Kronika roku 1945

Year 1945 Chronicle
Státní útvary Datum Událost


1.1.1945 Zemřel plukovník Alfred Druschel (veliteľ SG 4)


1.1.1945 Zemřel generálmajor Lothar von Seydlitz-Kurzbach


1.1.1945 Zemřel major Günther Vowinkel (velitel, I./NJG 101)


1.1.1945 Zemřel kapitán Horst-Günther Fassong (velitel 10./JG 51 & III./JG 11)


1.1.1945 Zemřel major Rolf Mager (velitel II. praporu, 6. výsadkářský pluk, 2. výsadkářská divize)


1.1.1945 Zemřel nadporučík August Györy (pilot, 4. (dálková) letka, 122. průzkumná skupina)

1.1.1945 Zemřel generálmajor Nikolaj Vasiljevič Pastušichin (náčelník štábu Archangelského vojenského okruhu)


1.1.1945 Zemřel poručík Heinrich Hackler (velitel 8. a 11./JG 77)

1.1.1945 Zemřel desátník Walter Peter Wysoski


1.1.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Oldřich Bureš (pilot 311. perutě RAF)
1.1.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Miloš Bodlák (pilot 311. perutě RAF)

1.1.1945 Zemřel major (in memoriam) Otto Mandler (navigátor 311. perutě RAF)

1.1.1945 Zemřel major (in memoriam) Ivo Karel Engländer (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)


1.1.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Antonín Bednář (radiotelegrafista 311. perutě RAF)
1.1.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Martin Dorniak (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)
1.1.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Jaroslav Zapletal (palubní mechanik 311. perutě RAF)

1.1.1945 Zemřel major (in memoriam) Zdeněk Launer (radiotelegrafista 311. perutě RAF)






1.1.1945 Operace BODENPLATTE - poslední velký německý nálet na spojenecká letiště v jižním Holandsku, Belgii a severní Francii, 1035 stíhačů vyřadilo 479 spojeneckých letadel (vlastní ztráty 277 letadel) v rámci bitvy v Ardénách. Bitvu to však neovlivnilo a Luftwaffe se zcela vyčerpala.


2.1.1945 Zemřel kapitán Friedrich Müer (velitel, IV./JG 53)


2.1.1945 Zemřel admirál Bertram Home Ramsay (velitel spojených námořních expedičních sil (ANCXF))

2.1.1945 Zemřel vrchní seržant Nikolaj Sidorovič Kudašov (velitel tanku T-34, 20. gardová tanková brigáda)

2.1.1945 Ponorka U-1406 (U-1406) spuštěna na vodu


2.1.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu odrážela pokusy německých a maďarských vojsk prolomit kruh obklíčení v prostoru Budapešti směrem na západ. 3. ukrajinský front zahájil blatenskou obrannou operaci.


2.1.1945 Německý IV. SS tankový sbor (Gille) se snažil proniknout z prostoru jiho-východně od Komárna přes Bicske k Budapešti a spojit se s obklíčenými vojsky


2.1.1945 Americká 3. armáda se znovu zmocnila Bonnerue, Moircy, Hubertmontu a Remagne.


2.1.1945 Indická a britská vojska se vylodila u Akjabu (Barma).


2.1.1945 Poslední japonský nálet na ostrov Saipan.


2.1.1945 Americký oddíl obsadil ostrůvek Marinduque lezící východně od Mindora.


2.1.1945 Z Leyte vyplulo mohutné americké loďstvo k vylodění na hlavním filipínském ostrově Luzonu. Jednalo se o svaz admirála Oldendorfa s 6 bitevními loďmi, 6 křižníky, 49 torpédoborci, 12 eskortními letadlovými loďmi, 11 pěchotními výsadkovými čluny a 74 pomocnými plavidly. (Celkem 159 plavidel).
Jako vedlejší podporu měl ještě 38. operační svaz a letadla 5. a 13. letecké armády generála Kenneyho operující z Leyte a Mindora. Na svaz zaútočila 3 letadla Kamikaze a lehce zasáhla tanker.


3.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Gottlieb Renz (velitel: 6. prapor tankových granátníků SS, 6. horská divize SS Nord)

3.1.1945 Zemřel polní podmaršál Erwin Zeidler von Görz (Veliteľ 7. pešej divízie.)

3.1.1945 Zemřel major James Noble Poindexter (americké armádní stíhací eso 2. světové války se 7 potvrzenými sestřely, 1 poškozeným a 4 zničenými na zemi)

3.1.1945 Vedoucí činitel KSS a Slovenské národní rady Gustav Husák pricestoval cez Maďarsko a Ukrajinu do Moskvy, kde sa pripojil k politickým pracovníkom československého odboja.



3.1.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu odrážela nepřátelské protiútoky v prostoru Komárna (vyklizeno několik obcí na jižním břehu Dunaje).


3.1.1945 Americká 1. armáda přešla k protiútoku v prostoru Houffalize (Ardeny). Americká 7. armáda vyklidila Wissembourg. Německá 19. armáda ohrožovala Strasbourg. Boje u Haguenau.

3.1.1945 Turecko přerušilo diplomatické styky s Japonskem


3.1.1945 Indický XXXIII. armádní sbor pokračoval v útoku a XV. armádní sbor obsadil přístav Akjab (Barma).



3.1.1945 Americká vojska se vylodila na dalších dvou místech ostrova Mindoro.


3.1.1945 Útok amerických letadlových lodí (38. skup.) na Tchaj-wan a Rjúkjú.


4.1.1945 Zemřel generálmajor Friedrich von Bogendörfer (velitel: Vyšší polní velitelství 589)


4.1.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Nikolaus Heilmann (velitel: 14. granátnická divize SS "Galizien" (ukrajinská č.1))

4.1.1945 Zemřel praporčík Percival John Moss (štábny rotmajetsr roty B 13. parašutistického praporu)


4.1.1945 Zemřel kapitán Manfred Goetze (velitel: 8./SG 10)


4.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Hubert-Erwin Meierdress (velitel 1. prapor/Tankový pluk SS 3 "Totenkopf")

4.1.1945 Zemřel štábní seržant Isadore Siegfried Jachman (nositel Medaile cti in memoriam)

4.1.1945 Loď USS Ommaney Bay (CVE-79) vyřazena ze služby (potopena v Suluském moři / sunk in the Sulu Sea )


4.1.1945 Britská 8. armáda se v prostoru města Faenza zmocnila předmostí na řece Senio (Itálie).


4.1.1945 Japonští kamikadze útočili na americkou 77. skupinu loďstva v zálivu Lingayen (Luzon). Boje trvaly do 8.1., Američané měli značné ztráty.

4.1.1945 Hitler vydal rozkaz, aby německá 6. tanková armáda SS byla stažena z bojiště v Ardenách.



4.1.1945 Japonci provedli poslední úder pilotů Kamikaze na filipínské Mandoro. Zasažena byla nákladní loď naložená municí. Obrovský výbuch loď potopil, přičemž zemřelo všech 71 námořníků. Výbuchem byly ještě poškozeny 2 torpédové čluny (zemřeli 2 muži a 10 bylo zraněno), minolovka, cisternová loď a pěchotní člun. Další Kamikaze již byli přesměrováni na Luzon.


4.1.1945 Na svaz admirála Oldendorfa zaútočila letka Kamikaze. Americká letecká ochrana však sestavu zlikvidovala a k lodím pronikli jen jednotlivci. Jeden kamikaze tak s 2 motorovým bombardérem zasáhl eskortní letadlovou loď USS Ommaney Bay ve svazu admirála Oldendorfa mířící k Luzonu. 93 mužů zemřelo, 65 bylo těžce zraněno a loď musela být potopena.



4.1.1945 Z Leytského zálivu vyplul americký invazní konvoj 300 lodí k vylodění na Luzonu. Na palubě křižníku USS Boise se nacházel i generál MacArthur se svým štábem.

5.1.1945 Zemřel major Gafiatulla Šagimardanovič Araslanov (zástupce velitele 71. gardového tankového pluku)


5.1.1945 Zemřel major Karl-Ulrich Clausen (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

5.1.1945 Loď Momi vyřazena ze služby (potopena palubními letouny z Task Unit 77 jihozápadně od vjezdu do Manilské zátoky / Sunk board aircraft from Task Unit 77 southwest from the entrance to Manila Bay )


5.1.1945 Ponorka U-11 (U-11) vyřazena ze služby



5.1.1945 Německá 19. armáda útočila na Štrasburk ze severu a jihu. Francouzským vojskům zbývala jediná ústupová cesta z města na západ (Generál de Gaulle již 3.1. protestoval proti neobratnému vedení frontových operací a žádal generála Eisenhowera, aby byl Štrasburk za každou cenu ubráněn).




5.1.1945 Skupina 15 kamikaze a 2 stíhačů z 1. sboru - Tokubecu Kogekai, znovu napadla svaz admirála Oldendorfa plující k Luzonu a zasáhla několik lodí. Jako první byl zasažen těžký křižník USS Louisville. 1 muž zemřel a 59 bylo zraněno, mezi nimi i kapitán lodi Hiks a velení převzal výkonný důstojník. Další zásah dopadl na těžký australský křižník HMAS Australia. Zde zemřelo 25 mužů a 30 bylo zraněno. Těžký zásah utrpěla i eskontní letadlová loď USS Manila Bay, 22 mužů zemřelo a 59 bylo zraněno. Zasažen byl také australský torpédoborec. Jedinou lodí, která se však musela vrátit na Leyte, byl těžce zasažený americký torpédoborec USS Stafford.



5.1.1945 Na Luzonský invazní svaz zaútočily 2 miniponorky. Vypuštěná torpéda mířila ke křižníku USS Boise (na palubě MacArthur) ale nezasáhla. Poté byla jedna ponorka potopena.

5.1.1945 Italskou letadlovou loď Aquila zničil v janovském přístavu požár.

5.1.1945 Luftwaffe zahájila operaci Bodenplatte, jež měla podpořit ofenzívu v Ardenách.


6.1.1945 Zemřel nadporučík Alfons Köster (noční stíhací eso; 26 sestřelů (25 nočních))

6.1.1945 Ponorka U-3519 (U-3519) uvedena do služby


6.1.1945 Churchill se obrátil na Stalina s prosbou, aby urychlil útok sovětských vojsk na sovětsko-némecké frontě a ulehčil tak spojeneckým vojskům na západní frontě (německý protiútok v Ardenách a Alsasku). 7.1. Stalin oznámil, že hlavní stan rozhodl zahájit útok ne později než ve druhé polovině ledna.


6.1.1945 2. ukrajinský front bojoval v prostoru severně od Ostřihomi; útočné akce podél levého břehu Dunaje ve směru na Komárno. 3. ukrajinský front odrazil první nepřátelský protiútok ve směru na Budapešť.

6.1.1945 V Hot Springs (USA) se konala konference tichomořských zemí.


7.1.1945 Zemřel šikovatel Heinz Gärtner (velitel tanku; 3. rota/Těžký tankový oddíl 503)

7.1.1945 Zemřel major Thomas Buchanan McGuire (velitel, 431. stíhací peruť)


7.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Rudolf Zorn (ponorkový velitel)

7.1.1945 Zemřel kontradmirál Theodore Edson Chandler (velitel:)

7.1.1945 Loď Hinoki vyřazena ze služby (potopena jihozápadně od Manily dělostřeleckou palbou UDD-570 SS Charles Ausburne, UDD-630 SS Braine, DD-414 USS Russell a DD-373 USS Shaw / Sunk southwest of Manila by gunfire UDD-570 SS Charles Ausburne, UDD-630 SS Braine, DD-414 USS Russell and DD-373 USS Shaw)

7.1.1945 Loď USS Dayton (CL-105) uvedena do služby


7.1.1945 Německá vojska obsadila Ostřihom.



7.1.1945 Britská 8. armáda obsadila Alberto (Itálie).


7.1.1945 Britská vojska obsadila Kinu (Barma).

7.1.1945 Saudská Arábie se přihlásila za člena Arabské ligy.



7.1.1945 Japonská letadla po celý den útočila na svaz admirála Oldendorfa, provádějícího předinvazní ostřelování Luzonu. Jejich úder nebyl již ale tak účinný jako předešlý den, neboť do boje zasáhla letadla 38. svazu, která zničila 14 japonských letadel ve vzduchu a 18 na zemi. Do boje se zapojila také letadla Dálněvýchodního letectva, která udeřila na Luzonská letiště. I přes to, že japonská letecká aktivita značně poklesla, potopili letci 2 minolovky a poškodili dalších 16 plavidel. Při tom zemřelo 170 mužů a 500 bylo zraněno. Mezi důstojníky Oldendorfova štábu vznikly obavy a padl návrh na několik dnů se stáhnout z boje. Admirál všechny námitky odmítl. Toto rozhodnutí se ukázalo jako správné, neboť Japoncům již došel dech.



7.1.1945 2. ukrajinský front pronikl k východním okrajům Komárna. Na levém břehu Dunaje (severně od Ostřihomi) byl nepřítel zatlačen o 20 km zpět. 3. ukrajinský front odrážel druhý nepřátelský protiútok (III. tankový sbor generála Breitha), směřující od Székesfehérváru na Zámoly.

8.1.1945 Loď USS Amsterdam (CL-101) uvedena do služby

8.1.1945 Německá 6. tanková armáda SS opustila bojiště v Ardenách a přesunula se na východní frontu.



8.1.1945 Japonští piloti provedli další útok na Oldendorfovi lodi ostřelující Luzon. Znovu zasáhli již poškozený australský těžký křižník HMAS Australia. Nikdo nezemřel a loď i nadále plnila bojové úkoly. Zasažena byla také australská transportní loď.


8.1.1945 Další Kamikaze napadla Luzonský invazní svaz. 1. vlna. Letoun Oscar s 2 pumami dopadl na palubu eskortní letadlové lodi Kadashan Bay. Zemřeli 3 námořníci a loď se vrátila na Leyte. Další stroj poškodil transportní loď Callaway. 29 mužů posádky zemřelo a 22 bylo zraněno ale loď pokračovala dál i s 1 200 muži invazních sil v podpalubí. 2. vlna 6ti letadel zaútočila na letadlovou loď Kitkun Bay. 2 letouny loď zasáhly a poškodily. 60 mužů bylo zabyto a 80 zraněno. Loď musela odplout zpět k Leyte.

9.1.1945 Zemřel generálmajor tankového vojska Matvej Illarionovič Lavrinenko (náčelník štábu 1. gardového tankového zboru)


9.1.1945 Zemřel kapitán Kurt Arendt (velitel: Tankový oddíl 5)


9.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Eduard Aust (velitel U-29, U-34, U-679 a U-922
1. strážní důstojník U-613 (Helmut Köppe)
)


9.1.1945 Americká 3. armáda přešla do protiútoku v prostoru Houffalize (Ardeny).



9.1.1945 Britská vojska obsadila Théby (Řecko).



9.1.1945 Americká 78. a 79. skupina vylodila jednotky americké 6. armády (generál Krueger) na ostrově Luzon v zálivu Lingayen. Silné útoky kamikadze (do 13.1.).



9.1.1945 Na Luzonský invazní svaz zaútočila vlna 3 kamikaze. Jeden z nich zasáhl již poškozený lehký křižník USS Columbia. Zemřelo 24 mužů a 68 bylo zraněno. Loď i nadále plnila bojové úkoly.



9.1.1945 V 9,40 se Američané se vylodili pod velením generála MacArthura, na 8 plážích, na hlavním filipínském ostrově Luzon. Vylodění se uskutečnilo v Lingayenském zálivu ve střední části ostrova a proběhlo zcela bez odporu. 4 vyloděné divize (40., 37., 6. a 43.) začaly rychle postupovat do vnitrozemí. Pláže ale začalo ostřelovat skryté dělostřelectvo, které zasáhlo a poškodilo torpédoborec a několik invazních plavidel. Na ostrově se nacházelo 260 000 japonských vojáků pod osobním velením velitele 14. armády, vynikajícím vojákem a stratégem, generálem Jamašitou. (Dobyl Singapur). Japonci však neměli dostatek dopravních prostředků a vojákům musely být snižovány příděly potravin. Jamašita se rozhodl centrální nížinu a Manilu nebránit a soustředit se na obranu v horách, především na severu. Vojáky rozdělil do 3 samostatných uskupení nazvaných Šobu, Kembu a Šimbu. Do večera získali Američané 30km široké předmostí na kterém měli 68 000 vojáků a 30 000 tun válečného materiálu. Obsadili také město Lingayen i s blízkým kvalitním letištěm. Po setmění se vydal zpět k Leyte konvoj poškozených a vyloděných lodí v doprovodu 12 torpédoborců.


10.1.1945 Zemřel SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS Josef Fitzthum (velitel: 18. SS dobrovolnická divize tankových granátníků "Horst Wessel")

10.1.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Rudolf Jelen (pilot 311. perutě RAF)
10.1.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Leo Linhart (pilot 311. perutě RAF)

10.1.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Karel Kvapil (navigátor 311. a 138. perutě RAF)


10.1.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Jan Vella (pilot 311. peruť RAF)

10.1.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Valter Kauders (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)

10.1.1945 Loď USS Chicago (CA-136) uvedena do služby

10.1.1945 Ponorka Ha-109 spuštěna na vodu
10.1.1945 Ponorka U-2531 (U-2531) uvedena do služby


10.1.1945 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu osvobodila 7 budapešťských čtvrtí včetně závodu Csepel. Pokračoval útok 2. ukrajinského frontu v prostoru severovýchodně od Komárna.


10.1.1945 Rudá armáda v Polsku zahájila mohutnou ofenzívu přes řeku Vislu.



10.1.1945 V noci zaútočili Japonci na americké lodi u Luzonu novou zbraní. Jednalo se o lehké motorové čluny vyrobené z překližky s posádkou 3 mužů, vyzbrojené lehkým kulometem a 2 hlubinnými minami. U Luzonu shromáždili flotilu 70 těchto člunů a všechny je nasadili do útoku. 2 americké výsadkové lodě byly potopeny a 8 dalších poškozeno. Japonská flotila však byla zcela zničena.



10.1.1945 Američané na Luzonu bez odporu během dne postupovali dále do vnitrozemí.


11.1.1945 Zemřel generálmajor Karl Jörling (velitel: Polní velitelství 725)

11.1.1945 Ponorka U-2352 (U-2352) uvedena do služby


11.1.1945 Britská 2. armáda obsadila Laroche a překročila silnici Laroche-Champion.



11.1.1945 Američané na Mindoru zlikvidovali japonskou útočnou skupinu pokoušející se proniknout k letišti u San José. Američané zde již měli vybudovanou silnou obranu a útok snadno odrazili. Starost se zbytkem japonské posádky převzali filipínští partyzáni. Na ostrově vybudovali Američané silnou leteckou základnu, ze které ovládali vzdušný prostor nad Filipínami.



11.1.1945 Američané vylodily na Luzonu další - 25. divizi a 158. plukovní bojovou skupinu. Na vyloďovacích plážích si také zřídili velitelské stanoviště generálové Swift a Griswold, velitelé dvou armádních sborů, kterým byli americké jednotky podřízeni.


Severně od vyloďovacích pláží se americký I. sbor pokusil zajistit svoje pozice. Zde však narazil na dobře opevněnou skupinu Šobu a nastaly tvrdé boje. Pro další postup musely být nasazeny právě vyloděné jednotky a ženisté, kteří připravovali cesty.


Ve střední části narazili američané na japonskou obranu Cabaruanského hřebene a jejich postup se skoro zastavil.


Jen jednotky XIV. sboru, postupující na jih k Manile, nenarazily zatím na odpor.


12.1.1945 Zemřel plukovník Heinrich Schüler (veliteľ 2. práporu, 525. granátnickeho pluku)


12.1.1945 Zemřel major Hans-Christian Stock (veliteľ 125. oddielu stíhačov tankov)

12.1.1945 Loď Louhi vyřazena ze služby (potopena německou ponorkou U-370; 10/11 mrtvých / sunk by German submarine U-370; 10/11 deads)

12.1.1945 Ponorka Ha-110 spuštěna na vodu


12.1.1945 Začala viselsko-oderská strategická útočná operace 1. běloruského, 1. a 4. ukrajinského frontu. 1. ukrajinský front (maršál Koněv) zahájil sandomierzsko-slezskou operaci. Útok vedl ze sandomierzského předmostí (Baranów) proti německé 4. tankové armádě (generál Gräser) a hlavním silám 17. armády (generál Schulz) ve směru na Radomsko a Vratislav.



12.1.1945 Americká 3. armáda pronikla Siegfriedovou linií a obsadila Prüm. V prostoru St. Hubert se spojila s britskou 2. armádou.

12.1.1945 Ministr národní obrany bratislavské klerofašistické vlády Haššík vydal nařízení o mobilizaci 10 ročníků do tzv. domobrany. Podarilo sa sústrediť 41 533 osôb, z toho bolo za hranicami 12 000 vojakov Technického zboru, pozostávajúceho z 1. technickej divízie v Maďarsku a 2. technickej divízie v Taliansku.



12.1.1945 Americká 38. skupina lodí útočila na cíle v Indočíně, jižní a jihozápadní Číně, severním Luzonu, Tchaj-wanu a Rjúkjú.

12.1.1945 1. a 2. flotila kamikaze na Filipínách utrpěla již takové ztráty, že skoro přestala existovat. Zbývalo jí jen 47 letounů a ty dostali rozkaz přesunout se na Tchaj-wan k reorganizaci.


13.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Georg von Bitter (ponorkový velitel)

13.1.1945 Zemřel generálmajor Eli Alva Helmick (velitel: 11. pěší brigáda)

13.1.1945 Zemřel podplukovník Walter Dring (velitel, 123. křídlo RAF)

13.1.1945 Zemřel generálmajor William P. Jackson (velitel: 1. divize)

13.1.1945 Zemřel poručík Vasilij Timofejevič Kurka (sovětský odstřelovač 2. sv. v. se 179 potvrzenými zásahy)


13.1.1945 Zemřel korvetní kapitán Wilhelm Franken (veliteľ U-565)


13.1.1945 Zemřel podplukovník Heinrich Meuter (velitel Granátnického pluku 135)

13.1.1945 Zemřel kapitán Viktor Ivanovič Žerděv (velitel 1. perutě 16. gardového stíhacího leteckého pluku)


13.1.1945 Zemřel generálporučík Otto von Tettau (velitel 1. jezdecké divize)


13.1.1945 Zemřel korvetní kapitán Siegfried Lüdden (Veliteľ U-188.)
13.1.1945 Zemřel plukovník Nikolaj Grigorjevič Žukov (velitel 61. gardové a 197. tankové brigády)

13.1.1945 Loď Ší spuštěna na vodu



13.1.1945 Vojska 3. a 2. běloruského frontu zahájila východopruskou útočnou operaci. Úkolem 3. běloruského frontu (generál Čerňachovskij) v insterbursko-královecké operaci bylo vést hlavní úder z prostoru Pillkallen, porazit tylžsko-insterburské uskupení nepřítele (německá 3. tanková armáda generála Rause) a rozvíjet útok na Královec (Königsberg, Kaliningrad). Operaci podporovala 43. armáda generála Běloborodova (1. pobaltský front) útokem z prostoru Tylže. 1. ukrajinský front pronikl ke Kielcům a řece Nida a Pilica. 3. ukrajinský front se bránil v prostoru Székesfehérváru.



13.1.1945 Britská 2. armáda obsadila Champion. Americká 1. armáda útočila v prostoru mezi městy Stavelot a Malmédy.

13.1.1945 Německá Skupina armád E (generál Löhr) ustupovala z Řecka, Albánie a jižní Jugoslávie.

13.1.1945 Prozatímní vláda Albánie schválila zákon o konfiskaci německého a italského majetku.



13.1.1945 1350 těžkých bombardérů a 900 dálkových stíhacích letounů provedlo nálety na území Německa. Hlavním cílem byly Drážďany.




13.1.1945 Posádky, které se účastnily letů nad Německem poprvé během jednoho letu viděly požáry a výbuchy jak na západní tak na východní frontě. Na Koněvově frontu viděly nekonečnou řadu ohnivých sloupů a explozí.



13.1.1945 Kamikaze nad Luzonem dosáhli posledního úspěchu. Při útoku na Luzonský invazní svaz těžce poškodili eskontní letadlovou loď USS Salamaua. Při tom zemřelo 15 mužů, 88 bylo zraněno a loď musela odplout k Leyte do opravy.


14.1.1945 Zemřel vrchní šikovatel Franz Theil (11.03.1945 Rytířský kříž)


14.1.1945 Zemřel generálmajor Anton Unger (velitel: Vojenský výcvikový prostor Döllersheim)

14.1.1945 Zemřel generálporučík Šigeta Fudžii (velitel: 12. divize)

14.1.1945 Zemřel plukovník Norman Butler Briscoe (náčelník štábu: 64. jezdecká divize)


14.1.1945 Zemřel kapitán Wolfgang Hankamer (velitel 1./JG 301)

14.1.1945 Zemřel podplukovník Rudolf Guckenberger (velitel Granátnického pluku 21)



14.1.1945 Vojska 2. běloruského frontu (maršál Rokossovskij) zahájila mlawsko-elbinskou operaci (součást východopruské operace). Front útočil z předmostí na řece Narew u Róžan na Mlawu a Marienburg (Malbork). Druhý úder směřoval ze serockého předmostí na Bielsk a Bydgoszcz (proti německé 2. armádě generála Weisse). 1. běloruský front (maršál Žukov) zahájil varšavsko-poznaňskou operaci (součást viselsko-oderské operace). Hlavní úder směřoval z magnuszewského předmostí na Kutno a Poznaň a z puiawského předmostí na Lodž (proti německé 9. armádě generála Busse). 2. ukrajinský front osvobodil Lučenec a Plešivec.



14.1.1945 Americká vojska se zmocnila města Mangaterem (Luzon).


15.1.1945 Zemřel podplukovník Max Guedj (velitel 143. perutě RAF)


15.1.1945 Zemřel generálmajor Otto Obenaus (velitel: 545. divize lidových granátníků)

15.1.1945 Zemřel kapitán Paul Woodrow Lucas (americké armádní stíhací eso 2. světové války se 6 sestřely)

15.1.1945 Loď Hatakaze vyřazena ze služby (potopena v Takao palubními letouny US Navy TF-38 / Sunk in Takao by board aircrafts US Navy TF-38)

15.1.1945 Loď Cuga vyřazena ze služby (potopena u Pescadorských ostrovů palubními letouny US Navy z TF 38 / Sunk by US Navy board aircrafts of TF 38 in Pescadores islands )




15.1.1945 Vojska 47. armády (1. běloruský front) překročila Vislu severně od Varšavy. Během několika dalších dní byla německá Skupina armád A (generál Harpe) - kromě 17. armády - rozbita. 1. ukrajinský front (13. armáda generála Puchova, 4. gardová tanková armáda generála Leljušenka a 3. gardová armáda generála Gordova) osvobodil Kielce, Jedrzejów, Wodzislaw a Dzialoszyce a rozvíjel útok ve směru na Vratislav. 4. ukrajinský front (generál Petrov) zahájil západokarpatskou operaci (součást viselsko-oderské operace). 38. armáda (generál Moskalenko) útočila jižně od Jasla na Krakov (proti německé 17. armádě generála Schulze). Operace se účastnili též dělostřelci a tankisté 1. československého armádního sboru v SSSR. 2. ukrajinský front vedl boje v prostoru severovýchodně od Lučence.



15.1.1945 Červená armáda oslobodila poľské mesto Jasło.



15.1.1945 Americké jednotky XIV. sboru, postupující na Luzonu bez odporu rychle k jihu, překročily řeku Agno, čímž opustily oblast vylodění Lingayenský záliv. Velitel sboru generál Griswold se obával japonské léčky a další postup k jihu zastavil. Zbylí japonští piloti kamikaze opustili Luzon a přesunuli se na Tchaj-wan. Zde musely být jejich jednotky znovu zformovány a do bojů o Filipíny již nezasáhly. Pozemní personál se přidal k bojovým jednotkám v horách.


16.1.1945 Zemřel nadporučík Gustav Schubert (veliteľ 9./ StG 1)

16.1.1945 Zemřel nadporučík Jakov Ivanovič Afanasjev (velitel tankové roty, 1. tankový prapor, 51. gardová tanková brigáda, 6. gardový tankový sbor, 3. gardová tanková armáda, 1. ukrajinský front)
16.1.1945 Ponorka U-2524 (U-2524) uvedena do služby



16.1.1945 Vojska 2. úderné armády (2. běloruský front) ovládla Pultusk, 65. armáda Nasielsk, přičemž přeťala železniční trať Ciechanów-Modlin. Polská 1. armáda (1. běloruský front) přešla do útoku ve směru na Varšavu. 1. ukrajinský front osvobodil v prostoru Sandomierze Ostrowiec Šwietokrzyski, Ožarów, Tarlów, Čmielów a Opatów, na čenstochovském a krakovském směru Malogoszcz, Wloszczowa, Koniecpol, Miechów, Dabrowa Tarnowska.



16.1.1945 Americká vojska obsadila Camiling (Luzon).


16.1.1945 V Ardenách se spojily americká 1. a 3. armáda a odřízly tak část německých jednotek od hlavních sil.

16.1.1945 V Čechách, v osadě Polsko u Žamberka, byla dopadena paradesantní skupina BARIUM. Jejich úkryt gestapu vyzradil V. Lepařík, bývalý velitel skupiny GLUCINIUM. Usedlost manželů Žabkových, kde se ukrývali, byla obklíčena 30 členy gestapa. Velitel skupiny J. Šandera (Veliký Josef) se postřelil do hlavy z pistole a radista J. Žižka se vzdal. Usedlost Žabkových gestapo zcela vyrabovalo a manželé byli posláni do Terezína. (Zde se dočkali konce války). J. Šandera byl odvezen do nemocnice v Hradci, kde 9.3.1945 zemřel. (Velký Josef byl posmrtně vyznamenán a povýšen). J. Žižka byl odvezen do Prahy na Pankrác k výslechu, kde se o 2 dny později oběsil. V. Lepařík byl odeslán do Terezína a 28.4.1945 popraven.


17.1.1945 Zemřel kapitán Heinz Bäumler (velitel: 6. baterie 17. dělostřeleckého pluku)


17.1.1945 Zemřel plukovník Karl Beck (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

17.1.1945 Loď Wakaba (DE-261) spuštěna na vodu

17.1.1945 Loď Naši spuštěna na vodu

17.1.1945 Ponorka U-1308 (U-1308) uvedena do služby
17.1.1945 Ponorka U-2534 (U-2534) uvedena do služby


17.1.1945 Vojska 2. běloruského frontu osvobodila Ciechanów a Nowe Miasto. 1. běloruský front, (v sestavě polská 1. armáda) osvobodil hlavní město Varšavu (německá 9. armáda). 1. ukrajinský front překročil řeku Vartu a osvobodil Čenstochovou (5. gardová armáda generála Zadova), Przedbórz, Radoszyce a Koňskie.


17.1.1945 Generál MacArthur nařídil XIV. sboru pokračovat na Luzonu rychle na Manilu a nečekat na posily.


17.1.1945 Americká 3. armáda obsadila Diekirch.


18.1.1945 Zemřel generálporučík Harald von Hirschfeld (veliteľ 78. divízie ľudových granátnikov)




18.1.1945 Zemřel generálporučík Harry von Kirchbach (velitel: 214. pěší divize)


18.1.1945 Zemřel podplukovník Walter Klocke (velitel Útočného pluku 215)

18.1.1945 Loď Janagi uvedena do služby

18.1.1945 Loď Kusunoki spuštěna na vodu
18.1.1945 Ponorka U-2533 (U-2533) uvedena do služby


18.1.1945 Roosevelt zaslal Stalinovi dopis, v němž vysoko ocenil úspěchy a statečnost Sovětské armády při rozvíjení operací na sovětsko-německé frontě.



18.1.1945 3. běloruský front prolomil nepřátelskou obranu u Gumbinnen (Gusev) a otevřel si cestu k útoku na Královec (Königsberg, Kaliningrad). 2. běloruský front obklíčil mlawský opevněný prostor nepřítele. Německé Skupině armád Střed (hlavně 2. armádě generála Weisse) hrozilo obklíčení. 1. ukrajinský front (4. gardový tankový sbor v součinnosti s 59. a 60. armádou generála Korovnikova, resp. generála Kuročkina) pronikl do Krakova. Sovětská vojska začala osvobozovat slezskou průmyslovou oblast.



18.1.1945 2. ukrajinský front osvobodil východní část Budapešti - Pešť.



18.1.1945 3. ukrajinský front pokračoval v obranných bojích v prostoru Székesfehérváru (třetí a nejsilnější protiútok německého IV. tankového sboru SS.


19.1.1945 Zemřel plukovník Adrian von Pückler (náčelník štábu: 20. divize tankových granátníků)


19.1.1945 Zemřel SS-Obersturmführer Kurt Franke (velitel 11. roty, 6. pluku pancéřových granátníků SS)


19.1.1945 Zemřel major Theodor Nordmann (veliteľ II./StG 3)



19.1.1945 Zemřel polní maršál Petar Bojović (zástupce náčelníka královských jugoslávských ozbrojených sil)


19.1.1945 Vojska 3. a 2. běloruského frontu přešla na směrech hlavního úderu k pronásledování ustupujícího nepřítele 2. běloruský front osvobodil Mlawu a vstoupil do Východního Pruska. 1. běloruský front osvobodil Lodž, Kutno, Tomaszów Mazowiecki, Leczycu, Opoczno, Gostynin. 1. ukrajinský front pronikl na vratislavském směru na německé území. Osvobozen Krakov.


19.1.1945 Bojový prechod cez front partizánskej skupiny Stalin v oblasti Rimavskej Soboty, ktorý umožnil odovzdať sovietskej armáde plán presného rozloženia nepriateľských síl, čím rýchlo postúpila o 30km a bez strát oslbodila takmer 40 obcí.

19.1.1945 Reorganizace protektorátní vlády. Předsedou jmenován Bienert (dosud Krejčí).


19.1.1945 Jednotky 4. ukrajinského frontu oslobodili 19. januára Košice a Prešov.


19.1.1945 Ve Velké Británii byla zařazena k RAF skupina 48 bývalých vládních vojáků.


20.1.1945 Zemřel Unteroffizier Kurt Bajorat (příslušník 13. pluku tankových granátníků)

20.1.1945 Zemřel podplukovník Vasilij Petrovič Dvorjankin (veliteľ 459. nočného rýchleho bombardovacieho leteckého pluku)


20.1.1945 Zemřel generálporučík Siegfried Rein (velitel: 69. pěší divize)

20.1.1945 Loď Tačibana uvedena do služby



20.1.1945 Představitelé SSSR, USA a Velké Británie podepsali jménem Spojených národů dohodu o příměří s delegací maďarské prozatímní národní vlády.




20.1.1945 3. běloruský front ovládl Tylži. Hlavní síly 2. běloruského frontu se obrátily na sever a začaly útočit ve směru na Osterode (Ostróda) a Elbing (Elblag). 21. armáda (1. ukrajinský front) útočící ve směru na Zawiercie a Tarnowskie Góry obešla ze severu slezské uskupení nepřítele. 4. ukrajinský front osvobodil Košice (18. armáda generála Gastiloviče) a Prešov (1. gardová armáda generála Grečka). Německé úderné uskupení proniklo k Dunaji v prostoru Dunapentele a rozdělilo 3. ukrajinský front na dvě části.




20.1.1945 Francouzská 1. armáda přešla znovu do útoku ve Vogézách (prostor Colmaru).


Do Moskvy přijel letecký maršál Tedder k jednáním s představiteli sovětské armády.



20.1.1945 Americká 6. armáda dobyla Tarlac (Luzon).

20.1.1945 Japonské vrchní velení schválilo plán vojenských operací na území Japonska.

21.1.1945 Zemřel generálporučík Tadao Jošizawa (velitel: 3. samostatná smíšená brigáda)

21.1.1945 Zemřel brigádní generál Abraham G. Lott (velitel: 82. divize)


21.1.1945 Zemřel SS oberführer Zoltán Pisky (velitel: 26. granátnická divize SS "Hungaria" (maďarská č.2))


21.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Adrian von Fölkersam (velitel: Stíhací svaz SS Východ )

21.1.1945 Zemřel poručík Ivan Grigorijevič Alejnikov (velitel tanku T-34/85, 66. gardová tanková brigáda, 12. gardový tankový sbor, 2. gardová tanková armáda, 1. běloruský front)

21.1.1945 Zemřel kapitán in memoriam František Holý (člen výsadku (rádiotelegrafista) Courrier 5)

21.1.1945 Zemřel generál Archibald Murray (náčelník Imperiálního generálního štábu )
21.1.1945 Zemřel plukovník Ivan Gavrilovič Kalnyj (veliteľ 290. streleckej divízie)

21.1.1945 Ponorka U-3034 (U-3034) spuštěna na vodu



21.1.1945 Vojska 3. běloruského frontu se zmocnila města Gumbinnen (Gusev). 2. běloruský front pronikl do Východního Pruska a obsadil Neidenburg, Tannenberg, Allendorf. Německému uskupení západně od Mazurských jezer hrozilo obklíčení. Na polském území byl osvobozen Lidzbark, Lubawa, Sierpc, Plock. 1. ukrajinský front pronikl do Slezska a ovládl Kreuzburg, Rosenberg, Landsberg.


21.1.1945 Hitler dal souhlas k ústupu německé 4. armády ve Východním Prusku na připravená obranná postavení, tzv. Seen-Linie, v prostoru Mazurských jezer.


21.1.1945 Indický XV. armádní sbor obsadil ostrov Ramri (Barma).


21.1.1945 Japonská vojska obsadila Ču-čou a ovládla železniční trať mezi Chan-kchou a Kantonem.

21.1.1945 Delegácia SNR pre oslobodené územia (v ktorej predsedníctve boli dr. Vavro Šrobár, Ladislav Novomeský, dr. Ján Pull a Ján Ursíny) začala politicky riadiť oslobodené územie z Trebišova.



21.1.1945 Piloti kamikaze provedli poslední úder nad Filipínami. Útok směřoval na 38. operační svaz a nebyl úspěšný.



21.1.1945 Generál MacArthur vydal rozkaz o obsazení filipínského ostrůvku Corregidor. (Právě odsud byl v roce 1942 evakuován). Ostrov byl tady vystaven těžkému bombardování a z budov se zde staly rozvaliny.


