Organizační struktura leteckých sil Japonského císařství
天皇陛下 / His Majesty Emperor / Jeho císařské veličenstvo
最高指揮官 / Commander-in-Chief / Vrchní velitel
Sbor maršálů a admirálů loďstva
Štábní orgán císaře bez výkonné pravomoci
軍事参議官会議 / Supreme War Council / Nejvyšší válečná rada
- náčelníci armádní a námořní sekce císařského generálního štábu, sbor maršálů a admirálů loďstva, ministr války a ministr válečného námořnictva, a další vysocí vládní úředníci (Rada projednávala veškerá závažná rozhodnutí spojená s funkcí ozbrojených sil a strategií)
大本営 / Imperial General Headquarters / Císařský generální štáb
- Armádní sekce a Námořní sekce (obě podléhaly přímo Jeho Veličenstvu) rozhodovaly o nejzávažnějších otázkách operačního i strategického významu a to bez souhlasu vlády (a mnohdy i bez jejího vědomí)
海軍航空本部 / Imperial Japanese Navy Air Service / Námořní letectvo
軍令部 / Imperial Japanese Navy General Staff / Generální štáb námořního letectva
- prováděl a odpovídal za stejný rozsah činností jako generální štáb armádního letectva, rozšířený o oblast kádrové politiky, výcviku leteckého personálu, osobní a soudní agendu
連合艦隊 / Combined Fleet / Spojené loďstvo
- veškerá námořní síla Japonského císařství
艦隊 / Fleet / Loďstvo-Flotila
- slučovalo námořní a námořní letecké síly do operačního celku, zajišťujícího bojovou činnost v dané frontové nebo regionální oblasti
方面艦隊 / Area Fleet / oblastní loďstvo
- loďstvo odpovědné za konkrétní geografickou oblast (v čele stál důstojník v hodnosti admirála nebo viceadmirála)
航空艦隊 / Air Fleet / Letecká flotila
- formace složené výhradně z leteckých lednotek
航空戦隊 / Carrier Division/ Divize letadlových lodí
- uskupení hladinových plavidel a ponorek v čele s letadlovou lodí. Součástí byly i palubní a pozemní letecké útvary zformované do jedné nebo více leteckých flotil
Kokubokan Šidan – divize letadlových lodí
Pod tímto označením rozumíme buď Divizi letadlových lodí nebo hydroplánových nosičů nebo Leteckou flotilu složenou z několika pozemních leteckých pluků, tzv. Kokutai
Kokubokan Šidan
obsahovala dvě vyjímečně tři plavidla plnící taktické úkoly spojené s podporou výsadkových útočných sil a povrchových válečných lodí. Zajištovala protiponorkovou činnost, doprovod konvojů a zesilovala pozemní letecké jednotky.
Každá Divize měla palubní letku stojící administrativně na úrovni pozemního leteckého pluku Kokutai disponovala ovšem menším počtem letadel. Nazývala se Kokubokan Hikotai a podle specializace se dělina na:
a) Sentoki Hikotai, stíhací letka
b) Kogeniki Hikotai, bombardovací letka:
- Kjokuku Bakugekiki Hikotai, letka střemnhlavých bombardérů
- Kogekiki Bakugekiki Hikotai, letka horizontálních bombardérů
- Raigekiki Hikotai, letka torpédových bombardérů
c) Furoko Šiki Suidžoki Hikotai, hydroplánová letka
Každá Hikotai se dále dělila na palubní skupinu Kandžo Buntai příslušné letadlové nebo hydroplánové lodi, zahrnující pouze jednu kategorii letadel např. Sentoki Hikotai tvořila Sentoki Buntai Akagi a Sentoki Buntai Kaga.
Buntai disponovalo 12 až 24 letadly. Velitel tzv. Buntaičo byl důstojník v hodnosti korvetního kapitána nebo poručíka.
Koku Sentai
Ve smyslu pozemní letecké flotily odpovídal za organizaci bojové činnosti pozemních leteckých útvarů námořního letectva. Dispoziční stav letadel byl proměnlivý v závislosti na druhu oberace a obvykle se pohyboval od 100 do 250 strojů. Tedy až 5000 mužů.
航空隊 / Navy Air Squadron / Peruť-letecký pluk
- základní taktická jednotka o síle 50 letadel, ačkoliv menší počty byly spíše pravidlem než vyjímkou. 1 až 3 perutě tvořily Koku Sentai. Pluku velel důstojník v hodnosti kontradmirála nebo kapitána.
Hikotai – letka
Disponovala 16 až 24 letouny. 3 Hikotai tvořily jednu Kokutai. Velitel letky tzv. Hikotaičo byl důstojník v hodnost fregatního či korvetního kapitána. Někdy se pro letku používal název Daitai pětšinou pro samostatné jednotky pro zvláštní účely.
Dělila se podle druhu na:
a) Sentoki Hikotai, stíhací letka
b) Kogeniki Hikotai, bombardovací letka:
- Bakugekiki Hikotai, letka pozemních bombardérů
- Kogekiki Hikotai, letka bitevních letadel
c) Teisacu Hikotai, průzkumná letka
d) Juso Hikotai, dopravní letka
Šotaj – sekce
Nejmenší taktická jednotka tvořená 4 až 6 letadly. Čtyři Šotai vytvářeli jednu Hikotai. Velícím důstojníkem byl poručík.
