Main Menu
User Menu

Náboje - střely dříve a dnes

Náboje - střely dříve a dnes



Střely prvních nábojů převzaly z éry předovek materiál a v některých případech i tvar. Střely nábojů Flobert jsou stále ještě kulaté, jinak řečeno sférické, to je ale dnes už výjimka. Většina prvních nábojů byla již osazena střelou válcovou, vpředu zaoblenou, či zašpičatělou, čili ogivální. Taková střela potřebovala stabilizaci za letu, jinak by se na své cestě k cíli nekontrolovaně převracela a ztrácela by požadovanou přesnost. Stabilitu střele zajišťuje její rotace kolem podélné osy (řádově 100 000 ot/min). Rotaci střela získá při průchodu hlavní, ve které jsou vytvořeny drážky ve tvaru pozvolné šroubovice a do kterých se střela zařízne. Až do příchodu bezdýmného prachu celkem vyhověla střela olověná s přísadou cínu nebo antimonu ke zlepšení jejích vlastností. Taková střela se snadno zařezávala do vývrtu a vše bylo v pořádku. Jak známo, olovo je kov měkký a při průchodu hlavní se otírá a nanáší na stěny hlavně. Tuto nepříjemnost se podařilo z větší části odstranit tak, že střelu v místech, kde se dotýkala hlavně, zabalili do namaštěného papírového "límečku". U pozdějších nábojů ve střele vytvořili jednu nebo víc hlubších mazacích drážek po obvodě střely, které byly vyplněny tukem. Výkony nábojů se neustále zvyšovaly a s nástupem výkonnějšího, bezdýmého prachu se objevil další problém. Střela dostávala takové zrychlení, že se do vývrtu nestačila zaříznout, tzv. se "strhla", a opustila hlaveň bez rotace, byla tedy nestabilní. Tady nastává čas plášťovaných střel.

Plášťovaná střela se skládá z jádra, většinou olověného, a z pláště vyrobeného z tombaku, mosazi, oceli a pod., tedy z kovu, který není tak měkký jako olovo. Střela tím pádem vydrží bez újmy mnohem větší zrychlení při průchodu hlavní a získá potřebnou rotaci. Střely s ocelovým pláštěm se potahují teflonem, niklují, nebo plátují tombakem či mědiniklem proti korozi a pro zmenšení odporu při průchodu hlavní. Současné střely pro použití v dlouhých zbraních bývají tzv biogivální, to znamená poněkud zúžené i v zadní části. Takovou konstrukcí se snižuje vliv turbulence za střelou a tím se zlepšují její balistické vlastnosti.

Výše popsané plášťované střely ale nevyhovují pro všechny účely. V lovecké praxi je potřeba, aby střela v cíli předala co největší část své energie. Plášťovaná střela se po zásahu měkkých tkání nedeformuje a mívá ještě dostatek energie k pokračování v další cestě. Za účelem předání větší části kinetické energie v cíli vzniklo mnoho různých konstrukcí střel. Tyto střely bývají poloplášťové (s odhaleným jádrem v přední části), nebo mívají proměnlivou sílu pláště. Jádro některých střel se skládá ze dvou částí, přičemž je přední část z výrazně měkčího olova a několik dalších konstrukcí. Těmito opatřeními se dosáhne rozšíření přední části střely do hřibovitého tvaru při průchodu střely tkání, zadní část střely se nemění a udržuje deformovanou střelu pohromadě. Zmíním ještě střely homogení, většinou mosazné, používané některými výrobci nábojů pro africké lovy.

I střely pro sportovní střelbu mohou mít zvláštní konstrukci. Například střely wadcutter pro střelbu do papírových terčů na krátké vzdálenosti mají tvar válečku s čelní plochou a v terči prosekávají relativně přesné otvory. Pro střelbu na dlouhé vzdálenosti může mít střela ve špičce malou dutinku, která omezuje kmitání střely za letu a tím zvyšuje přesnost střelby.

Samostatnou kapitolou jsou střely pro vojenské náboje, uvedu jenom několik příkladů:
a) Střela průbojná, s velmi tvrdým ocelovým, wolframovým nebo uranovým jádrem k ničení lehce pancéřovaných cílů.
b) Střela zápalná, pro způsobení požáru lehce zápalných hmot.
c) Střela se stopovkou pro snadnější korekci střelby.

Velmi často se používají střely s kombinovanými vlastnostmi, průbojně zápalné, průbojně zápalné se stopovkou apod. Takové střely pro odlišení od běžných střel bývají barevně označeny buď na špičce, nebo celé. Náboje se speciální střelou někdy mohou být ale odlišeny i barevným označením dna (8mm Krag-Jorgensen Dánsko), nebo barevně zalakovanou zápalkovou spárou (7,92 Mauser ČR). V rámci jednotlivých vojenských uskupení (NATO, Varš. smlouva), nebo v rámci národních armád bylo toto značení sjednoceno, ale navzájem se lišilo.

Na závěr bych se ještě zmínil o střelách dum-dum a o Haagských dohodách, což spolu úzce souvisí. Ony mýtem opředené střely dum-dum vznikly během koloniálních válek, konkrétně v Indii, kde se po přezbrojení britských vojáků ukázalo, že střely náboje .303 Brit. nemají dostatečný zastavovací účinek. Voják v poli si ale věděl rady a u těchto střel upiloval přední část pláště, čímž vyrobil střelu poloplášťovou, s devastujícím účinkem v cíli. Jelikož to bylo opatření účinné, takto upravené střely začala vyrábět munička založená Brity ve městě Dum-Dum nedaleko Kalkaty, a tak vznikl ten poněkud záhadný název. Zranění způsobená těmito upravenými střelami byla opravdu hrozná, a tak v roce 1899 v Haagu došlo k dohodám, které říkají, že ve válečných konfliktech je zakázáno používat střely s ne zcela zakrytým jádrem, střely rýhované (pro zanesení nečistoty do rány) a pod. Haagským konvencím je ale už přes sto let, a tak není divu, že je bylo možné později několika způsoby obejít. Jako příklad uvedu celoplášťové střely, které při průchodu tkání ztratí stabilitu a začnou se otáčet kolmo ke své podélné ose. Účinek je podobný jako u poloplášťové střely.

Většina velkých muničních továren se zabývá vývojem vlastních střel (RWS, Norma, Hornady atd.) a jsou i firmy, které vyrábějí jenom střely, třeba Sierra nebo Nosler. Střely se označují podle provedení buď obecně známou zkratkou (FMJ = Full Metal Jacket, střela celoplášťová, HP = Hollow Point, střela s expanzní dutinou atd.), nebo firemním názvem (Nosler Partition, Norma Oryx, RWS H-Mantel atd.). V USA je velmi rozšířené domácí přebíjení nábojů, postupně se šíří i do střední Evropy a tak obchod se střelami má do budoucna dobrou perspektivu.

Tento článek je stručným úvodem do široké problematiky střel a jen základní informací pro potenciální zájemce. Na fotografii je necelá 1/4 nabídky f. Sierra
Prameny: Jiří Hanák "Náboje do loveckých kulovnic a jejich použití" vyd. Utilia s.r.o. 2002
Katalog f. Sierra
URL CZ: https://www.valka.cz/Naboje-strely-drive-a-dnes-t112981#394748Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Naboje-strely-drive-a-dnes-t112981#394748Version : 0