22.1.1945 Zemřel kapitán Reinhold Ertel (velitel: Brigáda útočných děl 341)

22.1.1945 Zemřel generálporučík Heisuke Janagawa (Ministr spravedlnosti)

22.1.1945 Ponorka U-2542 (U-2542) spuštěna na vodu



22.1.1945 Vojska 5. armády generála Krylova a části 11. gardové armády generála Galického (3. běloruský front) ovládla Insterburg (Čerňachovsk). Armády pravého křídla pronikly ke Kurskému zálivu a k řece Deime. 2. běloruský front ovládl Osterode, Deutsch-Eylau a Allenstein (Olštýn). 1. běloruský front osvobodil Inowroclaw, Aleksandrów Kujawski, Labiszyn, Hnězdno, Piotrków Kujawski, Kleczew, Powidz, Wladyslawów, Staw, Wartu. 1. ukrajinský front (5. gardová armáda) se zmocnil města Strzelce Opolskie a postoupil k Odře. 3. ukrajinský front ustoupil ze Székesfehérváru.


22.1.1945 Generál Hoßbach, velitel německé 4. armády, dal na víastní odpovědnost rozkaz svým vojskům, aby se probila z obklíčení ve Východním Prusku na západ. 30.1. jej Hitler zbavil funkce a novému veliteli generálu Müllerovi nařídil, aby armáda dál držela svá postavení.


22.1.1945 Britská 2. armáda obsadila St. Joost (Hol.)

22.1.1945 V Londýně jednal prezident Beneš s představitelem KSČ Noskem o utvoření nové čs. vlády.

22.1.1945 Jugoslávský král Petar II. rozpustil svou zahraniční vládu v Londýně.

22.1.1945 Obnoveno spojení mezi Barmou a Čínou tzv. barmskou cestou.


23.1.1945 Zemřel major Juraj Bílej (major jazdectva)


23.1.1945 Zemřel generál pěchoty Hermann Recknagel (veliteľ XXXXII. armádneho zboru)

23.1.1945 Zemřel generálporučík Issaku Nišihara (velitel: 3. tanková divize)


23.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer d.R. der Waffen-SS Ernst Röntzsch (velitel: Oddíl útočných děl SS 11)

23.1.1945 Zemřel nadporučík Ivan Ivanovič Židkov (zástupce velitele 1. perutě 139. gardového stíhacího leteckého pluku)

23.1.1945 Ponorka U-3523 (U-3523) uvedena do služby




23.1.1945 Vojska 3. běloruského frontu překročila řeku Deime a Pregolu a zmocnila se měst Labiau, Wehlau, Darknehmen, Treuburg. Jižně a jihozápadně od Augustowa překročila Augustovský kanál a řeku Biebrzu a osvobodila Rajgród, Grajewo, Wiznu. 2. běloruský front ovládl Willenberg, Ortelsburg, Mohrungen, Saalfeld, Freystadt. Současně přeťal nepříteli ústupové cesty přes Vislu - kromě silnice Královec (Königsberg, Kaliningrad) - Elbing (Elblag). V Polsku osvobodil Brodnici a Lipno. 52. armáda generála Korotějeva a 3. gardová tanková armáda generála Rybalka (1. ukrajinský front) pronikly k Odře v prostoru Vratislavi. 21. armáda postoupila k Tarnowským Górám a Beuthenu (Bytom). 2. ukrajinský front prolomil nepřátelskou obranu severně od Miškovce a osvobodil Rožňavu a Jelšavu.

23.1.1945 Hitlerovci zahájili evakuaci civilního obyvatelstva a vojska z Východního Pruska a Gdaňska. Do 9.5. odsunuli přes 2 miliony osob, přičemž ztratili několik plavidel a 14 000 lidí.




23.1.1945 Americká 1. armáda obsadila St. Vith.


Představitel KSČ Gottwald jednal v Moskvě se Stalinem a Molotovem o otázkách osvobození ČSR a o čs.-sov. spolupráci po válce.


23.1.1945 Stalin zaslal prezidentu Benešovi dopis, v němž zdůraznil nutnost vyřešit otázku Zakarpatské Ukrajiny. Beneš odpověděl 29.1. kladně.

23.1.1945 Protektorátní vláda Čech a Moravy vydala nařízení o nucených pracích pro všechny muže od 18 do 50 let.

23.1.1945 Tisová vláda a slovenský sněm přijaly prohlášení, v němž proklamovaly věrnost ideologii klerofašistického slovenského státu a spojenectví s Velkoněmeckou říší.


23.1.1945 Britská armáda obsadila Tizaung a Myinmu (Barma). Vůdce projaponské loutkové indické vlády Subhásčandra Bose zemřel.


23.1.1945 Britské loďstvo zaútočilo na Palembang (Sumatra). Další útok 29.1.



23.1.1945 Americké jednotky XIV. sboru, postupující na Luzonu k Manile, narazily na první japonský odpor u městečka Bambang. Jednalo se o jednotky skupiny Kembu, které pod velením generála Cukady vybudovaly svou obranu v horském masívu Zambaleského pohoří. Rozhořel se tvrdý boj a americký postup se zastavil. Generál Griswold naplánoval nový koordinovaný útok z několika směrů.


24.1.1945 Zemřel generálporučík Erich Kressmann (veliteľ 1. divízie protilietadlového delostrelectva)


24.1.1945 Zemřel plukovník Horst Pittelkow (velitel Granátnického pluku 688)

24.1.1945 Zemřel major Earl Leroy Abbott (velitel 328. stíhací perutě)

24.1.1945 Zemřel generálmajor tankových vojsk Azi Achad ogly Aslanov (velitel 55. tankového pluku, 2. gardová armáda)

24.1.1945 Loď Šigure vyřazena ze služby (potopena východně od Khota Baru v Siamském zálivu ponorkou SS-322 USS Blackfin / Sunk east of Kota Bharu in the Gulf of Siam submarine SS-322 USS Blackfin)

24.1.1945 Ponorka U-1407 (U-1407) spuštěna na vodu


24.1.1945 V SSSR vytvořena 1. československá smíšená letecká divize v SSSR


24.1.1945 Sovětské jednotky dorazily k Baltu, čímž odřízly pozemní únikovou trasu německých jednotek z Východního Pruska. Velkoadmirál Dönitz povolal k záchraně, vše co bylo schopné plavby a začala největší evakuace novodobých dějin. (Do května byly evakuovány asi 3 milióny lidí. Při útocích ruských ponorek a letadel západních spojenců ale zahynulo v Baltu asi 40 000 lidí).
25.1.1945 Zemřel - Todor Dimitrov Kantardžijev (velitel Kombinované divize)



25.1.1945 Vojska 3. běloruského frontu překročila řeku Pregolu a Alle a směřovala na Královec (Königsberg, Kaliningrad). 1. běloruský front prolomil poznaňskou obrannou linii nepřítele. 1. ukrajinský front překročil na několika místech Odru.

25.1.1945 Německá Skupina armád A (generál Harpe) přejmenována na Skupinu armád Střed. Dosavadní Skupina armád Střed přejmenována následujícího dne na Skupinu armád Sever. Hitler odvolal generála Reinhardta z funkce velitele původní Skupiny armád Střed a jmenoval generála Rendulice. Dosavadní Skupina armád Sever přejmenována na Skupinu armád Kuronsko (již 18.1. převzal velení generál Schörner, který působil v Kuronsku u tehdejší Skupiny armád Sever).


25.1.1945 V Przemyšlu vznikla 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR.

25.1.1945 Generál de Gaulle protestoval, že Francie nebude zastoupena na konferenci v Jaltě. Současně požadoval stálou vojenskou okupaci Porýní.


25.1.1945 Japonská vojska v Barmě začala ustupovat za řeku Iravadi.



25.1.1945 Americká vojska ovládla leteckou základnu Clark (Luzon).

25.1.1945 Japonská Nejvyšší válečná rada schválila plán opatření pro další vedení války


26.1.1945 Zemřel generál pěchoty Johannes Block (veliteľ VIII. armádneho zboru)


26.1.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Herbert von Obwurzer (velitel: 13. horská divize SS "Handschar" (chorvatská č.1))


26.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Heinrich von Holleben (ponorkový velitel)

26.1.1945 Zemřel plukovník Kirill Mojsejevič Čubčenkov (veliteľ 206. bitevnej leteckej divízie)

26.1.1945 Zemřel plukovník Alexandr Filippovič Isupov (veliteľ 306. bitevnej leteckej divízie)


26.1.1945 Zemřel desátník Alfredo Carpaneto (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


26.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Adolf Hans Pittschellis (velitel: 3. tankový pluk SS)


26.1.1945 Zemřel poddůstojník Gottfried Bäumler (velitel čety v 41. granátnickém pluku)


26.1.1945 Zemřel major Klaus Ludwig (velitel Oddílu stíhačů tanků 340)

26.1.1945 Zemřel Major Herbert Owen Meredithe Lambert

26.1.1945 Zemřel podplukovník Samuil Davydovič Rochvarger (náčelník operačného oddelenia štábu 16. streleckého zboru)

26.1.1945 Ponorka USS Moray (SS-300) uvedena do služby


26.1.1945 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vyznamenalo Leninovým řádem město Leningrad.




26.1.1945 3. běloruský front pronikl k vnějšímu obrannému obvodu Královce (Konigsberg, Kaliningrad) a ovládl prostor kolem Mazurských jezer. Německá 4. armáda (generál Hossbach) se pokusila v prostoru Braunsbergu (Braniewo) probít na západ 2. běloruský front zakončil mlawsko-elbinskou operaci. Postoupil k pobřeží Baltského moře (v prostoru Tolkemitu, severně od Elbingu), překonal vzdálenost 230 km, blokoval východopruské uskupení nepřítele (Skupina armád Sever) od západu a jihozápadu a odřízl je od centrálních oblastí Německa. Dále překročil Vislu a zmocnil se předmostí v prostoru Bydgoszcze. 1. běloruský front ovládl na poznaňském směru Wagrowiec, Rogožno, Skoki, Kórnik, Mosinu, Krtoszyn, Zduny. 1. ukrajinský front překročil Odru severozápně od Vratislavi. 59. a 60. armáda osvobodily Katovice. 4. ukrajinský front útočil severozápadně a západně od Košic.

27.1.1945 Zemřel poručík Maurice Peter Fogt (nakladací dôstojník roty podpory 1. praporu Královskích Ulsterksích strelcov)


27.1.1945 Zemřel generálmajor Arthur Finger (nositel Rytířského kříže)

27.1.1945 Zemřel plukovník Alexej Andrejevič Uskov (veliteľ 244. gardového streleckého pluku)

27.1.1945 Loď Enoki spuštěna na vodu

27.1.1945 Loď Jamašio Maru uvedena do služby


27.1.1945 Churchill zaslal Stalinovi dopis, v němž ocenil lednová vítězství Sovětské armády.




27.1.1945 3. běloruský front zakončil insterbursko-královeckou operaci. Postoupil o 70 až 130 km a v součinnosti s 2. běloruským frontem blokoval východopruské uskupení nepřítele. 2. běloruský front odrážel protiútoky nepřítele, který se snažil probojovat z prostoru jihozápadně od Královce (Königsberg, Kaliningrad) na západ. 1. běloruský front se na levém břehu Visly spojil s 2. běloruským frontem v prostoru Bydgoszcze. Osvobodil Chodziež, Budzyň, Ryczywól, Oborníky, Szamotuly, Buk, Stszew, Šrem, Czempin, Dolsk. Dokončeno obklíčení nepřátelského uskupení v Poznani. 1. ukrajinský front osvobodil vězně z nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. 18. armáda (v jejím rámci 1. československý armádní sbor) osvobodila Levoču. 3. běloruský front se zmocnil Hitlerova hlavního stanu v Rastenburgu Wolfsschanze (Východní Prusko).



27.1.1945 Britská 2. armáda obsadila Odilienberg. Americká 1. armáda útočila mezi řekou Roer a městem Wurm, které obsadila. Francouzská 1. armáda postoupila k Holtzwihru.



27.1.1945 Jednotky 4. ukrajinského frontu oslobodili Spišskú Novú Ves a Levoču.


27.1.1945 Německá ofenzíva v Maďarsku se zastavila na Dunaji.



27.1.1945 Sovětské jednotky v Polsku osvobodily koncentrační tábor Osvětim - Auschwitz, ležící západně od Krakova. Jednalo se o největší a nejdokonalejší německý vyhlazovací tábor vůbec. Zde zahynulo během války asi 1,6 miliónu lidí, většinou Židů. Komplex se skládal ze tří hlavních táborů a asi 40 pomocných. Vězni byli vražděni plynem Cyklon B a poté spáleni v pecích. Také zde byly dělány nelidské lékařské pokusy na lidech, známým německým lékařem Josefem Mengelem. (Spojenci nikdy tábor nebombardovali, čímž by pravděpodobně zachránili stovky životů, ale válečná strategie USA nepovažovala osud Židů za svůj problém).



27.1.1945 Americké jednotky XIV. sboru na Luzonu zahájily útok na japonská postavení v okolí velikého letiště Clark Field s 15 vzletovými drahami a komplexem budov (Fort Stotsenburg) hájené skupinou Kembu. Ihned se rozhořely prudké boje.


28.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Martin Grasse (ponorkový velitel)

28.1.1945 Zemřel vrchní seržant Roza Jegorovna Šanina (velitelka 1. odstřelovačské roty, 184. střelecká divize)
28.1.1945 Zemřel plukovník Vladimir Michajlovič Gorelov (zástupce velitele 8. mechanizovaného sboru)

28.1.1945 Ponorka I-351 (I-351) uvedena do služby
28.1.1945 Ponorka U-2535 (U-2535) uvedena do služby



28.1.1945 Vojska 1. pobaltského frontu vstoupila do Memelu (Klajpeda) a dovršila osvobození Litevské SSR. 2. běloruský front očistil východní břeh Visly (na jih od Grudziadze) a osvobodil Chelmno. V prostoru Allensteinu (Olštýn) odrážel nepřátelské útoky. 1. ukrajinský front osvobodil Semianowice, Mikolów a ovládl Beuthen (Bytom).




28.1.1945 18. armáda (4. ukrajinský front) — v jejím rámci 1. československý armádní sbor — osvobodila Kežmarok a Poprad.

28.1.1945 Z Barmy do Číny směřoval tzv. novou barmskou cestou první transport.


28.1.1945 Sovietska armáda oslobodila obec Štefanovce (dnes Dedinky).


28.1.1945 Bitva v ARDENÁCH skončila.
Spojenci měli 9 000 mrtvých a 51 000 zraněných. Němci ztratili 18 000 vojáků, 102 000 měli zraněných a přišli o 800 tanků, čímž se německé tankové síly na západě vyčerpaly.



28.1.1945 Na Luzonu, ve střední části fronty, dobyla 25. divize důležitou křižovatku - město Manuel.

29.1.1945 Zemřel major Jevgenij Alexandrovič Suchinin (veliteľ 994. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

29.1.1945 Zemřel major Nikolaj Fjodorovič Krasnov (sovětské stíhací eso 2. sv. v. se 44 samostatnými sestřely)


29.1.1945 Zemřel setník Bruno Scheibel (velitel Horského ženijního praporu 74)


29.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Hans-Joachim Förster (Veliteľ U-348, U-479, U-480.)


29.1.1945 Zemřel major Walter Huß (velitel I. oddílu, 240. dělostřelecký pluk, 170. pěší divize)

30.1.1945 Zemřel plukovník Pjotr Iljič Lizjukov (velitel 46. protitankové brigády)


30.1.1945 Zemřel generálporučík Hermann Mertitsch


30.1.1945 Vojska 3. běloruského frontu pronikla na Samlandský poloostrov a obešla Královec (Konigsberg, Kaliningrad) ze severu a severozápadu, čímž dokončila jeho obklíčení.



30.1.1945 2. běloruský front odrážel nepřátelský protiútok u Olštýna.



30.1.1945 1. běloruský front se na poznaňském směru zmocnil města Unruhstadt a Bomst.



30.1.1945 2. ukrajinský front útočil severně a severovýchodně od Lučence, pričom jeho jednotky oslobodili vyše sto obcí, medzi nimi aj Tisovec a Muráň.

30.1.1945 Delegácia SNR pre oslobodené územia (v ktorej predsedníctve boli dr. Vavro Šrobár, Ladislav Novomeský, dr. Ján Pull a Ján Ursíny) sa presídlila z Trebišova do Košíc a zriadila tam svoje úrady, z ktorých neskôr vznikali povereníctva národnej rady.

30.1.1945 V Košiciach začali vychádzať noviny „Pravda“ - tlačovina Komunistickej strany Slovenska.



30.1.1945 - 1. ukrajinský front překročil Odru jižně a jihozápadně od Katovic.


- 4. ukrajinský front osvobodil Zakopané.


- Sovětská ponorka S-13 potopila v Baltu německou pasažérskou loď Wilhelm Gustloff, vezoucí uprchlíky z Východního Pruska. V mrazivých vodách zahynulo 9 000 lidí, včetně žen a dětí. (Při teplotě –18 stupňů se lide rvali o záchranné čluny, které však zůstaly přimrzlé k palubě). Jednalo se o největší námořní katastrofu v historii.

30.1.1945 Maďarská prozatímní vláda uveřejnila výzvu, aby se muži dobrovolně hlásili do nové maďarské armády. Pravicový ministr národní obrany Vörös János (bývalý náčelník generálního štábu) formování lidové armády sabotoval.

30.1.1945 Hitler měl poslední rozhlasový projev (12. výročí nástupu k moci). Sliboval obrat ve válce.



30.1.1945 Začala se Maltská konference mezi prezidentom USA (Franklin D. Roosevelt) a bristkým premiérem (Winston Churchill). Konference trvala do 03.02.


31.1.1945 Zemřel kapitánporučík Sarto Ballert (ponorkový velitel)


31.1.1945 Zemřel podplukovník Otto Jaquet (velitel Granátnického pluku 991)


31.1.1945 Zemřel SS-Oberführer Eduard Deisenhofer (veliteľ 17. divízie pancierových granátnikov SS "Götz von Berlichingen")


31.1.1945 Zemřel nadporučík Anton Schroeter (velitel Fyzilírského praporu 126)


31.1.1945 Zemřel kapitánporučík Wilhelm von Trotha (velitel U-733 a U-745)

31.1.1945 Loď Joizuki uvedena do služby

31.1.1945 Loď Nire uvedena do služby

31.1.1945 Loď Ume vyřazena ze služby (potopena 20 mil jižně od Formosy letouny USAAF B-25 Mitchell / Sunk 20 miles south of Formosa aircrafts USAAF B-25 Mitchell)


31.1.1945 Loď HMS Ramillies (74 (od srpna 1914)98 (od ledna 1918)21 (od dubna 1918)07) vyřazena ze služby ((prodán do šrotu 20.02.1948 / sold for scrap 20.02.1948))

31.1.1945 Ponorka U-3037 (U-3037) spuštěna na vodu



31.1.1945 Rudá armáda dorazila k Odře, kde se zastavila a shromažďovala síly k úderu na Berlín.


Vojska 2. běloruského frontu pronikla k Viselskému zálivu u Tolkemitu.


3. běloruský front pronikl k Baltskému moři severně a jižně od Královce (Konigsberg, Kaliningrad).


Německá Skupina armád Střed (od 26.1. Skupina armád Sever) ve Východním Prusku obklíčena a rozdělena na 3 izolované části.


3 německé divize uvázly na Samlandském poloostrově.


5 německých divizí uzavřeno v prostoru Královce (Königsberg, Kaliningrad) a hlavní síly východopruského uskupení (20 divizí) obklíčeny v prostoru jižně a jihozápadně od Královce (Königsberg, Kaliningrad).


1. běloruský front dobyl Landsberg, Meseritz, Schwiebus, Ziillichau, Friedberg a překročil Odru u města Küstrin (Kostřín)



31.1.1945 Němci zahájili v oblasti Vosgéských hor novou ofenzívu - operaci NORWIND. V jižní části spojenecké fronty zaútočily 2 německé armády (1. a 19.) na pozice americké 6. armády u Strasbourgu. Spojenci ofenzívu nakonec zastavili, ale museli znovu svádět těžké boje v mrazivém počasí.
Během boje byli Američané krátkodobě vytlačeni ze svých pozic a Eisenhower nařídil armádě stáhnout se. Při tom by bylo nutné ustoupit i s čerstvě dobytého Strasbourgu. De Gaulle se ale obával německých represí vůči obyvatelstvu a požádal Roosevelta a Churchilla o pomoc. Ti nařídili Eisenhowerovi udržet Strasbourg. Válečná situace tak musela ustoupit politickému tlaku.

31.1.1945 Vedoucí činitel KSS a Slovenské národní rady Gustav Husák pricestoval cez Maďarsko a Ukrajinu do Moskvy, kde sa pripojil k politickým pracovníkom československého odboja.



31.1.1945 Americká 37. divize a 1. obrněná divize zahájily na Luzonu postup na jih k Manile. Jako předvoj vyrazily 2 létající kolony. (Jednalo se o 2 prapory středních tanků, samohybných 155mm houfnic a vozidla s pěchotou). Japonský odpor byl však malý a postup brzdily jen stržené mosty. Aby mohla být Manila obklíčena a dobyta ze 2 směrů, byly jižně od města vysazeny 2 pluky 11. výsadkové divize. 8 000 vojáků a 4 200 tun válečného materiálu, bylo bez odporu vysazeno na břeh ze 75 invazních člunů. Američané také vylodili jižně od Zambaleského pohoří další jednotky, aby se spojily s jednotkami postupujícími do pohoří od letiště Clark Field a přehradily poloostrov Bataan. Vylodění se nesetkalo s žádným nepřátelským odporem a 30 000 mužů XI. sboru postupovalo rychle do vnitrozemí



31.1.1945 Jednotky 2. ukrajinského frontu oslobodili Brezno.

1.2.1945 Zemřel plukovník in memoriam Václav Jícha (letecké eso (3+4-0-1 v.))


1.2.1945 Zemřel poručík Josef Schreiber (veliteľ čaty v 7. rote 14. pešieho pluku)

1.2.1945 Zemřel generálporučík Nikola Stojčev (velitel 2. armády)

1.2.1945 Zemřel šikovatel Alexander Kasza (rakousko-uherské letecké eso 1. sv. v. s 6 sestřely)

1.2.1945 Zemřel generálmajor Raško Atanasov Atanasov (ministr vnitra Bulharského království)

1.2.1945 Zemřel generál pěchoty Teodosi Petrov Daskalov (ministr války)

1.2.1945 Zemřel generálporučík Nikola Michov (ministr války)
1.2.1945 Zemřel podplukovník Semjon Gavrilovič Kolesnikov (velitel 32. tankové a 56. gardové tankové brigády)
1.2.1945 Zemřel - Kiril Preslavski (regent Simeona II.)


1.2.1945 Loď HMS Warspite (03) vyřazena ze služby



1.2.1945 Vojska 1. běloruského frontu postoupila do prostoru Frankfurtu nad Odrou a dokončila obklíčení německé posádky v Schneidemuhlu (Pila). 1. ukrajinský front překročil německé hranice západně od Lesna.


1.2.1945 Americká 1. armáda překročila řeku Moder a obsadila Oberhofen.

1.2.1945 Sociální ministři odešli z belgické Pierlotovy vlády.



1.2.1945 Americká 6. armáda zahájila útok na Manilu (Filipíny).


2.2.1945 Zemřel - Alfred Delp (nemecký jezuita)


2.2.1945 Zemřel plukovník Hans Reichardt (veliteľ bojovej skupiny Steinau zo 408. pešej divízie)


2.2.1945 Zemřel generálporučík Gustav Heistermann von Ziehlberg (velitel: 65.pěší divize)


2.2.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Fritz Rentrop (příslušník štábu IV. tankového sboru SS)


2.2.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Paul Massel (velitel: Pluk tankových granátníků SS 10 Westland)

2.2.1945 Zemřel nadporučík Jack Llewellyn Knight (nositel Medaile cti in memoriam)

2.2.1945 Ponorka I-201 (I-201) uvedena do služby


2.2.1945 Uzavřena sovětsko-francouzská hospodářská dohoda.


2.2.1945 1. běloruský front osvobodil Drossen (Ošno). 1. ukrajinský front postoupil západně od Lesna k Odře.



2.2.1945 Britská 2. armáda překročila Maasu a vedla útočné akce severně od Bredy a jihovýchodně od Nijmegenu. Francouzská 1. armáda vstoupila do Colmaru.


2.2.1945 Před odjezdem na Krym se na Maltě setkal Churchill s Rooseveltem.

2.2.1945 V Bulharsku byli zastřeleni na základě rozsudku lidového soudu bývalí regenti Filov, princ Kiril a generál Michov.

2.2.1945 Ecuador vyhlásil Německu válku



2.2.1945 Spojenecké velení schválilo plán postupu na překročení Rýna. Angličané ho nazvali operace VERITABLE a Američané operace GRENADE. Eisenhower prozatím zastavil postup Spojenců (mimo Hürtgenského lesa) a soustřeďoval síly na útok na přehrady na řece Roer a pro nadcházející ofenzívu.


2.2.1945 Ekvádor vyhlasuje vojnu Nemecku


2.2.1945 Americké jednotky sa vracajú do Manily


3.2.1945 Zemřel námořní nadporučík Hans Falke (ponorkový velitel)


3.2.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Erich Wulff (operační náčelník: 15. granátnická divize Waffen-SS (lotyšská č. 1))

3.2.1945 Zemřel poručík Johannes Godert Casper Koes


3.2.1945 Zemřel SA brigadeführer Roland Freisler (státní sekretář Říšského ministerstva spravedlnosti )

3.2.1945 Ponorka Ha-103 uvedena do služby



3.2.1945 Vojska 1. běloruského frontu zakončila varšavsko-poznaňskou operaci. Překročila Odru na několika místech, v prostoru Küstrin (Kostřín) se zmocnila důležitého předmostí, odkud později vyrazila na Berlín. 1. ukrajinský front zakončil sandomierzsko-slezskou operaci. Zničil 10 německých divizí, osvobodil jižní část Polska, překročil Odru a přenesl válečné operace na území Německa.

3.2.1945 Vězni 20. bloku nacistického koncentračního tábora v Mauthausenu zahájili povstání.


3.2.1945 1 000 amerických bombardérů zaútočilo na Berlín. Tisíce lidí zemřelo a další tisíce lidí zůstalo bez domova. Obrovské ohnivé víry změnily den v noc.



3.2.1945 Americké jednotky (2 létající kolony) vstoupily do hlavního města Filipín - do Manily. Ta byla před válkou moderní město západního stylu. (Nazývaná Perla Tichomoří). Vrchní japonský velitel generál Jamašita sice nehodlal město bránit a všem jednotkám nařídil ustoupit do hor, ale jeho podřízený námořní velitel admirál Iwabuči rozkázal svým 16 000 mužům ve městě zůstat a bránit ho do posledního dechu.
Během dne obsadili Američané neporušený impozantní most na řece Tuliahanu a letiště Grace Park. Na severu města pak vnikli do komplexu budov Santo Tomas, odkud osvobodili 3 775 amerických zajatců, kteří je pochopitelně nadšeně vítali.
Další americký postup do města se pro veliký odpor zastavil.



3.2.1945 Jižně od Manily byla vyloděna 11. výsadková divize, která také zahájila postup na město. Aby se její postup nezdržoval byl v půli její cesty, na Tagaytském hřebenu, vysazen jeden její pluk, který měl zajistit průchodnost zdejší silnice. Výsadek proběhl ve 2 vlnách.
1) vlna 48 dopravních letadel C-47 vysadila 915 mužů.
2) vlna 51 dopravních letadel vysadila 835 mužů.
Výsadek ale dopadl velice špatně a jen 425 mužů skončilo na zónách. Dalších 1 325 mužů bylo rozeseto daleko do okolí. Naštěstí se v oblasti výsadku nenacházeli žádní Japonci a tak nebyly žádné ztráty na životech.


4.2.1945 Zemřel generál II. triedy Štefan Jurech (velitel slovenských Vzdušných zbraní)


4.2.1945 Zemřel poručík Wilhelm Mayer (stíhač (JG 26))


4.2.1945 Zemřel generálmajor Eduard Zorn (veliteľ 189. pešej divízie)


4.2.1945 Zemřel námořní nadporučík Wolfgang Glaser (ponorkový velitel)


4.2.1945 Zemřel plukovník Wilfried von Rhaden (velitel Granátnického pluku 107)



4.2.1945 V Jaltě začala konference představitelů SSSR, USA a Velké Británie. (Stalin, Roosevelt, Churchill, ministři zahraničních věcí, náčelníci generálních štábů). Rozdělení Německa na okupační zóny; vytvoření reparační komise se sídlem v Moskvě; svolání konference Spojených národů; společné akce k demokratickému řešení politických a hospodářských problémů poválečné Evropy; vytyčení přibližné hranice východního Polska na Curzonově linii a připojení území na západě a severu k Polsku. (západní hranice bude oficiálně stanovena na mírové konferenci); právo intervence tří mocností v případě že to bude vyžadovat situace osvobozených států nebo bývalých satelitů Osy. Konference skončila 12.2.

4.2.1945 Slovenská národní rada zveřejnila svůj Manifest (program politického, hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska v nové ČSR).

4.2.1945 Generál de Gaulle žádal, aby Francii byla přidělena okupační zóna v Německu



4.2.1945 Američané pokračovali v bojích o Manilu. Na přístupu města zničili Japonci most přes řeku Tuliahan a tím odřízli obě létající kolony ve městě.
Přes to ze severu pronikla do města 37. divize, která se s kolonami spojila, ale jejich 2 pokusy proniknout více do města byly zastaveny. Podařilo se alespoň obsadit budovu bývalé věznice, odkud byli osvobozeni další zajatci a to 800 spojeneckých vojáků a 500 civilistů.

4.2.1945 Stíhačky s prúdovým pohonom Gloster Meteor Mk.III zo 616. perute sa presunuli na belgické letisko Melsbroek aby sa zúčastnili akcií 2. taktického letectva RAF. Do konca WWII podnikli mnohé útoky na pozemné ciele, s lietadlami Luftwaffe sa však v boji nikdy nestretli.



4.2.1945 Jednotky 11. výsadkové divize vyrazily od pobřeží z jihu k Manile. Cestou se spojily s plukem vysazeným na Tagaytském hřebenu. Před Manilou byl jejich postup zastaven japonskou obranou na řece Paranaque.



4.2.1945 Americký I. sbor zahájil se 3 divizemi a skupinou filipínských partyzánů omezenou ofenzívu do severní části ostrova. K rozsáhlé ofenzívě neměli Američané zatím k dispozici dostatečné síly, neboť měly přednost operace na jihu a obsazení Manily.
Zde na severu byla umístěna obranná skupina Šobu - hlavní japonské síly, kterým velel osobně generál Jamašita. V jeho sektoru se nacházela i filipínská pro Japonsko orientovaná loutková vláda. Pro obranu svěřeného úseku měl Jamašita k dispozici 152 000 dokonale opevněných vojáků. Jejich obrana se opírala o centrální 350km dlouhé a 65km široké Cagayanské údolí, jež bylo i hlavní zásobovací linií pro bojující vojáky.
Američany zde čekaly boje až do konce války a jejich první nápor směřoval k městům Bagui a Bambang, jež byly do údolí vstupní branou z jihu. Jako výchozí bod dobyli Američané město San José.


5.2.1945 Zemřel podplukovník Otto Stampfer (velitel: Pluk horských myslivců 136)



5.2.1945 Vojska 3. ukrajinského frontu vedla boje jihozápadně od Budapešti.


5.2.1945 Australská vojska se vylodila na ostrově Nová Británie.


5.2.1945 Americká 9. armáda obnovila útoky na zbytky německých jednotek v Hürtgenském lese a vesnic Schmidt a Kommerscheidt.


Američané již nutně potřebovali obsadit přehrady na řece Roeru, aby mohli překročit řeku a zahájit operaci GRENADE – útok k Rýnu. Ta měla začít 10.2. ale generál Simpson jí musel odložit.


5.2.1945 Na Luzonu překročili Američané řeku Paranaque – obrannou japonskou linii před Manilou a na druhé straně vytvořili předmostí.


6.2.1945 Zemřel podplukovník Friedrich von Criegern (Náčelník štábu LXXXIV. armádneho zboru.)


6.2.1945 Zemřel plukovník Wolfgang Heesemann (velitel: Pluk tankových granátníků Großdeutschland)



6.2.1945 Zemřel generál letectva Bernhard Waber (veliteľ Leteckej oblasti XXX. Belehrad)


6.2.1945 Zemřel generálporučík Hermann Becker (Bol popravený.)
6.2.1945 Ponorka USS S-37 (SS-142) vyřazena ze služby



6.2.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu překročila Odru jihovýchodně od Vratislavi a obsadila Ohlau (Olawa), Brieg (Brzeg), Grottkau (Grodków).



6.2.1945 Americká 5. armáda znovu obsadila Gallicano (It.).

6.2.1945 V Londýně začala světová odborová konference. Skončila 17.2.

7.2.1945 Zemřel - František Šmíd (konfident brněnské úřadovny gestapa)

7.2.1945 Ponorka Ha-107 uvedena do služby


7.2.1945 Italští partyzáni se zmocnili věznice v Udine.


7.2.1945 Američané obsadili ruiny vesnic Schmidt a Kommerscheid, čímž konečně získali oblast Hürtgenského lesa do svých rukou. Poté znovu zaútočili na přehrady na řece Roer.



7.2.1945 Američané na Luzonu dorazili k letišti Nichols Field na jihu Manily. Zde narazili na hlavní pásmo japonské obrany a jejich postup se zastavil. Poté se rozhořely těžké boje.



7.2.1945 V severní části ostrova Luzon dobyli Američané město Muňoz, při čemž zlikvidovali celou japonskou tankovou divizi


8.2.1945 Zemřel generálporučík Johannes Haarde (velitel: 383. pěší divize)


8.2.1945 Zemřel major Paul Semrau (Držiteľ Rytierskeho kríža s Dubovými ratolesťami.)


8.2.1945 Zemřel generálporučík Pavel Sergejevič Jarmoškevič (náčelník štábu 4. vševojskovej armády)

8.2.1945 Loď Cuta uvedena do služby

8.2.1945 Ponorka U-1406 (U-1406) uvedena do služby


8.2.1945 Paraguay vyhlásil Německu válku.



8.2.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu zahájila dolnoslezskou útočnou operaci. Útok vedla z oderského předmostí v prostoru Vratislavi (Steinau, Leubus) ve směru na Chotěbuz.


8.2.1945 Kanadská 1. armáda přešla mezi Rýnem a Maasou (jihovýchodně od Nijmegenu) do útoku proti německé 1. výsadkové armádě generála Schlemma.

8.2.1945 Slovenská národná rada vyhlásila mobilizáciu na oslobodených územiach.


8.2.1945 Britové zahájili na severní frontě operaci VERITABLE - ofenzívu přes Rýn. Do čela útoku byl opět nasazen XXX. tankový sbor generála Horrockse, který podporovala kanadská 1. armáda. Tomu předcházela dělostřelecká příprava 1 000 děl.


9.2.1945 Zemřel plukovník Volprecht Riedesel zu Eisenbach (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami.)


9.2.1945 Zemřel poručík Rudolf Linz (velitel, 12./JG 5)


9.2.1945 Zemřel korvetní kapitán Ralf-Reimar Wolfram (velitel U-108 a U-864)

9.2.1945 Zemřel svobodník John Noah Reese (nositel Medaile cti in memoriam)


9.2.1945 Zemřel námořní nadporučík Heinz Frömmer (velitel U-923
1. strážní důstojník U-228
)
9.2.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Alois Záleský (stíhací pilot)


9.2.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Ondřej Šamberger (stíhací pilot)




9.2.1945 Britská a kanadská vojska pronikla k Rýnu v prostoru Millingen. Francouzská 1. armáda obsadila levý břeh Rýna (od Basileje po Strasbourg).


9.2.1945 Britská armáda pokračovala v operaci VERITABLE. I přes to, že její vojáci naráželi na zuřivý odpor postupovali a obsadili Cleves.



9.2.1945 Američané a Francouzi zlikvidovali Colmarskou kapsu a zbytek německých vojáků ustoupili za Rýn, na východní břeh.

10.2.1945 Zemřel podplukovník Pjotr Sergejevič Sošenko (veliteľ 180. gardového stíhacieho leteckého pluku)

10.2.1945 Loď Hacuzakura spuštěna na vodu

10.2.1945 Státní výbor obrany SSSR rozhodl poskytnout pomoc Výboru národního osvobození Jugoslávie při výstavbě pravidelné armády.


10.2.1945 Sovětská ponorka S 13 potopila v Baltickém moři německou dopravní loď Steinben (14 660 t).



10.2.1945 2. běloruský front zahájil východopomořanskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo ovládnout východní Pomořany s baltickým pobřežím od Gdaňska po Štětín. Útok začal v prostoru Grudzijdze ve směru na Štětin. Obsazen Elbing (Elblag) - obklíčená německá posádka se probila na západ.


10.2.1945 Byla založena 4. československá brigáda jako součást 1. československého armádního sboru v SSSR.


10.2.1945 Američané obsadili klíčovou Schwammenaulskou přehradu na řece Roer. Zde zničili výpustě a získali tak konečně přehrady pod svojí kontrolu.


10.2.1945 Americké letadlové lodi vypluli k náletu na Tokio.



10.2.1945 Americké jednotky probíjející se ztěžka k Cagayanskému údolí na severu Luzonu byly posíleny další divizí.


11.2.1945 Zemřel SS-oberführer Helmuth Dörner (veliteľ 8. pluku pancierových granátnikov SS)


11.2.1945 Zemřel generálmajor Ludwig Kirschner (veliteľ 320. divízie ľudových granátnikov)


11.2.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS August Zehender (veliteľ 22. dobrovoľníckej jazdeckej divízie SS "Mária Terézia")


11.2.1945 Zemřel generálmajor Gerhard Schmidhuber (veliteľ 7. tankovej divízie)


11.2.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Joachim Rumohr (veliteľ 8. jazdecká divízia SS " Florian Geyer")

11.2.1945 Zemřel generálmajor letectva Ivan Semjonovič Polbin (velitel 150. bombardovacího leteckého pluku)


11.2.1945 Zemřel major Herbert Hamann (nositel Rytířského kříže)

11.2.1945 Zemřel vojín Max Hryciuk


11.2.1945 Zemřel kapitán Ernst Andres (pilot Luftwaffe (KG 2, NJG 4))



11.2.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu překročila Odru severozápadně od Vratislavi a obsadila Steinau (Sčinawa), Lignitz (Legnica), Lüben (Lubin), Haynau (Chojnów), Neumarkt (Šroda Šlaska).


11.2.1945 2. ukrajinský front odrážel pokusy německých a maďarských vojsk probít se z Budapešti.

