (následně potopit). Pokud byla eskorta silná, ponorku se povedlo zachytit a ostatních ponorek nebylo mnoho, byly obvykle ponechány dvě lodi na místě k jejímu pronásledování, ale nebylo to pravidlo. Základem je že eskorta neměla jako prioritu bojovat s ponorkami, její prioritou bylo chránit obchodní lodi, takže pokud ponorku odehnali bylo to dostatečné. Navíc když byla rychlost konvoje třeba 10 uzlů a eskorta nechala na místě dvě lodi, ty při své maximální rychlosti měly pak problém konvoj dohnat, navíc psaní o maximální rychlosti je sice hezké, ale tou bylo možno plout jen omezenou dobu, pak bylo třeba dotankovat palivo, což platilo jak pro hladinové lodi tak pro ponorky. Ono je těch věcí které vstupují do hry docela dost, takže to zdaleka nebylo jednoduché ani pro jednu stranu.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303575Verze : 0
To Bitaxe a Tars:
Děkuju Vám za bližší info o "amerických" torpédoborcích. Teď už s Vámi souhlasím. Tarsovy přípomínky beru (ohledně ukrytí ponorky ve tmě), jen v tom smyslu, že je lépe vyjádřil. Prostě tímto darem neoplívám, bohužel. Sad(
Jen bych doplnil, že kvůli menšímu počtu eskortních lodí, kdy zpočátku konvoj několika desítek lodí hlídalo třeba jen 6 esk.lodí, nemohly prostě čekat než se ponorka za delší dobu vynoří, neboť by ztratila kontakt s konvojem a tím ho ohrozila. Docházelo tedy k tomu, že ponorka se občas ponořila a eskortní loď ji přidusila třeba pár hodin pod vodou a potom se rychle vrátila k pomalejšímu konvoji. Nebo ponorka zaplula rychle do tmy, kde se ztratila, pokud nebyl radar. Eskorta tedy jen ponorku zahnala. Přesto občas ponorka ztratila sama kontakt s konvojem. Proto pokud konvoj sledovala jediná ponorka, tak neměla obvykle útočit, ale pouze lodě sledovat a podávat hlášení BdU a ostatním ponorkám.
Ale jak píše bitaxe je to složitá tématika, která obsahu několik období. Jen bych se chtěl zeptat na Váš názor na knihy Claire Blaira "Hitlerova ponorková válka"? Knihy mám doma, ale nějak nemám čas a odvahu se do nich pustit.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303585Verze : 0
Koukám, že bitaxe byl o trochu rychlejší a lépe to popsal. Jen bych doplnil, že obvykle se eskorty někde uprostřed Atlantiku střídaly. Kanadské (později USA) pluly západní část část a britské tu východní. Bylo to také kvůli tankování, pokud si dobře vzpomínám.. Pokud však byla eskorta pod tlakem ponorek mohly být povolávány i eskorty od jiných konvojů, které nebyly napadeny.
Ještě jedna poznámka: Konvoje se dělily i podle rychlosti. Rychlejší lodě do rychlejšího konvoje a pomalejší do pomalejšího.
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303587Verze : 0
Jsem hodně daleko a tak mně nevytaháte za uši. Ale víte proč na Slovensku vzniklo jezero Šírava. No aby mohlo být SNP zakončeno námořní bitkou a vida ponorkáři jsou připraveni!
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303589Verze : 0
to Blueberry, přesně tak konvoje se dělily dle rychlosti, navíc byla i v některých případech tzv. vzdálená ochrana, tedy skupina bojových lodí, torpédoborce a lehké křižníky, které pluly tak aby mohly poskytnout podporu více konvojům a díky své rychlosti podpořit ten napadený, samozřejmě důležité bylo i letecké krytí z několika míst a později i z eskortních letadlových lodí a řada dalších věcí. Ona je to opravdu dost složitá problematika Smile Eskorty nejsou příliš vidět (většinou čteme o velkých bitvách jako o něčem zásadně měnícím běh bojů), ale v reálu byly konvojové bitvy minimálně stejně důležité. O tom jak byly eskorty organizovány, o zavedení konvojů a dalších věcech se dá psát dlouho a podrobně, ale myslím že to by asi mates118, který se ptal vlastně na konkrétní věci , mohl považovat za zbytečně detailní Smile
URL : https://www.valka.cz/Ponorky-v-akci-t82703#303619Verze : 0