PAVEL
20.2.1945
U obce Žerotice u Znojma byla ze SSSR vysazena skupina PAVEL, skupina hloubkového průzkumu v prostoru Vyškov – Brno – Olomouc, v němž měla zjišťovat výskyt a pohyb německých vojenskýchjednotek, letiště, velitelství, sklady pohonných hmot a munice, stav budování obrany, zřídit a udržovat rádiové spojení s centrálou v Moskvě. Jejími členy byli dělník Jozef Hanuska (20.12.1920), úředník Ján Balla (28.9.1922) a kreslič Ján Plavec (15.3.1922). Vysazení bylo komplikováno dvěma okolnostmi. Jednak navigační chybou, která zavinila přistání v zabraném území Sudet, v blízkosti ubikací 4. pancéřového p1uku německé armády, jednak tím, že proti původnímu plánu bylo vysazení provedeno ve dvou prů1etech, čímž byla německá jednotka upozorněna na přítomnost letounu. Skupina PAVEL se po seskoku nesešla. Podařilo se to ve vzdáleném lese Hanuskovi, Plavcovi a Robličkovi. Balla přistával již za hluku střelby německých jednotek, pálících proti letadlu, rychle se vyprostil z popruhů, padák i tlumok zanechal na místě a uprchl z místa přistání jen s pistolí a ručním granátem do blízkého lesa a tam ve skalách přečkal po celý následující den až pominula pátrací akce německých jednotek. Potom se vydal v noci severním směrem a teprve po několika hodinách usilovného pochodu se odvážil oslovit jednoho rolníka dotazem na Vyškov. Tak se vlastně dozvěděl, kde se nachází. Jeho velitel s čet. Plavcem postupovali pod Robličkovým vedením směrem na Brno až k Dukovanům, odkud navázali rádiové spojení. U Žebětína se Roblička oddělil a Hanuska s Plavcem pokračovali dále k Vyškovu, šťastně dosáhli záchytné adresy u Františka Sotoláře v obci Ježkovice u Vyškova a byli okamžitě přijati. K Sotolářovi dorazil po 14 dnech i Balla. Skupina byla kompletní a přes ztráty materiálu v zásobníku jí zůstaly všechny podstatné prostředky k plnění úkolu. Věnovala se monitorování situace na vojenském cvičišti Vyškov, blízkému vojenskému letišti, provozu na komunikaci Brno - Olomouc a železnici na Přerov. Navázala kontakt se zpravodajskou skupinou mjr. Komoněnka a předala zprávu o její situaci. U Sotoláře se skupina PAVEL zdržela až do 10. dubna 1945, podporována celou jeho rodinou. Když 10. dubna dostala skupina rozkaz přemístit se do Prahy, odjela s pomocí Sotoláře do Poděbrad, kde je ukryl Sotolářův známý, zubní technik Otto Matula z Prahy u své snoubenky. Cesta byla podniknuta vlakem. Zde jí byl zprostředkován kontakt s gen. Mrázkem z místního odboje. Matulův bratr byl číšníkem v pražském hotelu AXA a s jeho pomocí měla skupina PAVEL zajištěno ubytování v Praze. V této situaci ji zastihlo 5. května 1945 ozbrojené povstání v Čechách a v Poděbradech setrvala až do 11. května 1945, kdy se sloučila s Rudou armádou. Z vlastního rozhodnutí odcestovala do Bratislavy, kde se znovu přihlásila na sovětském velitelství. Byla odeslána do Trnlinku, kde se parašutisté setkali s velitelem, který je z Moskvy vyslal do operace.
20.2.1945
U obce Žerotice u Znojma byla ze SSSR vysazena skupina PAVEL, skupina hloubkového průzkumu v prostoru Vyškov – Brno – Olomouc, v němž měla zjišťovat výskyt a pohyb německých vojenskýchjednotek, letiště, velitelství, sklady pohonných hmot a munice, stav budování obrany, zřídit a udržovat rádiové spojení s centrálou v Moskvě. Jejími členy byli dělník Jozef Hanuska (20.12.1920), úředník Ján Balla (28.9.1922) a kreslič Ján Plavec (15.3.1922). Vysazení bylo komplikováno dvěma okolnostmi. Jednak navigační chybou, která zavinila přistání v zabraném území Sudet, v blízkosti ubikací 4. pancéřového p1uku německé armády, jednak tím, že proti původnímu plánu bylo vysazení provedeno ve dvou prů1etech, čímž byla německá jednotka upozorněna na přítomnost letounu. Skupina PAVEL se po seskoku nesešla. Podařilo se to ve vzdáleném lese Hanuskovi, Plavcovi a Robličkovi. Balla přistával již za hluku střelby německých jednotek, pálících proti letadlu, rychle se vyprostil z popruhů, padák i tlumok zanechal na místě a uprchl z místa přistání jen s pistolí a ručním granátem do blízkého lesa a tam ve skalách přečkal po celý následující den až pominula pátrací akce německých jednotek. Potom se vydal v noci severním směrem a teprve po několika hodinách usilovného pochodu se odvážil oslovit jednoho rolníka dotazem na Vyškov. Tak se vlastně dozvěděl, kde se nachází. Jeho velitel s čet. Plavcem postupovali pod Robličkovým vedením směrem na Brno až k Dukovanům, odkud navázali rádiové spojení. U Žebětína se Roblička oddělil a Hanuska s Plavcem pokračovali dále k Vyškovu, šťastně dosáhli záchytné adresy u Františka Sotoláře v obci Ježkovice u Vyškova a byli okamžitě přijati. K Sotolářovi dorazil po 14 dnech i Balla. Skupina byla kompletní a přes ztráty materiálu v zásobníku jí zůstaly všechny podstatné prostředky k plnění úkolu. Věnovala se monitorování situace na vojenském cvičišti Vyškov, blízkému vojenskému letišti, provozu na komunikaci Brno - Olomouc a železnici na Přerov. Navázala kontakt se zpravodajskou skupinou mjr. Komoněnka a předala zprávu o její situaci. U Sotoláře se skupina PAVEL zdržela až do 10. dubna 1945, podporována celou jeho rodinou. Když 10. dubna dostala skupina rozkaz přemístit se do Prahy, odjela s pomocí Sotoláře do Poděbrad, kde je ukryl Sotolářův známý, zubní technik Otto Matula z Prahy u své snoubenky. Cesta byla podniknuta vlakem. Zde jí byl zprostředkován kontakt s gen. Mrázkem z místního odboje. Matulův bratr byl číšníkem v pražském hotelu AXA a s jeho pomocí měla skupina PAVEL zajištěno ubytování v Praze. V této situaci ji zastihlo 5. května 1945 ozbrojené povstání v Čechách a v Poděbradech setrvala až do 11. května 1945, kdy se sloučila s Rudou armádou. Z vlastního rozhodnutí odcestovala do Bratislavy, kde se znovu přihlásila na sovětském velitelství. Byla odeslána do Trnlinku, kde se parašutisté setkali s velitelem, který je z Moskvy vyslal do operace.