11.2.1945 Němci zaplavili údolí řeky Ruhr.




11.2.1945 Roosevelt jednal s Ibn Saúdem, Fárúkem a Hailem Selassiem (11.-14.2.)



11.2.1945 Skončila Jaltská konference. Spojenci se dohodli, že Německo a Rakousko budou rozděleny na 4 okupační zóny. Stalin si také bude moci ponechat polské území obsazené v roce 1939 a Rudá armáda, 2 měsíce po skončení války, napadne Japonsko.

11.2.1945 Pro dozor jsou přiděleni na četnickou stanici v Mor. Nové Vsi tři říšskoněmečtí příslušníci četnictva.

11.2.1945 Vládni krize skončila vytvořením van Ackerovy vlády.


12.2.1945 Zemřel major Horst Kaubisch (veliteľ I./StG 1)


12.2.1945 Zemřel podplukovník Arthur von Ekesparre (náčelník štábu: 13. tanková divize)


12.2.1945 Zemřel SS-Obersturmführer Franz Liebisch (velitel jízdní eskadry 8. jízdní divize SS Florian Geyer)

12.2.1945 Založen kýl lodi USS Fresno (CL-121od (from) 18.03.1949CLAA-121)

12.2.1945 Ponorka I-202 (I-202) uvedena do služby

12.2.1945 Ponorka USS Lancetfish (SS-296) uvedena do služby

12.2.1945 Uruguay vyhlásila Německu válku.



12.2.1945 Vojska 2. běloruského frontu osvobodila Bydgoszcz. 1. běloruský front obsadil severozápadně od Schneidemühlu (Pila) Neuwedel (Drawno), Tütz (Tuczno), Kallies (Kalisz Pomorski). 1. ukrajinský front obsadil Bunzlau.


12.2.1945 Generál de Gaulle odmítl setkat se s Rooseveltem na znamení protestu proti tomu, že Francie nebyla přizvána na jaltskou konferenci.

12.2.1945 V Německu byly povolány ženy k pomocné službě v tzv. Volkssturmu.



12.2.1945 Američané zahájili na Luzonu závěrečný útok na Manilské letiště Nichols Field. Tomu předcházela dělostřelecká příprava 155mm děl a 203mm houfnic. Ke kanonádě se přidaly i střemhlavé bombardéry.
Do večera Američané letiště obsadili. Poté se spolu spojili 11. výsadková divize postupující z jihu a 1. obrněná divize postupující ze severu.


Další americké jednotky vstoupily na poloostrov Bataan a rychle postupovaly na jih.


12.2.1945 Kanadská 1. armáda obsadila Kleve a zachytila se na pravém břehu Rýna.



13.2.1945 Zemřel plukovník Josef Vavroch (velitel Sborového proviantního skladu 1)

13.2.1945 Zemřel generálmajor Jakov Filippovič Jerjomenko (veliteľ 67. gardovej streleckej divízie)

13.2.1945 Zemřel kapitán Adolf Hahlbohm (velitel II. praporu, 956. granátnický pluk, 362. pěší divize)


13.2.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Rainer Gottstein (držitel Rytířského kříže)


13.2.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Boris Kraas (veitel: 3. oddíl stíhačů tanků SS)



13.2.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu spolu s 3. ukrajinským frontem osvobodila hlavní město Maďarska Budapešť. Skončila budapešťská operace.



13.2.1945 Americká vojska obsadila námořní základnu Cavite a leteckou základnu Nichols (Luzon).


13.2.1945 Britská 14. armáda obsadila Singu na řece Iravadi (Barma).


14.2.1945 Zemřel podplukovník Herbert Kündiger (veliteľ I. / 978. granátnicky pluk)


14.2.1945 Zemřel nadporučík Hans-Babo von Rohr (veliteľ 2. roty/Tankový pluk 25)


14.2.1945 Zemřel poručík Leo Cygan (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


14.2.1945 Zemřel kapitánporučík Hardo Rodler von Roithberg (ponorkový velitel)


14.2.1945 Zemřel kapitán Joseph Bisping (velitel: Bispingův zvláštní oddíl)


14.2.1945 Zemřel nadporučík Otto Kittel (velitel 2. letky u Jagdgeschwader 54)


14.2.1945 Zemřel kapitán Hans Steinwachs (velitel: II./SG 151)



14.2.1945 Vojska 1. běloruského frontu dobyla pevnost a město Schneidemühl (Pila).


14.2.1945 Churchill a Eden přijeli do Athén (na zpáteční cestě z Jalty) k politickým jednáním.



14.2.1945 Anglo-americká letadla provedla kobercové nálety na německé město Drážďany. Letadla svrhla na město 3 000 zápalných bomb, které způsobily 3 dny trvající požáry.




14.2.1945 Část letadel určených k náletu na Drážďany, svrhla kvůli navigační chybě 150 tun bomb na Prahu. Letecký poplach byl vyhlášen pozdě, protože se obyvatelé domnívali, že Prahu nikdo bombardovat nebude. 701 lidí zemřelo, 1 184 bylo zraněno a několik domů v centru města pobořeno.

15.2.1945 Zemřel generálporučík Cujuo Jamagata (velitel: 26. divize)


15.2.1945 Zemřel námořní nadporučík Helmut Lange (ponorkový velitel)

15.2.1945 Zemřel kapitán Wallace Nathan Emmer (velitel 353. stíhací perutě)


15.2.1945 Zemřel generálporučík Wolf Dietrich von Xylander (náčelník štábu: skupina armád Severní Ukrajina)
15.2.1945 Zemřel major Dmitrij Ivanovič Žabinskij (navigátor 75. gardového bitevního leteckého pluku)

15.2.1945 Ponorka I-205 (I-205) spuštěna na vodu

15.2.1945 V Německu byly zřízeny stanné soudy.


15.2.1945 Jugoslávské vojsko osvobodilo Mostar.

15.2.1945 V Mexiku se konala konference amerických států o otázkách války a míru. Skončila 08.03.1945.



15.2.1945 Rudá armáda obklíčila Vratislav.


15.2.1945 Americké invazní síly vypluly k Iwodžimě.



15.2.1945 Na jihu poloostrova Bataan se bez odporu vylodili další Američané a zahájili postup na sever.


16.2.1945 Zemřel podplukovník Walter Zehe (velitel Dělostřeleckého pluku 171)


16.2.1945 Zemřel kapitán Erich Gilbert (velitel II. praporu (116. granátnický pluk))



16.2.1945 Venezuela a Chile vyhlásily Německu válku.



16.2.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu pronikla k řece Nise. Boje s nepřátelským uskupením, obklíčeným v prostoru Vratislavi (asi 40 000 mužů, velitel města generál Ahlfen).


16.2.1945 Churchill jednal v Káhiře s etiopským císařem Hailem Selassiem.



16.2.1945 Na Bataanu zaútočili Japonci na postupující Američany. Po lítém boji muž proti muži, byl jejich útok odražen.



16.2.1945 Americká 38. divize se vylodila na ostrově Corregidor (Filipíny). Předtím bylo vysazeno 2065 parašutistů. Plánovači se domnívali, že na ostrově se nachází pouze 1 000 Japonců. Ve skutečnosti měl kapitán Itagi k obraně 5 000 mužů. Obsazení ostrova zahájí Američané dvěma výsadky na náhorní plošině. V 6,30 zahájila na ostrov palbu lodní děla 5 lehkých křižníků a 9 torpédoborců. V 8,00 na ostrov zaútočilo 24 těžkých bombardérů B-24, 11 středních B-25 a 31 lehkých A-20 Boston. V 8,33 začali být vysazováni první výsadkáři v počtu 1 000 mužů. Přesto, že japonská posádka téměř nekladla odpor bylo kvůli špatné výšce seskoku, silnému větru a spoustě ruin domů vyřazeno a zraněno 25% parašutistů. Zbytek plošinu obsadil a rozestavěl zde své zbraně, aby ochránil námořní výsadek. Naštěstí pro Američany byl hned na začátku zabyt japonský velitel kapitán Itagi a nižší velitelé nebyli schopni rozhodné obrany. V 10,29 se v zátoce San José vylodily zcela bez odporu americké jednotky, které s podporou tanků a bojových vozidel začaly rychle postupovat do vnitrozemí.
Ve 12,40 vysadili Američané na náhorní plošině další vlnu 1 000 výsadkářů. Ta měla již jen 3% ztrát. Celkem ztratili výsadkáři 210 mužů při dopadu, 50 mužů bylo zastřeleno na padácích a jen 20 padlo v boji. (Celkem 14% ztráty).

16.2.1945 V noci ze 16. na 17.02. byl do protektorátu vysazen paravýsadek PLATINUM-PEWTER.


16.2.1945 Američané provedli z letadlových lodí nálet na Tokio. Invazní síly dorazily k Iwodžimě a zahájily na ní předinvazní ostřelování.





17.2.1945 Zemřel divisní generál Jan Netík


17.2.1945 Zemřel major Jürgen Harder (veliteľ JG 11)


17.2.1945 Zemřel generálmajor Eduard Riesch

17.2.1945 Zemřel generálporučík Harušige Ninomija (velitel: 5. divize)


17.2.1945 Zemřel kapitánporučík Helmut Knollmann (ponorkový velitel)


17.2.1945 Zemřel kapitánporučík Heinz Bentzien (velitel U-425)

17.2.1945 Zemřel svobodník Jose F. Valdez (nositel Medaile cti in memoriam)

17.2.1945 Loď Jamašio Maru vyřazena ze služby (potopena / sunk)

17.2.1945 Loď USS Saint Paul (CA-73) uvedena do služby

17.2.1945 Loď HMS Lark (U 11) vyřazena ze služby (potopena ponorkou / sunk by U-968)




17.2.1945 Vojska 1. běloruského frontu (47. armáda) odrážela protiútoky německé 11. SS tankové armády (Steiner) v prostoru jižně od Stargardu. Vojska frontu likvidovala nepřátelské uskupení obklíčené u Schneidemühlu (Pila). V Poznani pokračovaly boje s obklíčenou německou posádkou. 2. ukrajinský front odrážel německé protiútoky v prostoru Komárna a Štúrova.




17.2.1945 Eden jednal v Káhiře s králem Saudské Arábie Ibn Saúdem, egyptským králem Fárúkem I. a syrským prezidentem Šukrí al-Kuwatlim.



17.2.1945 Americká vojska dokončila obsazení ostrova Bataan (Filipíny).


17.2.1945 Indický IV. armádní sbor se vylodil v Ruywe (Barma).


17.2.1945 Americká 7. armáda generála Patche postoupila na své původní pozice, ze kterých byla vytlačena při německé ofenzívě v Alsasku a zajistila oblast Saarbrückenu.



17.2.1945 - Na ostrov Corregidor byly shozeny Američanům zásoby a válečný materiál a ze člunů se vylodil další parašutistický prapor jako posila.
- Americká 37. divize bojující v severní části Manily narazila na japonský odpor v mohutné pevnosti Intramuros ze 16. století. Její další postup se tak zastavil. Američané tedy povolali dělostřelectvo, které se 105mm a 203mm děly začalo pevnost postupně bořit.
- Americké jednotky postupující na sever ostrova do Cagayanského údolí zahájily boj o 2 důležité průsmyky Salacsac a Baletský, bráněné skupinou Šobu. Američané zde absolvovali tříměsíční a nejtěžší boje, které se kdy v Tichomoří odehrály.
- Americká vojska dokončila obsazení ostrova Bataan.
- Generál Jamašita se dozvěděl, že námořnictvo jedná v rozporu s jeho rozkazy a nařídil admirálu Iwabučimu , aby jeho vojáci ihned ukončili boj v Manile a město opustili. Na to však bylo již příliš pozdě, neboť Manila byla zcela obklíčená a tak Japonci bojovali až do hořkého konce.


17.2.1945 Američané provedli druhý nálet z letadlových lodí na Tokio a poté odpluli.



17.2.1945 - Na ostrov Corregidor byly shozeny Američanům zásoby a válečný materiál a ze člunů se vylodil další parašutistický prapor jako posila.


- Americká 37. divize bojující v severní části Manily narazila na japonský odpor v mohutné pevnosti Intramuros ze 16. století. Její další postup se tak zastavil. Američané tedy povolali dělostřelectvo, které se 105mm a 203mm děly začalo pevnost postupně bořit.


- Americké jednotky postupující na sever ostrova do Cagayanského údolí zahájily boj o 2 důležité průsmyky Salacsac a Baletský, bráněné skupinou Šobu. Američané zde absolvovali tříměsíční a nejtěžší boje, které se kdy v Tichomoří odehrály.


- Generál MacArthur o vlásek unikl smrti, když na jeho vozidlo, se kterým jel na inspekci, omylem zaútočila americká stíhačka P-38. V posledním okamžiku však byla odvolána.


18.2.1945 Zemřel kapitán Kurt Bahns (velitel: 3. prapor 100. pluku tankových granátníků)





18.2.1945 Zemřel generálporučík ženijních vojsk Dmitrij Michajlovič Karbyšev (Hrdina Sovětského svazu in memoriam)

18.2.1945 Zemřel armádní generál Ivan Danilovič Čerňachovskij (velitel, 18. tankový sbor)

18.2.1945 Rada lidových komisařů SSSR přijala usnesení o pomoci při obnově Varšavy.


18.2.1945 V prostoru Mehlsack (Vých. Prusko) byl smrtelně raněn a téhož dne zemřel generál Čerňachovskij, velitel 3. běloruského frontu. Novým velitelem byl jmenován maršál Vasilevskij.



18.2.1945 2. běloruský front dokončil obklíčení nepřátelského uskupení u Grudziadze. 1. běloruský a 1. ukrajinský front v součinnosti s 4. ukrajinským frontem zakončily viselsko-oderskou operaci. Byla rozdrcena německá 9. armáda, 4. tanková armáda a 17. armáda (Skupina armád A, později Střed). 1. běloruský a 1. ukrajinský front postoupily o 500 km, dosáhly Odru a dobyly předmostí, důležité pro rozvinutí závěrečných operací. 4. ukrajinský front zakončil západokarpatskou operaci. Postoupil o 150 až 200 km a přiblížil se k moravsko-ostravské průmyslové oblasti a hornímu toku Visly a Odry.



18.2.1945 Americká 5. armáda zahájila útok západně od silnice Bologna-Pistoia (It.).


18.2.1945 V koncentračním táboře Mauthausen byl umučen sovětský generál Karbyšev.

19.2.1945 Zemřel generál šéf zdravotnictva Ludvík Fisher (přednosta 31. oddělení /zdravotního/ ministerstva)



19.2.1945 Zemřel brigádní generál in memoriam Alois Laub (pobočník velitele, Hraničářský pluk 4)


19.2.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Bernhard Krause (velitel: Pluk tankových granátníků SS 26)


19.2.1945 Zemřel major Georg Höhne (velitel: Pluk tankových granátníků 26)

19.2.1945 Zemřel seržant Darrell Samuel Cole (velitel:)

19.2.1945 Zemřel střelecký seržant John Basilone (držitel medaile cti za akci na Guadalcanalu)

19.2.1945 Ponorka Ha-105 uvedena do služby


19.2.1945 Operační skupina Samland (gen. Gollnick) a části obklíčené v Královci (Königsberg, Kaliningrad) obnovily spojení mezi Královcem a Pillau (Baltijsk). Udrženo do 6.4. 2. běloruský front obsadil Neuenburg (Nowe).

19.2.1945 Šéf SS Himmler navázal styk se švédským diplomatem hrabětem Bernadottem, který mu měl zprostředkovat jednání o separátní mír se západními spojenci.


19.2.1945 Námořní pěchota amerického V. sboru (generál Schmidt) se vylodila na ostrově Iwojima (Boninské ostrovy). Akci zajišťovala americká 51. skupina lodí (viceadmirál Turner). Japonská posádka (generál Kuribajaši) se bránila do 16.03.1945.


19.2.1945 Asi 1000 Japonských vojáků se snažilo uprchnout z ostrova Ramree, kde je obklíčili britské jednotky. Od barmského pobřeží je dělilo 30 km. Z celé tisícovky Japonců nepřežilo noc víc jak 20 mužů.



19.2.1945 - První američtí vojáci pronikli do manilské pevnost Intramuros. Zde se rozpoutal zuřivý boj muž proti muži a dům od domu.


- Japonská posádka na ostrove Corregidor provedla sebevražednou akci. Nejprve vyhodila do povětří skryté podzemní skladiště munice. Při tom bylo 20 Američanů zabito. Na to 400 Japonců vyrazilo k útoku a všichni byli postříleni.


19.2.1945 OSS vysadila do protektorátu paravýsadek COTTAGE.


20.2.1945 Zemřel major Josef Barmetler (velitel: 2. paradesantní prapor)


20.2.1945 Zemřel major Otto Barth (velitel: 688. granátnický pluk)


20.2.1945 Zemřel kapitán Heinrich Dittlof (velitel 9. (útočné) roty, 424. granátnický pluk)


20.2.1945 Zemřel kapitánporučík Günter Keller (ponorkový velitel (U-683))

20.2.1945 Loď Nokaze vyřazena ze služby (potopena u mysu Varella v Jihočínském moři ponorkou SS-264 USS Pargo / Sunk of Cape Varella, South China Sea by submarine SS-264 USS Pargo)


20.2.1945 Útok 1. pobaltského frontu v Kuronsku (tzv. pátá kuronská bitva). Trval do 28. 2. Německá obrana prolomena jižně od Libavy. 2. běloruský front postoupil ke Gdaňsku.

20.2.1945 V Londýně se sešli představitelé vlád Britského společenství národů.



20.2.1945 Americké jednotky zahájily na Luzonu útok na 2 přehrady Wawa a Ipo, které zásobovaly Manilu pitnou vodou. Vzdálenost od hlavního města činila pouhých 17km, ale v cestě stála Američanům skupina Šimbu opevněná v horském masívu. K přehradám tak Američané pronikli až za 3 měsíce.



20.2.1945 2. ukrajinský front útočil v prostoru severozápadně od Lučence. Východně od Komárna na severním břehu Dunaje odrážel nepřátelské protiútoky.


21.2.1945 Zemřel major Max Wandrey (veliteľ 2. práporu, 1. mysliveckého pluku " Brandenburg")



21.2.1945 Zemřel generálporučík Emil Kern (ženijní náčelník 4. armády)

21.2.1945 Zemřel major Artemij Leontjevič Kondratkov (veliteľ 210. bitevného leteckého pluku)

21.2.1945 Zemřel svobodník Donald Jack Ruhl (člen roty E, 2. prapor, 28. pluk Námořní pěchoty, 5. divize Námořní pěchoty)


21.2.1945 Zemřel generálmajor Hugo Schörgi

21.2.1945 Loď USS Bismarck Sea (CVE-95) vyřazena ze služby (potopena / sunk by Jokosuka D4Y Suisei)

21.2.1945 Slovenská národní rada se ujala na osvobozeném území zákonodárné a výkonné moci.



21.2.1945 Kanadská a britská vojska obsadila Goch (Německo).

21.2.1945 V Athénách byla vznesena obžaloba proti řeckým kolaborantům, ministerským předsedům loutkové řecké vlády Tsolakogluovi, Logothetopoulusovi, Rhallysovi.

21.2.1945 V Mexico-City byla zahájena panamerická konference. Skončila 18.03.


21.2.1945 Japonci nasadili letku Kamikaze v bojích o Iwodžimu.



21.2.1945 - Na Luzonu zatlačili Američané skupinu Kembu do Zambaleského pohoří a zcela jí odřízli od světa.


- Na Bataanu dorazili Američané k západnímu pobřeží. Tím skončili boje o tento poloostrov. Zbytek japonské posádky, asi 1 000 mužů, se stáhl do hor, kde byli postupně likvidováni hladem, nemocemi a filipínskými partyzány.



21.2.1945 Novým velitelem vládního vojska v Itálii se stal gen. Libor Vítěz.

21.2.1945 Počas bojov pri Ivo Jime po viacerých zásahoch kamikaze vypukol na prednej letovej palube USS Saratoga požiar. Následkom útoku zahynulo 123 členov posádky, 192 ich bolo zranených, zničených bolo 40 lietadiel.

22.2.1945 Zemřel podplukovník Nikolaj Terentjevič Kuznecov (veliteľ 872. bitevného leteckého pluku)

22.2.1945 Zemřel kapitán Leonid Alexandrovič Šorin (veliteľ 66. samostatnej pozorovacej letky 2. formovania)

22.2.1945 Zemřel major Pjotr Fjodorovič Rastorgujev (veliteľ 60. samostatnej pozorovacej letky)


22.2.1945 Zemřel šikovatel Walter Patry (pilot u 3.(F)/Aufkl.Grp. 22)


22.2.1945 Zemřel námořní nadporučík Fritz Hein (velitel U-300)

22.2.1945 Zemřel plukovník Boris Alexejevič Gorodeckij (veliteľ 374. streleckej divízie)

22.2.1945 Ponorka U-2545 (U-2545) spuštěna na vodu

22.2.1945 Ponorka U-2529 (U-2529) uvedena do služby



22.2.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu postoupila k řece Nise v prostoru Guben.


22.2.1945 V Paříži začala jednání ministrů zahraničních věcí Francie, Belgie, Holandska a Lucemburska.



22.2.1945 Americké a britské letecké útoky na německý komunikační systém (operace Clarion; asi 3500 bombardovacích letadel provedeno na 9000 operačních letů v prostoru Emden, Berlín, Drážďany, Vídeň, Mulhouse).



22.2.1945 Americká námořní pěchota se vylodila na ostrově Capul (Filipíny).

22.2.1945 SS začaly s vyklízením hlavního tábora KL Gross Rosen. Z tábora byl vypraven pochod smrti, ve kterém bylo 3500 politických vězňů. Vedl i přes české území.



22.2.1945 Japonská posádka na Corregidoru omylem odpálila obrovské podzemní skladiště munice. Mohutná detonace zabyla několik set Japonců a 6 Američanů.


23.2.1945 Zemřel generálmajor Ernst Gonell (velitel: Pevnost Poznaň)

23.2.1945 Zemřel major Edwin Essery Swales (Master Bomber, 582. peruť RAF)


23.2.1945 Zemřel poručík v záloze Karl Eduard Petersen (velitel 8. roty, II. prapor, 154. granátnický pluk, 58. pěší divize)


23.2.1945 Zemřel plukovník Karl-Richard von Puttkamer (velitel: Pluk tankových granátníků 2)


23.2.1945 Zemřel plukovník Rudolf Thieme (velitel Granátnického pluku 943)
23.2.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Karel Macura (stíhací pilot)

23.2.1945 Loď Yaku vyřazena ze služby (torpedovaná a potopená USS Hammerhead 15 míl južne od Cape Varella 12-39N, 109-29E / torpedoed and sunk by the USS Hammerhead 15 miles south of Cape Varella 12-39N, 109-29E)

23.2.1945 Loď Jastreb uvedena do služby


23.2.1945 Ponorka U-339 (U-339) vyřazena ze služby


23.2.1945 Turecko vyhlásilo Německu válku


23.2.1945 Churchill zaslal zdravici k 27. výročí vzniku Sovětské armády.



23.2.1945 Americká 9. armáda vedla z předmostí na řece Roer útok na frontě mezi městy Jülich a Düen. Cílem bylo proniknout do Porúří. Se stejným cílem útočila americká 1. armáda (3.3. se americká 9. armáda spojila s kanadskou 1. armádou u města Geldern).



23.2.1945 Po měsíčním obléhání osvobodil 1. běloruský front Poznaň (německý velitel města generál Gonell padl).



23.2.1945 Americká vojska obsadila ostrov Biri (Filipíny).


23.2.1945 Američané zahájili dlouho odkládanou a očekávanou ofenzívu GRENADE - k dosažení Rýna.


23.2.1945 Američané na Iwodžimě dobyli nejvyšší horu ostrova Mont Suribači a vztyčili zde státní vlajku. Boje o ostrov však pokračovaly.



23.2.1945 Američané po těžkém boji dobyli manilskou pevnost Intramuros. Při tom se podařilo zachránit 3 000 civilistů, kteří zde byli drženi včetně žen a dětí. Přesto zde našli stovky zavražděných civilistů. Boj o město i nadále pokračoval.



23.2.1945 Americká 40. divize zahájila závěrečnou ofenzívu proti skupině Kembu v Zambaleském pohoří.


24.2.1945 Zemřel kapitánporučík Jürgen Ebert (ponorkový velitel (U-927))


24.2.1945 Egypt vyhlásil Německu válku.

24.2.1945 Hlavní stan sovětského nejvyššího velení rozpustil 1. pobaltský front a jeho vojska včlenil jako Samlandskou operační skupinu do sestavy 3. běloruského frontu.



24.2.1945 2. běloruský front útočil ve směru na Koslin (Koszalin) s cílem proniknout k Baltskému moři a rozdrtit východopomořanské uskupení nepřítele. Boje v prostoru Gdaňska. 1. ukrajinský front zakončil dolnoslezskou útočnou operaci. Postoupil o 200 km, dosáhl řeku Nisu (od ústí po město Penzig) a obklíčil německou posádku v Glogau a Vratislavi. Porážku utrpěla německá 4. tanková armáda a 17. armáda.


24.2.1945 Americká 9. armáda obsadila Jülich.

24.2.1945 Střelbou do demonstrantů v Bukurešti vyvrcholila politická krize v Rumunsku. Generál Rádescu se snažil umlčet revoluční síly v zemi. Již 25. XII. 1944 uveřejnila TASS zvláštní prohlášení, v němž se hovořilo o neuspokojivém plnění dohody o příměří. 28. I. byl uveřejněn Vládní program Národní demokratické fronty (odsouzena činnost statkářských stran a premiéra Rádeska, požadavek aktivní účasti Rumunska ve válce proti Německu, přátelství se SSSR, demokratizace společenského života). 10. II. vyzvala KS Rumunska rolníky k provádění pozemkové reformy. Na zákrok Sovětské armády musely reakční oddíly, které střílely do demonstrantů, opustit Bukurešť. Rádeskova vláda byla nucena odstoupit. 6. III. Byla vytvořena vláda v čele s Grozou (většinu zde měli představitelé dělnické třídy). I když v zemi existovala monarchie, představovala nová vláda revolučně demokratickou diktaturu proletariátu a rolnictva. Vládní program: zákon o pozemkové reformě, demokratizace společenského života, obnova hospodářství, aktivní účast ve válce proti Německu.



24.2.1945 Mezispojenecká komise v Itálii skončila de facto svou činnost.

24.2.1945 Hitler vydal proklamaci k členům NSDAP, v níž ohlásil, že ještě v roce 1945 dojde v průběhu války k dějinnému zvratu.

24.2.1945 Egyptský ministerský předseda Ahmed Maher paša zastřelen proněmeckým nacionalistou.



24.2.1945 Americká vojska dokončila obsazení ostrova Luzon (Filipíny).


24.2.1945 Američané překročili řeku Roer a na druhém břehu zřídili předmostí.


24.2.1945 Američané na Iwodžimě začali opravovat místní letiště.



24.2.1945 Američané zahájili útok na Corregidor-závěrečný útok na zbytek japonské posádky.



24.2.1945 2. ukrajinský front ustoupil z předmostí na řece Hronu.


25.2.1945 Zemřel nadporučík Eduard Skrzipek (veliteľ KG 27)


25.2.1945 Zemřel - Vladimír Karas (Zemřel na následky hladu a mučení.)



25.2.1945 Zemřel - František Chvalkovský (minister zahraničných vecí Česko-Slovenska /1938-1939/)


25.2.1945 Zemřel setník Richard Rehmer (velitel Fyzilírského praporu 126)


25.2.1945 Zemřel podplukovník Helmut Haeuseler (velitel Granátnického pluku 399)

25.2.1945 Loď USS Fargo (CL-106) spuštěna na vodu

25.2.1945 Maršál Tedder byl jmenován šéfem styčné mise pro západní a východní frontu.


25.2.1945 Americká 9. armáda obsadila Düren.

25.2.1945 Prvý let prototypu diaľkového stíhacieho lietadla Bell XP-83.



26.2.1945 Zemřel brigádní generál in memoriam Oleg Procházka (přednosta 7. oddělení (útočné vozby) MNO)

26.2.1945 Zemřel generál pěchoty Georg Schariczer von Rény (Veliteľ VII. zboru.)

26.2.1945 Zemřel generál pěchoty Alexander Szurmay (Veliteľ zboru Szurmay.)

26.2.1945 Zemřel seržant Aubrey Cosens (nositel Viktoriina kříže in memoriam)

26.2.1945 Zemřel generálporučík Millard Fillmore Jr. Harmon (velitel armádních sil Jižního pacifiku)

26.2.1945 Sýrie vyhlásila Německu válku.


26.2.1945 Americká 9. armáda překročila severně od Düsseldorfu Rýn.



26.2.1945 Americká vojska se vylodila na ostrově Verde (Filipíny).


26.2.1945 Generál Anders byl jmenován vrchním velitelem polských ozbrojených sil podléhajících polské exilové vládě v Londýně.



26.2.1945 Japonská posádka na Corregidoru odpálila třetí a poslední podzemní skladiště munice. Opět nastal obrovský výbuch, který odhodil i blízký tanker Sherman. 200 Japonců a 50 Američanů bylo na místě zabito. Dalších 150 Američanů bylo zraněno. To znamenalo konec japonské obrany na ostrově.


27.2.1945 Zemřel kapitánporučík Walter Burmeister (ponorkový velitel)


27.2.1945 Zemřel korvetní kapitán Georg Hagene (ponorkový velitel)


27.2.1945 Zemřel kapitánporučík Hans Lemcke (ponorkový velitel (U-327))


27.2.1945 Zemřel generálmajor Werner Deckmann (velitel Vojenského výcvikového prostoru Stablack)

27.2.1945 Zemřel seržant Ross Franklin Gray (nositel Medaile cti in memoriam)


27.2.1945 Zemřel podplukovník John Richard Ratten (Hornchurchské křídlo, velitel)

27.2.1945 Zemřel střelecký seržant William Gary Walsh (během bitvy o Iwodžimu se vrhl na nepřátelský granát, aby zachránil své spolubojovníky, byl posmrtně vyznamenán Medailí cti)


27.2.1945 Zemřel vrchní šikovatel Johann Zellner (pilot (Eskadra střemhlavých bombardérů 077))


27.2.1945 Zemřel korvetní kapitán Hugo Förster (velitel U-501)

27.2.1945 Loď Kaba spuštěna na vodu


27.2.1945 Libanon vyhlásil Německu válku.




27.2.1945 Britská 2. armáda překročila Rýn severně od Calcaru (obsazen kanadskou 1. armádou). Americká 9. armáda obklíčila Mönchengladbach. Americká 1. armáda překročila řeku Erft u Modrathu.



27.2.1945 Americká 15. letecká armáda útočila na komunikace v prostoru Brennerského průsmyku.

27.2.1945 Začalo třídenní rozšířené zasedání ÚV Bulharské KS (upevnění Vlastenecké fronty; předsedou ÚV zvolen Dimitrov).


27.2.1945 čs. stíhací perutě 310, 312 a 313 se přesunuly z letiště Bradwell Bay na letiště v Manstonu, kde setrvaly do konce války.


27.2.1945 Američané postupující k Rýnu nasadily do boje tankové jednotky. Ty zahájily rychlý postup na východ na Düsseldorf a Wesel.


28.2.1945 Zemřel generálmajor Willy Plewig (důstojník pěchoty)



28.2.1945 Vojska 3. běloruského frontu pokračovala v likvidaci nepřátelských uskupení jihozápadně od Královce (Königsberg, Kaliningrad). 2. běloruský front útočil ve směru na Kosím (Koszalin) a postoupil k městu Bublitz (Bobolice). 1. běloruský front dokončil přípravu k útoku ve směru na Kolberg (Kolobrzeg) a Gollnow (Goleniów).


28.2.1945 Francie a USA prodloužily smlouvy o vojenské a hospodářské pomoci po dobu války.



28.2.1945 Americká vojska obsadila Corregidor, ostrov Verde a město Motojama (Iwojima).



28.2.1945 Části americké 41. divize se vylodily na ostrově Palawan (Filipíny).



28.2.1945 Američané se na Filipínách vylodili na dalším ostrově a to na Palawanu. S podporou 3 lehkých křižníků a 4 torpédoborců vstoupilo na břeh 8 150 mužů. Během dne nenarazili na odpor a rychle obsadili hlavní město a blízké letiště. Zde nalezli 150 upálených amerických zajatců. (Ti se do zajetí dostali v roce 1942 a pracovali zde na stavbě letiště). Uniknout se podařilo pouze 3 zajatcům.


1.3.1945 Zemřel plukovník Johann Reich (velitel: Pluk tankových granátníků 10)


1.3.1945 Zemřel sergeant Michael Strank

1.3.1945 Zemřel podporučík Fred G. Clifgard (Účastnil se 11 misí.)

1.3.1945 Zemřel generálmajor Joseph M. Cummins (velitel: 5. divize)


1.3.1945 Zemřel nadporučík Lothar Sieber (zkušební pilot Luftwaffe)

1.3.1945 Zemřel major Konstantin Vasiljevič Abuchov (veliteľ 143. gardového bitevného leteckého pluku)

1.3.1945 Zemřel desátník Anthony Michael Stein (nositel Medaile cti in memoriam)

1.3.1945 Loď Hagi uvedena do služby

1.3.1945 Založen kýl ponorky Ha-202

1.3.1945 Založen kýl ponorky Ha-201



1.3.1945 Vojska 1. běloruského frontu se účastnila hlavní částí svých sil východopomořanské operace. Hlavní úder vedla z prostoru jihozápadně od Arnswalde (Choszczno) na Kolberg (Kolobrzeg) a Gollnow (Goleniów). Německá tanková skupina Nehring přešla do omezeného protiútoku v dolním Slezsku. Zastaven 5.3.


1.3.1945 Americký 9. armáda obsadila Mönchengladbach, Rheydt, Venlo, Roermond, Neuss, Gravenbroich.

1.3.1945 Írán vyhlásil Japonsku válku.


1.3.1945 Saudská Arábie vyhlásila Německu a Japonsku válku.


1.3.1945 Francie a Itálie obnovily diplomatické styky.



1.3.1945 Americká vojska se vylodila na ostrově Palawan (Filipíny).

1.3.1945 Čankajšek dal souhlas k vytvoření koaliční vlády v Číně.

1.3.1945 V Brazílii byl svržen totalitní režim.

1.3.1945 V Prešove vznikla Ukrajinská rada Priaševčiny. Tá nechcela vziať na vedomie právomoc SNR pre celé Slovensko a zastávala tendencie osobitného riešenia pre severovýchodné Slovensko.


1.3.1945 Americká vojska v Evropě zahájila s 1. a 3. armádou operaci LUMBERJACK - ofenzívu přes Rýn.

1.3.1945 Američané na Iwodžimě uvedli do provozu letiště – hlavní cíl operace DETACHMENT.

1.3.1945 V Terezíně byli popraveni členové bývalé paradesantní skupiny SULPHUR A. Horák a O. Janko.


2.3.1945 Zemřel kapitánporučík Richard von Harpe (velitel U-129 a U-3519)

2.3.1945 Zemřel podplukovník Chandler Wilce Johnson (velitel 2. praporu, 28. pluk Námořní pěchoty)

2.3.1945 Zemřel podplukovník Chandler Wilce Johnson (velitel: 28. pluk námořní pěchoty)


2.3.1945 Zemřel generálmajor Karl Göbel (veliteľ 299. pešej divízie)

2.3.1945 Loď ORP Smok (ex.Le Boxeur, ex.Leopold) vyřazena ze služby (potopen poblíž Warnemünde/sunk near Warnemünde)

2.3.1945 Ponorka U-2365 (U-2365) spuštěna na vodu

2.3.1945 Ponorka U-2365 (U-2365) uvedena do služby

2.3.1945 Ponorka Ha-111 spuštěna na vodu



2.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu vedla boje severozápně od města Neustettin (Szczecinek).


2.3.1945 Americká 3. armáda obsadila Krefeld a Trier.

2.3.1945 V Bělehradě se ustavila regentská rada zastupující krále Petara II.



2.3.1945 Američané prohlásili Corregidorskou operaci za skončenou. V bojích zahynulo 215 Američanů a 790 bylo zraněno. Japonské ztráty byly opět katastrofální. 4 500 mužů padlo v boji, 500 zůstalo zasypáno v podzemí, 200 bylo zabyto při pokusu ostrov opustit a jen 19 bylo zajato. Generál MacArthur opět po 3 letech vstoupil na ostrov a byla zde slavnostně vztyčena americká státní vlajka.



2.3.1945 Americká 40. divize bojující na Luzonu proti skupině Kembu v Zambaleském pohoří, musela být vystřídána 43. divizí.


3.3.1945 Zemřel generálporučík Kurt Schmidt (velitel: 702. pěší divize)


3.3.1945 Zemřel SS-Gruppenführer a generálporučík policie Arthur Nebe (velitel: Einsatzgruppe B)




3.3.1945 Zemřel generálmajor Theodor Krohn (velitel: Vojenský výcvikový prostor Zeithain)

3.3.1945 Zemřel poručík Karl Thom (německé letecké eso 1. sv. v. s 27 sestřely )

3.3.1945 Zemřel Pharmacist's Mate Third Class Jack Williams (nositel Medaile cti (posmrtně))

3.3.1945 Zemřel armádní generál Gheorghe Avramescu (náčelník generálního štábu)


3.3.1945 Zemřel podplukovník Paul Gliemann (velitel Granátnického pluku 481)

3.3.1945 Zemřel kapitán Richard Joseph Audet (velitel letky 411. perutě)


3.3.1945 Zemřel podplukovník Werner Duve (velitel Granátnického pluku 183)


3.3.1945 Zemřel generálporučík Georg Kühn (velitel: 3. tanková brigáda)


3.3.1945 Zemřel námořní nadporučík Hans Hellmann (velitel U-733 a U-903)

3.3.1945 Ponorka U-3037 (U-3037) uvedena do služby


3.3.1945 Americká 7. armáda obsadila Forbach.


3.3.1945 Po delší době provedlo Německo letecké nálety na cíle v Anglii. 140 bombardérov (zväčša Junkers Ju 88G-6 a Ju 188) napadli 14 letísk na juhu Anglicka. Podarilo sa zničiť 19 bombardérov, pri strate 6 nemeckých lietadiel.


3.3.1945 22 Messerschmidttov Bf 109G talianskej IIº Gruppo Caccia napadlo formáciu bombardérov Marauder B-26 od 3. krídla SAAF. Podarilo sa jej zostreliť 8 bombardérov. Pri akcii stratila dve stíhačky.



