Narodila se 18. března 1923 ve městě Zapasai ve východní Litvě. Její otec byl chudý rolník a Maryté musela od dětství pracovat u statkáře jako pasačka krav. Přes zimu chodila do školy, ale pro chudobu svých rodičů nemohla studovat. Teprve po násilném připojení Litvy k SSSR v roce 1940 mohla navštěvovat tzv. večerní školy pro pracující, zřízenou bolševiky. Vstoupila do Komsomolu a stala se aktivní propagátorkou sovětizace Litvy.
Po napadení SSSR byla v srpnu 1941 evakuována do města Tjumeň, kde na absolvovala kurz rozvědčíků a poté byla vysazena v Litvě. Ve svém rodném kraji zorganizovala partyzánskou skupinu, která prováděla diverzní akce na celém území okupované Litvy, přepady četnických stanic, železničních vlaků s vojensku technikou a skladišť zbraní a pohonných hmot.
V létě 1943 byl nacisty vyslán trestný oddíl, který jí s pěti členy skupiny v lese vystopoval a obklíčil. Začal nerovný boj ve kterém byli členové skupiny postupně zabiti. Maryté, která jediná zůstala naživu, střílela do posledního náboje a složila sedm esesáků, kteří se ji snažili chytit živou. Když jí došly náboje, vytrhla granát a chtěla se odpálit, ale granát selhal. Byla převezena na gestapo a tam vyslýchána a mučena, přesto nevyzradila další členy skupiny, ani jejich úkryty. 13. července přivedli Maryté k šibenici, kde zazněla její poslední slova: „Ať žije sovětská Litva, ať žije Stalin!“
V roce 1944 jí byl posmrtně udělen titul Hrdina SSSR. V Litvě a Bělorusku bylo po ní pojmenováno mnoho ulic, podobizna hrdinky vyšla též na poštovní známce. Za sovětské éry byla dávána za příklad mládeži jako národní hrdinka – říkalo se jí "litevská Zoja Kosmodějamská". V současnosti je pro Litevce přes své nesporné hrdinství hlavně symbolem dlouholeté sovětské nadvlády a komunistické ideologie.
