OBKLÍČENÍ
1) druh /období/ útoku, jehož cílem je oddělit určité uskupení nepřítele od jeho ostatních vojsk, uzavřít nepřítele v určitém prostoru ze všech stran a současně jej zničit nebo zajmout;
2) situace v obraně nebo při odchodu, kdy útočící vojska nepřítele, které jsou v převaze, pronikla do boku a týlu vlastních vojsk, ovládla všechny cesty jejich odchodu a znemožnila jim manévr a součinnost s pozemními silami bojujícími vně prostoru obklíčení.
Taktické obklíčení
Operační obklíčení
Zdroj:
Vševojsková operační a taktická terminologie: 1. díl - Vojenská věda, operační umění a všeobecná taktika. Názvoslovná norma, Ministerstvo národní obrany, Praha 1983.
1) druh /období/ útoku, jehož cílem je oddělit určité uskupení nepřítele od jeho ostatních vojsk, uzavřít nepřítele v určitém prostoru ze všech stran a současně jej zničit nebo zajmout;
2) situace v obraně nebo při odchodu, kdy útočící vojska nepřítele, které jsou v převaze, pronikla do boku a týlu vlastních vojsk, ovládla všechny cesty jejich odchodu a znemožnila jim manévr a součinnost s pozemními silami bojujícími vně prostoru obklíčení.
Taktické obklíčení
Operační obklíčení
Zdroj:
Vševojsková operační a taktická terminologie: 1. díl - Vojenská věda, operační umění a všeobecná taktika. Názvoslovná norma, Ministerstvo národní obrany, Praha 1983.