3.3.1945 Americké a kanadské jednotky postupující k Rýnu se u Geldernu setkaly.



3.3.1945 Poté, co byl zlikvidován japonský odpor v komplexu vládních železobetonových budov, které byly přeměněny na pevnosti, skončily měsíc trvající boje o Manilu. Během boje o hlavní filipínské město padlo 1 000 Američanů a 5 500 bylo zraněno. Japonská posádka admirála Iwabučiho ztratila 12 500 mužů a skupina Šimbu 3 500. Největší cenu však zaplatili sami Filipínci. 100 000 jich zemřelo a nejkrásnější město v Tichomoří bylo zcela zničeno a změněno v hromadu sutin.



4.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu (19. armáda generála Kozlova) se zmocnila Köslinu (Koszalin). 1. běloruský front pronikl k Baltskému moři západně od Kolbergu (Kolobrzeg). Pomořanské uskupení nepřítele bylo rozděleno. Hlavní síly 1. běloruského frontu se vrátily do původních postavení.




4.3.1945 Americká 9. armáda, kanadská 1. a britská 2. armáda se setkaly v prostoru Geldern. Americká 1. armáda překročila řeku Kyll. Americká 3. armáda útočila ve směru na Bonn.

4.3.1945 Německá Skupina armád E vyklidila Višegrad na řece Dravě (skôr Drine) (Jugoslávie)


4.3.1945 Finsko prohlásilo, že je ve válečném stavu s Německem s platností od 15.9.1944.

4.3.1945 V Káhiře skončil panarabský kongres.


4.3.1945 Z talianskeho mesta Udine začalo operovať Sonderkommando Sommer. Zvláštne komando bolo do oblasti vyslané za účelom sledovania nepriateľských vojsk v okolí Gótskej obrannej línie. Bolo vyzbrojené preiskumnými lietadlami Arado Ar 234B-1, ktoré mohli vo výške 12 000 m nerušene získavať informácie o pohyboch spojeneckých vojsk.

4.3.1945 Na Iwodžimě přistála první superpevnost B-29.


5.3.1945 Zemřel generál pěchoty Hans Petri


5.3.1945 Zemřel Waffen-Oberführer der SS Edgar Puaud (velitel: 33. granátnická divize SS Charlemagne (francouzská č.1))

5.3.1945 Zemřel rotný Valentin Alexandrovič Agafonov (střelec tanku T-34, 47. gardová tanková brigáda)

5.3.1945 Loď Kaki uvedena do služby

5.3.1945 Ponorka U-2542 (U-2542) uvedena do služby


5.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu pronikla na kóslinském směru k Baltickému moři. Hlavní síly frontu se odtud obrátily na východ, ke Gdaňsku. Německá posádka města Grudziadze (velitel generál Fricke), obklíčená od 18.02.1945 se vzdala.

5.3.1945 V Německu povolán roč. 1929 do armády.



5.3.1945 Americká 9. armáda generála Simpsona dosáhla Rýna. Za to zaplatila 7 300 padlými vojáky a zajala 36 000 němců. Poté zaútočili společně Kanaďané a Američané na poslední německou baštu na západním břehu Rýna u Wesellu.


5.3.1945 Americké jednotky postupující v operaci LUMBERJACK obsadily Kolín nad Rýnem.




5.3.1945 Nad Krušnými horami byl německým nočním stíhačem sestřelen britský bombardér Lancaster NG240 od 625 perutě s britsko-kanadskou posádkou. Všech 7 letců se podařilo zachránit. (V roce 1987 byli pozváni do Československa). (Během 2. světové války bylo nad Českými zeměmi sestřeleno 131 spojeneckých letadel s 814 letci. 311 jich zahynulo, za pomoci obyvatelstva bylo 70 pilotů zachráněno a 423 bylo zajato. Osud ostatních není znám).



5.3.1945 2. ukrajinský front útočil v prostoru západně od Lučence.


5.3.1945 Předsunuté útvary americké 1. armády pronikly ke Kolínu n. R. Americká 3. armáda směřovala z Lotrinska k Rýnu.


6.3.1945 Zemřel rotmajster Hans-Detlef Gollert-Hansen (veliteľ II./Reiter-Regiment 31)


6.3.1945 Zemřel generálporučík Harald von Elverfeldt (veliteľ 9. tankovej divízie)

6.3.1945 Zemřel plukovník Maxim Pavlovič Alexejev (veliteľ 235. bitevného leteckého pluku)


6.3.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Walter Körner (velitel 8. roty 23. pluku tankových granátníků SS Norge)

6.3.1945 Zemřel plukovník Alexandr Alexejevič Golovačev (velitel 52. motostřelecké brigády (později 23. gardové motostřelecké brigády))


6.3.1945 Zemřel podplukovník Hans Graetz (velitel Divizní skupiny 251)


6.3.1945 Zemřel podplukovník Walter Borchers (velitel Noční stíhací eskadra 5)



6.3.1945 Zemřel generálporučík Adalbert von Taysen (velitel: Velitelství pěchoty IV)
6.3.1945 Zemřel generálmajor Michail Dmitrievič Gončarov (zástupca veliteľa pre tyl 2. gardovej tankovej armády)


6.3.1945 Loď Z28 (ZW 128) vyřazena ze služby (potopen při náletu / sunk by air raid)



6.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu likvidovala německé uskupení obklíčené v prostoru jihozápadně od Koslinu (Koszalin). 1. běloruský front postupující k Odře podél baltického pobřeží ovládl Cammin (Kamieň Pomorski).



6.3.1945 Poslední německý útok (6. SS tanková armáda, velitel Dietrich, a 6. armáda, velitel generál Balck), jehož cílem bylo v součinnosti se skupinou armád E (zaujímala předmostí na řece Dravě) a 2. tankovou armádou (generál de Angelis), rozmístěnou v prostoru Nagybajom, Kaposvár, udržet maďarské území na západ od Dunaje, včetně naftové oblasti u Nagykanízsy. 15.3. útok zastaven.


6.3.1945 Americká 3. armáda pronikla ke Koblenci.



6.3.1945 Čínská 1. armáda obsadila Lašou (Barma).

6.3.1945 Bomabrdér Heinkel He-111H od II./KG 200 zničil pomocou riadenej leteckej pumy Henschel Hs 293 most cez rieku Odru v Zhořelci.



6.3.1945 3. ukrajinský front odrážel nepřátelské protiútoky severně od Blatenského jezera (Balatonské jezero).

7.3.1945 Zemřel generál V. hodnostní třídy Pierre Victor Fournier


7.3.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Erich Kostenbader (velitel: Pluk tankových granátníků SS 26)


7.3.1945 Zemřel kapitánporučík Wolfgang Herwartz (ponorkový velitel)


7.3.1945 Zemřel major Erich Leie (velitel: Stíhací eskadra 77)


7.3.1945 Zemřel SS-Oberscharführer Sven-Erik Olsson (jediný švédský držitel Německého kříže ve zlatě)

7.3.1945 Zemřel major Daniel Trevor Bulmer Everett (vedoucí pilot bombardovacího velitelství RAF, stopařů a velitel bombardéru)




7.3.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Banskou Štiavnici.


7.3.1945 Americká 1. armáda (VII. sbor generála Collinse) dobyla Kolín n. R. 9. obrněná divize generála Leonarda (III. sbor) se zmocnila Ludendorffova mostu přes Rýn u Remagenu a začala vytvářet široké předmostí mezi Bonnem a Koblenzem. Eisenhower další americký postup zastavil, aby nezastínili postup Angličanů.

7.3.1945 V Bělehradě se na doporučení krymské konference ustavila prozatímní lidová vláda Jugoslávie v čele s Brozem-Titem.



7.3.1945 Američané na Luzonu zahájili další mohutný útok na manilské přehrady Wawa a Ipo.

8.3.1945 Zemřel svobodník James Dennis La Belle (příslušník Sboru námořní pěchoty Spojených států)


8.3.1945 Zemřel generálmajor Oskar Krapp (Spáchal samovraždu.)


8.3.1945 Zemřel plukovník Vladimir Nikolajevič Misajlovskij (náčelník štábu 89. streleckého zboru)


8.3.1945 Zemřel setník Anton-Otto Frank (velitel Armádního oddílu stíhačů tanků 743)
8.3.1945 Zemřel nadporučík Andrew Jackson Lummus (nositel Medaile cti in memoriam)

8.3.1945 Zemřel plukovník Vasilij Dmitrievič Bunin (veliteľ 23. streleckej divízie)


8.3.1945 SSSR navázal diplomatické styky s Dominikánskou republikou.


8.3.1945 Britská 2. armáda obsadila Xanten.

8.3.1945 Řecká vojska se vylodila na ostrově Melos (Kyklady).

8.3.1945 Zástupci amerických států podepsali na konferenci v Mexico-City společné prohlášení o všestranné spolupráci (Chapultepecká dohoda ).




8.3.1945 Šéf SS a německé policie v Itálii generál Wolff zahájil ve Švýcarsku tajná jednání s představiteli spojeneckého velení v Itálii a Švýcarsku o podmínkách separátního míru.



8.3.1945 Na mosty cez Odru v meste Zhořelec zaútočili štyri lietadlá Mistel (Ju 88 spojené s Bf 109) od II./KG 200. Podarilo sa im zničiť dva mosty. Jeden Mistel bol pri tom zostrelený. Sovietske postavenia v okolí mesta bombardovalo 5 bombardérov Junkers Ju 188. Jeden Junkers bol zostrelený protilietadlovou palbou.



8.3.1945 Američané na Filipínách vysadili 2 roty námořní pěchoty, které zde obsadily letiště Dipolog. Letiště se nacházelo v jižní části Japonci obsazeného ostrova Mindanao. Zde ale operovala silná partyzánská skupina 38 000 mužů pod velením amerického plukovníka Fertiga a ta měla pod kontrolou většinu oblasti. Američané tedy na letiště poslali 16 stíhaček Corsair, které ho ihned začaly využívat. Tímto posílili Američané leteckou ochranu jižních Filipín.


9.3.1945 Zemřel major Willi Schülke (veliteľ III. / Ski-Jäger-Regiment 1)


9.3.1945 Zemřel podplukovník Paul Krämer (velitel: Pluk tankových granátníků 93)

9.3.1945 Zemřel podplukovník Vasilij Nikolajevič Rybakov (veliteľ 206. bitevnej leteckej divízie)


9.3.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Hans-Georg von Charpentier (velitel: 18. jízdní pluk SS)

9.3.1945 Zemřel rotný Gennadij Petrovič Alexandrov (řidič tanku T-34, 108. tanková brigáda, 9. tankový sbor, 33. armáda, 1. běloruský front)


9.3.1945 Zemřel plukovník Walther Bömers (velitel Dělostřeleckého velitelství 143)


9.3.1945 Vláda SSSR projevila souhlas se zavedením rumunské správy v osvobozeném Sedmihradsku.


9.3.1945 Americká 3. armáda obsadila Koblenz a spojila se v prostoru Andernachu s 1. armádou, která obsadila Bonn.


9.3.1945 Britská 14. armáda (19. britsko-indická divize) zahájila útok na Mandalaj, hlavní město Barmy.




9.3.1945 Japonci odzbrojili po krátkém ultimatu francouzské jednotky v Indočíně a internovali je. Asi 6000 francouzských vojáků (z celkového počtu 30 000) se probilo do Číny k jednotkám generála Čankajška. Japonci zatkli francouzské správní orgány, které v Indočíně dosadil maršál Pétain (generální guvernér admirál Decoux), včetně generála Mordanta, kterého generál de Gaulle tajně jmenoval generálním zplnomocněncem pro tři francouzské protektoráty v Indočíně (Vietnam, Laos, Kombodža). 11.3. vyhlásilo Japonsko neplatnost smlouvy z r. 1884, podle níž byl zřízen francouzský protektorát nad Indočínou.


9.3.1945 279 bombardérov B-29 bombardovaoi Tokio, pričom zhodilo 1 667 ton zápalných púm. Zahynulo viac než 83 000 obyvateľov Tokia.


10.3.1945 Zemřel generálmajor Richard von Bothmer (velitel: Polní velitelství 1032)


10.3.1945 Zemřel námořní nadporučík Helmuth Wehrkamp (ponorkový velitel)

10.3.1945 Loď Odake spuštěna na vodu

10.3.1945 Ponorka Ha-109 uvedena do služby


10.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu likvidovala pomořanské uskupení nepřítele

10.3.1945 Maršál Kesselring, dosavadní vrchní velitel skupiny německých vojsk Jihozápad, převzal velení nad německými vojsky na západní frontě (Západ). Vystřídal maršála Rundstedta. Kesselringovu funkci převzal generál Vietinghoff.

10.3.1945 Německá 1. výsadková armáda vyklidila předmostí na Rýnu v prostoru Wesel a Xanten.



10.3.1945 Americká 6. armáda se vylodila u Zamboanga (ostrov Mindanao).

10.3.1945 Slovenská národní rada vydala směrnici o pozemkové reformě na Slovensku



10.3.1945 Boje mezi Japonskem a Francií v Hanoji.




10.3.1945 Zahájena ostravská operace za účasti 1. čs. smíšené letecké divize a 1 čs. tankové brigády v SSSR



10.3.1945 Americké a kanadské jednotky zlikvidovaly německý odpor u Wesellu. Tím získaly západní břeh Rýna pod svojí kontrolu.


10.3.1945 Německým vojskům útočícím v prostoru severovýchodně od Blatenského jezera se podařilo vklínit do obrany 3. ukrajinského frontu.

11.3.1945 Zemřel seržant Elmer Foster Montgomery (držitel Námořního kříže (posmrtně))

11.3.1945 Zemřel nadporučík Kurt Heidrich (velitel 5. baterie, 341. smíšený protiletadlový oddíl)



11.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu směřovala na sever podél pravého břehu Visly v prostoru jihovýchodně od Gdaňska.




12.3.1945 Zemřel generálporučík Hans Knuth (velitel: Vojenská týlová oblast 583)


12.3.1945 Zemřel oberfeldwebel Wilhelm Mink (stíhací pilot (JG 51))


12.3.1945 Zemřel kapitánporučík Karl-Heinz Rasch (velitel U-296)




12.3.1945 Zemřel generálplukovník Friedrich Fromm (veliteľ Záložnej armády)



12.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu se zmocnila měst Tczew a Wejherowo a pronikla k pobřeží Gdaňské zátoky. 1. běloruský front obsadil Küstrin (Kostřín) na řece Odře.


12.3.1945 Letectvo Baltského loďstva potopilo dopravní loď Cordillera (12 055 t).

12.3.1945 Generál Weiss jmenován velitelem německé Skupiny armád Sever (oblast Gdaňské zátoky) a generál Rendulic velitelem Skupiny armád Kuronsko.

12.3.1945 Italská komunistická strana vyzvala dělníky, rolníky, inteligenci a všechny vlastence k všeobecnému ozbrojenému povstání v severní Itálii


12.3.1945 Australská vojska se vylodila na severozápadním pobřeží Bougainville.


12.3.1945 Útok na Dortmund, ktorého sa zúčastnilo 1 108 bombardérov Veliteľstva bombardovacieho veliteľstva. Bol to najväčší nálet britských bombardérov počas Druhej svetovej vojny vykonaný na jediný cieľ.


12.3.1945 Náletu na Nagoju sa zúčastnilo 285 bombardérov B-29, ktoré zhodili spolu 1 790 ton zápalných bômb. Výsledok však bol kvôli rozptýleniu veľmi slabý.



12.3.1945 Americká 43. divize bojující na Luzonu proti skupině Kembu v Zambaleském pohoří, musela být vystřídána 38. divizí.



12.3.1945 Japonská skupina Šimbu, bránicí manilské přehrady zahájila se 7 prapory mohutný útok na Američany. Jejich dělostřelectvo a letectvo útok hned v začátku rozprášilo a Japonci se rozptýlili do kopců.


13.3.1945 Zemřel generálmajor Ernst Knebel (veliteľ Armádnej vojnovej školy, 3. tankovej armády)


13.3.1945 Zemřel generál letectva Rudolf Wenninger (Generál pro zvláštní úkoly: Hlavní velitelství Jih )


13.3.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Günther Degen (velitel: 1. prapor 11. horského pluku SS "Reinhard Heydrich")


13.3.1945 Zemřel major Traugott Kempas (veliteľ 1. práporu, 176. granátnickeho pluku)

13.3.1945 Loď Ší uvedena do služby

13.3.1945 Ponorka U-1407 (U-1407) uvedena do služby



13.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu vedla boje v prostoru města Braunsberg (Braniewo), kde likvidovala obklíčené východopruské uskupení nepřítele (německé 4. armáda generála Müllera). 2. běloruský front vedl boje jihovýchodně od Gdaňská.




13.3.1945 Britská vojska obsadila Maymyo (Barma).



13.3.1945 Pod dojmem amerického úspěchu při ofenzívě LUMBERJAK a jejich rychlého postupu, rozhodl generál Eisenhower, že hlavní úder do Německa provedou místo Angličanů Američané. Ofenzíva bude směřovat do Sárska a bude se jednat o klešťové údery, které provedou 2 armády. Ze severu postupující Patcheho 7. armáda a z jihu postupující Pattonova 3. armáda. Operace UNDERTONE.

14.3.1945 Zemřel námořní nadporučík William Holpert (ponorkový velitel)

14.3.1945 Zemřel generálmajor Edwin Davies Patrick (velitel: 6. pěší divize)


14.3.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Albert Klett (velitel: 6. eskadrona 15. jízdního pluku SS)

14.3.1945 Zemřel podplukovník in memoriam Dalibor Eugen Brochard (Osobné číslo v RAF 787809.)

14.3.1945 Ponorka I-14 (I-14) uvedena do služby

14.3.1945 Státní výbor obrany SSSR vydal směrnici, v níž nařizoval zesílit protivzdušnou obranu Dálného východu a Zabajkalí.


14.3.1945 SSSR navázal diplomatické styky s Venezuelou.



14.3.1945 2. běloruský front začal likvidovat německou 2. armádu blokovanou v prostoru Gdaňska a Gdyně. 1. běloruský front vedl boje s nepřátelským uskupením obklíčeným u Kolbergu (Kolobrzeg).



14.3.1945 2. ukrajinský front (40. armáda) osvobodil Zvolen.


14.3.1945 Americká 3. armáda překročila Rýn severně od ústí řeky Mosely. Americká 7. armáda zahájila útok na řece Saar.


14.3.1945 Na železniční viadukt u Bielefeldu poprvé svrženy pumy o váze 10 tun.


14.3.1945 Na japonské mesto Ósaka podniklo nálet 274 bombardérov B-29, ktoré zvrhli 1 732 ton zápalných bômb. Zahynulo takmer 4 000 obyvateľov. Japosnký stíhači podnikly 40 neúspešných útokov.


14.3.1945 Nálet na ponorkové bunkry v Ijmuidenu. Devět B-17 a každá z nich nesla čtyři pumy Disney. Cíl zasáhla pouze jedna.


14.3.1945 Americké jednotky vypluly k vylodění na ostrově Okinawa.


14.3.1945 Anglické loďstvo vyplulo poprvé na společnou akci s Američany v Tichomoří.


15.3.1945 Zemřel podplukovník Heinz Huffmann (velitel: Oddíl útočných děl 201)


15.3.1945 Zemřel kapitán Werner Kleinschmit (velitel Průzkumného oddílu (motorizovaného) 341)


15.3.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Christian Bachmann (velitel: 2. prapor 5. pluku tankových granátníků SS)

15.3.1945 Zemřel generálporučík Konstantin Lukáš (náčelník generálního štábu)

15.3.1945 Zemřel generálmajor Boris Ivanov Dimitrov (velitel státního četnictva)
15.3.1945 Zemřel generálmajor Asen Stojev Karov (náčelník oddělení vojenského soudnictví)

15.3.1945 Loď Naši uvedena do služby



15.3.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu zahájila hornoslezskou útočnou operaci. Útok vedla z prostoru Grottkau (Grodków) na jih a z prostoru severně od Ratiboře na západ (do blízkosti čs. hranic). 18.3. se obě úderná uskupení spojila u Neustadtu (Prudnik). Část německého LVI. tankového sboru (generál Koch-Erpach) obklíčena.

15.3.1945 Ribbentrop pověřil vyslance radu Hesseho, aby se ve Stockholmu pokusil navázat jednání o separátním míru se západními mocnostmi.

15.3.1945 Porady zástupců KSS a demokratických stran, na nichž bylo usneseno vytvořit přípravný výbor Národní fronty na Slovensku

15.3.1945 Maďarská prozatímní vláda schválila dekret o pozemkové reformě.


15.3.1945 Americké letectvo napadlo (s malým účinkem) hlavní stan vrchního velitelství německých pozemních vojsk a operační štáb vrchního velitelství německé branné moci v Zossenu u Berlína.


15.3.1945 První nálet s pumou Grand Slam. Puma Barnese Willise - Grand Slam - 10 tun těžká, která byla připravena k zničení viaduktu u Bielefeldu na který bylo zhozeno 54 pum Tallboy bez úspěchu. Pumu mohl nést pouze Lancaster B.I Special, který byl pro tuto pumu speciálně upraven, posádka byla omezena na 4 členy.


15.3.1945 Americká armáda zahájila v Evropě operaci UNDERTONE – postup od Rýna do Sárska.


15.3.1945 Američané provedli nálet na Tokio při kterém shořelo 25 čtverečních km města a 100 000 lidí zemřelo.



15.3.1945 Velitel americké 6. armády bojující na Luzonu generál Kruger přeskupil svoje vojáky. XIV. sbor stáhl z bojů o přehrady a odeslal ho k obsazení jižní části ostrova. Jeho místo zaujal XI. sbor, který nasadil proti skupině Šimbu.


15.3.1945 3. ukrajinský front zakončil blatenskou obranou operaci. Odrazil nepřátelské pokusy proniknout k Dunaji a k Budapešti a vymanit budapešťské uskupení z obklíčení. Protiútok vedla německá Skupina armád Jih posílená od 6.3. 6. SS tankovou armádou, kterou německé velení přesunulo ze západní fronty. Vytvořeny podmínky k útoku směrem na Vídeň.


16.3.1945 Zemřel generál pěchoty Ernst Anton von Krosigk (veliteľ 16. armády)

16.3.1945 Zemřel podplukovník Fjodor Nikolajevič Rybakov (veliteľ 128. zmiešanej leteckej divízie)


16.3.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Franz Kleffner (velitel: 6. pluk tankových granátníků SS "Theodor Eicke")


16.3.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Albrecht Krügel (veliteľ 24. pluku pancierových granátnikov SS " Danmark")


16.3.1945 Zemřel SS-Standartenführer Otto Paetsch (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami.)


16.3.1945 Zemřel - Josef Obermeier (velitel 11. roty, III. prapor, 5. pluk pancéřových granátníků SS "Totenkopf", 3. pancéřová divize SS "Totenkopf")



16.3.1945 Vojska 1. běloruského frontu vedla boje na štětínském směru. Jejich cílem bylo likvidovat nepřátelské předmostí na pravém břehu Odry a zničit uskupení obklíčené u Altdammu (Dabie).



16.3.1945 Američané zahájili obsazování Suluského souostroví jižně od Filipín. Nejprve obsadili ostrov Basilan. To proběhlo zcela bez odporu, protože se na něm žádní Japonci nenacházeli.


16.3.1945 Američané prohlásili ostrov Iwodžima za dobytý, boje však pokračovaly.


16.3.1945 3. a 2. ukrajinský front zahájily vídeňskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo porazit hlavní síly německé 6. SS armády a ostřihomského uskupení. 3. ukrajinský front měl dále rozvíjet útok podél jižního břehu Dunaje ve směru na Šoproň a Vídeň. 25.3. německá obrana prolomena.


17.3.1945 Zemřel generálporučík Friedrich Cranz (styčný důstojník Luftwaffe v Pevnosti Vratislav)




17.3.1945 Zemřel generálmajor Georg Naegelsbach


17.3.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Heinz Müller (velitel III. praporu, 6. pluk pancéřových granátníků SS "Theodor Eicke", 3. pancéřová divize SS "Totenkopf")
17.3.1945 Zemřel generálmajor Viktor Georgijevič Černov (velitel 77. střeleckého sboru)



17.3.1945 Vojska 46. armády (2. ukrajinský front) útočila na ostřihomském a tóvárošském směru s cílem obklíčit hlavní síly německé 6. armády.


17.3.1945 Americký VIII. sbor generála Middletona (3. armáda) obsadil Koblenz a Boppard a poblíže Bad Kreuznachu překročil řeku Nahé.


17.3.1945 Prezident Beneš přijel z Londýna do Moskvy k jednáním o ustavení nové čs. vlády a o jejím programu.


17.3.1945 Z důvodu přetížení se zřítil Ludendorffův most v Remagenu. O život přišlo 28 amerických vojáků.


17.3.1945 XXI. veliteľstvo bombardovacieho letectva vyslalo nad Kóbe 307 bombardérov B-29, ktoré boli navádzané na cieľ pomocou radarových zameriavačov. Zhodili 2 355 ton zápalných bômb. Podarilo sa poškodiť tiež lodenice Kawasaki. Američania nestratili žiadne lietadlo.


17.3.1945 Japonská plavidla odvezla z Leyte velitele zbytku japonské posádky generála Suzukiho a část jeho štábu. (24.3. přistáli na ostrově Cebu).


18.3.1945 Zemřel generálmajor Georg Koßmala (veliteľ 344. pešej divízie)

18.3.1945 Zemřel kapitán Ervin Tarczay (velitel roty)


18.3.1945 Zemřel nadporučík Hans-Peter Waldmann (velitel letky v JG 52)

18.3.1945 Zemřel podplukovník Pjotr Konstantinovič Kozačenko (veliteľ 163. gardového stíhacieho leteckého pluku)

18.3.1945 Zemřel plukovník Vasilij Fjodorovič Orlov (veliteľ 6. gardového mechanizovaného zboru)


18.3.1945 Zemřel plukovník Wilhelm von Salisch (veliteľ 49. pluku poľných myslivcov)




18.3.1945 Útok sovětské 10. gardové armády (generál Kazakov) v Kuronsku (tzv. šestá kuronská bitva) u Frauenburgu (Frombork) proti německé 18. armádě (generál Böge). Trval do 23.3. 3. běloruský front (polská 1. armáda gen. Poplawského a sovětská 1. gardová tanková armáda generála Katukova) dokončil likvidaci kolberského uskupení nepřítele a ovládl Kolberg (Kolobrzeg). 1. ukrajinský front obklíčil v prostoru Opolí 5 německých divizí. 2. ukrajinský front útočil západně a jihozápadně od Zvolena. 3. ukrajinský front překročil řeku Sárvíz (Maďarsko).


18.3.1945 Americká 3. armáda obsadila Bingen a Bad Kreuznach.


18.3.1945 Americká 58. skupina lodí útočila na japonské ostrovy Kjúšú a Honšú. Protiakce kamikadze. Akce trvala do 21.03.



18.3.1945 Americká vojska obsadila ostrov Basilan (Filipíny).


18.3.1945 Americké letectvo podniklo útok 1 250 bombardérov na Berlín. Na obranu mesta vzlietlo 37 Me 262 z JG 7. Podarilo sa im zostreliť 19 bombardérov so stratou 9 Me 262.


18.3.1945 Američané a Japonci se utkali u Japonska v letecké bitvě. Americká letadlová loď USS Franklin byla těžce poškozena. (Nejvíce poškozená loď války, kterou se podařilo zachránit).



18.3.1945 Američané se vylodili na dalším ostrově v jižních Filipínách a to na Panayi. Vylodění proběhlo zcela bez boje, neboť na plážích již byli filipínští partyzáni. Ti zatím obsadili podstatnou část ostrova, mosty, komunikace a letiště s 9 vzletovými drahami. Americký postup do vnitrozemí byl tedy rychlý.


18.3.1945 V Mexico-City skončila panamerická konference. Začala 21.02.1945.


19.3.1945 Zemřel nadporučík Albert Blaich (velitel 2./Tankový pluk 6)

19.3.1945 Zemřel major Alexandr Iosifovič Gorjanskij (veliteľ 434. samostatnej armádnej spojovacej letky)


19.3.1945 Zemřel kapitánporučík Friedrich-Wilhelm Maes (velitel baterie "Völtzendorf", 219. protiletadlový prapor, 9. námořní protiletadlový pluk)


19.3.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Franz Augsberger (velitel: 20. granátnická divize SS (estonská č.1))

19.3.1945 Založen kýl ponorky Ha-206


19.3.1945 SSSR vypověděl smlouvu o neútočení s Tureckem.


19.3.1945 Americká 3. armáda obsadila Worms a pronikla k Mainzu.


19.3.1945 6. tanková armáda a 9. gardová armáda (3. ukrajinský front) pokračovaly v útoku ve směru na Veszprém. Jeho cílem bylo obklíčit hlavní síly německé 6. SS tankové armády.


19.3.1945 Německé rychlé čluny potopily u východního pobřeží Anglie 2 menší lodě. Poslední německý úspěch v boji proti spojeneckým konvojům na Západě.

19.3.1945 Hitler vydal tzv. Nero-Befehl, podle něhož měly být při ústupu německé armád zničeny všechny objekty, kterých by mohl využít nepřítel.


19.3.1945 V Moskvě na návrh KSČ ustaven řídící orgán Národní fronty, jehož předsedou byl zvolen Gottwald.



19.3.1945 Americká vojska se vylodila na ostrově Panaj (Filipíny). Dále obsadila ostrovy Mananui a Guinaras.


19.3.1945 290 bombardérov B-29 bombardovalo mesto Nagoja pričom zhodilo 1 858 ton zápalných bômb. Bombardovaním bola vypalená celková plocha o rozlohe 7,8 km štvorcových.


19.3.1945 Američané měli při překračování "Siegfriedovy linie" velké ztráty a německý odpor byl urputný, ale podařilo se jim jí prolomit.


19.3.1945 Patcheho americká 7. armáda postupující v operaci UNDERTONE obsadila Saarbrücken.



19.3.1945 Na Luzonu zahájil americký XI. sbor útok na skupinu Šimbu, hájící manilské přehrady Wawa a Ipo. Další jednotky zahájily postup na jih ostrova.



19.3.1945 Američané na Panayi obsadili hlavní město. Japonská posádka i s velitelem plukovníkem Tocukou ustoupila do hor, odkud sestoupila po kapitulaci.


20.3.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Heinz von Westernhagen (velitel: Těžký tankový oddíl SS 101)

20.3.1945 Zemřel - Ladislav Rašín (nejstarší syn Aloise Rašína)

20.3.1945 Zemřel štábní seržant Ysmael Reyes Villegas (nositel Medaile cti)

20.3.1945 Loď USS Midway (CV-41) spuštěna na vodu

20.3.1945 Loď HMS Lapwing (U 62) uvedena do služby


20.3.1945 Americká 3. armáda obsadila Kaiserslautern, 7. armáda Saarbrücken a Zweibrúcken.



20.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu obsadila Braunsberg (Braniewo). 1. běloruský front dokončil porážku nepřátelského uskupení (6 divizí) obklíčeného u Altdammu (Dabie), pronikl k ústí Odry a splnil tím svůj bojový úkol ve východopomořanské operaci. 1. ukrajinský front rozbil 5 německých divizí obklíčených v prostoru jihozápadně od Opolí.


20.3.1945 Jugoslávská armáda zahájila útok v Dalmácii.

20.3.1945 Hitler vydal rozkaz Skupině armád E, aby vyklidila prostor kolem Sarajeva.




20.3.1945 V Paříži podepsána spojenecká smlouva mezi Francií, Belgií, Holandskem a Lucemburskem.


20.3.1945 Spojenecké jednotky dobyly Mandalay ve střední Barmě.

20.3.1945 Japonské velení rozhodlo o masovém nasazení pilotů Kamikaze při obraně ostrova Okinawa. Operace TEN_GO.


20.3.1945 46. armáda (2. ukrajinský front) postoupila k Dunaji v prostoru města Tóváros (tím odřízla nepříteli ústupové cesty na severozápad).


21.3.1945 Zemřel admirál Erich Zieger


21.3.1945 Zemřel generálporučík René Eberle (náčelník štábu: Vyšší velitelství XXIV)



21.3.1945 Zemřel generálporučík Victor Gaißert (velitel: Zajatecký tábor Oflag XII, Hadam)


21.3.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Hans Malkomes (velitel: 2. rota 1. tankového pluku SS)

21.3.1945 Zemřel podplukovník Sergej Michajlovič Petuchov (veliteľ 112. gardového stíhacieho leteckého pluku)


21.3.1945 Zemřel SS-Brigadeführer Alfred-Ingemar Berndt (velitel: 2. prapor 5. tankového pluku SS)


21.3.1945 Vojska 3. ukrajinského frontu obchvátila v prostoru jižně od Székesfehérváru křídla německé 6. SS tankové armády.


21.3.1945 Americká 3. armáda obsadila Annweiler. Dále obsazen Neustadt, Neunkirchen, Homburg, Rohrbach


21.3.1945 Zahájena výsadková operace Varsity v prostoru Wesel za účasti našich letců


21.3.1945 Lietadlá Mosquito z 21., 464. 487. perute RAF podnikly útok na sídlo Gestapa v Kodani.


21.3.1945 Ze severu postupující americká 7. armáda a z jihu 3. armáda se setkaly a uzavřely německou 7. a zbytky 1. armády v mohutném kotli. Tím získaly celý západní břeh Rýna od Arnhemu až ke Švýcarsku pod svojí kontrolu. Němci jeho obranou ztratili 300 000 vojáků a velké množství válečného materiálu. Wehrmacht na západě se zcela vyčerpal, byl na konci svých sil a již nebyl schopen klást odpor. Nyní čekalo na rozkaz k útoku do Německa 90 spojeneckých divizí. (4,5 miliónu mužů).

21.3.1945 Japonci nasadili u Okinawy neúspěšně poprvé letounky - bomba OHKA.

22.3.1945 Zemřel plukovník (posmrtně) Takeiči Niši (jezdecký instruktor v plukovní škole 16. narašinského jezdeckého pluku)

22.3.1945 Zemřel generálporučík Friedrich Bremer (velitel: 34. pěší divize)

22.3.1945 Zemřel nadporučík Wilhelm Bäder (velitel: 8. rota 958. granátnického pluku)


22.3.1945 Zemřel korvetný kapitán Hermann Opdenhoff (velitel 2. flotily rychlých člunů)

22.3.1945 Zemřel námořník Stanley Utton

22.3.1945 Loď Ogněvoj (11) uvedena do služby



22.3.1945 Vojska 1. běloruského frontu zahájila útok, jehož cílem bylo vyrovnat linii fronty v prostoru Küstrin (Kostřín) a rozšířit předmostí na řece Odře. Německá 9. armáda (generál Busse) se pokusila zmocnit se sovětského předmostí. 1. ukrajinský front obsadil Neustadt (Prudnik), Kosel (Kozle), Ob. Glogau (Glogówek), Falkenberg (Niemodlin) v horním Slezsku.



22.3.1945 Letectvo Baltické floty potopilo v Gdyni školní křižník Schleswig Holstein.


22.3.1945 Americká 1. armáda rozšířila předmostí na pravém břehu Rýna u Remagenu na 50 km a obsadila Neuwiad a Niederbieber. Americká 3. armáda překročila Rýn u Oppenheimu, prolomila Siegfriedovu linii u Wissembourgu a Lauterburgu a obsadila Mainz.


22.3.1945 Německa skupina armád E vyklidila pod tlakem jugoslávské 3. armády a sovětského 133. střeleckého sboru předmostí na řece Dravě (prostor Šiklos) - držela je od 15.03.


22.3.1945 V Moskvě začala jednání zástupců KSČ, sociálně demokratické strany, národně sociální, a lidové strany a Slovenské národní rady o programu a složení první vlády Národní fronty Čechů a Slováků. Jednání trvala do 29.03.







22.3.1945 V Káhiře podepsali zástupci zemí Blízkého východu (Egypt, Irák, Zajordánsko, Libanon, Sýrie, Saudská Arábie, Jemen; později se připojila Libye, Maroko, Tunisko a Alžírsko) dohodu o Arabské lize.

22.3.1945 Generál Heinrici, specialista na obranné boje byl jmenován velitelem skupiny armád Visla (dosud Himmler). Generál převzal svůj poslední úkol, velení nad obranou Berlína.


22.3.1945 Generál Montgomery zahájil přípravy k útoku na Berlín.


22.3.1945 V noci z 22.03. na 23.03. byl do protektorátu vysazen paravýsadek Bauxite.


22.3.1945 Letectvo Baltického loďstva potopilo v přístavu Pillau (Baltijsk) německou dopravní loď Mendosa (5193 t).


23.3.1945 Zemřel major Gustav Reimar (veliteľ II./114. pluk pancierových granátnikov)


23.3.1945 Zemřel generálporučík Hans-Günther von Rost (velitel: 3.divize tankových granátníků)


23.3.1945 Zemřel SS standartenführer Fritz Klingenberg (velitel: 17. SS divize tankových granátníků "Götz von Berlichingen")


23.3.1945 Zemřel kapitán Velten Arendt (velitel: 1. prapor 36. tankového pluku)



23.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu vedla boje na gdaňském směru. Německá 2. armáda (generál Saucken) rozdělena na dvě izolované části. 1. ukrajinský front vedl boje s opolským uskupením nepřítele, obklíčeným severozápadně od Ratiboře. 3. ukrajinský front osvobodil Székesfehérvár. Německé 6. SS tankové armádě hrozilo obklíčení, začala ustupovat.


23.3.1945 21. skupina armád (maršál Montgomery) zahájila násilný přechod Rýna v prostoru Wesel. Akci usnadnila výsadková operace (Varsity) spojenecké 1. spojenecké výsadkové armády. Spojencům se otevřela cesta do nitra Německa. Akce se účastnili též čs. stíhači z Velké Británie. (Před operací navštívil Montgomeryho hlavní stan u Venlo Churchill.)


23.3.1945 Americká 15. letecká armáda provedla první nálet na Berlín.

23.3.1945 Generál Lohr, dosavadní velitel Skupiny armád E, jmenován velitelem skupiny německých vojsk Jihovýchod. Skupina armád F (generál Weichs) rozpuštěna.


23.3.1945 Itálie uznala nezávislost Albánie a oficiálně se zřekla všech územních nároků vůči Albánii


23.3.1945 Americké námořní letectvo (58. skupina lodí) a britké námořní letectvo zahájily sérii náletů na ostrovy Okinawa a Rjúkjú.


