Main Menu
User Menu

Málek, Orel

MÁLEK



3.1.1945


U Ratiboře v okrese Vsetín byl ze SSSR vysazen elektrotechnik Ferdinand Málek – Malinovský (4.4.1923). Od konce roku 1939 pomáhal převádět do Maďarska skupiny polských důstojníků a od léta 1943 spolupracoval se sovětskou zpravodajskou skupinou JASTRIB v pohoří Vihorlat, pro kterou nejprve plnil dílčí zpravodajské a diverzní úkoly, od července 1944 se stal jejím příslušníkem. Byl znalý zásad života v přírodě, taktiky partyzánského boje a prokázal schopnost přežít i ve složitých podmínkách pobytu v nepřátelském zázemí. Po vysazení u Ratiboře měl zjistit stav použitelnosti československých opevnění z roku 1938, přesvědčit se, zda jsou připravována německou armádou k obraně a do osmi dnů se s těmito poznatky okamžitě vrátit přes frontu k k Rudé armádě. Vysazení bylo provedeno s mimořádnou přesností a během noci a následujícího dne prozkoumal Málek 4 bunkry, aniž nalezl jakékoliv stopy po jejich připravování k opětnému použití. S tímto poznatkem se okamžitě vydal na zpáteční cestu. Pěšky, částečně na lyžích, postupoval po dva dny a tři noci až k polskému městu Jaso, kde se mu podařilo přejít německé linie. Po přihlášení se na nejbližším sovětském štábu byl kurýrním letounem dopraven do Užhorodu na štáb 4. UF., kde se 6. ledna 1945 hlásil s dvoudenní časovou reservou do splnění úkolu. Byl znovu zařazen do výcviku.



OREL



23.3.1945


Doplnil dosud pětičlennou skupinu dvou sovětských radistek, dvou průzkumníků a kpt. Černova, připravenou k hloubkovému průzkumu vojenské a politické situace na východní Moravě. Se standardní výzbrojí a výstrojí startovali 23. března 1945 z letiště Krosno a byli vysazeni po 21,00 hod z Dakoty přibližně 4 km jihovýchodně od Holešova na kopec Lysina. Skupina neměla žádných problémů při přistání, během noci se shromáždila a nad ránem ustoupila více do lesního masivu Hostýnských vrchů, severním směrem k obci Chomýž, kde v příštích dvou dnech zřídila lesní úkryt, pozorovatelnu a navázala rádiové spojení se štábem 4. UF. Ten potvrdil dosažený operační prostor a OREL začala prostřednictvím Málka navazovat kontakty s obyvatelstvem okolních obcí. Koncem března 1945 již značně stoupla ochota k podpoře a spolupráci. Navíc byly v této oblasti, zásluhou skupin CLAY a 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, značně pokročilé přípravy k povstání s dobře vybudovanou zpravodajskou sítí, z nichž nyní mohla těžit i Rudá armáda, těšící se značné popularitě. Skupina OREL získala v krátké době kontakt na Stanislava Doležala a Bohumila Podsedníčka z Chomýže i Františka Dvorníka z Holešova. Jmenovaní odešli do lesů a přidali se k výsadkářům, čímž značně vzrostla schopnost skupiny zpravodajsky působit v celém regionu, protože šlo o funkcionáře Tajné vojenské organizace (TVO) s rozsáhlými ilegálními kontakty. V měsíci dubnu 1945 využívala skupina OREL zpravodajských výsledků činnosti satelitních oddílů TVO: ROBERT v okrese Holešov, IVAN na Kroměřížsku, VIKTOR v okrese Přerov a ANATOLI v regionu Zlín - Uherské Hradiště - Uherský Brod. Počet přímých spolupracovníků skupiny vzrostl v krátké době na 14 osob. Při udržování spojení s nimi, obstarávání potravy a navazování dalších kontaktů docházelo k místním ozbrojeným střetům s německými hlídkami na komunikacích a mostech, které přerostly nakonec v přímé útoky německé posádky v Holešově proti základně skupiny ve dnech 5. dubna a 3. května 1945. V obou případech vyvázla skupina bez podstatných ztrát. Za největší vojenský úspěch, vyvolaný též beznadějnou vojenskou situací německé armády lze považovat kontaktování maďarské dělostřelecké baterie 1. května 1945, která na základě ujednané dohody odešla do lesů a nechala se 2. května dobrovolně odzbrojit. Skupina OREL byla 6.5.1945 překročena v prostoru Holešova vojsky Rudé armády a na místě navštívena velícími důstojníky partyzánského štábu 4. UF, přemístěna do Moravské Ostravy, následně do Krakova, kde byla rozformována.
URL : https://www.valka.cz/Malek-Orel-t46269#180204Verze : 0