Celá organizační struktura japonského letectva viz. článek www.valka.cz
Hodnostní stupně používané v japonském letectvu viz. článek www.valka.cz
upravil: FiBe
天皇陛下 / His Majesty Emperor / Jeho císařské veličenstvo
最高指揮官 / Commander-in-Chief / Vrchní velitel
Sbor maršálů a admirálů loďstva
Štábní orgán císaře bez výkonné pravomoci
軍事参議官会議 / Supreme War Council / Nejvyšší válečná rada
- náčelníci armádní a námořní sekce císařského generálního štábu, sbor maršálů a admirálů loďstva, ministr války a ministr válečného námořnictva, a další vysocí vládní úředníci (Rada projednávala veškerá závažná rozhodnutí spojená s funkcí ozbrojených sil a strategií)
大本営 / Imperial General Headquarters / Císařský generální štáb
- Armádní sekce a Námořní sekce (obě podléhaly přímo Jeho Veličenstvu) rozhodovaly o nejzávažnějších otázkách operačního i strategického významu a to bez souhlasu vlády (a mnohdy i bez jejího vědomí)
海軍航空本部 / Imperial Japanese Navy Air Service / Námořní letectvo
軍令部 / Imperial Japanese Navy General Staff / Generální štáb námořního letectva
- prováděl a odpovídal za stejný rozsah činností jako generální štáb armádního letectva, rozšířený o oblast kádrové politiky, výcviku leteckého personálu, osobní a soudní agendu
連合艦隊 / Combined Fleet / Spojené loďstvo
- veškerá námořní síla Japonského císařství
艦隊 / Fleet / Loďstvo-Flotila
- slučovalo námořní a námořní letecké síly do operačního celku, zajišťujícího bojovou činnost v dané frontové nebo regionální oblasti
方面艦隊 / Area Fleet / oblastní loďstvo
- loďstvo odpovědné za konkrétní geografickou oblast (v čele stál důstojník v hodnosti admirála nebo viceadmirála)
航空艦隊 / Air Fleet / Letecká flotila
- formace složené výhradně z leteckých lednotek
航空戦隊 / Carrier Division/ Divize letadlových lodí
- uskupení hladinových plavidel a ponorek v čele s letadlovou lodí. Součástí byly i palubní a pozemní letecké útvary zformované do jedné nebo více leteckých flotil
Kokubokan Šidan – divize letadlových lodí
Pod tímto označením rozumíme buď Divizi letadlových lodí nebo hydroplánových nosičů nebo Leteckou flotilu složenou z několika pozemních leteckých pluků, tzv. Kokutai
Kokubokan Šidan
obsahovala dvě vyjímečně tři plavidla plnící taktické úkoly spojené s podporou výsadkových útočných sil a povrchových válečných lodí. Zajištovala protiponorkovou činnost, doprovod konvojů a zesilovala pozemní letecké jednotky.
Každá Divize měla palubní letku stojící administrativně na úrovni pozemního leteckého pluku Kokutai disponovala ovšem menším počtem letadel. Nazývala se Kokubokan Hikotai a podle specializace se dělina na:
a) Sentoki Hikotai, stíhací letka
b) Kogeniki Hikotai, bombardovací letka:
- Kjokuku Bakugekiki Hikotai, letka střemnhlavých bombardérů
- Kogekiki Bakugekiki Hikotai, letka horizontálních bombardérů
- Raigekiki Hikotai, letka torpédových bombardérů
c) Furoko Šiki Suidžoki Hikotai, hydroplánová letka
Každá Hikotai se dále dělila na palubní skupinu Kandžo Buntai příslušné letadlové nebo hydroplánové lodi, zahrnující pouze jednu kategorii letadel např. Sentoki Hikotai tvořila Sentoki Buntai Akagi a Sentoki Buntai Kaga.
Buntai disponovalo 12 až 24 letadly. Velitel tzv. Buntaičo byl důstojník v hodnosti korvetního kapitána nebo poručíka.
Koku Sentai
Ve smyslu pozemní letecké flotily odpovídal za organizaci bojové činnosti pozemních leteckých útvarů námořního letectva. Dispoziční stav letadel byl proměnlivý v závislosti na druhu oberace a obvykle se pohyboval od 100 do 250 strojů. Tedy až 5000 mužů.
航空隊 / Navy Air Squadron / Peruť-letecký pluk
- základní taktická jednotka o síle 50 letadel, ačkoliv menší počty byly spíše pravidlem než vyjímkou. 1 až 3 perutě tvořily Koku Sentai. Pluku velel důstojník v hodnosti kontradmirála nebo kapitána.
Hikotai – letka
Disponovala 16 až 24 letouny. 3 Hikotai tvořily jednu Kokutai. Velitel letky tzv. Hikotaičo byl důstojník v hodnost fregatního či korvetního kapitána. Někdy se pro letku používal název Daitai pětšinou pro samostatné jednotky pro zvláštní účely.
Dělila se podle druhu na:
a) Sentoki Hikotai, stíhací letka
b) Kogeniki Hikotai, bombardovací letka:
- Bakugekiki Hikotai, letka pozemních bombardérů
- Kogekiki Hikotai, letka bitevních letadel
c) Teisacu Hikotai, průzkumná letka
d) Juso Hikotai, dopravní letka
Šotaj – sekce
Nejmenší taktická jednotka tvořená 4 až 6 letadly. Čtyři Šotai vytvářeli jednu Hikotai. Velícím důstojníkem byl poručík.
Celá organizační struktura japonského letectva viz. článek www.valka.cz
Hodnostní stupně používané v japonském letectvu viz. článek www.valka.cz
upravil: FiBe