24.3.1945 Zemřel generálmajor Alexander Möckel (velitel: 16.divize lidových granátníků)

24.3.1945 Zemřel generálmajor Siegfried Runge (velitel: 279. pěší pluk)

24.3.1945 Zemřel major John Ernest Kippin (styčný dôstojník 3. parašutistickej brigády)

24.3.1945 Zemřel kapitán John Kay England (poverený adjutant 8. (Midlandského) parašutistického praporu)

24.3.1945 Zemřel podplukovník Jevon Albert Nicklin (zástupca velitela 1. Kanadského parašutistického praporu)

24.3.1945 Zemřel kapitán Robert Dickson Martin (zástupca velitela roty A 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)

24.3.1945 Zemřel poručík John Weeden Robertson (velitel 22. čaty roty D 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)

24.3.1945 Zemřel generálmajor Thomas Gordon Rennie (velitel: 3. pěší divize)

24.3.1945 Zemřel podplukovník Grigorij Tichonovič Kačalej (veliteľ 6. bombardovacieho leteckého pluku)

24.3.1945 Zemřel major Vasilij Jakovlevič Terjochin (veliteľ 392. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

24.3.1945 Zemřel major Kenneth Herbert Donnelly (zástupca velitela roty D 1. praporu Královských Ulsterských strelcov)

24.3.1945 Zemřel major Jevgraf Iosifovič Selivanov (veliteľ 198. bitevného leteckého pluku)


24.3.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Werner Herman Gustav Pötschke (veliteľ 2. prieskumného práporu SS " Das Reich" )


24.3.1945 Zemřel bavorský generál dělostřelectva Ludwig von Seither (velitel 2. domobranecké divize)

24.3.1945 Zemřel plukovník Nil Danilovič Čuprov (veliteľ 10. gardového tankového zboru)
24.3.1945 Zemřel podplukovník Hennig-Thile von Kalm (velitel Granátnického pluku 24 )

24.3.1945 Ponorka USS Lancetfish (SS-296) vyřazena ze služby


24.3.1945 Ponorka U-704 (U-704) vyřazena ze služby



24.3.1945 Vojska 2. běloruského frontu ovládla na gdaňském směru Praust (Pruszcz Gdaňski). 1. ukrajinský front obsadil města Neisse (Nysa) a Leobschůtz (Glubozycze).

24.3.1945 Předsednictvo Slovenské národní rady vyhlásilo mobilizaci ročníků 1910-1926


24.3.1945 Ostrov Iwodžima je prohlášen za zabezpečený. Jsou obsazeny ostrovy Karema, což představuje počátek operace Iceberg s cílem obsazení Okinawy.


24.3.1945 Admirál Nimitz navštívil Iwodžimu.



24.3.1945 3. ukrajinský front osvobodil Veszprém (Maďarsko).

25.3.1945 Zemřel generálmajor William Henry Rupertus (velitel 1. divize námořní pěchoty)


25.3.1945 Zemřel kapitán Franz Hrdlicka (velitel 5./JG 77)


25.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu obsadila Heilligenbeil (Mamonovo).



25.3.1945 2. běloruský front pronikl k předmostí Gdaňska.


25.3.1945 Americká 3. armáda obsadila Darmstadt. Celý levý břeh Rýna v rukou spojenckých armád. Dále obsazen Gemersheim a Ludwigshafen.


25.3.1945 Skupina werwolfů pod vedením SS-Untersturmbannführera Herberta Wenzela (Wenzel, Leitgeb, Hirschová, Heidorn, Hennemann a Morgenschweiss) zavraždila (konkrétně Sepp Leitgeb) starostu města Cáchy Franze Oppenhoffa, který byl do úřadu jmenován Spojenci. Šlo o akci Karneval.



25.3.1945 Na mosty cez rieku Odru zaútočili 4 lietadlá Mistel. Výsledok náletov nie je známy. V tej dobe Mistely podnikly tiež útoky na mosty cez Vislu. Útoky na mosty dostali prednosť pred dlhšie plánovanou akciou Eisenhammer - leteckými útokmi Mistelov na elektrárne na sovietskom území, čo mohlo výrazne oslabiť vojenský výrobu. Úspešnosť a hlavne uskutočniteľnosť takejto akcie v roku 1945, keď boli nemecké pozície ďaleko od sovietskych hraníc, pri nedostatku pohonných hmôt a vzdušnej prevahe Sovietov bola ale otázna.



25.3.1945 Američané s podporou filipínských partyzánů zlikvidovali na jižním Mindanau poslední japonský organizovaný odpor.


25.3.1945 Japonská vláda oficiálně přiznala ztrátu Iwodžimi.



25.3.1945 2. ukrajinský front v součinnosti s Dunajskou válečnou flotilou prolomil nepřátelskou obranu ve Vértešském poh., rozbil ostřihomské uskupení nepřítele a osvobodil města Ostřihom, Neszmély, Felsógalla a Tata.




25.3.1945 40. armáda a rumunská 4. armáda (2. ukrajinský front) osvobodily Banskou Bystrici.


26.3.1945 Zemřel kapitán Johann Schalanda (veliteľ 3./SG 1)


26.3.1945 Zemřel vrchný šikovateľ Alfred Matern (veliteľ čaty v 22. mušketierskom pluku)

26.3.1945 Zemřel poručík Daniel McGrath (velitel 8. čaty roty A 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)

26.3.1945 Zemřel generálporučík (in memoriam) Makoto Ósuga (velitel: 2. smíšená brigáda)

26.3.1945 Zemřel maršál Sovětského svazu Boris Michajlovič Šapošnikov (náčelník Generálního štábu Dělnicko-rolnické rudé armády)


26.3.1945 Zemřel plukovník Karl-Eric Bertram (velitel Výsadkového pluku tankových granátníků 1 Hermann Göring)

26.3.1945 Zemřel nadporučík Harry Linn Martin (při bojích na Iwodžimě, zorganizoval obranu proti japonskému protiútoku, ale byl vážně zraněn a nakonec zabit nepřátelským granátem, za což obdržel Medaili cti)


26.3.1945 Zemřel námořní nadporučík Heinz Buhse (velitel U-399)

26.3.1945 Zemřel kapitán Nikolaj Semjonovič Artamonov (asistent velitele 177. gardového stíhacího pluku)

26.3.1945 Loď Sumire uvedena do služby

26.3.1945 Ponorka I-206 (I-206) spuštěna na vodu



26.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu dokončila likvidaci nepřátelských uskupení v prostoru Braunsbergu (Braniewo) na pobřeží zálivu Frisches Haif (Zalew Wišlany).


26.3.1945 Americká 3. armáda postoupila k řece Main v prostoru měst Hanau a Aschaffenburg. Americký XV. sbor (7. armáda) překročil Rýn jižně od Wormsu.


26.3.1945 Japonská posádka na ostr. Iwojima přestala klást organizovaný odpor.


26.3.1945 Američané se v 8,04 vylodili na Kerama Retto - ostrůvcích u Okinawy, jako nástupním prostoru pro hlavní vylodění.



26.3.1945 Angličané zahájili nálety z letadlových lodí u Okinawy spolupráci s Američany.


26.3.1945 Američané prohlásili Iwodžimu za obsazenou.



26.3.1945 Americká divize Americal se vylodila na ostrově Cebu. Tomu předcházela palba 4 lehkých křižníků a 6 torpédoborců, která ale nedokázala zničit minová pole. Spousta vozidel tak byla hned na plážích zničena a vylodění se zastavilo. V prostoru vylodění se naštěstí nenacházeli žádní Japonci a tak nedošlo k tragédii, protože rozhodný útok by pravděpodobně vrhl vyloděné jednotky zpět do vody. Američanům se tak podařilo do večera vstoupit do hlavního města ostrova Cebu City. (Jednalo se o 2 největší město na Filipínách). Japonci bylo ale tak zničeno, že po válce muselo být prakticky znovu postaveno. Při svém postupu spoléhali Američané hlavně na filipínské partyzány, kteří zde operovali v počtu 8 500 mužů pod velením amerického plukovníka Cushinga.


27.3.1945 Zemřel kapitán Rudolf Smola (velitel I./SG 3)


27.3.1945 Zemřel generálporučík Clemens Betzel (veliteľ 4. tankovej divízie)


27.3.1945 Zemřel generálmajor Helmuth Hufenbach (veliteľ 562. divízie ľudových granátnikov)


27.3.1945 Zemřel generálporučík Karl Bülowius (Náčelník štábu Nemecko-talianskej tankovej armády.)


27.3.1945 Zemřel generálmajor Friedrich-Wilhelm Deutsch (Padol v boji.)

27.3.1945 Zemřel letecký maršál Peter Roy Maxwell Drummond (velitel 111. a 145. perutě RAF)

27.3.1945 Ponorka USS Roncador (SS-301) (USS Roncador (SS-301)) uvedena do služby


27.3.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Rybník, Strehlen (Strzelin).



27.3.1945 4. ukrajinský front (za účasti 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR) osvobodil Sohrau (Zory) a Loslau (Wodzislaw Šl.).



27.3.1945 3.ukrajinský front osvobodil města Kisbér, Celldómolk, Jánoshaza, Tapolca (Maď.).


27.3.1945 Americká 1. a 3. armáda se setkaly jižně od Koblenze, 3. a 7. armáda v prostoru Darmstadtu.


27.3.1945 Hitlerovci odpálili poslední raketu V-2 na britské ostrovy.

27.3.1945 Polská prozatímní vláda ve Varšavě protestovala proti rozhodnutí, podle něhož se Polsko neúčastní konference OSN v San Francisku.



27.3.1945 Argentina vyhlásila válku Německu a Japonsku.

27.3.1945 SNR vyhlásila druhú mobilizáciu. Obidvoma mobilizáciami nastúpilo zo Slovenska do československej vojenskej jednotky asi 20 000 osôb.


27.3.1945 Francouzská vláda prohlásila, že Indočína je součástí Francouzské unie.


27.3.1945 V Barmě vypuklo povstání proti japonským okupantům.


28.3.1945 Zemřel major Ondrej Ďumbala (velitel Letky 13 slovenského letectva)

28.3.1945 Zemřel komandér David Rickart Connole (velitel: )

28.3.1945 Zemřel komandér Charles Laurence De Berniere Crommelin (velitel: Palubní letecká skupina 12)




28.3.1945 Vojska 70. armády (2. běloruský front) osvobodila Gdyni. 2. ukrajinský front (46. armáda) osvobodil Győr (Ráb) a Komárno. 7. gardová armáda a 53. armáda útočily podél severního břehu Dunaje ve směru na Bratislavu. 3. ukrajinský front překročil na šoproňském směru řeku Rábu. Německá 2. tanková armáda zahájila ústup na nagykanizském směru.


28.3.1945 Americká 1. armáda (generál C. Hodges) obsadila Marburg.

28.3.1945 Generál Guderian, šéf generálního štábu německých pozemních vojsk, odeslán na dovolenou. Jeho funkci převzal generál Krebs.


28.3.1945 Jugoslávská armáda zahájila útok na Sarajevo.



28.3.1945 Americká vojska obsadila druhé největší filipínské město Cebu.


28.3.1945 Sovětské letectvo podniklo první nálet na Berlín.


28.3.1945 Vrchní velitel anglo-amerických vojsk v Evropě generál Eisenhower rozhodl o zastavení postupu vojsk na demarkační linii. Berlín již není vojenský cíl!“.



28.3.1945 Američané na ostrově Cebu narazili na hlavní pásmo japonské obrany, kde v horách čekalo 15 000 dobře opevněných obránců pod velením generála Mandžomeho. Postup Američanů se zastavil.


29.3.1945 Zemřel námořní nadporučík Heinz Goldbeck (ponorkový velitel)


29.3.1945 Zemřel plukovník Stephan Junck (velitel Kamfgruppe Junck)


29.3.1945 Zemřel námořní nadporučík Erwin Bartke (ponorkový velitel)


29.3.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Ludwig Zeitz (velitel: Dobrovolnický mušketýrský prapor SS 31)


29.3.1945 Zemřel SS-Untersturmführer Werner Wolff (pobočník velitele III. praporu, 1. pluk pancéřových granátníků SS "Leibstandarte SS Adolf Hitler")

29.3.1945 Zemřel štábní seržant Robert H. Dietz (nositel Medaile cti in memoriam)







29.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu dokončila likvidaci heilberského uskupení nepřítele v prostoru jihozápadně od Královce (Konigsberg, Kaliningrad). Německá 4. armáda vytlačena z poloostrova Balga. 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina (2. ukrajinský front) osvobodila Nové Zámky. 3. ukrajinský front osvobodil Kapuvár, Kószek, Szombathely (Maď.). Předsunuté svazky pronikly na rakouské území (útok ve směru na Štýrský Hradec). Kanadská 1. armáda (generál Crerar) obsadila Emmerich, Netterden, americká 3. armáda Wiesbaden, Frankfurt n. M., Aschaffenburg, americká 7. armáda Mannheim.




29.3.1945 veliteľ 228. voznesenskej streleckej divízie, generálmajor I.I. Jesin vydal rozkaz oslobodiť Nitru. Rozkaz bol splnený zavčas ráno 30.03..


29.3.1945 Ponorkové kryty vo Farge severne od Brém boli zničené pumami Grand Slam a Tallboy. Nálet podnikly Lancastery 9. a 617. perute -jediné lietadlá schopnú uniesť tieto bomby.



29.3.1945 Američané se vylodili na dalším ostrově v jižních Filipínách a to na Negrosu. Tomu předcházel výsadek čety, která zajistila strategický most. Díky tomu proběhlo vylodění bez problémů a bez boje. Na břehu se Američané spojili s místní partyzánskou skupinou, která zde operovala v počtu 14 000 a rychle začali postupovat do vnitrozemí. Na severu ostrova na ně ale čekalo 13 500 japonských vojáků pod velením generála Konóa.

30.3.1945 Zemřel poručík SNB in memoriam Josef Holub (člen 2. partizánskej brigády M.R.Štefánika)


30.3.1945 Zemřel generálmajor Albert Seekirchner (velitel: Dělostřelecké velitelství 129)

30.3.1945 Zemřel generálmajor Maurice Rose (velitel: 3. obrněná divize)


30.3.1945 Zemřel generálporučík Georg von Apell (Náčelník štábu Skupinového veliteľstva pozemného vojska 2.)



30.3.1945 Loď Köln vyřazena ze služby (potopena / sunk)




30.3.1945 Britská 2. armáda obsadila Bocholt. Kanadská. 1. armáda (generál Crerar) překročila Rýn u Emmerichu (holandsko–německá hranice). Francouzská 1. armáda překročila Rýn u Speyeru.




30.3.1945 Vojska 2. úderné armády generála Feďuninského (2. běloruský front) ovládla Gdaňsk. 1. běloruský front dobyl Küstrin (Kostřín) a značně rozšířil předmostí na Odře. 7. gardová armáda a 46. armáda (2. ukrajinský front) osvobodily Komárno.



30.3.1945 Boli oslobodené mestá Komárno a Nové Zámky.



30.3.1945 Američané ukončili obsazování filipínského ostrova Palawan a vybudovali zde silné letiště.


31.3.1945 Zemřel kapitán Fritz Kelsch (velitel: Tankový průzkumný oddíl 4)

31.3.1945 Loď Enoki uvedena do služby

31.3.1945 Ponorka U-2551 (U-2551) spuštěna na vodu

31.3.1945 Ponorka U-3034 (U-3034) uvedena do služby




31.3.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu zakončila hornoslezskou operaci. Dovršeno osvobození Polska. 2. ukrajinský front osvobodil Nitru (53. armáda), překročil Vah a osvobodil Galantu (1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina). 3. ukrajinský front osvobodil Kormend, Szentgotthárd, Vaszvár a na jihu Maďarska v součinnosti s bulharskou armádou Csurgó.

31.3.1945 Prezident Beneš, dezignovaná čs. vláda Národní fronty a další političtí činitelé odcestovali z Moskvy na osvobozené čs. území, do Košic.


31.3.1945 K. H. Frank povýšen na armádního generála a ustanoven velitelem českomoravského obranného prostoru; současně převzal řízení všech civilních i vojenských úřadů v Protektorátu.

31.3.1945 Jugoslávská Titova vláda uznala polskou prozatímní vládu ve Varšavě.


31.3.1945 Další spojenecké nálety na cíle v severní Itálii, Jugoslávii a Madarsku


31.3.1945 Bombardéry Halifax 6. kanadskej perute, letiace na Hamburg bez stíhacieho dporovodu boli napadnuté 30 stíhačkami Messerschmitt Me 262, ktzoré zostrelili 8 bombardérov.

31.3.1945 ďaľší nemecký nálet na mosty. Tentokrát zaútočilo 6 Mistelov od II./KG 200 na železničný most v meste Steinau. Sprevádzalo ich 24 stíhačiek Bf 109 od JG 52. Most sa podarilo zasiahnuť len jednému Mistelu, tri sa museli vrátiť pre technické problémy a dva cieľ tesne minuly. Oprava mostu trvala niekoľko dní.


31.3.1945 Podniknutý tiež nálet na železničnú stanicu v Steinau (dva Junkersy Ju 88 a dva Ju 188).


31.3.1945 Američané obsadili u Okinawy ostrovy Kerama Retto. Zabito bylo 530 Japonců a 31 Američanů.



31.3.1945 Zbytek japonské posádky na jižním Mindanau se i s velitelem generálem Hódžou stáhl do hor, kde zůstal pod kontrolou filipínských partyzánů až do konce války.


31.3.1945 V noci z 31.3. na 1.4. posledný transport z Bratislavy do Mauthausenu.


1.4.1945 Zemřel generálmajor Rudolf Lippert (velitel: 5. tanková divize)


1.4.1945 Zemřel letecký komodor David John Waghorn (velitel 106. skupiny RAF)


1.4.1945 Zemřel major Harald von Schütz (velitel: Tankový průzkumný oddíl 7)


1.4.1945 Zemřel kapitán Heinrich Voutta (velitel: Tankový průzkumný oddíl 9)

1.4.1945 Zemřel podplukovník Fjodor Jakovlevič Spechov (zástupce velitele 16. samostatné gardové mechanizované a 30. gardové tankové brigády)

1.4.1945 Hlavní stan nejvyššího velení převedl Sambijskou skupinu vojsk do své zálohy a rozpustil 2. pobaltský front.




1.4.1945 1. ukrajinský front dokončil likvidaci obklíčené posádky v Glogau (Glogów) a zmocnil se města. 2. ukrajinský front osvobodil Žiar n. Hronom (40. armáda gen. Žmačenka), Trnavu (1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina generála Plijeva), Hlohovec, Senec. 3. ukrajinský front osvobodil Šoproň.



1.4.1945 Americká 1. a 9. armáda (generál Hodges, resp. generál Simpson) se spojily u Lippstadtu a obklíčily v tzv. rúrském kotli svazky německé Skupiny armád B (maršál Model) bránící se mezi řekami Rýnem, Ruhrem a Siegem. Americká 1. armáda obsadila Paderborn. Francouzský II. sbor (francouzská 1. armáda) překročil horní Rýn a vytvořil u Philippsburgu předmostí.


1.4.1945 Americká 10. armáda (generál Buckner) se vylodila na Okinawě. Boje skončily 21.6.




1.4.1945 Spojenecká vojska zahájila ofenzívu v severní Itálii.


1.4.1945 Japonská lietajúca bomba Ohka poškodila americkú bojovú loď USS West Virginia.


1.4.1945 Tvrdonice : Do vesnice přijelo deset velkých německých tanků (pp.Panzer IV). Všechny stroje stály na Trávníkách. U krajnic cesty stály zaparkovány nákladní a zásobovací vozy s tankovými granátníky. (Jednalo se zřejmě o stroje ze 160. panc. oddílu divize Feldherrenhalle 1)



1.4.1945 Američané zahájili operace s cílem obsadit poslední japonskou baštu na jižním Luzonu – poloostrov Bicol.



1.4.1945 Na Cebu zahájili Američané závěrečný 10 denní útok na japonské obranné pásmo.


2.4.1945 Zemřel generálmajor Walter Schade (velitel: 629. pěší pluk)


2.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Fritz Berends (ponorkový velitel (U-321))

2.4.1945 Zemřel plukovník Pavel Vasiljevič Stepanov (náčelník štábu 279. stíhacej leteckej divízie)


2.4.1945 Zemřel poddůstojník Georg Steiner (velitel družstva, 3. rota, I. prapor, 228. myslivecký pluk, 101. myslivecká divize)




2.4.1945 Zemřel admirál Johannes Bachmann (Padol v boji.)


2.4.1945 SSSR a Brazílie navázaly diplomatické styky.




2.4.1945 2. ukrajinský front osvobodil Topoľčany (53. armáda generála Managarova) a pronikl k maďarsko-rakouským hranicím mezi Dunajem a Neziderským jezerem.

2.4.1945 Rozpuštěn štáb německé Skupiny armád Sever. Obranu Samlandského poloostrova převzala 4. armáda (generál Müller).

2.4.1945 V Německu oznámeno vytvoření organizace pro boj v týlu nepřítele, tzv. Werwolf.


2.4.1945 Tvrdonice: V dopoledních hodinách odjíždí obrněnce i s vojáky a přesunují se do Lanžhota. Tento den přijely do vesnice i první jednotky německé obrany.


2.4.1945 Američané obsadili bez boje další ostrov Suluského souostroví a to Songa Songa.


2.4.1945 3. ukrajinský front (57. armáda) spolu s bulharskou 1. armádou osvobodil Nagykanizsu.


3.4.1945 Zemřel podplukovník Christian Sonntag (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami.)


3.4.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Dieter Kesten (velitel: 2. prapor 2. tankového pluku SS)

3.4.1945 Zemřel major Kaare Dagfin Hansten Bolstad (velitel 332. perutě)


3.4.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Fritz Vogt (veliteľ 5. tankového prieskumného práporu SS)





3.4.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu spolu s rumunskou 1. armádou osvobodila Kremnici. 3. ukrajinský front obsadil Neunkirchen, Gloggnitz, Einsenstadt a z jihu se přiblížil k Vídni.


Britská 6. tanková brigáda a americká 17. výsadková divize obsadily Munster.


Prezident Beneš a dezignovaná vláda v čele s Fierlingrem přijeli do Košic.


3.4.1945 Kostice : Do vesnice přijíždí němečtí vojáci s několika náklaďáky a auta s municí. Vojáci jsou ubytováni u občanů. Okamžitě je v podkroví v čp. 470 zřízeno pozorovací stanoviště s výhledem na Panský les.


3.4.1945 Také do Tvrdonic přijíždí znova větší množství německých vojáků. Jsou rozděleni po padesáti a ubytováni na nocleh u sedláků ve stodolách.

4.4.1945 Zemřel generálmajor Hans-Georg Schuberth (zemřel v americkém zajetí)


4.4.1945 Zemřel major Heinrich Ehrler (velitel 6./JG 5)


4.4.1945 Zemřel kapitán Bruno Kohnz (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami. )


4.4.1945 Zemřel vrchní šikovatel Franz Gössmann (nositel Rytířského kříže a zlaté spony za boj zblízka)



4.4.1945 Vojska 2. a 1. běloruského frontu zakončila východopomořanskou operaci. Postoupila hluboko na německé území a rozdrtila německou Skupinu armád Visla.




4.4.1945 1. čs. armádní sbor v SSSR (18. armáda generála Gastiloviče, 4. ukrajinský front gen. Jeremenka) osvobodil po dvouměsíčních bojích Liptovský Sv. Mikuláš. 2. ukrajinský front (7. gardová armáda generála Šumilova) v součinnosti s Dunajskou válečnou flotilou osvobodil Bratislavu. 40. armáda generála Žmačenka osvobodila Prievidzu. 46. armáda pronikla na přístupy k městu Vídni. 2. a 3. front (za účasti rumunské a bulharské armády) dokončily osvobození Maďarska 3. ukrajinský front obsadil město Baden (Rak.).



4.4.1945 Americká 1. armáda obsadila Kassel, francouzská 1. armáda Karlsruhe.


4.4.1945 V Košicích se ustavila první čs. vláda Národní fronty v čele s Fierlingrem. Demise Šrámkovy exilové vlády v Londýně, rozpuštění Státní rady v Londýně.


4.4.1945 Počas letu nad Nordhausenom bolo 150 bombardérov B-17 Flying Fortress napadnuté skoro 50-timi stíhačkami Me 262, ktorým sa podarilo zostreliť 15 bombardérov.


4.4.1945 V obecné škole v Moravském Žižkově jsou tři třídy obsazeny německými vojáky. Školní dveře opatřili cedulkou s nápisem - Feldpost WH.


4.4.1945 Kostice : V noci je seskupení německého vojska bombardováno ruskými letadly. Rusům se podařilo zasáhnout dům čp.470, který spolu s okolními domy vyhořel.



4.4.1945 Hrušky : V nočních hodinách přijelo od Mor. Nové vsi několik kolopásových vozidel s těžkými houfnicemi ráže 150mm. Kolona se ukryla mezi domy na dolním konci obce u dráhy. Ještě předtím při přesunu kolonu napadl ruský bitevník, který ji objevil pomocí shozené světlice. Ruský pilot zahájil palbu z palubních zbraní a na kolonu shodil bombu. Palba kanonů a kulometů zabila jednoho vojáka. Lepší už to bylo s bombou, která zlikvidovala jeden z tahačů a zranila několik němců. Mrtvého němce pochovali po příjezdu do Hrušek na místním hřbitově. Ruská letadla ještě několikrát proletěla tu noc nad obcí, ale přítomnost několika flaků je donutila od této činnosti upustit.


5.4.1945 Zemřel plukovník Heinrich Borgmann (velitel Pěší divize Scharnhorst)


5.4.1945 Zemřel major Hans-Günther Stotten (veliteľ I. práporu, 8. tankového pluku)


5.4.1945 Zemřel generál dělostřelectva Paul Hasse (velitel: 3. jízdní divize)


5.4.1945 Zemřel podplukovník Joachim von Poschinger (velitel: Instrukční pluk tankových granátníků 902)




5.4.1945 Zemřel kontraadmirál Hjalmar von Bonsdorff (28.12.1918 17.05.1919 náčelník námořního generálního štábu)


5.4.1945 Zemřel SS standartenführer Arthur Rödl (velitel: Oddíl útočných děl SS 5)


5.4.1945 Zemřel SS-Standartenführer Karl-Otto Koch (velitel koncentračních táborů: Sachsenhausen, Esterwegen, Buchenwald a Majdanek)


5.4.1945 Zemřel SS standartenführer Arthur Hermann Florstedt (velitel: KZ Lublin-Majdanek)

5.4.1945 Založen kýl ponorky Ha-204

5.4.1945 Založen kýl ponorky Ha-203


5.4.1945 SSSR zrušil smlouvu s Japonskem o neutralitě (z 13.4.1941).


5.4.1945 Tito a Šubašič přijeli do Moskvy.





5.4.1945 2. běloruský front dokončil likvidaci zbytků skupiny německých vojsk v prostoru severně od Gdyně. 4. ukrajinský front osvobodil Ružomberok (1. čs. arm. sbor), Dolný Kubín (18. armáda). 3. ukrajinský front přeťal silnici Vídeň-Linz.


5.4.1945 Britská 2. armáda obsadila Minden a překročila řeku Weser.



5.4.1945 Americká 5. armáda obsadila město Monte Folgorita.



5.4.1945 Jugoslávská 2. armáda prolomila německou obranu v dolní Bosně.

5.4.1945 Čs. vláda Národní fronty vyhlásila na své první schůzi tzv. Košický vládní program (program národní a demokratické revoluce, výstavby lidově demokratické ČSR). Gottwald vyhlásil jménem čs. vlády tzv. Magnu chartu slovenského národa. Generál Svoboda odjel do Košic, aby se ujal funkce ministra národní obrany. Velení 1. čs. armádního sboru v SSSR převzal generál Klapálek.

5.4.1945 Generál MacArthur jmenován vrchním velitelem pozemních vojsk v Tichomoří a admirál Nimitz vrchním velitelem tichomořského loďstva.

5.4.1945 Japonská vláda v čele s Koisó podala demisi. Vystřídala ji vláda admirála Suzukiho. Ministrem zahr. věcí jmenován Tódžó.


5.4.1945 Hrušky : Dělosřelecká jednotka opouští v časných ranních hodinách obec a přesunuje se k Mor.Žižkovu. V pozdních odpoledních hodinách však přijíždí do obce další oddíl těžkého dělostřelectva s děly ráže 150 mm. Velitelství tohoto dělostřeleckého uskupení bylo umístěno na Zahájce ve stodole patřící k čp.60, spojení s jednotlivými bateriemi bylo zajišťováno pomocí telefonu. Tyto houfnice se rozmístily podél železnice, na Zahájce a u Hrušeckého nádraží. Tahače houfnic, vozidla s municí a proviantem stála ukryta v jednotlivých staveních v průjezdech za vraty .



5.4.1945 Moravská Nová Ves : Jednotky pěšího i motorizovaného vojska jsou napadeny sovětskými bitevníky.


5.4.1945 Tvrdonice : Přes polní struhu jsou vyhozeny do vzduchu dva mosty, jeden ve Svárově, druhý zvaný lavka pod Ciganovem.



5.4.1945 Kanadská 1. armáda obsadila Almelo.


5.4.1945 Americká 3. armáda obsadila Mühlhausen a Eisenach.

6.4.1945 Zemřel kapitán in memoriam Stepan Vajda (veliteľ 4. tankovej roty 1. čs. samostatnej tankovej brigády v ZSSR)
6.4.1945 Zemřel nadporučík Raymond Ovila Beaudoin (nositel Medaile cti in memoriam)

6.4.1945 Loď Amacukaze vyřazena ze služby (těžce poškozen a opuštěn na pobřeží u Amoy (dnes Xiamen) / / heavily damaged and abandoned when beached near Amoy (presently Xiamen) / )

6.4.1945 Loď USS Bush (DD-529) vyřazena ze služby (potopen u Okinawy)




6.4.1945 Vojska 3. běloruského frontu zahájila útok na Královec (Königsberg, Kaliningrad). 2. běloruský front pokračoval v likvidaci obklíčeného nepřátelského uskupení v prostoru jihovýchodně a východně od Gdaňska. 2. ukrajinský front pronikl k dolnímu toku Moravy (v úseku ústí - Kuty).


6.4.1945 Americká 9. armáda obsadila Hamm, Soest, překročila řeku Weser u Hamelnu. Americká 1. armáda postoupila k řece Weser severně od Kasselu.


6.4.1945 Japonské letectvo (vč. kamikadze) zahájilo sérii útoků na americké lodě v oblasti Okinawy (operace Kukuj).


6.4.1945 Jugoslávská armáda osvobodila Sarajevo

6.4.1945 Z přístavu Tukujama vyplulo japonské 1. diverzní útočné uskupení (včetně bitevní lodi Yamato, největší bitevní lodě na světě) k ostrovu Okinawa (operace Ten l).



6.4.1945 Týnec : Části německé 711. pěší divize Wehrmachtu a vojáci zbraní SS vstupují do vesnice. Jednotky obsadily obec a prostor Panského lesa. Za pomocí domácích občanů jsou narychlo budována opevnění na svahu proti lesu.



6.4.1945 Hrušky : Někteří občané Týnce jsou posláni na prohlubování koryta svodnice u Hrušek sloužícímu jako protitankový příkop. Protitanková palisáda s protitankovým příkopem (tzv Panzergraben) byla vybudován i u železniční stanice Hrušky (cesta na Břeclav) a na hlavní silnici pod železničním mostem. Podobných protitankových překážek bylo v okolí všech obcí několik. Několik desítek metrů od silnice k Týnci jsou za železničním náspem umístěny dvě 150mm houfnice. Další okopy pro houfnice jsou budovány v nejbližším okolí vesnice, mj.za zahradou p.Novosada. Důkladné pozorovací stanoviště je vykopáno na vrcholu náspu, těsně vedle kolejí. Za pomoci maďarských vojáků si Němci budují kulometné okopy v polích mezi vesnicí a Moravským Žižkovem. V lesíku za vesnicí je torzo zákopu v délce cca 50 metrů patrné do dnes.



6.4.1945 Moravská Nová Ves : Příslušníci četnictva odcházejí do Hodonína a jsou zařazeni k řadovému vojsku. Je také evakuováno 70 příslušníků říšskoněmecké pohraniční stráže a celního komisariátu. Po 22. hodině je obec bombardována podruhé. Střepinami je zabit kaplan a dva maďarští vojáci.

6.4.1945 Hitler odeslal z obrany Berlína 4 tankové divize na jih Německa.


6.4.1945 Japonci zahájili ofenzívu TEN-GO, útoky pilotů Kamikaze na Američany u Okinawy. Zároveň k Okinawě vyplula největší bojová loď na světě - japonská Jamato.


6.4.1945 Na jižní Okinawě narazili Američané na hlavní pásmo japonské obrany u Šuri s hlavním městem Naha a jejich postup se zastavil.



6.4.1945 Generál Cukada, velitel skupiny Kembu bojující na Luzonu v Zambaleském pohoří si uvědomil, že jeho skupina přestala být bojovým útvarem a rozkázal vojákům, aby se rozptýlili do okolí a dál bojovali jako partyzáni.



6.4.1945 Američané obsadili bez boje další ostrov Suluského souostroví a to Bangao. Ještě byl obsazen ostrov Tawitawi. Ten ale obsadili celý filipínští partyzáni, sami bez cizí pomoci.



6.4.1945 Ruská bitevní letadla Il-2 – šturmovik – provedla na Moravě útok na břeclavské nádraží. Železniční trať Brno - Rakousko byla zničena.


7.4.1945 Zemřel SS-Oberscharführer Johannes Thaler (řidič tanku; 6./Tankový pluk SS 2)

7.4.1945 Zemřel SS-Oberscharführer Johann Thaler (nositel Rytířského kříže)

7.4.1945 Zemřel admirál Seiiči Itó (náčelník štábu: Kombinovanej flotily)


7.4.1945 Zemřel poručík Wilhelm Hübner (německé stíhací eso 2. světové války s 62 sestřely)


7.4.1945 Zemřel kapitánporučík Ernst Cordes (velitel U-560, U-763 a U-1195
2. strážní důstojník U-103 (Viktor Schütze) a U-123 (Karl-Heinz Moehle)
)

7.4.1945 Loď Jahagi vyřazena ze služby (potopen západně od ostrovů Tokara / sank west of the Tokara Island)

7.4.1945 Loď Kasumi vyřazena ze služby (těžce poškozena nedaleko Nagasaki / Heavy damaged near Nagasaki )

7.4.1945 Loď Asašimo vyřazena ze služby (potopen letouny TF-58 150 mil od Nagasaki / sunk in action by TF-58 aircraft near 150 miles of Nagasaki)

7.4.1945 Loď Hamakaze vyřazena ze služby (potopen 150 Nm jihozápadně od Nagasaki / / sunk 150 Nm southwest of Nagasaki / )

7.4.1945 Loď Isokaze vyřazena ze služby (potopen zápdně od ostrova Jakušima / / sunk west of Yakushima Island / )

7.4.1945 Loď Jamato vyřazena ze služby (potopena / sunk 30°22'00.00"N 128°04'00.00"E)

7.4.1945 Loď SMS Möwe vyřazena ze služby (potopena leteckým náletem / sunk by air raid)



7.4.1945 Na jugoslávském území (za účasti 1. bulharské armády) osvobozen Čakovec.

7.4.1945 Generál Rendulic jmenován velitelem německé Skupiny armád Jih a generál Hilpert Skupiny armád Kuronsko.


7.4.1945 Americká armáda obsadila Göttingen.




7.4.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu (1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina generála Plijeva) osvobodila Senicu. 3. ukrajinský front pronikl do severozápadního předměstí Vídně. Nepříteli uzavřeny cesty na západ.


7.4.1945 Německé letectvo provedlo operaci Werwolf, tj. útok proti americké 8. letecké armádě v prostoru západně od Hannoveru (Američané ztratili 23 čtyřmotorových bombardovacích letadel, 28 dalších letadel; luftwaffe, která zasadila do boje i proudové stroje, ztratila 133 letadel).

7.4.1945 Předsednictvo Slovenské národní rady vydalo nařízení o národních výborech jako orgánech nové státní moci.


7.4.1945 Ve Východočínském moři (asi 100 km jižně od ostrova Kjúšú) došlo k poslední velké letecké a námořní bitvě. Japonské loďstvo utrpělo těžké ztráty (mj. potopena bitevní loď Jamato, l křižník a 4 torpédoborce). Útok kamikadze odrazila americká 38. skupina lodí.


7.4.1945 Britské námořní letectvo útočilo na ostrov Išigašima a Mijakešima (Rjúkjú).



7.4.1945 Břeclav : Město opouští poslední vlaky s evakuovanými německými civilisty a zaměstnanci drah. Poté je nařízeno zastavit veškerý železniční provoz. Do města směly jezdit pouze muniční a zásobovací vlaky, ven jenom nemocniční. Sovětské šturmoviky zničily muniční vlak přijíždějící z Brna. Munice byla určena pro posádku Lanžhota.




7.4.1945 Kostice : V sobotu větší část německých sil spolu s náklaďáky naloženými municí odjíždí. V lese tou dobou útočil 4.G.J.S. s cílem zajistit přechody přes Moravu a podpořit 6.G.J.S u Lanžhota. Rusům se podařilo německou obranu místy prorazit a malými skupinami vojáků dojít lesem až k opevněnému svahu u Kostic. Německá kulometná hnízda ukrytá ve stozích slámy a mezi ploty zahrad však další ruský postup zarazila. Zajímavé je, že němečtí vojáci používali v bojích civilního přestrojení zabaveného místním občanům.




7.4.1945 Tvrdonice : Do vesnice přijíždí náklaďáky s municí a proviantem doprovázený asi 200 muži a ženisty. Vozidla stála na Týnecké ulici a na Rynku. Auta přilákala i přes zákaz vycházeni mnoho zvědavců. Kolona však nezůstala opomenuta ani z ruské strany. V půl deváté je na Tvrdonice proveden nálet, který způsobil na ulicích mezi lidmi chaos. Bitevníky přiletěly směrem od Kopčan (SR). Palubními kanony a bombami napadly seskupení vozidel. Shořela stodola p.Hasila (č.103), který navíc utpěl těžké zranění a později mu podlehl. Jedna z pum o váze 50 kg prorazila střechu domu pana Hromádky, projela šikmo domem a spadla do místnosti kde se ukrývalo 15 lidí. Bomba spadla na sedícího pana Strmiska a směrovými kormidly mu doslova amputovala obě nohy. Tato tragická událost zřejmě způsobila to, že neexplodovala. Postižený však zraněním podlehl.




7.4.1945 Hrušky : Z výše zmíněné autokolony zběhl jeden vojáků ženijního vojska, nucený jako obyvatel sudet nastoupit službu u Wehrmachtu. Stalo se tak v Hruškách, přes které transport projížděl. Dotyčný se schovával v čp.360. Okamžitě bylo sice ze strany německého četnictva zahájeno pátrání po zběhovi, ale vojáka se nepodařilo najít. Před příchodem sovětských vojsk poškodil dotyčný roznětky pod podminovanými železničními mosty (Přerov-Břeclav), které zůstaly jako jediné nezničeny. Po příchodu ruských vojsk se sám nahlásil a po výslechu byl propuštěn. Voják, plynule hovořící česky a pocházející z okolí Liberce se po žních vrátil domů do Čech.




