Pavlecka, Vladimir H.

     
Příjmení:
Surname:
Pavlecka Pavlecka
Jméno:
Given Name:
Vladimir H. -
Jméno v originále:
Original Name:
Vladimír Pavlečka
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
20.05.1901 Charvatce1) /
20.05.1901 Charvatce1) /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
28.06.1980 Newport Beach
28.06.1980 Newport Beach
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
konstruktér u Douglase
šéfkonstruktér u Northropu
spolupráce na projektu Apolo
-
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
mnoho patentů z letectví a motorových turbín -
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://vladimirhpavlecka.com/
ekonomickydenik.cz
www.facebook.com
URL : https://www.valka.cz/Pavlecka-Vladimir-H-t234346#647577 Verze : 0
     
Příjmení:
Surname:
Pavlecka Pavlecka
Jméno:
Given Name:
Vladimir H. -
Jméno v originále:
Original Name:
Vladimír Pavlečka
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
1) Dnes místní část obce Martiněves, okres Litoměřice. 1) Today the local part of the village Martineves, Litomerice District.
Zdroje:
Sources:
https://vladimirhpavlecka.com/
ekonomickydenik.cz
www.facebook.com
URL : https://www.valka.cz/Pavlecka-Vladimir-H-t234346#647582 Verze : 0

Citace - @[Věc Která Zničila Bronx] :

