Oppidum
Obecně jej můžeme nazvat hradištěm, avšak tento termín se pro oppida neužívá. Jsou vlastně protoměsty. Vyskytují u nás až od 2. století př. n. l., nicméně v západní Evropě máme oppida již v době halštatské, to se týká hlavně Francie. Tento název jim dal G. I. Caesar, když toto pojmenování užívá jako synonyma termínu urbs. Pro oppidum jsou zásadní nejméně dva typické znaky. A to opevnění venkovní kamennou zdí (hradbou) typu murus gallicus a příkopem. Specifickým znakem jsou klešťovité brány s dřevěnou věžovitou konstrukcí. Dalším je doklad hospodářské koncentrace (výroba i obchod). Sídlo tedy bylo hlavně vojenský, ekonomický, náboženským a politickým střediskem minimálně části kmene. Oppida jsou z tohoto důvodu značně rozsáhlá, obvykle kolem 30 až 100 ha, avšak máme i oppida větší. Oproti tomu malé opevněné útvary (hradiště) mají menší rozměry obvykle nepřesahující 5 ha. K významným oppidům náleží např. francouzské Bibracte, německý Manching či české Stradonice, Závist aj. Archeologické výzkumy zjistily vyčlenění na různé areály např. výrobní (řemeslnické), sakrální či obydlí nobility a dále určité urbanistické členění.
Zdroj:
Novotný, B. a kol. 1986: Encyklopédia Archeológie. Bratislava.
Obecně jej můžeme nazvat hradištěm, avšak tento termín se pro oppida neužívá. Jsou vlastně protoměsty. Vyskytují u nás až od 2. století př. n. l., nicméně v západní Evropě máme oppida již v době halštatské, to se týká hlavně Francie. Tento název jim dal G. I. Caesar, když toto pojmenování užívá jako synonyma termínu urbs. Pro oppidum jsou zásadní nejméně dva typické znaky. A to opevnění venkovní kamennou zdí (hradbou) typu murus gallicus a příkopem. Specifickým znakem jsou klešťovité brány s dřevěnou věžovitou konstrukcí. Dalším je doklad hospodářské koncentrace (výroba i obchod). Sídlo tedy bylo hlavně vojenský, ekonomický, náboženským a politickým střediskem minimálně části kmene. Oppida jsou z tohoto důvodu značně rozsáhlá, obvykle kolem 30 až 100 ha, avšak máme i oppida větší. Oproti tomu malé opevněné útvary (hradiště) mají menší rozměry obvykle nepřesahující 5 ha. K významným oppidům náleží např. francouzské Bibracte, německý Manching či české Stradonice, Závist aj. Archeologické výzkumy zjistily vyčlenění na různé areály např. výrobní (řemeslnické), sakrální či obydlí nobility a dále určité urbanistické členění.
Zdroj:
Novotný, B. a kol. 1986: Encyklopédia Archeológie. Bratislava.