7.4.1945 Týnec : Rudá armáda bojuje v lese o jedinou nezatopenou cestu lesem zvanou Englická.




7.4.1945 Moravská Nová Ves : Na železnici je ruskými letadly zapálen německý cisternový vlak s naftou.




7.4.1945 Moravský Žižkov : Není ušetřen bombardování a ustupující kolony Němců jsou napadeny šturmoviky.

7.4.1945 Z letiště na Iwodžimě začali operovat stíhači s doletem nad Japonsko.


8.4.1945 Zemřel Flugkapitän Melitta Schenk von Stauffenberg (Výzkumná inženýrka)


8.4.1945 Zemřel generálporučík Karl Löwrick (velitel: 93. pěší divize)


8.4.1945 Zemřel generálmajor Karl Koske (velitel: 212. pěší divize)


8.4.1945 Zemřel viceadmirál Ernst Scheurlen (velící admirál francouzské jižní pobřeží)


8.4.1945 Zemřel nadporučík Friedrich Mertins (velitel: 9./SG 10)


8.4.1945 Zemřel plukovník Jonas zu Eulenburg (velitel Pevnosti Hlohov)

8.4.1945 Zemřel major Anders Frederik Emil Victor Schau Lassen (velitel 62. Commanda)


8.4.1945 Zemřel kapitánporučík Ernst-Ulrich Blaudow (ponorkový velitel)


8.4.1945 Zemřel kapitánporučík Gert Mannesmann (velitel U-545 a U-2502)

8.4.1945 Loď Nacuzuki uvedena do služby

8.4.1945 Loď USS Huntington (CL-107) spuštěna na vodu

8.4.1945 Ponorka U-2545 (U-2545) uvedena do služby




8.4.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Myjavu.


8.4.1945 Letectvo Baltického loďstva potopilo v Gdaňské zátoce německou dopravní loď Franken (10 850 t).

8.4.1945 V Řecku se ustavila úřednická vláda v čele s admirálem Voulgarisem.

8.4.1945 V Košicích ustaven prozatimní ÚV KSČ. Gottwald zvolen předsedou strany.


8.4.1945 Na mosty cez Vislu vo Varšave zaútočilo 5 Mistelov. Z náletu sa vrátili všetky nosiče.



8.4.1945 Tvrdonice : Mezi 14 a 15 hodinou proniká skupina asi 60 sovětských vojáků ke skladu dřeva a z chodu útočí na vesnici. Lesem se dostávají i k Týnci. Sověti i Němci přivolávají posily. Po prudké přestřelce Němci i tento útok odrazili. K večeru se Sověti stahují pod ochranu lesa. Okamžitě jsou německými jednotkami zničeny dva mosty přes Kyjovku. V noci přijíždějí do Tvrdonic další posily. Těžké houfnice pálí celou noc na přístupové cesty na slovenské straně řeky Moravy.


8.4.1945 Týnec: Na kostelní věži je vybudována pozorovatelna a ve škole ošetřovna. Kulomety jsou umístěny na věži kostela, ve vrchních patrech školy a ve světlících na půdách. Pro civilní obyvatelstvo platí zákaz vycházení. Němci po každém, kdo toto nerespektuje okamžitě střílí. Těžké boje u Lanžhota si žádají své. Německé velení proto přesouvá část jednotek z Týnce, z Břeclavi a okolních vesnic k Lanžhotu.


8.4.1945 Hrušky: Přes obec projíždí několik obrněných vozidel se znakem 46. pěší divize k Týnci. V ulici Na Kanadě jsou přes den ukryty dva německé tanky Panzer IV ustupující z Lanžhota. Jeden z tanků je pro poškození vlečen na ocelových lanech druhým z obrněnců. Posádky obou strojů absolvovaly těžké ústupové boje v Maďarsku. V rozhovoru s obyvateli popisovali své vítězné boje se Sověty i pozdější těžké ztráty jejich jednotky. Velitel poškozeného tanku byl tou dobou nemocen, po vyčerpávajících bojích se psychicky zhroutil.


8.4.1945 V Moravské Nové Vsi zaujímají obranu jednotky německé armády.

8.4.1945 Časový skluz se proti původnímu záměru sovětského velení stále prohluboval. Podle původního pláno se měla sovětská vojska tento den nacházen na linii Židlochovice-Brno a Slavkov.


8.4.1945 Američané dorazili k Hannoveru.



8.4.1945 Sovětští piloti, tentokrát s americkými bombardéry Douglas A-20 Boston, napadli Brno. 25 obyvatel zemřelo a 50 bylo zraněno.


8.4.1945 Japonci ukončili 1. ofenzívu Kamikaze u Okinawy. Ochromit americkou námořní moc se jim nepodařilo.

8.4.1945 Japonská vláda zveřejnila operaci KECU. Mobilizace posledních zdrojů k obraně domácích japonských ostrovů.




8.4.1945 Britská 2. armáda překročila řeku Ems a Dortmund-Ems kanál. Spojenecké výsadkové jednotky přistály v severním Holandsku. Kanadská 1. armáda obsadila Zütphen.



8.4.1945 3. ukrajinský front obsadil Tulln (Rakousko).


8.4.1945 Francouzská 1. armáda obsadila Pforzheim.



9.4.1945 Zemřel generál zdravotnictva Josef Mandaus


9.4.1945 Zemřel generálmajor Hans Oster (Účastník sprisahania z 20. júla 1944.)


9.4.1945 Zemřel generálmajor Erich Sudau (velitel: 548. granátnická divize)

9.4.1945 Zemřel generál in memoriam Jan Kašík (velitel, III. prapor /lehkých tanků pěchotních/ pluku útočné vozby 2)

9.4.1945 Zemřel major James Sullins Varnell (americké stíhací eso 2. sv. v. se 17 potvrzenými sestřely a 2 pravděpodobnými)


9.4.1945 Zemřel kapitánporučík Ruprecht Fischer (ponorkový velitel (U-244))

9.4.1945 Zemřel podplukovník Grigorij Andrejevič Pustovojt (veliteľ 66. gardového stíhacieho leteckého pluku)




9.4.1945 Zemřel admirál Wilhelm Franz Canaris (šéf Abwehru)


9.4.1945 Zemřel poručík Friedrich Haas (stíhač (Stíhací eskadra 52))

9.4.1945 Loď HMS Biter (D97) vyřazena ze služby (předána Francii / transferred to France - Dixmude (A.609))


9.4.1945 Loď Admiral Scheer vyřazena ze služby (potopen při leteckém útoku / sunk by Air Raid)


9.4.1945 3. běloruský front ovládl Královec (Königsberg, Kaliningrad). Velitel města generál Lasch kapituloval; 10.4. byl na hitlerův příkaz odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti, jeho rodina zajištěna.



9.4.1945 Letectvo Baltického loďstva potopilo v prostoru Pillau (Baltijsk) německý těžký křižník Seydlitz (23 700 t).


Britský nálet na Kiel (2634 t, potopen německý křižník Admirál Scheer).



9.4.1945 Britská 8. armáda přešla v severní Itálii do útoku.

9.4.1945 Bývalý šéf německého Abwehru admirál Canaris a generál Oster popraveni na Hitlerův příkaz v koncentračním táboře Flossenburgu.


9.4.1945 Nemecká vrecková bojová loď Admiral Scheer a krížniky Emden a Hipper, boli v prísstve Kiel bombardované 591 bombardérmi Lancaster. Loď Admiral scheer sa v dôsledku ťažkého poškodenia preklopila a krížniky boli taktiež ťažko poškodené.


9.4.1945 Americké bombardéry zaútočili a úplne zničili leteckú základňu bombardérov Mistel v Rechlin-Larz. Mistely však podnikali nálety naďalej z iných letísk.




9.4.1945 Do bojů u Lanžhota a okolních vesnic nastupují jednotky 53. armády a na rozkaz gen. Plijeva jsou z prostoru pod Kosticemi staženy 9.a 10. gard. divize 4. gard. jezd. sboru a přeřazeny do prostoru Lanžhota.



9.4.1945 Kostice: Pan Jablonický zastřelil německého vojáka - spojku, směřující do Lanžhota. Incident se stal před domem čp.432 na Lanžhotské ulici. Mrtvola byla naštěstí ihned odklizena a ukryta v zahradě čp.432, kde byl opuštěný zákop.




9.4.1945 Jeden německý tank (pp. Panther G) se probořil na dřevěném mostu při přesunu mezi Kosticemi a Lanžhotem. Pod sovětskou palbou a z nemožnosti jej vyprostit zde zůstává opuštěn. Na okresní silnici Kopčany-Moravská Nová Ves je dopoledne ustupujícími Němci zničeno 11 mostů.



9.4.1945 Moravský Žižkov : V 10.50 se stal cílem náletu ruských bitevníků. Jedno z přelétajících letadel se oddělilo od svazu a shodilo několik pum na hasičské skladiště. Bomby cíl nezasáhly a poškodily pouze silnici. Zranily však dva civilisty. O ruská letadla se zajímaly i německé stíhačky. V 17.20 sestřelil při svém 684 bojovém letu stíhačku La-7 Hptm. Helmut Lipfert z I./JG 53. Nárokovaný letoun dopadl v prostoru Břeclavi (Lundenburg)


9.4.1945 Američané obsadili bez boje další ostrov Suluského souostroví a to Jola. Japonská posádka se stáhla do hor.


9.4.1945 Na ostrově Negros, získali Američané pod kontrolu většinu ostrova a zahájili útok na hlavní japonské síly v horách na severu. Japonská obrana využívala dokonale horský terén a postup se stal pomalý a obtížný.

9.4.1945 Vláda SSSR vydala prohlášení, v němž se znovu vyslovila pro nezávislost Rakouska


10.4.1945 Zemřel - Jan Kotrba (Desátník, operace LOCKSMITH (Poručík Michael Claude Cumberlege))


10.4.1945 Zemřel kapitán in memoriam Franz Schall (velitel 3./JG 52)


10.4.1945 Zemřel generálporučík Johann Mickl (veliteľ 11. tankovej divízie)



10.4.1945 Zemřel podplukovník Friedrich Lechner (velitel Granátnického pluku 316)


10.4.1945 Zemřel nadporučík Leopold Wenger (velitel 4./SKG 10)

10.4.1945 Zemřel plukovník Konstantin Konstantinovič Vorobjov (náčelník štábu 29. tankového zboru)

10.4.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Josef Simet (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)

10.4.1945 Zemřel major (in memoriam) Arnošt Hayek (radiotelegrafista 311. perutě RAF)

10.4.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Zdeněk Palme (pilot 311. perutě RAF)

10.4.1945 Zemřel major (in memoriam) Jozef Vaniš (radiotelegrafista 311. perutě RAF)

10.4.1945 Zemřel četař Otta Karel Kennedy (palubní střelec 311. perutě RAF)

10.4.1945 Zemřel major (in memoriam) Rudolf Scholz (palubní mechanik 311. perutě RAF)





10.4.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu (sovětská 40. armáda generála Žmačenka a rumunská 4. armáda generála Avrameska) osvobodila Trenčín. 3. ukrajinský front ovládl střední a jižní část Vídně a zatlačil německá vojska za Dunajský kanál.

10.4.1945 Generál Saucken převzal velení nad německými vojsky v oblasti Gdaňské zátoky (dosud 2. armáda a 4. armáda, nyní Armáda Východní Prusko).





10.4.1945 Kanadská 1. armáda obsadila Deventer (Hol.) a překročila řeku Ijssel. Britská 2. armáda obsadila Wildenhausen, americká 9. armáda Essen a Bochum.


10.4.1945 Americký nálet na nacistický koncentrační tábor v Sachsenhausenu (zahynulo přes 1000 vězňů).



10.4.1945 Britská 8. armáda útočila v prostoru mezi městy Faenza a jezerem Comacchio a překročila řeku Senio.


10.4.1945 Britská 14. armáda obsadila Thazi (Barma).


10.4.1945 Japonská vojska zahájila v Číně útok (jeho cílem bylo dobýt leteckou základnu Čchu-tiang).



10.4.1945 Spojenecká vojska obsadila Hannover.


10.4.1945 Posledný let nad britskými ostrovmi, podniklo Luftwaffe pomocou lietadla Arado Ar 234 od I./33. diaľkovozvednej skupiny, sídliacej v nórskom Stavangere. Let bol podniknutý nad územým námornej základne Scapa Flow na Orknejách až po Firth of Tay.



10.4.1945 Tvrdonice : V divoké palbě ruských děl jsou civilisty zastřeleni dva němečtí vojáci. Jako protiopatření nařizuje velitel místní posádky vystěhovat ženy, muže i děti pryč z vesnice. Velká část obyvatel ale prchla do okolních vesnic sama.


10.4.1945 Hrušky : Němečtí vojáci ranění v bojích jsou odsunováni do této vesnice a po základním ošetření je nákladní vozy odvážejí do polních nemocnic.



10.4.1945 Moravský Žižkov : Před polednem je napadena ruským stíhačem německá zásobovací kolona. Střelba stíhačky poškodila domy č.219 a 202. Koně této kolony obsluhovali zajatci z Ukrajiny a hlavně kozáci. Němci umístili velitelské stanoviště do obchodu pana Sychry.


10.4.1945 Na severu východní fronty padl Královec, hlavní město Pruska.



10.4.1945 Sověti zahájili útok na moravské město Hodonín.



10.4.1945 Sovětská letadla Il-2 zaútočila na znojemské nádraží. Při tom zemřelo 9 lidí.



10.4.1945 Američané prolomili na Cebu hlavní japonské obrané pásmo.


11.4.1945 Zemřel generál pěchoty Ernst Hasse


11.4.1945 Zemřel generálporučík Cordt von Brandis (velitel: 15. pěší pluk)


11.4.1945 Zemřel generálmajor Erich Seidel (velitel: 257. divize lidových granátníků)


11.4.1945 Zemřel generál protiletadlového dělostřelectva Heinrich Burchard (velitel Letecké župy XI)

11.4.1945 Zemřel kapitán Fernley Hilmer Damstrom (americké armádní stíhací eso 2. světové války s 8 potvrzenými sestřely)


11.4.1945 Zemřel kapitán Anton Andorfer (pilot bombardéru (StG 77, SG 77))





11.4.1945 Vojska 4. ukrajinského frontu (1. čs. armádní sbor a rumunská 4. armáda) osvobodila Turčianský Sv. Martin, Vrútky. Osvobozeno první české město - Lanžhot (1. gardová jezdecká mechanizovaná skupina, 2. ukrajinský front).



11.4.1945 Britská 2. armáda překročila řeku Leine (západně od Celle) a přeťala silnici Hannover-Hamburk. Americká 9. armáda obsadila Hamburk a pronikla k Labi u Magdeburgu. Americká 1. armáda postoupila k řece Fuldě. Americká 3. armáda obsadila Výmar, 7. armáda Schweinfurt.


11.4.1945 Americká 5. armáda obsadila Carraru a Massu (It.).


11.4.1945 Americká 10. armáda pronikla na Okinawě do prostoru Naha (boje s japonskou 32. armádou).


11.4.1945 Američané dosáhli demarkační linie na Labi.


11.4.1945 V koncentračním táboře Buchenwald vypuklo ozbrojené povstání vězňů. Americká armáda generála Pattona osvobodila Buchenwald. Když Patton spatřil v jakém stavu jsou vězni, nařídil, aby z blízkého města Výmar přivedla vojenská policie tisíc občanů.



11.4.1945 Američané se vylodili na Boholu. Na dalším jihofilipínském ostrově je na plážích přivítali partyzáni. Společně pak zaútočili na japonskou posádku.


11.4.1945 Podepsána sovětsko-jugoslávska Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.



12.4.1945 Zemřel brigádní generál in memoriam Antonín Hron



12.4.1945 Zemřel brigádní generál in memoriam Josef Pták


12.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Gerhard Meyer (ponorkový velitel)

12.4.1945 Zemřel - Franklin Delano Roosevelt (32. prezident USA)


12.4.1945 Zemřel kapitánporučík Hans-Joachim Gutteck (velitel U-1024)


12.4.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor policie Georg Altner (policejní prezident, Plauen)

12.4.1945 Loď USS Mannert L. Abele (DD-733) vyřazena ze služby (potopena po zásahu dvěma sebevražednými letouny Jokosuka MXY7 u Okinawy / Sunk after was hit by two Yokosuka MXY7 near Okinawa)


12.4.1945 Ponorka U-1025 (U-1025) uvedena do služby



12.4.1945 Americká 9. armáda obsadila Braunschweig a překročila Labe, americká 3. armáda obsadila Erfurt a Neustadt, francouzská 1. armáda Baden-Baden a Rastatt.

12.4.1945 Maršál Keitel, Himmler a Bormann podepsali rozkaz, podle něhož všechna německá města se měla bránit do krajnosti.


12.4.1945 Jugoslávská 1. armáda prolomila německou obranu v oblasti Srjemu a osvobodila Vukovar.


12.4.1945 Španělsko přerušilo diplomatické styky s Japonskem



12.4.1945 Brazílie a Chile vypověděly válku Japonsku.




12.4.1945 Rudá armáda osvobodila Hodonín.


12.4.1945 Rusové, s americkými bombardéry Boston, bombardovali znovu Brno, konkrétně obě vlaková nádraží. 57 obyvatel zemřelo, 170 bylo zraněno a 35 budov pobořeno.


12.4.1945 Na Okinawě zahájila japonská vojska ofenzívu, podpořenou letci Kamikaze.



13.4.1945 Zemřel divisní generál in memoriam Josef Dostál


13.4.1945 Zemřel generálmajor Gustav Feller (velitel: Tanková skupina IX)


13.4.1945 Zemřel major Otto Vincon (veliteľ 1. práporu, 460 granátnického pluku)

13.4.1945 Zemřel plukovník Michael Ettner (velitel Granátnického pluku 31)

13.4.1945 Zemřel námořní poručík John Louis Wirth (americké námořní letecké eso 2. sv. v. se 14 potvrzenými sestřely, 2 nepotvrzenými a 1 pravděpodobnými)


13.4.1945 Zemřel generálporučík Werner von Rudloff (Padol v akcií.)


13.4.1945 Zemřel kapitán Willi Ascherfeld (velitel: 2. prapor 926. granátnického pluku)

13.4.1945 Loď HMS Alacrity (U 60) uvedena do služby





13.4.1945 Vojska 3. běloruského frontu zahájila likvidaci samlandského uskupení nepřítele. 2. ukrajinský front (53. armáda) osvobodil Hodonín. 3. a 2. ukrajinský front spolu s Dunajskou válečnou flotilou osvobodily hlavní město Rakouska Vídeň.




13.4.1945 Britská 49. divize obsadila Arnhem, 9. armáda obsadila Duisburg a překročila Labe u Wittenberge, 3. armáda obsadila Jenu.

13.4.1945 V Budapešti se ustavila nová maďarská vláda.


13.4.1945 Čínská vojska zahájila útok v provincii Chu-nan a Chu-pej.

13.4.1945 V Japonsku zřízeny národně dobrovolnické oddíly.


13.4.1945 Americký nálet na Tokio, při kterém byla zničena laboratoř a materiály na možnou výrobu atomové bomby profesora Nišity, který se podílel na pokusu vyrobit japonskou atomovou bombu. Nálet podniklo 327 bombardérov B-29, které zvrhli spolu 2 139 ton zápalných pum.




13.4.1945 Na Moravě byla Rudou armádou osvobozena obec Hrušky.




14.4.1945 Zemřel generál dělostřelectva Friedrich von Rabenau (veliteľ 73. pešej divízie)


14.4.1945 Zemřel kapitánporučík Friedrich Huisgen (velitel U-235 a U-749
1. strážní důstojník U-1162 (Erich Krempl)
)

14.4.1945 Ponorka I-373 uvedena do služby


14.4.1945 Ponorka U-1223 (U-1223) vyřazena ze služby


14.4.1945 V Moskvě podepsána čs.-sovětská dohoda o poskytnutí výzbroje a vojenského materiálu ČSR.


14.4.1945 3. běloruský front obsadil NeuKuhren, Sassau, Alknieken, Rantau (Samlandský poloostrov.).





14.4.1945 Americká 9. armáda (generál Simpson) a 1. armáda (generál Hodges) rozčlenily tzv. rúrský kotel, v němž uvázlo 325 000 německých vojáků 5. tankové armády generála Harpeho a 15. armády generála Zangena (obě armády tvořily Skupinu armád B v čele s maršálem Modelem) na dvě izolované části. Do zajetí padli mj. 3 němečtí generálové a nacistický politik a diplomat von Papen. Americká 3. armáda obsadila Halle, Altenburg, Rohlitz. Generál Eisenhower vydal spojeneckým vojskům rozkaz, aby zastavila svůj postup na řece Labe. Francouzská vojska zahájila všeobecný útok v departementu Gironde (Bordeaux). Boje trvaly do 20.4. Akci předcházely 3 útoky americké 8. letecké armády (6803 t pum).


Britská 8. armáda obsadila Bastiu a Imolu (It.), americká 5. armáda, jež přešla v severní Itálii rovněž do útoku, obsadila město Vergato.


Jugoslávská 1. armáda zahájila útok ve Slavonii.


14.4.1945 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR zahájila bojovou činnost.


14.4.1945 Japonská ofenzíva na Okinawě byla zastavena.

14.4.1945 NŽS vydal rozkaz, že se vládní vojáci nesmějí dotýkat nevybuchlých pum.


15.4.1945 Zemřel admirál Paul Fanger


15.4.1945 Zemřel kapitánporučík Konrad Bornhaupt (ponorkový velitel (U-285))


15.4.1945 Zemřel plukovník Karl Ens (velitel: Pluk tankových granátníků 104)

15.4.1945 Zemřel generál stavební rada Günther Burstyn

15.4.1945 Zemřel major Bernard W. Green (velitel: 2. nájezdnický prapor námořní pěchoty)


15.4.1945 Zemřel plukovník Erich Totzeck (velitel Kampfgruppe Totzeck)


15.4.1945 Zemřel kapitánporučík Franz Barsch (ponorkový velitel)

15.4.1945 Zemřel podporučík in memoriam Šóiči Sugita (velitel roje v 343. Kokutai)


15.4.1945 Zemřel generálmajor Carl Arnold

15.4.1945 Ponorka Ha-112 spuštěna na vodu





15.4.1945 Vojska 4. ukrajinského frontu (generál Jeremenko) útočila ve směru na Moravskou Ostravu. 1. čs. samostatná tanková brigáda v SSSR vstoupila na čs. území v prostoru Velkých Petrovic. 3. ukrajinský front v součinnosti s 2. ukrajinským frontem zakončil vídeňskou operaci. 9. gardová armáda (generál Glagolev) obsadila Sankt Pölten. 3. ukrajinský front zastavil další postup na západ.

15.4.1945 Hitler vydal rozkaz, který upravoval velení německým vojskům pro případ, že bude přerušeno spojení mezi severním a jižním Německem. Zřízeno velitelství Severozápad (maršál Busch), jemuž měla podléhat vojska mezi řekami Ems a Labe.





15.4.1945 Americká 1. armáda obsadila města Leuna a Kothen, 3. armáda Bayreuth, Zeitz, Eisenberg, kanadská 1. armáda pronikla v severním Holandsku k Severnímu moři, francouzská 1. armáda obsadila Kehl. Francouzská 10. divize a americká 66. divize zahájily útok na německé postavení v ústí Gironde. Nově zformovaná německá 12. armáda (generál Wenck) likvidovala předmostí na pravém břehu Labe jižně od Magdeburgu, kterého se zmocnila americká 9. armáda.

15.4.1945 V Košicích se konalo první zasedání Sboru pověřenců.


15.4.1945 Britská vojska obsadila Arnhem.


15.4.1945 Spojenci osvobodili koncentrační tábor Bergen-Belsen. Zde našli spálené ubikace, 10 000 nepohřbených mrtvol a 56 000 ještě žijících vězňů. Čtvrtina z nich ale nepřežila následující 2 dny.


15.4.1945 Na Okinawě provedli Japonci 3. ofenzívu Kamikaze.



15.4.1945 Velké Bílovice : Útok 125.a 333. střeleckého pluku podpořil čelním postupem 84. střelecký pluk. Dělostřeleckou podporu zajišťovaly jednotky 131. dělostřelecko - minometného pluku. Německá posádka ustoupila za tuhých bojů k Velkým Pavlovicím. V obci padlo 34 sovětských vojáků. Večer je 127.a 132. střeleckým plukem 42. střelecké divize, po osovbození Ladné (8 padl.), Podivína (74 p.) a Rakvic (15 p.) vyrovnána hranice postavení se sousední 6. střeleckou divizí. Nově přisunuté čtyři brigády 7. mechanizovaného sboru jsou po přechodu řeky Moravy soustředěny v obsazených obcích.



15.4.1945 V Hruškách je soustředěna celá 41. gardová tanková brigáda 7. mechanizovaného sboru s tanky T-34/85 a IS 2. Na zahájce se nachází těžké IS 2 ze 78. gardového pluku těžkých tanků a přečerpávají pohoné hmoty z nově vybudovaného palivového skladu.



15.4.1945 V Týnci se nachází 614. minometný pluk a 40. gardový raketometný oddíl 63. mechanizované brigády 7. mechanizovaného sboru



15.4.1945 V Kosticích jsou k osmé hodině ranní soustředěny samohybky SU 76 zřejmě z 1289. pluku samohybných děl 16.mechanizované brigády 7.M.S.



15.4.1945 V Moravské Nové Vsi je soustředěn se svými stroji SU 100 i 1440. pluk samohybných děl 64. mechanizované brigády. Mimo výše jmenované jednotky se v obcích samozřejmě nacházely i ostatní podpůrné jednotky, jako protiletadlové a protitankové pluky, motocyklové prapory atd. Rozkazem velitele frontu nastupují po desáté hodině do bojů jako prvosledové jednotky, na čáře Poddvorov-Velké Bílovice.



15.4.1945 Moravský Žižkov je opět ostřelován a bombardován německýni letadly. Bomby zasáhly čp.247, kde se tou dobou nacházela část sovětské zásobovací kolony 6. střelecké divize a zabily 9 sovětských vojáků a 16 koní. Jedna z bomb dopadla na školu a jedna do těsné blízkosti. Po náletu je ve škole zřízena polní nemocniční ambulance. Podobná ambulance byla zřízena i v čp. 5. Po odchodu zdravotního personálu (19.04.) a přeložení nemocnice blíže frontové linie jsou ve škole až do 03.05.1945 umístěny sovětské krejčovské a obuvnické vojenské dílny. Ve sklepě školy se nachází vojenská kuchyň. Němečtí dělostřelci zaměřili tento den palbu i na Hrušky a na obec dopadly dva dělostřelecké granáty. První z nich zasáhl betonovou silážní jámu na dvorku čp. 272. Exploze zlikvidovala dvorek, stáje vedle stojícího čp. 202 a stodolu patřící k čp. 119. U několika domků kolem výbuch vytloukl okenní tabulky a způsobil popraskání stropů a zdiva. Druhý z granátů dopadl asi po dvou minutách u železnice na Zahájce. Střepiny utrhly obě nohy a poranily plíce jednoho civilisty, který zraněním podlehl.



15.4.1945 V boji o Ostravu byl nasazen také 1. čs. stíhací a 3. čs. bitevní letecký pluk.



15.4.1945 První sovětský útok na Brno.


16.4.1945 Zemřel major Johannes Grimminger (veliteľ II. práporu, 192. pluku pancierových granátnikov)


16.4.1945 Zemřel generálporučík Georg Haus (velitel: 17. pěší divize)


16.4.1945 Zemřel generálmajor Joachim-Friedrich Lang (velitel: 95. pěší divize)


16.4.1945 Zemřel podplukovník Hans-Dieter von Basse (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


16.4.1945 Zemřel plukovník Wolf-Dietrich Goder (velitel Pluku tankových granátníků Müncheberg 1)


16.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Hans-Hermann Fitting (ponorkový velitel)

16.4.1945 Zemřel kapitán Richard Edgar Peter Brooker (velitel 1., 232. a 242. perutě RAF)

16.4.1945 Zemřel generálporučík Stěpan Ivanovič Ľubarskij (náčelník štábu 2. bieloruského frontu)





16.4.1945 Začala berlínská strategická útočná operace 1. a 2. běloruského a 1. ukrajinského frontu. Jejím cílem bylo dovršit porážku německé armády, dobýt Berlín a postoupit k Labi. 1. běloruský front vedl úder z kostřínského předmostí na Berlín. 1. ukrajinský front útočil z prostoru Triebel směrem na Spremberg a Belzig s cílem rozdrtit nepřítele v prostoru Chotěbuze a jižně od Berlína. 2. běloruský front vedl hlavní úder v prostoru severně od Schwedtu na Neustrelitz s cílem překročit Odru, rozvinout útok na západ a severozápad a zabezpečit odtud postup 1. běloruského frontu. 2. ukrajinský front (6. gardová tanková armáda generála Kravčenka a 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina generála Plijeva) osvobodil Břeclav.


Útok na Berlín provedli vojáci pod velením generálů Žukova a Koněva. Němci nasadili do boje 3. tankovou armádu a 9. armádu generála Heinriciho. Sovětské velení nasadilo do boje 500 000 vojáků, zatím co němci pouze 45 000 vojáků, 40 000 starců a 3 000 dětí.




16.4.1945 Kanadská 1. armáda obsadila Groningen a Haarlingen (Hol.). Německá vojska obklíčená v severní části rúrského kotle se vzdala. Americká 7. armáda pronikla k Norimberku.

16.4.1945 Britské letectvo potopilo ve Swinemunde německý těžký křižník Lützow.



16.4.1945 Britská 14. armáda obsadila Taungup (Barma).

16.4.1945 Americká vojska se vylodila na ostrově nedaleko Okinawy.


16.4.1945 Ruská ponorka L3 pod velením kapitána Konovalova torpédovala okolo půlnoci asi 85Km severozápadně od poloostrova Hel německou loď Goya kde bylo na palubě něco kolem 7 000 lidí - většinou uprchlíci a přeživší vojáci Tankového pluku 35 - udává se, že přežilo buď 183 nebo 334 lidí. Jisté je, že té noci zahynulo okolo 6 500 lidí, čím se řadí mezi největší námořní tragedie


16.4.1945 Kvůli tlaku americké armády, zahájil generál Mandžome na Cebu ústup do hor na severu ostrova.



16.4.1945 Hrušky : V obci probíhájí úklidové práce. Několik skupin civilistů pochovává mrtvé Němce a zastřelené koně. Němci jsou pohřbeni na hřbitově, několik přímo v zákopech kde zůstali padlí. Několik zohavených těl německých vojáků je nalezeno ve sklepě jednoho rodinného domu. Ustupující raněné vojáky tam pustil jeho majitel. Jak sklep objevili Sověti ubili Němce nalezenými rýči. Padlí z prostoru Písků jsou pochováni spolu se zabitými koňmi v lese na Zahájce. Ve stodole u železničního náspu je shromažďována ukořistěná německá výzbroj. Desítky pušek, kulomety, granáty, náboje ...


Také ve Tvrdonicích je národním výborem nařízeno občanům pochovat padlé vojáky a mrtvé koně.



16.4.1945 Nad Hodonínem je sveden jeden z posledních soubojů stíhaček v okolí. Messerschmitty I./JG 53 napadly stíhací Jaky 9. Jeden z nich nárokuje opět Hptm. Helmut Lipfert. Jednalo se o jeho poslední, 203. sestřel, který dosáhl v 11.20 při svém 687 bojovém letu. Ve dnech 8.4.- 16.4. dosáhl tento pilot v akcích v prostoru Jihovýchodní Moravy a Rakouska čtyř sestřelů (200-203v.)


17.4.1945 Zemřel generálmajor Ullrich Diesing (Zomrel pri tragickej nehode.)


17.4.1945 Zemřel nadporučík August Lambert (bitevní pilot (Schlachtgeschwader 77))


17.4.1945 Zemřel poručík Gerhard Bauer (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


17.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Wilhelm Cranz (ponorkový velitel (U-398))


17.4.1945 Zemřel plukovník Reinhold Stammerjohann (velitel: Pluk tankových granátníků 76)


17.4.1945 Zemřel poručík Gerhard Hoffmann (velitel 11. letky III./JG 52)


17.4.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Hans Dorr (veliteľ 1. pluku pancierových granátnikov SS "Germania")


17.4.1945 Zemřel kapitán Karl Küspert (velitel 1./Tankový pluk 35)

17.4.1945 Zemřel major Semjon Vasiljevič Chochrjakov (velitel 2. tankového praporu, 54. gardové tankové brigády)


17.4.1945 Zemřel generálmajor Alfred Erhard

17.4.1945 Zemřel plukovník in memoriam Elwyn Guido Righetti (velitel 55. stíhací skupiny)

17.4.1945 Založen kýl ponorky Ha-205




17.4.1945 Představitelé vlád SSSR, USA, Velkou Británie a Kanady podepsali tzv. čtvrtý protokol, obsahující dohody o dodávkách válečného materiálu do SSSR.



17.4.1945 1. běloruský front zdolal Seelowské výšiny, tvořící vážnou překážku v postupu na Berlín.
1. ukrajinský front postoupil od řeky Nisy k řece Sprévě.
2. ukrajinský front obsadil Zistersdorf (Rak.).


17.4.1945 Německá vojska, obklíčená v jižní části norského kotle, kapitulovala. Američané vzali do zajeti 325 000 německých vojáků. Velitel německé Skupiny armád B maršál Model spáchal 21.4. sebevraždu. Hitlerovci zaplavili rozsáhlé oblasti holandské nížiny (Zuiderské moíe).


17.4.1945 Britská 8. armáda obsadila město Argenta (It.).



17.4.1945 Na jihozápadním pobřeží ostrova Mindanao v prostoru Malabang a Parang se vylodily další americké jednotky. Američané se zde vylodili zcela bez odporu. Tomu předcházelo 2 hodinové, zbytečné předinvazní ostřelování. Operace VICTOR V.
Vojáci začali ihned postupovat do nitra ostrova. Zde však na ně čekalo 53 000 Japonců pod velením generála Morozumi. Ti byli odhodláni bránit ostrov do posledního muže, ale měli nedostatek munice.
(Američané se již dříve na ostrově vylodili, v jižní části na poloostrově Zamboanga. Ten byl ale oddělen nepřístupnými horami a tak bylo rozhodnuto o další operaci).


17.4.1945 XXI. veliteľstvo bombardovacieho letectva začali vysielať bombardéry B-29 na základne lietadiel Kamikaze, ktoré štartovali z letísk na Kjúšú a Šikoku aby zastavili ich činnosť pri operácii pri Okinawe.


17.4.1945 Do 11. mája podnikly B-29 2 104 vzletov a stratili 24 bombardérov a 233 poškodili.




17.4.1945 Vojsky 64. mechanizované brigády 7. mechanizovaného sboru spolu s 30. a 9. jezdeckou divizí 4. gardového jezdeckého sboru jsou po urputných bojích osvobozeny mj. Klobouky. V této obci našlo svůj hrob celkem 117 vojáků rudé armády. Právě v této obci pořídili fotografové poměrně rozsáhlou kolekci fotografií příchozích jednotek RA. Negativy jsou dodnes uloženy v Okresním archivu v Mikulově.




17.4.1945 Velitelský štáb 18. gardového střeleckého sboru se přemisťuje do Hrušek.




17.4.1945 Některé jednotky 109. střelecké divize 18. gardového střeleckého sboru jsou soustředěny v Týnci.




17.4.1945 V Moravském Žižkově se nachází 52. střelecká divize 18. gardového střeleckého sboru. Na jejich uskupení provedli německé bitevní letadla nálet.


18.4.1945 Zemřel generálporučík Hans Källner (veliteľ 19. tankovej divízie)


18.4.1945 Zemřel rotný Max Chmel (Držiteľ Rytierskeho kríža.)



18.4.1945 Zemřel - František Klement (dlouholetý velitel hasičů v Blovicích a starosta plzeňské župy hasičské)


18.4.1945 Zemřel generál pěchoty Kurt Wilhelm Gustav Erdmann von der Chevallerie (veliteľ LIX. armádneho zboru)


18.4.1945 Zemřel plukovník Otto Menton (velitel: Pluk tankových granátníků Afrika)

18.4.1945 Zemřel major Anatolij Antonovič Železnikov (velitel perutě 274. stíhacího leteckého pluku)


18.4.1945 SSSR navázal diplomatické styky s Bolívií.


18.4.1945 1. ukrajinský front překročil řeku Sprévu na široké frontě. 4. ukrajinský front útočil v prostoru západně od Ratiboře.




18.4.1945 Americká 3. armáda pod velením gen. G. Pattona vstoupila na území ČSR.


18.4.1945 Americká 1. armáda (generálporučík Hodges) obsadila zničený Dusseldorf.



18.4.1945 Německý odpor v Porúří ustal. 370 000 německých vojáků bylo zajato Spojenci.

19.4.1945 Zemřel desátník Ján Bilka (střelec bitevníku Il-2)

19.4.1945 Zemřel generál (in memoriam) Sósaku Suzuki (velitel 35. armády)


19.4.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer Fritz Wächtler (Gaulajter župy Bayeruth)

19.4.1945 Zemřel generálporučík Einosuke Ikeda (velitel: 3. obojživelná brigáda)


19.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Joachim Sauerbier (velitel U-56, U-120 a U-591)


19.4.1945 Zemřel podplukovník Rudolf Hallensleben (velitel: Bombardovací eskadra 2)


19.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Erich Krempl (velitel U-28, U-71, U-548 a U-1162)


19.4.1945 Zemřel kapitán Kurt Goldbruch (velitel 8./ SG 1)

19.4.1945 Zemřel generálmajor Michail Kuzmič Nozdrunov (náčelník štábu 5. mechanizovaného zboru)


19.4.1945 Zemřel generálmajor Karl von Dewitz-Krebs (velitel: 137. pěší divize)


19.4.1945 Zemřel obergefreiter Rudolf Albust (střelec útočného děla)


19.4.1945 SSSR navázal diplomatické styky s Guatemalou.


19.4.1945 2. běloruský front překročil Odru, upoutal německou 3. tankovou armádu a nedovolil, aby se přesunula na pomoc ohrožené německé 9. armádě v prostoru Berlína. 1. ukrajinský front na drážďanském směru překročil řeku Nisu. Polská 2. armáda (1. ukrajinský front) dobyla Rothenburg. V prostoru Gorlitz (Zhořelec) odrážela vojska frontu nepřátelské protiútoky.