Vladimír H. Pavlečka "otec" moderních Amerických letounů
Na podobě a uspořádání toho, čemu říkáme letadlo se podílelo velké množství lidí a tak se může zdát tvrzení v nadpisu poněkud přehnané. Když se ale zaměříme na slovo "moderní" a budeme ignorovat letouny z plátna a dřeva zústane nám několik společných znaků - přetlakový drak z lehkých slitin kovů pospojovaný proplachovacími nýty, proudový motor a tříkolový podvozek s ovladatelným předním kolem. A v USA mají všechny tyto části letounu jednoho společného jmenovatele - Vladimíra Pavlečku.
Vladimír Pavlečka se narodil roku 1901 ve vesnici Charvatce u Roudnice nad Labem. O letectví a techniku se zajímal od ranného věku díky zájmu svého otce a díky tomu, že si místní majitel továrny na zemědělské stroje koupil letoun Bleriot. „Tehdy měl otec vzal do továrny, abych viděl, jak dávají letadlo dohromady. Ten pohled ovlivnil celý můj další život. Stroj pak poškodili při pokusu s ním létat a strčili do hangáru. Za války jsme d něj s kamarádem lezli a představovali si, jak ho pilotujeme.“ Nejvíce ho však v tomto směru poznamenala První světová válka. Mladý Vladimír viděl několik Zeppelinů, které upoutaly jeho pozornost natolik, že se vzducholodi staly jeho životní vášní. „Německé vzducholodě jsem viděl několikrát už za první světové války, protože přes naše území přelétaly na své základny v Bulharsku a Rumunsku. Se svým úsporným a čistým provozem představují vzducholodě dobrou alternativu. Věřím, že je to efektivní stroj schopný vyřešit dopravní problémy budoucnosti.“
V roce 1923 se spolu se svým bratrem rozhodl emigrovat do USA, kde se zapsal na Union College v Chicagu po jejímž dokončení pracoval pro výrobce aut Buick, kde vyvýjel motory. V Buicku si Vladimíra všiml náborář z letecké společnosti General Motors, lépe řečeno z její pobočky Aircraft Development Corporation, která se v té době zaměřovala na vývin vzducholodí. V roce 1925 se tak Vladimír začal podílet na projektu ZMC-2, jediné funkční vzducholodi s kovovým tělem, která byla postavena. Pavlečka přišel se svými vlastními postupy svařování a nýtování, díky kterým se velice rychle dostal na pozici šéfa vývoje trupu vzducholodi. Samotná ZMC-2 vzlétla v roce 1929 a US Navy ji používala až do roku 1941. „Byla to naprosto originální technologie, nikdo před námi nic podobného nedělal. A samozřejmě jsme neměli k dispozici ani počítače, na kterých se dnes dá vše modelovat.“ Vladimír se věnoval kovovým vzducholodím až do roku 1933.
V té době výrobce letadel Douglas Corporation vymýšlel jak navázat na komerční úspěch tehdejšího nejúspěšnějšího dopravního letounu DC-1. DC-2 měl být větší a pojmout víc pasažérů, trup byl však příliš těžký a bylo třeba ho upravit tak, aby se dal použít v normálním provozu. V USA tehdy bylo jen málo odborníků na lehké kovové struktury použité při výrobě letadel a tak si museli lidé z Douglasu, pomoci odborníkem, který měl zkušenosti alespoň z výroby kovové vzducholodi. Po příchodu Pavlečky do Douglasu se týmu pod jeho vedením podařilo prototyp DC-2 předělat tak, že s pomocí nových technik nýtování a svařování zvětšili plochu křídla o 5% a tím bylo letadlo schopno unést o 50% víc pasažérů. Toto nové letadlo neslo označení DC-3 a do dějin se zapsalo pod jménem "Dakota". Po tomto úspěchu byl Pavlečka povýšen na šéfa výzkumu a vývoje a na této pozici pro firmu Douglas vyvinul například systém sklápění křídel pro letouny US Navy, tříkolový podvozek, patent na proplachovací nýty a nebo první přetlakovou kabinu v USA pro DC-4. „Douglas měl předtím okolo 150 inženýrů, ale nikdo v celých Spojených státech neměl zkušenost s konstrukcí celokovových letadel. Dostal jsem na to skupinu 22 inženýrů. Zabývali jsme se kromě toho i tříkolovými podvozky, integrálními nádržemi a hlavně tlakováním trupu. Ve stejné době o totéž usilovali u Boeingu. Pracovali jsme na těchto problémech už před DC­-3 a při práci na DC-­3 se použilo mnoho postupů a zkušeností ZMC­-2. Ve skutečnosti ale byla tahle práce obtížnější na vzducholodích než na letadlech, protože ty jsou mnohem větší. Douglas mě ale nezaměstnal kvůli zkušenostem ze ZMC-­2. Sice měl od námořnictva zakázky na výrobu gondol pro vzducholodě, ale jinak se zabývali jen stroji těžšími než vzduch. Mou předchozí práci neznali a ani je nezajímala.“
Vladimíra v této době začaly znovu zajímat turbíny, které by se daly použít k pohánění letadel. V roce 1939 vytvořil svůj návrh plynové turbíny, který Douglas předvedl zástupcům společnosti Pratt & Whitney a ti ho smetli ze stolu jako neproveditelný. Návrhu si však všiml jistý Jack Northrop a rozhodl se, že chce Pavlečku, jako šéfa vývoje do své firmy Northrop Aircraft Corporation. Pro Northrop Pavlečka vyvinul první lehké magnesiové slitiny použitelné v leteckém průmyslu, dále svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu (Heliarc a Argonarc) a postavil zde první proudový motor v USA (Northrop XT-37 Turboprop). Zároveň se podílel na projektech letounů Northrop P-61 Black Widow, Northrop XP-56 Black Bullet a Northrop EB-35.
Po svém angažmá u Northropu se Pavlečka podílel na vývoji letounů Douglas A-1 Skyraider a Douglas A2D-Skyshark a zároveň pracoval pro NASA na Rocketdyne J-2, což byl raketový motor na kapalné pohonné látky používaný v průběhu programu Apollo na druhém stupni rakety Saturn IB a na druhém a třetím stupni rakety Saturn V. Mezi jeho další vynálezy a patenty patří - Airplane, Internal Hexagonal Stop Nut, Airplane Having Folding Wings, Sealed Joint, Method of Riveting, Percussive Tool, Bucking Tool, Monocoque Structure, Electric Arc Welding Torch, Draw Press, Structural Joint, Airplane Structure, Centrifugal Impellers, Turbine Stator, Airplane Power Plant, Turbine Blade, Compressor, Hydraulic Turbine, Thermal Power Plant, Gas Turbine Power Plant #1, Centripetal Subsonic Compressor, Gas Turbine Power Plant #2, Gas Turbine Power Plant #3, Gas Turbine Power Plant #4, Automatic Extracting Mechanism (Coffee Maker), Aerostatic Bearings, Dynamic Steam Cycle, Combustion Chambers, Supersonic Centripetal Compressor, Sub-Atmospheric Gas Turbine Circuits, Supercharger, Bypass Jet Engines, Methods of Compressing Fluids, Gas Turbine Power Plant #5, Radial Dynamic Machine, High Energy Conversion Turbines, Wind Motor Rotor (Wind Turbine), Air Transport and Lifting Vehicle, Gradation of Skin Thickness, Thrusters for Airship Control.
Pavlecka se věnoval letadlům a turbínám i po válce, což ho přes řadu dalších slavných leteckých firem (Lockheed, Hughes Aircraft a další) přivedlo až k lunárnímu programu Apollo. V 60. letech jej zaměstnala společnosti Rocketdyne, kde se věnoval hlavně turbočerpadlům a kompresorům v raketovém motoru J­2. Šlo o pohonnou jednotku na kapalný kyslík a vodík pro druhé stupně rakety Saturn IB a Saturn V, které vynášely do vesmíru lunární lodě Apollo. Pavleckou zkonstruovaná čerpadla byla také v lunárním přistávacím modulu LEM.


Na světě není mnoho lidí, kteří by vývoji letectví přispěli tolik, jako Vladimír H. Pavlečka a přesto je jeho jméno naprosto neznámé v Česku, kde se narodil a polozapomenuté v USA, kde zemřel na selhání srdce v 28.6. 1980.

www.facebook.com
URL : https://www.valka.cz/Pavlecka-Vladimir-H-t234346#647578 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více