Medaile dobrého dělostřelce

Medaile dobrého dělostřelce
Medalja dobrom nišandžiji


Tato medaile či přesněji tento výkonnostní odznak ve tvaru medaile byl založen v roce 1883 zároveň s medailí výtečného střelce (Službeni vojni list br. 37 24. IX. 1883).


Popis medaile:


Kruhová medaile, která byla opět v počátečním období ražena ze železa má na svém středu polní dělo (starého typu) s dělostřelcem-miřičem celek je převýšen královskou korunou. Vše je vloženo ve věnci, který je tvořen vavřínovými listy (vlevo) a dubovými listy (vpravo).


Na zadní straně v kartuši je vložen nápis: DOBROM NIŠANDŽIJI


Kartuše je obklopená paprsky tak jako v případě medaile výtečného střelce z pušky.


U prvních typů této medaile je ploché ouško raženo současně s medailí.


Medaile ražené v železe jsou upraveny, tak zvaným „brinírováním„, které měl medaile chránit před korozí. Stuha těchto medaile je trojúhelníková a černé barvy neb tato barva byla vyhrazeno jako barva spáleného černého prachu, tedy čestná barva dělostřelectva.


Po ukončení světové války se medaile dále používala v království SHS i v armádě královské Jugoslávie (Nařízení ministerstva Války a námořnictva-Službeni vojni list, br. 27.2.19271).


Medaile se mění jen nepatrně.


Popis medaile z roku 1927:


Medaile je zhotovena z obecného kovu (bronz, tombak). Polní dělo je viditelně umístěné na pozadí hor a zcela chybí královská koruna. Věnec je spleten z vavřínových listů (vlevo) a dubových listů (vpravo).


Na zadní straně je cvičný střelecký terč a v horní části je nápis v cyrilicí a v dolní části je nápis proveden latinkou. Medaile má průměr 37 mm a nosila se na stuze národních barev ( slovanská trikolora ). Medaile tohoto typu má opět několik variant, které se nepatrně liší v rozměru, závěsného ouška i vzhledu přední strany .


Poslední změna je provedena v podvečer války ( Službeni list br. 22, 15. 6. 1940 ) .


Medaile se mění a více se podobá nejstaršímu modelu medaile. Na přední straně se objevuje sice moderní typ polního děla, ale je převýšený královskou korunou .
Markantní změnu však doznává zadní strana kde je ve střední části ozdobná kartuš, která nese nápis jednak v cyrilicí, ale i latince ( mizí terč). Kartuš je vložena do jasných paprsků. Tato zadní strana se vzhledově nápadně podobá zadní straně medaile určené výtečnému střelci z pušky. Literatura uvádí stuhu v šířce 40 mm, která je světle modré barvy. V našich podmínkách nacházíme všechny medaile zavěšené na stuze v národních barvách slovanské trikolory. Medaile v královské Jugoslávii se vydávala s udělovacím dekretem.


Vzácné jsou medaile I. typu a velmi vzácně se u nás objevuje medaile posledního typu z roku 1940.


Literatura:
Pavel Car –Tomislav Muhič: Odlikovanja Srbije i Jugoslávie 1859 – 1941
Prameny a archiv : Ing. Petříček