19.4.1945 Britská 2. armáda (generál Dempsey) pronikla k Labi v prostoru Lauenburgu. Americká 1. armáda obsadila Lipsko, 3. armáda Neumarkt.




19.4.1945 Spojenecká vojska v severní Itálii prolomila německou obranu a postupovala k Bologni.



19.4.1945 Americký X. sbor se vylodil v Cotabato (jižní Mindanao).


19.4.1945 Američané po přísunu posil obnovili postup na Okinawě.



19.4.1945 Na Luzonu přesunuli Američané z Manily 37. divizi na sever, proti hlavním japonským silám v Cagayanském údolí. Ta prolomila japonskou obrannou linii u města Baguin. Generál Jamašita se i se svým štábem a 10 000 vojáky stáhl do města Bambang.


20.4.1945 Zemřel generál pěchoty Joachim Otto August Achatius von Kortzfleisch (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


20.4.1945 Zemřel generál pěchoty Hermann Reinicke


20.4.1945 Zemřel major in memoriam Michal Minka (šturman, 1. československý stíhací letecký pluk)


20.4.1945 Zemřel námořní kapitán Hermann Jordan (velitel: Granátnický pluk námořnictva 5)


20.4.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Rudolf Klotz (velitel: Pluk tankových granátníků SS 24 Danmark)



20.4.1945 Zemřel - Paul Thümmel (agent Abwehru)


20.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Leopold Koch (ponorkový velitel (U-382))

20.4.1945 Zemřel plukovník Alexej Stěpanovič Jegorov (veliteľ 129. stíhacej leteckej divízie)

20.4.1945 Zemřel kapitán Nikolaj Illarionovič Semejko (zástupce velitele letecké eskadry, 75. gardový bitevní letecký pluk, 1. gardová bitevní letecká divize, 1. letecká armáda, 3. Běloruský front)

20.4.1945 Zemřel korvetní kapitán Jošišige Hajaši (velitel: 407. letka)


20.4.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Vinzenz Kaiser (velitel: 38. SS pluk tankových granátníků)
20.4.1945 Zemřel plukovník Vasilij Stěpanovič Makarov (velitel 219. tankové brigády)


20.4.1945 Do berlínské operace vstoupil 2. běloruský front (maršál Rokossovskij). Začal překračovat Odru. 1. běloruský front obsadil Wriezen, Seelow, Lebus, Furstenwalde. Na Berlín dopadly první dělostřelecké granáty. 1. ukrajinský front (3. a 4. gardová tanková armáda) pronikl z jihu a jihozápadu k vnějšímu obrannému obvodu Berlína. Druhá část frontu obešla Cottbus a ovládla Spremberg, Hoyerswerdu a postoupila k městu Kamenz a Bautzen (Budyšín).



20.4.1945 Americký XV. sbor generála Haislipa (7. armáda) obsadil po čtyřdenních bojích Norimberk.


Německá vojska v ústí řeky Gironde kapitulovala (8400 vojáků zajato).

20.4.1945 Hitler pověřil vrchním velením v dosud neokupované části severního Německa velkoadmirála Dönitze a v již. části Německa maršála Kesselringa.

20.4.1945 Jugoslávská 4. armáda pronikla do Rijeky a Bákaní.


20.4.1945 Němci evakuovali před ruským postupem koncentrační tábor Sachsenhausen, ležící 30km severně od Berlína. V táboře se prováděli také "vědecké" pokusy na lidech a vyráběly falešné peníze Spojenců. Na pochod smrti, k Baltu (kde měli být vězni utopeni), se vydalo 60 000 vězňů. Ti co přežili byli při pochodu 5.5. osvobozeni ruskými vojáky.


20.4.1945 Anglické loďstvo u Okinawy ukončilo spolupráci s Američany a odplulo k odpočinku.



20.4.1945 V pozdních odpoledních hodinách provedl německý dvoumotorový bombardér nálet na Hrušky. Cílem byl velký ruský palivový sklad vybudovaný na Zahájce. Bombometčík se však minul a poslední z pěti 250 kg bomb dopadla asi 50 metrů od skladu. Nálet nezpůsobil žádné škody




20.4.1945 Sovětský útok na Brno zastaven u Ořechova.



20.4.1945 Američany osvobozena Aš.


21.4.1945 Zemřel generálporučík Gustav Hundt (velitel: 304. pěší divize)


21.4.1945 Zemřel generál jezdectva Georg Brandt (velitel: Vyšší velitelství ke zvláštnímu použití XXXIII)


21.4.1945 Zemřel generál tankových jednotek Karl Decker (veliteľ 5. tankovej divízie)


21.4.1945 Zemřel generál polní maršál Walter Model (veliteľ Skupiny armád Severná Ukrajina)


21.4.1945 Zemřel plukovník Leon von Ondarza (velitel: Tankový dělostřelecký pluk 2)

21.4.1945 Zemřel generálmajor Nicho Georgiev Georgiev (velitel 10. bělomořské pěší divize)


21.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Erich Jewinski (velitel U-46, U-747, U-1192 a U-2539
1. strážní důstojník U-594 (Dietrich Hoffmann, Friedrich Mumm)
)


21.4.1945 Stalin a Osóbka-Morawski podepsali v Moskvě sov. polskou smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.


21.4.1945 1. běloruský front zahájil boje v severních a severovýchodních předměstí Berlína. Část sil (8. gardová a 1. gardová tanková armáda) postoupila k městu z jihovýchodu. 1. ukrajinský front na drážďanském směru obsadil Bautzen (Budyšín), Kamenz, Lamu, Senftenberg, Luckau, Calau a pronikl ke Konigsbrücku.





21.4.1945 Britská 2. armáda obsadila Buxtehude, americká 9. armáda Blankenburg, 1. armáda Dessau, 3. armáda Aš a francouzská 1. armáda Stuttgart.


Německá obrana v severní Itálii se zhroutila. Spojenecká vojska pronikla k Alpám. Polský II. sbor (britská 8. armáda) obsadil Bolognu.


Australská vojska obsadila Karaw (N. Guinea).


21.4.1945 Američané dobyli u Okinawy ostrov Ie Šima. Padlo 4 706 Japonců a 1 120 Američanů.


22.4.1945 Zemřel generálporučík Hellmuth Pfeifer (veliteľ 65. pešej divízie)


22.4.1945 Zemřel generálmajor Reinhold Gothsche (velitel: Polní velitelství 520, Antverpy)


22.4.1945 Zemřel generálmajor Alfred Heisig (velitel: 247. pěší pluk)


22.4.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Fritz Preißler (velitel: Oddíl útočných děl SS 4)


22.4.1945 Zemřel plukovník Heinz Sackersdorff (velitel Dělostřeleckého pluku 165)


22.4.1945 Zemřel major Oskar Otolski (velitel: II. skupina Doplňovací průzkumné eskadry 1)

22.4.1945 Zemřel kapitán Harry Alfred Parker (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. se 13 potvrzenými sestřely a 7 poškozenými)


22.4.1945 Zemřel podplukovník Bernhard Hamester (velitel: Bitevní eskadra 3)

22.4.1945 Zemřel štábní seržant Joe J. Hayashi (nositel Medaile cti in memoriam)


22.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Hans-Werner Offermann (velitel U-518)

22.4.1945 Zemřel generálmajor Jevgenij Stěpanovič Aľochin (veliteľ 27. gardového streleckého zboru)
22.4.1945 Zemřel plukovník Sergej Anisimovič Ševčuk (náčelník štábu 4. jazdeckého zboru)
22.4.1945 Zemřel generálmajor Stěpan Saveljevič Gurjev (velitel 5. výsadkového, 16. gardového střeleckého a 28. gardového střeleckého sboru)

22.4.1945 Loď USS Galveston (CL-93od (from) 04.02.1956CLG-93od (from) 23.05.1957CLG-3) spuštěna na vodu


22.4.1945 Boli dobyté nemecké pozície na hore Polom pri Žiline.


22.4.1945 1. francouzká armáda (generál de Lattre de Tassigny) obsadila Stuttgart.


22.4.1945 Osvobozena Opava.







22.4.1945 Vojska 1. běloruského a 1. ukrajinského frontu pokračovala v bojích o Berlín, obsadila Biesenthal, Kl. Schönebeck, Fürstenwalde, Blankenfelde, Buch-holz, Malchnow, Schoneiche. 4. ukrajinský front (60. armáda generála Kuročkina) osvobodil Opavu. 2. ukrajinský front (7. gardová armáda generála Šumilova) osvobodil Mikulov.


Britská 2. armáda postoupila k Brémám. Americká 9. armáda a 1. armáda obsadily celou oblast Harzu (1. armáda obsadila Bittersfeld). Americká 3. armáda pronikla do údolí Dunaje. Francouzská 1. armáda postoupila k Bodamskému jezeru

22.4.1945 Jugoslávská 1. armáda prolomila německou obranu na řece Ilova a útočila na Záhřeb. Vojska německé Skupiny armád E vyklidila město Banja Luka.




22.4.1945 Americká vojska obsadila ostrov Cebu (skončily boje o Filipíny).


Americké a britské loďstvo útočilo na ostr. Rjúkjú. Akce trvala do 30.4.


22.4.1945 K. H. Frank vyslal delegaci protektorátní vlády Čech a Moravy a čs. velkoprůmyslu (Bienert, Hrubý, Vamberský, Klecanda), k níž se připojili dva Němci (Adolf, Raschhofer) do Kesselringova štábu, aby se spojila s americkým velením (delegace se dostala jen do Mnichova).



22.4.1945 Američané a filipínští partyzáni zlikvidovali jedno ze 2 japonských obranných uskupení na ostrově Jola.



22.4.1945 Sovětská letadla bombardovala město Blansko, severně od Brna. Při tom zemřelo 22 lidí.


23.4.1945 Zemřel generálmajor Georg Scholze (velitel: 20.divize tankových granátníků)


23.4.1945 Zemřel generálporučík Ralf Sodan (velitel: 270. pěší divize)



23.4.1945 Zemřel viceadmirál Heinrich Hanke (padl v boji jako dobrovolník Volkssaturmu)

23.4.1945 Zemřel plukovník Howard Rand Perry (náčelník štábu: 86. divize)

23.4.1945 Zemřel major Nikolaj Afanasjevič Seregin (veliteľ 51. samostatnej pozorovacej letky)

23.4.1945 Zemřel major Vladimir Ivanovič Zinov (zástupca veliteľa 1. gardového stíhacieho leteckého pluku)


23.4.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Karl Kloskowski (veliteľ bojovej skupiny v 2. tankovej divízii SS "Das Reich")

23.4.1945 Zemřel generálmajor Maxim Jevsejevič Kozyr (velitel 232. střelecké, 391. střelecké a 7. gardové střelecké divize)


23.4.1945 Zemřel kapitánporučík Fritz Schneewind (velitel U-183 a U-511)

23.4.1945 Zemřel generálmajor Ivan Ivanovič Blaževič (veliteľ 99. gardovej streleckej divízie)

23.4.1945 Ponorka Ha-202 spuštěna na vodu

23.4.1945 Ponorka Ha-201 spuštěna na vodu

23.4.1945 Založen kýl ponorky Ha-207
23.4.1945 Ponorka USS Narwhal (SS-167) vyřazena ze služby


23.4.1945 Čs. partyzáni z 1. čs. brigády Jana Žižky byli zařazeni do 4. brigády Národně osvobozenecké armády Jugoslávie.


23.4.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu ovládla Cottbus, Lúben, Beelitz, Luckenwalde, Treuenbrietzen, Zahna, Trebbin, Rangsdorf, Teltow a pronikla do Berlína z jihu. Na drážďanském směru obsadila Múhlberg, Pulsnitz a pronikla k Labi v prostoru západně od Drážďan.


23.4.1945 2. britská armáda obsadila Hamburk-Harburg.




23.4.1945 Spojenecká vojska pronikla k řece Pád (It.).

23.4.1945 Hitler zbavil říšského maršála Göringa všech úřadů a funkcí. Novým velitelem Luftwaffe jmenoval maršála Greima.


23.4.1945 Žukovova a Koněvova vojska dále svírají kruh kolem Berlína a jejich zadní voje obsazují Frankfurt na Odře a Cottbus.




23.4.1945 Itálie: Předsunuté jednotky 5. a 9. armády došly k Pádu. Jednotkám 5. armády se podařilo překročit řeku jižně od Mantovy


23.4.1945 Okinawa: Po četných útocíc začíná konečně XXIV. sbor pomalu ustupovat.



23.4.1945 Filipíny: Jednotka 37. divize vstupují na předměstí Baguia


23.4.1945 Američané osvobodili koncentrační tábor Flossenburg. Před příchodem Američanů odeslali dozorci pochodem smrti“ 30 000 vězňů do 200km vzdáleného Dachau. I přes to našli Američané na jednotlivých ubikacích pro 60 lidí, 600 ubytovaných.


23.4.1945 Američané opustili ostrov Bohol. Zde zanechali jen 50 mužů, aby pomohli partyzánům s likvidací japonské posádky ukryté v horách.



23.4.1945 2. ukrajinský front zahájil útok na Brno.


23.4.1945 Francouzská 1. armáda obsadila Müllheim.

24.4.1945 Zemřel kapitán in memoriam Oskar Beneš




24.4.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Ernst-Robert Grawitz (ríšsky lekár SS a polície)




24.4.1945 Zemřel generálporučík Walter Jost (velitel: 42. myslivecká divize)


24.4.1945 Zemřel plukovník Günther Lützow (veliteľ JG 3)


24.4.1945 Zemřel nadporučík Helmuth Ott (velitel 3. roty, 97. granátnický pluk)




24.4.1945 Zemřel generál admirál Rolf Hans Wilhelm Karl Carls (veliteľ lode SMS Hessen)




24.4.1945 Zemřel generálmajor Wolfgang Rüter

24.4.1945 Loď USS Frederick C. Davis (DE-136) vyřazena ze služby (potopena / sunk by U-546)

24.4.1945 Ponorka U-2551 (U-2551) uvedena do služby


24.4.1945 Vojska 1. běloruského frontu obsadila Kremmen, Welten, Nauen, jihovýchodně od Berlína překročila řeku Dahme, pronikla do dalších berlínských předměstí a spojila se s l. ukrajinským frontem. Jižně od Frankfurtu n. O. ovládla Fürstenberg a Guben. 1. ukrajinský front bojoval v jižní části Berlína, na drážďanském směru se zmocnil Grossenheimu. Spojením s 1. běloruským frontem německá vojska bránící se před Berlínem rozdělena na dvě části. Hlavní síly německé 9. armády (generál Busse) a část sil 4. tankové armády obklíčeny v lesích jihovýchodně od Berlína. V prostoru Treuenbritzen odrážel 1. ukrajinský front protiútoky německé 12. armády.






24.4.1945 Kanadská 1. armáda a britská 2. armáda vstoupily do Brém. Americká 7. armáda (generál Patch) v součinnosti s francouzskou 1. armádou obsadila Ulm. Francouzské jednotky pronikly k švýcarským hranicím v prostoru Lórrach.


Britská 8. armáda obsadila Ferraru, americká 5. armáda přístavní město La Spezia a Modenu. Řeka Pád překročena na několika místech.

24.4.1945 Vrchní velitelství německé branné moci (maršál Keitel a generál Jodl) přesídlilo z Berlína do Rheinsbergu, kde se ujalo řízení akcí na pomoc hlavnímu městu.


Tajná jednání mezi Himmlerem a švédským diplomatem Bernadottem o separátním míru se západními mocnostmi.


24.4.1945 Britská 14. armáda obsadila Pyinmana (Barma).


25.4.1945 Zemřel generálmajor Maximilian Wengler (veliteľ 227. pešej divízie)



25.4.1945 Zemřel generálmajor Marian von Wessely (padl v boji)


25.4.1945 Zemřel kapitán v záloze Karl-Wilhelm Knauth (velitel: 3. rota Těžkého tankového oddílu 505)


25.4.1945 Zemřel SS-Standartenführer Rüdiger Pipkorn (velitel: 35. granátnická divize SS a policie)

25.4.1945 Zemřel nadporučík Raymond Larry Knight (nositel Medaile cti in memoriam)


25.4.1945 Poslední německé jednotky opustily Finsko.



25.4.1945 RAF vyslala 107 bombardérov Lancaster a 12 Mosquito bombardovať rafinérie v Tonsbergu v Nórsku. Jeden Lancaster musle núdzovo pristáť vo Švédsku. Bol to posledný bomabdrér tohto typu stratený vo WWII. Posádka prežila. 5. skupina zamínovala 14 Lancastermy fjord pri Osle.

25.4.1945 V San Francisku začala za účasti 51 států konference, na jejímž programu bylo založení Organizace spojených národů a přijetí Charty Spojených národů (základem dokumenty z konference v Dumbarton Oaks a v Jaltě). Konference skončila 26.06. Charta vstoupila v platnost 24.10.1945. 10.01.1946 se v Londýně poprvé sešlo Valné shromáždění OSN.


25.4.1945 3. běloruský front rozdrtil nepřátelské uskupení na Samlanském poloostrově a zakončil východopruskou operaci. 39. armáda (generál Ljudnikov) obsadila Pillau (Baltijsk). Zničena německá 3. tanková armáda, 4. armáda a 2. armáda. 1. běloruský front přeťal všechny komunikace spojující Berlín se západními částmi země. V prostoru Ketzinu navázal dotyk s 1. ukrajinským frontem (47. armáda generála Perchoroviče, 2. gardová tanková armáda generála Bogdanova, resp. 4. gardová tanková armáda generála Leljušenka)



25.4.1945 Obsazeno město Müllrose. 1. ukrajinský front ovládl Ketzin a v jihozáp. části Berlína dobyl Zehlendorf a Lichterfelde. V prostoru Cottbus se zmocnil města Peitz. Severozápadně od Drážďan překročil Labe a na jeho levém břehu obsadil město Riesa. V prostoru Bautzen odrážel nepřátelské protiútoky. Svazky 5. gardové armády postoupily k Torgau (Torgava) a navázaly dotyk s americkou 1. armádou. Německá vojska bojující v severním Německu odříznuta od vojsk v jižním Německu




25.4.1945 Americká 3. armáda překročila Dunaj západně od Řezna, americká 7. armáda jižně od Norimberku. Francouzská Armádní skupina Alpy překročila fr.-it. hranice a pronikla do týlu německých vojsk v údolí Aosty.



25.4.1945 Americká 8. letecká armáda provedla těžký nálet na Plzeň. Nálet provedly Fortressy B-17 z 384. BG


25.4.1945 Britský nálet na Berchtesgaden a Hitlerův Berghof (318 bomb. letadel, 11811 pum).




25.4.1945 Britská 8. armáda a americká 5. armáda obsadily Mantovu, Reggio, Parmu (It.).

25.4.1945 V severní Itálii vypuklo antifašistické lidové povstání, v jehož průběhu ještě před příchodem spojeneckých vojsk osvobozen mj. Janov, Milán, Turín.

25.4.1945 Velitel 1. čs. smíšené letecké divize přebírá bojový prapor.


25.4.1945 Američané osvobodili koncentrační tábor Dachau. Zde našli odstavený vlak se 40 vagóny přeplněný asi 2 000 mrtvými. Další tisíce mrtvých našli v hromadách před pecemi krematorií. Vojáci rozezleni hrůzami které uviděli postříleli na místě všechny přítomné příslušníky SS. Kvůli šíření epidemie vyhlásili Američané na 6 dní Dachau autonomní republikou a uzavřeli ho. (V poválečných procesech bylo v roce 1947 za zločiny v Dachau, odsouzeno k smrti 22 lidí a 5 dostalo doživotí. Skutečně popraveno bylo ale jen 9 lidí ostatní byli v 50tých letech propuštěni. Jeden člen SS byl také popraven v NDR).


26.4.1945 Zemřel generálmajor Kurt Domansky (velitel: 50. pěší divize)


26.4.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Siegfried Scheibe (velitel: 48. dobrovolnický pluk tankových granátníků SS "General Seyffardt")

26.4.1945 Zemřel kapitánporučík Wolfgang Riekeberg (velitel U-637 a U-1054)




26.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Štětin (2. úderná armáda), Gartz, Schwedt, Penkun.
1. běloruský a 1. ukrajinský front začaly rozdělovat berlínské uskupení nepřítele (asi 200 000 mužů).
1. běloruský front pokračoval v bojích o Berlín. Severovýchodně od města dobyl Finow, Finowfurt a jihozápadně od Frankfurtu n. O. obsadil Konigswusterhausen, Neue Mühle, Beeskow, Lieberose, Storkow.
1. ukrajinský front pokračoval v bojích v jihozápadní části Berlína a obsadil Dahlem. V prostoru Bautzen odrážel nepřátelské protiútoky.
2. ukrajinský front (53. armáda generála Managarova, 6. gardová tanková armáda generála Kravčenka a 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina generála Plijeva) osvobodil Brno.





26.4.1945 Britská 2. armáda obsadila Brémy, americká 3. armáda Řezno a Cheb, francouzská 1. armáda Kostnici.



26.4.1945 Britská 8. armáda obsadila Veronu a překročila Adiži (It.).

26.4.1945 Italští vlastenci ovládli Janov.

26.4.1945 Maršál Pétain zatčen.



26.4.1945 Američané se bez odporu vylodili na ostrově Negros v jižních Filipínách.


27.4.1945 Zemřel generálmajor Carl Henke (velitel: 290. pěší divize)


27.4.1945 Zemřel kapitán Gerhard Koall (velitel IV./JG 54, II./EJG 1 a IV./JG 3)


27.4.1945 Zemřel kapitán Paul-Heinrich Dähne (velitel: II. skupina Stíhací eskadry 1)

27.4.1945 Zemřel kapitán Kirill Ivanovič Kochančik (veliteľ 14. samostatnej spojovacej letky)

27.4.1945 Zemřel poručík Muhammad Atajev (tankový velitel, 87. gardový samostatný těžký tankový pluk, 3. gardová armáda, 1. ukrajinský front)


27.4.1945 Zemřel SS-Standartenführer Günther Anhalt (velitel: 98. policejní pluk SS)

27.4.1945 Byl zajat B. Mussolini.




27.4.1945 Oslobodenie Popovic pred príchodom Červenej armády, oslobodenie vykonali partizánske jednotky a domáci odboj.




27.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Prenzlau, Angermünde, Pölitz. 1. běloruský a 1. ukrajinský front ovládly Postupim a v Berlíně dobyly Steglitz, Neu-kölln, Tempelhof.
1. ukrajinský front dále obsadil Wittenberg a odrážel protiútoky nepřítele obklíčeného v lesích jihovýchodně od Berlína.
2. ukrajinský front osvobodil Uherský Brod a Uherský Ostroh.


27.4.1945 Americká 3. armáda obsadila Ingolstadt.





27.4.1945 Americká 5. armáda obsadila Janov, britská 8. armáda Padovu, francouzská vojska města Ventimiglia a Bordighera (it. riviéra).





27.4.1945 Spojenci vyhlásili nezávislost Rakouska. Ustavila se prozatímní rakouská vláda (v čele se sociálním demokratem Rennerem), do níž vstoupili též komunisté a křesťanští socialisté.


27.4.1945 Japonci provedli 4. ofenzívu Kamikaze u Okinawy.




27.4.1945 Australané a Nizozemci se pod americkým velením vylodili na ostrůvku Tarakan jako přípravu k vylodění na Borneu.



27.4.1945 Po 2 denní dělostřelecké přípravě zahájily 2 americké pluky s podporou 1 000 filipínských partyzánů útok na zbytek japonské posádky v jižní části Luzonu.



27.4.1945 Američané na Mindanau zahájili s mohutnou podporou letectva útok na hlavní japonské obranné pásmo.


28.4.1945 Zemřel generálmajor Rudolf Sieckenius (velitel: 16. tanková divize)


28.4.1945 Zemřel generálmajor Heinrich Domansky (velitel: 50. pěší divize)


28.4.1945 Zemřel SS-Oberführer Julian Scherner (velitel: SS-Totenkopf-Standarte 6)


28.4.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer und Major der Schutzpolizei Paul Landwehr (velitel: 2. prapor 14. policejního pluku SS)


28.4.1945 Zemřel viceadmirál Hans Hubertus von Stosch (velitel: Pobřežní velitelství Německý záliv)


28.4.1945 Zemřel SS-Gruppenführer a generálporučík policie a zbraní SS Heinrich Jürs (velitel: 29. granátnická divize Waffen-SS (ruská č. 1))

28.4.1945 Zemřel generál Morišige Morioka (velitel: Divize císařské gardy)


28.4.1945 Zemřel rotmistr Jarolím Gucman (pilot 3. československého bitevného leteckého pluku)


28.4.1945 Zemřel šikovatel Kurt Hans Knispel (nejúspěšnější tankové eso všech dob se 168 potvrzenými zničených tanky (126 jako střelec, 42 jako velitel tanku) a 27 nepotvrzenými)


28.4.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Otto Prager (velitel: 7. pluk tankových granátníků SS)


28.4.1945 Zemřel generálporučík Gottlob Müller (Padol v boji.)


28.4.1945 Zemřel podplukovník Hermann-Gustav Jochims (velitel: Pluk tankových granátníků 51)


28.4.1945 Zemřel kapitánporučík Hans Bungards (velitel U-1103, U-2513 a U-3012)


28.4.1945 Zemřel První maršál říše Benito Mussolini (hlava vlády a vůdce fašismu)

28.4.1945 Loď Kusunoki uvedena do služby

28.4.1945 Loď USS Helena (CA-74) spuštěna na vodu


28.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Eggesin, Torgelow, Strasburg, Pasewalk, Templin.
1. běloruský front obsadil v Berlíně Charlottenburg, Moabit a Schöneberg. V součinnosti s 1. ukrajinským frontem rozdělil berlínské uskupení na 3 izolované části. Německá 12. armáda (generál Wenck) zaútočila z prostoru Belzig směrem na Ferch. Útok brzy zastaven.

28.4.1945 Po průlomu obrany německé 3. tankové armády (generál Manteuffel) v prostoru Prenzlau generál Heinrici odvolán z funkce velitele Skupiny armád Visla. Na jeho místo určen generál Student.


28.4.1945 Americká 7. armáda obsadila Augsburg a pronikla na rakouské území.



28.4.1945 Americká 5. armáda obsadila Bergamo a Bresciu (It.).




28.4.1945 Osvobozen Vyškov.

28.4.1945 Italští partyzáni popravili Mussoliniho a jeho milenku. Oba byli zastřeleni a pověšeni za nohy v Miláně na náměstí.



28.4.1945 Spojenci v Itálii vstoupili do Benátek.



28.4.1945 Japonci na Negreosu zastavili první americký útok na hlavní obranné pásmo.


28.4.1945 V Terezíně byl popraven bývalý velitel paradesantní skupiny GLUCINIUM V. Lepařík.


29.4.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Hans Georg Otto Hermann Fegelein (veliteľ 8. SS jezdecké divize "Florian Geyer")


29.4.1945 Zemřel vrchný šikovateľ Willi Koch (veliteľ 6. roty, 32. granátnického pluku)


29.4.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Franz Breithaupt


29.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Willi Dietrich (ponorkový velitel)

29.4.1945 Zemřel podporučík Pjotr Michajlovič Kašnikov (ruské tankové eso)


29.4.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor Waffen-SS Martin Konradt (velitel Dělostřeleckého velitelství V. dobrovolnického horského sboru SS)


29.4.1945 Zemřel plukovník Anton Schmid (velitel Kampfgruppe 286.Infanterie-Division)


29.4.1945 Zemřel generálmajor Johannes Hölz (Náčelník štábu 9. armády.)
29.4.1945 Zemřel plukovník Abram Matvejevič Těmnik (velitel 1. gardové tankové a 21. gardové mechanizované brigády)

29.4.1945 Loď USS Franklin D. Roosevelt (CV-42) spuštěna na vodu

29.4.1945 Loď USS Bremerton (CA-130) uvedena do služby



29.4.1945 Britské bombardéry Avro Lancaster a americké Boeing B-17 Flying Fortress vzlietli nad sevrené Holandsko aby tu zhodili hadujúcemu obyvateľstvu potraviny. Operácia niesla názov Manna.


29.4.1945 Lietadlá Hawker Tempest 122. krídla zničili pri podpore prekročenia rieky Labe (akcia Enterprise) 14 nemeckých lietadiel a cez sto vozidiel.


29.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Anklam, Neubrandenburg, Lychen a pronikla do Meklenburska.
1. běloruský front dobyl severně od Berlína Joachimsthal, Gr. Schonebeck, Liebenthal, Liebenwalde.
1. ukrajinský front bojoval v jihozápadní části Berlína.



29.4.1945 Britská 2. armáda překročila Labe u Lauenburgu.
Americká 3. armáda překročila řeku Isar.
Francouzská 1. armáda obsadila Friedrichshafen.



29.4.1945 Generál Vietinghoff, vrchní velitel německých sil v Itálii, podepsal v Casertě (hlavní stan spojeneckých vojsk generála Alexandera) na vlastní odpovědnost kapitulaci. Vešla v platnost 2. 5. od 14,00 hod.



29.4.1945 Britská 8. armáda obsadila Benátky a Mestre.

29.4.1945 Hitler se oženil s Braunovou. Podepsal svou soukromou a politickou závěť, v níž mj. vyloučil Göringa a Himmlera z NSDAP a velkoadmirála Dönitze jmenoval říšským prezidentem.


29.4.1945 Ustavující schůze České národní rady (29.-30. IV.). IV. Ilegální ústřední vedení KSČ projednalo přípravu k ozbrojenému povstání.


30.4.1945 Zemřel nadporučík Rainer Nossek (velitel 3.(Pz)/SG 9)


30.4.1945 Zemřel kapitán Andreas Kuffner (veliteľ I./ SG 9)


30.4.1945 Zemřel poručík Herbert Bareuther (stíhací eso; 56 sestřelů)


30.4.1945 Zemřel kontradmirál Walter Isendahl


30.4.1945 Zemřel námořní nadporučík Erwin Dohrn (ponorkový velitel (U-325))


30.4.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Walter von Escher ab Ecco (velitel: Dobrovolnický granátnický pluk SS 86)


30.4.1945 Zemřel - Eva Braunová (manželka Adolfa Hitlera)


30.4.1945 Zemřel svobodník Adolf Hitler (německý kancléř)

30.4.1945 Zemřel brigádní generál William Orlando Darby (velitel 179. pěšího pluku)

30.4.1945 Zemřel kapitánporučík Rudolf Premauer (velitel U-857)


30.4.1945 Zemřel svobodník Walter Fiedler (držitel Rytířského kříže)

30.4.1945 Zemřel plukovník Nikolaj Vasiljevič Čudakov (náčelník štábu 16. streleckého zboru)

30.4.1945 Zemřel setník Hans-Hermann Möckel (velitel Granátnického pluku 226)


30.4.1945 OSN schválila usnesení o pozvání zástupců sovětské Ukrajiny a Běloruska do San Franciska.




30.4.1945 2. běloruský front obsadil Greifswald, Treptow, Neustrelitz, Fürstenberg, Gransee, Lassan, Wolgast.
1. běloruský front zahájil v 05,00 hod. útok na Reichstag. Ve 13,50 hod. pronikli sovětští vojáci do budovy. Průzkumníci seržanti Jegorov a Kantarija vztyčili nad budovou prapor vítězství.
1. ukrajinský front bojoval v ulicích Berlína. Jihovýchodně od města odrážel pokusy nepřátelských uskupeni uniknout z obklíčení.
4. ukrajinský front osvobodil Moravskou Ostravu (1. gardová armáda generála Grečka, 38. armáda generála Moskalenka, včetně 1. československé samostatné tankové brigády a 1. československé smíšenné letecké divize), Žilinu a Nové Město nad Váhom (18. armáda generála Gastiloviče, včetně 1. čs. armádního sboru).
2. ukrajinský front (6. gardová tanková armáda a 53. armáda) osvobodil Vyškov.




30.4.1945 Americká 7. armáda obsadila Mnichov.
Francouzská 1. armáda překročila rakouské hranice u Bregenze.


30.4.1945 Americká 5. armáda obsadila Turín.



30.4.1945 Jugoslávská armáda zahájila boje v předměstí Terstu.


30.4.1945 Ustavena Česká národní rada


Česká národní rada vydala provolání k občanům a ilegálním národním výborům v českých zemích s výzvou k rozhodnému boji proti nacistickým okupantům a za novou, spravedlivou republiku




30.4.1945 Spojenci zatkli v Bavorsku bývalého maďarského diktátora admirála Horthyho.

30.4.1945 Hitler a Eva Braunová spáchali sebevraždu ve svých pokojích v Hitlerově bunkru v 15.30 hodin. Jejich těla jsou vynesena ven, polita benzínem a spálena




30.4.1945 Rudá armáda osvobozuje Ostravu.
Provedl to 4. ukrajinský front a jednalo se o největší válečnou operaci na našem území, kde se německá obrana opírala o bývalé československé pohraniční pevnosti.
Jako první vjel do města tank T-34 s číslem 051 československé tankové brigády.



30.4.1945 Na Luzonu stáhl z boje velitel americké 6. armády generál Kruger zcela vyčerpanou 6. divizi a její místo zaujala 38. divize.



30.4.1945 Poslední japonští vojáci bránící se v jižní části Luzonu ustoupili na rozkaz svého velitele plukovníka Fudžisigeho do hor. Zde zůstali skryti americkým i filipínským hlídkám a po kapitulaci se jich ještě 2 000 vzdalo. (Plukovník Fudžisige byl po válce odsouzen a popraven za zločiny svých vojáků).




30.4.1945 Gen. F. Slunéčko se přesunul z ilegality do Prahy.




1.5.1945 Zemřel generál pěchoty Hans Krebs (náčelník generálneho štábu (OKH))




1.5.1945 Zemřel generálmajor Otto Biermann




1.5.1945 Zemřel generálporučík Wilhelm Faupel (německý velvyslanec v Madridu)




1.5.1945 Zemřel generálporučík Winfred von der Schulenburg (spáchal sebevraždu)


1.5.1945 Zemřel - Paul Joseph Goebbels (vedoucí župy Berlín)

1.5.1945 Zemřel staršina Nina Pavlovna Petrova (odstřelovačka 1. střeleckého praporu, 284. střeleckého pluku, 86. střelecké divize)


1.5.1945 Zemřel major Gregor Baunach (velitel 173. granátnického pluku)


1.5.1945 Zemřel major Helmut Viedebantt (velitel: Bitevní eskadra 5)


1.5.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Hermann Potschka (velitel II. praporu 11. dělostřeleckého pluku SS z 11. dobrovolnické divize pancéřových granátníků SS "Nordland")
1.5.1945 Zemřel plukovník Georg-Ernst von Grundherr zu Altenthan und Weyerhaus (velitel 47. divize lidových granátníků )

1.5.1945 Založen kýl ponorky Ha-208


1.5.1945 Britská vojska obsadila Moulmein, Burma.



1.5.1945 Němci brutálně potlačili povstání v Přerově.



1.5.1945 1. čs. kombinovaná jednotka zařazená v sestavě 18. pluku americké 3. armády vztyčila u Chebu československou vlajku




1.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Stralsund, Grimmen, Demmin, Malchin, Waren, Wesenberg. 1. běloruský front obsadil Brandenburg, Lindow a pokračoval v bojích v ulicích Berlína. Po hromadném dělostřeleckém útoku se německá vojska obklíčená v Berlíně začala vzdávat. Generál Krebs, náčelník generálního štábu německých pozemních vojsk, nabídl sovětskému velení jednání o německé kapitulaci. 4. ukrajinský front osvobodil Bohumín, Fryštát, Čadcu, Velkou Bytču, Púchov. 2. ukrajinský front osvobodil Dubnici, Ilavu.



1.5.1945 Na území Čech a Moravy vypuklo Květnové povstání českého lidu (začalo povstáním v Přerově). Dovršení národně osvobozeneckého hnutí českého lidu.

1.5.1945 V 15:18 hod. přišel do Dönitzova štábu v Plón telegram od Bormanna, v němž se oznamovala Hitlerova smrt. Velkoadmirál Dönitz převzal z Hitlerova pověření v Německu vrchní velení a plné moci. Ve 22:30 hod. vysílala hamburská rozhlasová stanice zprávu o smrti Hitlera.


1.5.1945 Americká 3. armáda překročila řeku Inn u Braunau.


1.5.1945 Novozélandská 2. divize (britská 8. armáda) obsadila Udine (It.) a navázala v prostoru Monfalcone dotyk s vojsky jugoslávské armády.

1.5.1945 Řecké jednotky se vylodily na ostrovech Rhodos a Alimnia.


1.5.1945 Indický IV. armádní sbor dobyl Pegu v ústí řeky Sistaun (Barma). Britská vojska přistála jižně od Rangúnu. Tím Angličané zahájili operaci DRACULA. Pokus o obsazení Rangúnu - hlavního města Barmy.


1.5.1945 Australská vojska se vylodila na Tarakanu (Borneo). Město dobyla 7.5.


1.5.1945 Jugoslávská 4. armáda obsadila Terst, Gorici a Istrijský poloostrov i s městem Pula.


1.5.1945 Britské letadlové lodě se vrátili k Okinawě spolupracovat s Američany.


1.5.1945 Rudá armáda vztyčila sovětskou vlajku nad Reichstagem.

2.5.1945 Zemřel podplukovník Eric James Brindley Nicolson (velitel 171. křídla)


2.5.1945 Zemřel generálmajor Erich Bärenfänger (veliteľ posádky Berlína)




2.5.1945 Zemřel generál pěchoty Wilhelm Burgdorf (šéf personálnej sekcie OKH)


2.5.1945 Zemřel generálmajor Martin Strahammer (veliteľ 114. divízie poľných myslivcov)


2.5.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Joachim Ziegler (náčelní štábu: 20. pěší divize (motorizovaná))




2.5.1945 Zemřel generálmajor Joachim von Siegroth (veliteľ 712. pešej divízie.)




2.5.1945 Zemřel admirál Kurt Fricke (Nositeľ Rytierskeho kríža.)


2.5.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Oskar Schwappacher (velitel: Bojová skupina SS "Schwappacher")


2.5.1945 Zemřel kontradmirál Franz Claassen (velitel: Velitelství námořnictva C)


2.5.1945 Zemřel námořní nadporučík Gustav Bischoff (ponorkový velitel (U-481, U-2359))


2.5.1945 Zemřel plukovník Paul Schräpler (velitel Vyššího dělostřeleckého velitelství 307)


2.5.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Rudolf Saalbach (velitel: 6. průzkumný tankový prapor SS)


2.5.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Alois Kalss (velitel: 1. rota/Těžký tankový oddíl SS 502)


2.5.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Franz Schädle (poslední velitel Hitlerovy osobní stráže Führerbegleitkommando)


2.5.1945 Zemřel korvetní kapitán Rudolf Singule (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)


2.5.1945 Zemřel major Hans Wichard von Rochow (velitel Průzkumného oddílu 176)




2.5.1945 Zemřel generálmajor Erich Haßenstein (velitel: pěchotní praporčická škola)


2.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer Martin Bormann (osobní tajemník Adolfa Hitlera a vedoucí hlavní kanceláře NSDAP)


2.5.1945 Zemřel kapitán Egon August Aghta (nositel Rytířského kříže s dubovou ratolestí)




2.5.1945 Zemřel admirál Wilhelm Prentzel


2.5.1945 Berlín dobyt vojsky 1. ukrajinského a 1. běloruského frontu


2.5.1945 Německé jednotky na území Itálie kapitulovaly.




2.5.1945 Byla osvobozena vesnice Krmelín. Při osvobozování padlo 27 rudoarmějců a 5 krmelínských odbojářů.




2.5.1945 Osvobození Tachova. Povstání v Nymburce, Poděbradech a Jičíně.


2.5.1945 Státní prezident Emil Hácha, zaslal Hitlerovu nástupci, velkoadmirálovi Dönitzovi, soustrastný telegram v souvislosti s úmrtím Adolfa Hitlera a vyjádřil mu podporu v jeho nové funkci.




2.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Warnemünde, Ribnitz, Marlow, Laage, Teterow, Mirow a dovršila porážku německé 3. tankové armády v Pomořanech a Meklenbursku. 1. běloruský a 1. ukrajinský front dovršily porážku berlínského uskupení nepřítele a plně ovládly hlavní město Německa Berlín. V 15,00 hod. přestala německá vojska (gen. Weidling) klást odpor. 1. ukrajinský front v součinnosti s 1. běloruským frontem likvidoval nepřátelské uskupení obklíčené jihovýchodně od Berlína. 2. ukrajinský front (sovětská 40. armáda a rumunská 4. armáda) osvobodil Uherské Hradiště.



2.5.1945 Britská 2. armáda obsadila Lübeck. U Wismaru se setkala 6. výsadková divize se sovětskou 70. armádou (2. běloruský front).


2.5.1945 Kanadská 1. armáda obsadila Oldenburg.




2.5.1945 Britská 8. armáda postupovala z Itálie do Korutan a Štýrska. Německá Skupina armád E uzavřena v Itálii


2.5.1945 Poslední nálet britských letadel na Německo (Kiel, 174 t).

2.5.1945 Dönitzova vláda a zbytky německého velení odjely z Plon do Mürwiku u Flensburgu, kde je o několik dní později zastihla všeobecná kapitulace. Ministrem zahraničních věcí (po odvolání Ribbentropa) jmenován hrabě Schwerin von Krosigk. 13.5. maršál Keitel zajat, 23.5. celá skupina oficiálně zajata.


2.5.1945 Dönitzova vláda přijala Frankův návrh, aby byla Praha prohlášena otevřeným městem.

2.5.1945 Francouzský fašista Laval zatčen v Barceloně.


2.5.1945 Indický XV. armádní sbor se vylodil u Rangúnu. Severně od města obsadil indický XXXIII. armádní sbor Prome.


2.5.1945 Anglické jednotky v Barmě vstoupily bez boje do Rangúnu.



2.5.1945 Američané a filipínští partyzáni zlomili poslední organizovaný odpor na ostrově Jola. Zbývaly již jen vyčišťovací boje, které trvaly až do konce války.


2.5.1945 Nacisté popravili v Terezíně 52 českých vedoucích odborářů.


3.5.1945 Zemřel major Kurt Mörgel (velitel: Výsadkový pluk tankových granátníků 1 Hermann Göring)


3.5.1945 Zemřel podplukovník Edmund Wöhl (velitel: Pluk tankových granátníků 30)


3.5.1945 Zemřel plukovník Hans Brendel (velitel Pěšího pluku 689)

3.5.1945 Zemřel plukovník Alexej Andrejevič Smirnov (veliteľ 3. gardovej bitevnej leteckej divízie)


3.5.1945 Zemřel námořní nadporučík Werner Zapf (ponorkový velitel)


3.5.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Albert Sauer (velitel koncentračního tábora Mauthausen a Kaiserwald)


3.5.1945 Zemřel kapitánporučík Karl-Jürgen Wächter (velitel U-223 a U-2503
1. strážní důstojník U-576 (Hans-Dieter Heinicke)
)

3.5.1945 Zemřel námořní nadporučík Joachim Methner (velitel U-423, U-1005 a U-2521
1. strážní důstojník U-592 (Carl Borm)
)
3.5.1945 Zemřel komandér Frank DeVere Latta (velitel USS Ortolan (ASR 5), USS Narwhal (SS-167) a USS Lagarto (SS-371))




3.5.1945 Loď S.M.S. Schlesien vyřazena ze služby (1))


3.5.1945 Loď Admiral Hipper vyřazena ze služby (potopena vlastní posádkou / scuttled by crew)


3.5.1945 Ponorka U-876 (U-876) vyřazena ze služby




3.5.1945 Povstání v Úpici, Železném Brodě, Semilech a Jilemnici. Ve Frýdku v Bruzovské ulici sovětské protitankové kanony zničily Stug 40.






3.5.1945 Vojska 3. běloruského frontu obsadila Kahlberg. 2. běloruský front obsadil Barth, Bad Doberau, Neu-bukow, Waren, Wittenberge a na linii Wismar, Schwerin, Labe navázal dotyk s britskými vojsky. 1. běloruský front obsadil severozápadně od Berlína Wilsnack, Glowen a postoupil k Labi v prostoru jihovýchodně od Wittenberge a navázal dotyk s americkými vojsky. 4. ukrajinský front (1. gardová armáda) osvobodil Karvinou, Orlovou, Český Těšín, Třinec. 2. ukrajinský front (sovětská 40. armáda a rumunská 4. armáda) osvobodil Zlín (Gottwaldov).



3.5.1945 Baltská flota zahájila bojové akce v prostoru Swinemunde, kam směřoval útok 19. armády (2. běloruský front).




3.5.1945 Britský XII. sbor generála Ritchieho (2. armáda) obsadil Hamburk (prohlášen za otevřené město). Americký VI. sbor generála Brookse (7. armáda) obsadil Innsbruck, Salzburg a ovládl Brennerský průsmyk

3.5.1945 Česká národní rada jednala o přípravách k povstání a o složení ČNR.

3.5.1945 Jugoslávská armáda obsadila Rijeku (Fiume).



3.5.1945 Americká vojska se vylodila u Davao (Mindanao).


3.5.1945 Britskoindická 26. divize dobyla Rangún (Barma).


3.5.1945 Na Okinawě zahájili Japonci novou ofenzívu podporovanou mohutnou vlnou Kamikaze. Operace KIKUSUI – plovoucí chryzantéma.



3.5.1945 Na Luzonu předala americká 38. divize starost s likvidací zbytků původní japonské skupiny Kembu (v Zambaleském pohoří) filipínským partyzánům. Do této doby ztratila 38. divize 100 vojáků a 500 měla raněných. Po kapitulaci Japonska sešlo z hor a vzdalo se ještě 1 500 japonských vojáků, kteří zůstali z původních 30 000.



3.5.1945 Na Mindanau vstoupili Američané do Davaa, hlavního města ostrova.


4.5.1945 Zemřel SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS Werner Ostendorff (veliteľ 2. SS divízie Das Reich)


4.5.1945 Zemřel generálmajor Konrad Barde (velitel: 338. pěší divize)

4.5.1945 Zemřel generálporučík Wolfgang Schmidt-Logan (velitel: Korück 550)




4.5.1945 Zemřel generálporučík Ferdinand von Selle (velitel: Dělostřelecké velitelství 113)


4.5.1945 Zemřel generálporučík Erich Weingart (Inspektor jezdectva)




4.5.1945 Zemřel kontradmirál Arno Schmidt


4.5.1945 Zemřel kapitánporučík Erwin Christophersen (ponorkový velitel (U-228, U-3028))


4.5.1945 Zemřel námořní nadporučík Hans-Dietrich Kaiser (ponorkový velitel (U-2338))


4.5.1945 Zemřel podplukovník Ferdinand von der Planitz (velitel Tankového pluku 2)




4.5.1945 Zemřel generál polní maršál Fedor von Bock (veliteľ Armádnej skupiny Sever)


4.5.1945 Zemřel generálmajor Gustav Adolf von Wulffen (velitel: Pěší divize Postupim)

4.5.1945 Zemřel plukovník Gajk Ajrapetovič Aruťunov (náčelník štábu 107. streleckej divízie)




4.5.1945 Zemřel generál letectva Gustav Kastner-Kirdorf (veliteľ Personálneho úradu letectva)


4.5.1945 Zemřel námořní nadporučík Friedrich-Georg Herrle (velitel U-307, U-312 a U-393
1. a 2. strážní důstojník U-84 (Horst Uphoff)
)



4.5.1945 Loď Deutschland vyřazena ze služby (potopena vlastní posádkou / scuttled by crew)




4.5.1945 Osvobození Přimdy a Plané u Mariánských lázní. Příkaz k odstranění německých nápisů. Úřední jazyk čeština. Do města Hovězí vstoupili čs. vojáci.


4.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Rostock, Grabow, Parchim, Lubz, Sternberg, Wollin (Wolin) a přiblížila se k Swinemunde. 1. běloruský front obsadil Belzig, Wisenburg, Niemegk, Coswig.


Letectvo Baltské floty potopilo 2 německé minonosky, l pomocný křižník (7021 t), dopravní loď Osnabrúck (10 000 t).



4.5.1945 Ve Vsetíně vypuklo protifašistické povstání. Město osvobodil 1. československý armádní sbor spolu s partyzány. 1. gardová armáda (4. ukrajinský front) osvobodila Frýdek-Místek.




4.5.1945 Americká 9. armáda likvidovala německou 9. a 12. armádu. Americká 7. armáda obsadila Berchtesgaden.


Německá vojska rozmístěná v Holandsku (generál Blaskowitz), Dánsku (gen. Lindemann) a severním Německu (maršál Busch) kapitulovala (s platností od 5.5., 08,00 hod.). Akt kapitulace podepsal šéf německého válečného námořnictva admirál Friedeburg v hlavním stanu maršála Montgomeryho (Lüneburger Heide). Do britského zajetí přecházela i vojska německé Skupiny armád Visla (generál Student - 21. armáda a 3. tanková armáda), která bojovala proti Rudé armádě.

4.5.1945 Kapitulace německé Skupiny armád G (generál Schulz) rozmístěné v jižní části západní fronty (šlo o zbytky 1. a 19. armády); podepsána v Haaru (nedaleko Mnichova); vešla v platnost 6.5. od 14,00 hod.


4.5.1945 Dönitzova vláda znovu jednala o české otázce (za přítomnosti náčelníka štábu Skupiny armád Střed generála Natzmera).


4.5.1945 Počátek italsko-jugoslávského sporu o Terst (do města vstoupily kromě jugoslávských vojsk i jednotky novozélandské 2. divize britské 2. armády).

4.5.1945 V Dánsku se ustavila prozatímní vláda.


4.5.1945 Američané dobyli Hitlerovo Orlí hnízdo.


4.5.1945 Rusové našli v Berlíně Hitlerovu mrtvolu a odvezli jí do Ruska. V Moskvě dodnes uchovávají čelist a úlomek lebky.


4.5.1945 Skupina německých vojáků a Vlasovců se pod velením E. Lündemana vydala na průzkum v okolí Bouzova. Zde byli zastaveni partyzánskou hlídkou u mostu do města Javoříčka. Při tom bylo zajato a popraveno 5 Vlasovců. Velitel německé skupiny si vyžádal z Olomouce posily k útoku na vesnici.


5.5.1945 Zemřel četař Rudolf Dalecký (zalétávací pilot firmy Avia)


5.5.1945 Zemřel generálmajor Paul Hoffmann (velitel: 217. dělostřelecký pluk)


5.5.1945 Zemřel generálmajor Ernst Jüngling (velitel: Polní velitelství 756)




5.5.1945 Zemřel Viceadmirál Erhard Maertens

5.5.1945 Zemřel kapitán Albert Richards (pridelený vojnový umelec k 9. parašutistickému praporu)


5.5.1945 Zemřel podplukovník Otakar Háva (velitel, dělostřelecký pluk 127)




5.5.1945 Zemřel plukovník generálního štábu Emanuel Moravec (Minister školstva a ľudovej osvety)




5.5.1945 Zemřel generál letectva Waldemar Klepke

5.5.1945 Zemřel major Josef Gangl (velitel II. praporu, 83. rakometného pluku)

5.5.1945 Ponorka I-502 (I-502) uvedena do služby

5.5.1945 Ponorka U-1230 (U-1230) vyřazena ze služby

5.5.1945 Ponorka U-1233 (U-1233) vyřazena ze služby



5.5.1945 Za napomáhání partizánům vypálena osada Javoříčko. Zastřeleno 38 mužů.

5.5.1945 Do Prahy přijel průzkumný oddíl 1. divize ROA. Občané Plzně zapálili nacistickou propagační orlici. Ve 12:33 hod. začal volat pražský rozhlas o pomoc. V Kolíně vyšli občané do ulic s prapory.


5.5.1945 Príslušníkom 311. peruti, posádke pod velením Jindřicha Beneša se podarilo zneškodniť nemecku ponorku.



5.5.1945 Sovětské velení seznámilo gen. D. Eisenhowera s pražskou operací a vyzvalo jej, aby americká vojska nepřekračovala dříve ujednanou linii České Budějovice – Plzeň – Karlovy Vary.


5.5.1945 Začalo protifašistické povstání v Praze. Česká národní rada schválila provolání o převzetí vládní a výkonné moci v českých zemích (v zastoupení čs. vlády Národní fronty). Předseda protektorátní vlády Bienert zajištěn.

5.5.1945 2. běloruský front ovládl Peenemünde, Swinemünde a očistil od nepřítele ostrovy Usedom a Wollin (Wolin). 2. ukrajinský front (sovětská 40. armáda a rumunská 4. armáda) osvobodil Kroměříž.


5.5.1945 Americká 3. armáda (XII. sbor generála Eddyho) obsadila Linec.

5.5.1945 Německá Skupina armád E vyklidila obranná postavení v prostoru Zvonimiru (Jugoslávie) a ustupovala k rakouským hranicím. (V okamžiku všeobecné kapitulace zůstávalo na jugoslávském území ještě asi 150 000 mužů.)


5.5.1945 Admirál Friedeburg přijel do hlavního stanu generála Eisenhowera.

5.5.1945 Vytvořena úřadující říšská vláda v čele s hrabětem Schwerinem von Krosigkem.


5.5.1945 Švýcarsko neuznalo Dönitzovu německou vládu. Švýcarský vyslanec odvolán z Německa.



5.5.1945 V Kodani došlo k pouličním bojům. Do města letecky dopravena britská vojska. Německá vojska kapitulovala.

5.5.1945 V nacistickém koncentračním táboře v Mauthausenu povstali vězni.


5.5.1945 Tódžó protestoval jménem japonské vlády u německého velvyslance v Tokiu Stahmera, že Německo porušilo spojeneckou smlouvu když jednostranně požádalo západní mocnosti o separátní mír.



5.5.1945 Povstání v Praze vypuklo zcela spontánně (minimálně o 2 dny dříve) a bylo organizováno vojenským velitelstvím Bartoš“, v čele s generálem Kutlvašrem. Díky překvapení německé posádky se podařilo obsadit podstatnou část ve středu města, komunikační kanály, 10 mostů a 2 kasárna. Těžké boje byly svedeny pouze o budovu rozhlasu. Po jeho obsazení začali povstalci vysílat výzvy o pomoc povstání. Do večera se do boje zapojilo 16 000 povstalců, kteří disponovali i několika lehkými tanky. Přes noc ve městě vyrostlo 1 600 barikád a Praha se tak stala neprůchodnou. Německé jednotky jí ale potřebovaly udržet pod svojí kontrolou, aby se z Moravy mohli stáhnout vojáci armády STŘED a postupovat dále na západ do amerického zajetí. Na pomoc se tedy do města vydalo 30 000 německých vojáků.


5.5.1945 Německé jednotky se přeskupily na Bouzově a odtud ze 2 směrů zaútočily na Javoříčko, které zcela obklíčily. Vesnici poté vypálily a pobořily. Ze 34 domů zůstal stát pouze jeden. Ženy a děti byli nuceni vesnici opustit a odešli ke svým příbuzným v okolí. Poté byli všichni muži popraveni. Čtyřem se podařilo zachránit. (J. Vysloužil utekl společně s ženami, těžce raněný J. Mlčoch se ukryl v záchodě K. Vlček se ukryl v hnojišti a M. Čulík utekl přes zahrady).


5.5.1945 Japonská ofenzíva na Okinawě byla Američany rozprášena.



5.5.1945 Američané provedli na Leyte poslední velkou vyčišťovací akci. Spousta japonských vojáků ale i na dále zůstávala skryta v džungli. Zde umírali na nemoci, nedostatek potravin a zbraněmi filipínských partyzánů. Konce války se jich tak dočkalo jen málo.

6.5.1945 Zemřel generál V. hodnostní třídy Félix Alexis Destremau


6.5.1945 Zemřel divisní generál in memoriam Karel Mejstřík


6.5.1945 Zemřel generál pěchoty Kurt von Greiff


6.5.1945 Zemřel generálporučík Heinrich von dem Hagen (velitel zajateckých táborů ve Vojenském okruhu VI, Münster)

6.5.1945 Zemřel - Rudolf Procházka (zastřelen ustupujícími německými jednotkami jako člen RMNV)


6.5.1945 Zemřel generálporučík Georg von Majewski (velitel: Vyšší ženijní velitelství I)


6.5.1945 Zemřel kontradmirál Karl Hoffmann (náčelník štábu: Hlavní velitelství námořnictva Západ)


6.5.1945 Zemřel kapitánporučík Karl-Heinz Frischke (ponorkový velitel (U-881))


6.5.1945 Zemřel námořní nadporučík Helmut Frömsdorf (velitel U-853)

6.5.1945 Zemřel námořní nadporučík der Reserve Willi Müller (velitel U-1000 a U-3523)
6.5.1945 Zemřel seržant Ivan Denisovič Serikov (plný rytíř Řádu slávy)

6.5.1945 Loď USS Toledo (CA-133) spuštěna na vodu

6.5.1945 Ponorka Ha-108 uvedena do služby


6.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Garz, Putbus, Bergen, Sassnitz na ostrově Rügen (Rujána).




6.5.1945 Německá posádka Vratislavi (generál Niehoff) kapitulovala. Město obsadila sovětská 6. armáda (generál Gluzdovskij).
4. ukrajinský front zakončil ostravskou operaci. Porazil německou 1. tankovou armádu, postoupil o 60 až 100 km a osvobodil Moravskou Ostravu. Osvobozen Krnov (60. armáda), Nový Jičín, Příbor, Frenštát p. Radhoštěm (1. gardová armáda), Rožnov p. Radhoštěm, Valašské Meziříčí (18. armáda a 1. československý armádní sbor).
2. ukrajinský front zakončil bratislavsko-brněnsko útočnou operaci. Osvobozen Holešov (40. armáda).




6.5.1945 Začala pražská útočná operace 1., 2. a 4. ukrajinského frontu. Jejím cílem bylo porazit silné německého uskupení (Skupina armád Střed maršála Schörnera, 1. a 4. tanková armáda, 17. armáda), pomoci povstání českého lidu, zejména v Praze, a dovršit osvobození Československa.


6.5.1945 Americká 3. armáda (V. sbor generála Huebnera) obsadila Plzeň.




6.5.1945 Generál Eisenhower vydal rozkaz americké 3. armádě, aby zastavila další postup do Čech.


Generál Jodl (z německého vrchního velitelství) odjel do hlavního stanu generála Eisenhowera, aby jednal o podmínkách příměří.




6.5.1945 Americká 5. armáda pronikla z Itálie do Rakouska a obsadila Savonu, Sportorno a Noli.

6.5.1945 Velkoadmirál Dönitz zbavil Himmlera všech funkcí.

6.5.1945 Čs. vláda Národní fronty přijela z Košic do Bratislavy.



6.5.1945 Ráno 6. května přijely do Plzně první americké tanky 16. obr. divize


6.5.1945 Německé letectvo bombardovalo cíle ve středu Prahy.


6.5.1945 Na pomoc Praze dorazila 1. divize ROA.


6.5.1945 Povstalci zničili pancéřovou pěstí na Staroměstském náměstí německé samohybné dělo StuG III


6.5.1945 Pražané, po rozhlasové zprávě, že na Prahu směřují německé tanky, postavili asi 1600 barikád


6.5.1945 Pražští povstalci dobyli dvě baterie protiletadlové obrany.



6.5.1945 V Praze se rozhořely prudké boje. Na barikádách se postavilo na odpor již 30 000 povstalců. Do města vstoupili také Vlasovovi vojáci osvobozenecké armády (ROA) a výrazně pomohli povstání udržet svoje pozice proti stupňujícímu se německému náporu. Vojáci ROA také získali pod kontrolu Ruzyňské letiště, čímž neutralizovali Luftwaffe pro nálety na město.


Velení povstání zahájilo jednání s exilovou vládou v Londýně o pomoci ale spojenecké velení, na příkaz Rusů, zakázalo svým jednotkám překročit demarkační linii.


Rudá armáda tak byla nucena zahájit PRAŽSKOU OPERACI. (Původně se plánovalo, že vojska postupující z Moravy a od Berlína se v Praze setkají až 13.5.). Sovětské jednotky, které se právě probíjely přes Krušné hory, začaly urychleně postupovat ze severu na Prahu.



6.5.1945 Americké jednotky vstoupily do Plzně a Karlových Varů. Zde se jejich postup zastavil.


6.5.1945 Němci pohřbili v Javoříčku svoje mrtvé a Lündemannova skupina odtáhla na Bouzov. Ten vyloupila a odešla k Čáslavi, kde zmizela. (Po válce byl jeden její člen vypátrán a popraven. Jednalo se o W. Kunze).



6.5.1945 Američané a filipínští partyzáni zahájili na Negrosu nový rozhodný útok na hlavní japonské obranné pásmo.

7.5.1945 Zemřel poručík Dimitrij Waitz (strojní inženýr)


7.5.1945 Zemřel - Vincent Tkáčik (rádiomechanik Letky 13)

7.5.1945 Zemřel plukovník Vladimir Geľarovič Bajerskij (náčelník štábu 31. streleckého zboru)


7.5.1945 Loď Prinz Eugen vyřazena ze služby ()

7.5.1945 Založen kýl ponorky Ha-209


7.5.1945 Podepsána bezpodmínečná kapitulace německých vojsk v Remeši. V 02,40 hod. v hlavním stanu generála Eisenhowera podepsali zástupci německých ozbrojených sil (generál Jodl) kapitulaci. Vešla v platnost 9.5. od 00:01 hod.




7.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu (maršál Rokossovskij) postoupila na linii Wismar, Schwerin, Wittenberge. 1. běloruský front (maršál Žukov) postoupil k Labi východně od Magdeburgu. Obsazen Gethin a Zerbst. 1. ukrajinský front (maršál Koněv) prolomil německou obranu západně od Drážďan a otevřel cestu do ČSR. 2. ukrajinský front (maršál Malinovskij) zahájil útok hlavní úder směřoval ku Praze, dále na Písek a České Budějovice. Také 4. ukrajinský front (generál Jerjomenko) vstoupil do pražské operace.


7.5.1945 Sovětské velení vyzvalo německou posádku na dánském ostrově Bornholmu ke kapitulaci. Německé velení odmítlo. Letectvo Baltské floty provedlo na přístav Rónne nálet.


7.5.1945 Polská tanková divize (britská 2. armáda) obsadila Wilhelmshaven. Britská 2. armáda obsadila Cuxhaven, kanadská 1. armáda Emden.



7.5.1945 Německá 12. armáda (generál Wenck) bojující v prostoru Magdeburgu proti Rudé armádě překročila Labe a přešla se 100 000 muži do amerického zajetí.




7.5.1945 Britská 8. armáda pronikla z Itálie do Rakouska


7.5.1945 Chorvatská fašistická armáda (asi 220 000 mužů) ustupovala po silnici Záhřeb-Celje-Dravograd-Bleiburg-Klagenfurt, aby unikla z dosahu jugoslávské národně osvobozenecké armády.


7.5.1945 Španělsko přerušilo diplomatické styky s Německem


7.5.1945 Australské jednotky obsadily Tarakan (severovýchodní Borneo).



7.5.1945 Nejtěžší den Pražského povstání. Večer, kdy vlasovci zjistili, že Rudá armáda obsadí Prahu, vlasovci opustili hlavní město.


7.5.1945 Americké jednotky dosáhly demarkační čáry dohodnuté se SSSR.



7.5.1945 V Praze proběhli nejtěžší boje, při kterých němci nasadili i dělostřelectvo, těžké tanky a jednotky SS. Ty se chovaly brutálně k obyvatelům města. Vojáci ROA bojovali po boku povstalců proti němcům a pomohli tak Prahu zachránit. Pražské velení odmítlo ale uznat jejich armádu jako oficielní osvoboditele a zajistit jim amnestii. Vlasovci tedy město opustili a odešli do zajetí na západ. (Později byli Američany předáni Rusům a ty mnohé popravili). Špatně vyzbrojení povstalci začali pomalu ztrácet svoje pozice, ztráty narůstaly a zdálo se, že se povstání neudrží.




7.5.1945 Američané zastavili s konečnou platností postup jednotek do nitra Čech na demarkační linii.




7.5.1945 Do Plzně vjel první americký tank Sherman pojmenovaný “Calamity Jane“.




7.5.1945 Sovětská letadla Il-2 18. armády napadla město Miroslav na Moravě, které zničila. Německý flak sestřelil 1 letadlo, v němž zemřeli oba piloti. Ostatní zničili 152 budov a 170 pobořili, při čemž zemřelo 80 německých vojáků a 50 obyvatel.



7.5.1945 V Rakousku osvobodila Rudá armáda koncentrační tábor Ebensee.


7.5.1945 Německé jednotky v Norsku složily zbraně.


8.5.1945 Zemřel generálporučík Ernst Günther Baade (veliteľ 90. divízie pancierových granátnikov)


8.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS a polície Wilhelm Rediess (vyšší vedúci SS a polície v Norsku)


8.5.1945 Zemřel generál pěchoty Werner Albrecht von und zu Gilsa (velitel LXXXIX. armádního sboru)


8.5.1945 Zemřel generálporučík Karl Rübel (velitel: 163. pěší divize)


8.5.1945 Zemřel generálmajor Siegfried von Blanckensee (velitel: 458. pěší pluk)


8.5.1945 Zemřel kontradmirál Georg Waue (velitel: pevnost Pula)


8.5.1945 Zemřel podplukovník in memoriam Jan Hlava (velitel roty, pěší pluk 7)


8.5.1945 Zemřel major Kurt Rohlfs (velitel Ženijního praporu (motorizovaného) 20)


8.5.1945 Zemřel podplukovník Gerhard Friedrich (veliteľ 13. pluku pancierových granátnikov)


8.5.1945 Zemřel plukovník Hans Egon von Einem (velitel: Pluk tankových granátníků 21)


8.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Matthias Kleinheisterkamp




8.5.1945 Zemřel plukovník Helmut Fürguth (velitel Dělostřeleckého velitelství 19)


8.5.1945 Zemřel generálmajor Robert Bader (velitel: 4. horská divize)

8.5.1945 Zemřel nadsvobodník Wilhelm Okrent (nositel Rytířského kříže Železného kříže)



8.5.1945 Zemřel plukovník Michail Michailovič Šapovalov (veliteľ 1. samostatného streleckého zboru)

8.5.1945 Zemřel poručík Alexander Georgijevič Kurzenkov (veliteľ roja 44. eskadrily 15. prieskumného leteckého pluku Vzdušných síl Baltskej floty)


8.5.1945 Loď Z4 Richard Beitzen vyřazena ze služby ()


8.5.1945 Ponorka U-1061 (U-1061) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-901 (U-901) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-975 (U-975) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-991 (U-991) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-992 (U-992) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-994 (U-994) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-997 (U-997) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1002 (U-1002) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1004 (U-1004) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1010 (U-1010) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-1019 (U-1019) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-1022 (U-1022) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1052 (U-1052) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1064 (U-1064) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1102 (U-1102) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1103 (U-1103) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1104 (U-1104) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1108 (U-1108) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1109 (U-1109) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1110 (U-1110) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1165 (U-1165) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1171 (U-1171) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-1194 (U-1194) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1203 (U-1203) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1272 (U-1272) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-2326 (U-2326) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-2511 (U-2511) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1202 (U-1202) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-956 (U-956) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-978 (U-978) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-995 (U-995) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-1005 (U-1005) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-637 (U-637) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-953 (U-953) vyřazena ze služby

8.5.1945 Ponorka U-1271 (U-1271) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-968 (U-968) vyřazena ze služby


8.5.1945 Ponorka U-773 (U-773) vyřazena ze služby





8.5.1945 V sídle sovětského velení v Karlshorstu u Berlína - v přítomnosti maršála Žukova, generála Spaatze (USA), maršála Teddera (Vel. Brit.) a generála de Lattre de Tassigny (Fr.), maršála Keitela, admirála Friedeburga a generála Stumpfa - zahájena jednání o bezpodmínečné kapitulaci Německa. Vešla v platnost 9.5. v 00:01 hod.

8.5.1945 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vydalo výnos o ustanovení 9.5. dnem vítězství.




8.5.1945 Německá skupina armád Kuronsko generála Hilperta (16. a 18. armáda, 208 000 mužů) blokovaná u pobřeží Baltického moře mezi městy Tukums a Liepaja kapitulovala. Obsazen Vogelsang.
2. a 1. běloruský a 1. ukrajinský front zakončily berlínskou operaci.
2. běloruský front rozdrtil štětínské uskupení nepřítele, postoupil o 200 km a pronikl k Labi.
1. běloruský a 1. ukrajinský front rozdrtily hlavní síly německé 4. armády a 4. tankové armády, dobyly Berlín a postoupily o 180 km. Vítězná berlínská operace dovršila porážku německých vojsk, vedla ke kapitulaci hitlerovského Německa a k ukončení 2. světové války v Evropě.
1. ukrajinský front obsadil Drážďany (5. gardová armáda generála Zadova), překročil čs. hranice a osvobodil Most, Duchcov, Litvínov, Teplice. Dále obsazen Radeberg, Reichenbach, Gorlitz (Zhořelec), Freiburg. Jednotky frontu zničily Schornerův štáb skupiny armád Střed, který prchal z Velichovek směrem na Karlovy Vary, aby se dostal do zajetí americké armády.
4. ukrajinský front osvobodil Olomouc (60. a 38. armáda), Hranice, Přerov (1. gardová armáda) a postoupil k řece Moravě. 2. ukrajinský front osvobodil Jaroměřice, Moravský Krumlov, Znojmo, v Rakousku Hollabrunn, Stockerau.


8.5.1945 Slovenská vláda uprchla do Rakouska, kde se dala zajmout americkým XX. sborem.


8.5.1945 Velkoadmirál Dönitz promluvil ve flensburském rozhlase k německému národu.


Jugoslávská armáda vstoupila do Záhřebu.

8.5.1945 Německé posádky na Dodekanéských ostrovech kapitulovaly.



8.5.1945 Norský korunní princ Olaf a britská delegace přijeli do Norska, aby přijali kapitulaci německých sil v Norsku.


8.5.1945 V den vítěství stála na západní frontě spojenecká vojska v síle 4 500 000 mužů v 9 armádách, 23 sborech, 91 divizích, 6 taktických leteckých jednotkách a 2 strategických leteckých silách.



8.5.1945 General der Infanterie Rudolf Toussaint podepsal kapitulaci na velitelství Bartoš v Praze.



8.5.1945 Odpoledne kapitulovala v Praze německá posádka do rukou povstalců a odešla do Plzně.



8.5.1945 Večer opouštějí Prahu vozidla německých bojových skupin Milovice a generála Reimanna.



8.5.1945 V Praze odpoledne zničili povstalci německý stíhač tanků Hetzer.




8.5.1945 Sovětská letadla zaútočila na města Děčín a Ústí nad Labem a vesnice Krucemburk a Ždírec.


8.5.1945 Formálne oslobodené Normanské ostrovy (Channel Islands) - jediná časť Commonwealthu ktorá bola v rokoch 1940-45 obsadená nepriateľom a okupácia mala rovnaký charakter ako v iných okupovaných krajinách.



9.5.1945 Zemřel divisní generál in memoriam Jaroslav Untermüller (Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě, velitel)


9.5.1945 Zemřel podplukovník Hans Engelien (veliteľ 25. pluku pancierových granátnikov)


9.5.1945 Zemřel generálporučík Rudolf Friedrich (velitel: 62. pěší divize)


9.5.1945 Zemřel generálporučík Erpo von Bodenhausen (velitel: 12. tanková divize)


9.5.1945 Zemřel generálmajor Otto Willigmann (velitel: 107. pěší pluk)

9.5.1945 Zemřel generálporučík Birger Alarik Akerman (11.06.1918 04.07.1929 velitel 1. pěší divize (1.sv.v.))


9.5.1945 Zemřel SS-Standartenführer Heinrich Petersen (velitel: 18. SS dobrovolnická divize tankových granátníků "Horst Wessel")


9.5.1945 Zemřel podplukovník Rudolf Haen (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami.)

9.5.1945 Zemřel kontradmirál Kirill Osipovič Osipov (veliteľ 1. ponorkovej brigády Tichooceánskej floty)


9.5.1945 Ponorka U-1163 (U-1163) vyřazena ze služby




9.5.1945 3. a 4. gardová tanková armáda 1. ukrajinského frontu osvobodily Prahu.
Sovětské jednotky vstoupily za nadšeného vítání do Prahy. Zde se utkaly již jen s posledními ustupujícími německými vojáky.
Jako první vjel do Prahy ruský tank T-34 s označením 1-24 s velitelem Gončarenkem. Byl však dvěma zásahy zničen a velitel zahynul.
Boje o Prahu skončily. (Sovětští vojáci opustili město 15.11.1945).
Během bojů o Prahu zemřelo 1 694 Čechů, 2 938 jich bylo zraněno v boji a 259 bylo zavražděno nacisty. Dále zde zemřelo 663 bojovníků jiných národností, kteří bojovali na straně povstalců, 850 Němců, 300 Vlasovců a 20 Rusů.


9.5.1945 Kapitulovala německá posádka v Dunkerque obklíčená Čs. obrněnou brigádou


9.5.1945 Hermann Göring byl zajat americkými vojáky.

9.5.1945 ÚV VKS(b) a Rada lidových komisařů SSSR blahopřály sovětskému lidu k vítězství nad hitlerovským Německem. Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR zřídilo medaili Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941-1945

9.5.1945 Stalin promluvil v moskevském rozhlase ke Dni vítězství.







9.5.1945 Skupina německých vojsk v prostoru ústí Visly a na Helské kose kapitulovala. 1. ukrajinský front (3. a 4. gardová tanková armáda generála Rybalka a generála Leljušenka) osvobodil hlavní město ČSR Prahu. Dále osvobozena Bílina, Chomutov, Kadaň, Žatec, Louny, Děčín, Ústí nad Labem. Na německém území obsazena Pirna, Sebnitz, Zittau. 4. ukrajinský front osvobodil Šumperk, Zábřeh, Ústí nad Orlicí, Moravskou Třebovou, Litovel, Prostějov. 2. ukrajinský front osvobodil Boskovice, Blansko, Velké Meziříčí, Jihlavu, Třebíč, Humpolec, Vlašim, Benešov. 3. ukrajinský front obsadil Štýrský Hradec, Bruck a v prostoru Amstetten navázal dotyk s americkou 7. armádou.


9.5.1945 Námořní pěchota Baltské floty osvobodila dánský ostrov Bornholm.

9.5.1945 Německé posádky v Lorientu, La Rochelle a St. Nazaire kapitulovaly.

9.5.1945 Velkoadmirál Dönitz, šéf německé vlády, vyhlásil rozpuštění hitlerovské strany NSDAP.

9.5.1945 Japonská vláda oznámila, že bude pokračovat ve válce i po kapitulaci Německa.



9.5.1945 Major Viktor Golubjev od 9. gardovej leteckej divízie, zostrelil neďaľeko Prahy posledné nemecké lietadlo WWII.


9.5.1945 Příjezd Rudé armády do Jičína.




9.5.1945 V Rokycanech byl poznán a zajat K. H. Frank.




9.5.1945 Bombardování Mladé Boleslavy ( automobilka ŠKODA ) sovětským letectvem.



9.5.1945 (u Třeboně) byl kolem 15. hodiny na kraji obce Lipnice napaden příslušníky SS kapitán Kozlov, příslušník Vlasovovi armády. Esesáci ustupovali na obrněných vozidlech od obce Hrachoviště přes právě zmíněnou Lipnici a Šalmanovice k Novým Hradům. Kapitán Kozlov byl bez vysvětlení ihned na místě popraven (zastřelen).



9.5.1945 Sovětská letadla znovu napadla města v Čechách a na Moravě, kde zemřely zbytečně stovky lidí. Napadená města: Mladá Boleslav, Mělník (27 mrtvých obyvatel), Litoměřice, Roudnice a Nové město.



9.5.1945 Oblast Bouzova s vesnicí Javoříčko byla osvobozena 4. ukrajinským frontem. (Po válce byla vesnice obnovena a na místě tragédie byl postaven památník).


10.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS a polície Friedrich Wilhelm Krüger (vyšší vedoucí SS a policie v Generálním gouvermentu)




10.5.1945 Zemřel generálporučík Richard Baltzer (velitel: 182. pěší divize)


10.5.1945 Zemřel generálporučík Max Mühlmann (velitel: 323. pěší divize)

10.5.1945 Zemřel letecký vicemaršál James Rowland Scarlett-Streatfield (velitel 38. skupiny RAF)


10.5.1945 Zemřel SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS Richard Glücks (Inspektor koncentračních táborů)


10.5.1945 Zemřel podplukovník zu Castell-Castell Carl Friedrick (velitel: Průzkumný oddíl 95)

10.5.1945 Zemřel Pharmacist's Mate Second Class William David Jr. Halyburton (nositel Medaile cti)

10.5.1945 Zemřel podplukovník Oleg Markovič Rodionov (veliteľ 28. gardového stíhacieho leteckého pluku)


10.5.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Fritz Freitag (velitel: 8. SS jezdecká divize "Florian Geyer" )


10.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer Konrad Henlein (Říšský místodržící Říšské župy sudety (1938-1945))

10.5.1945 Zemřel generálplukovník Alexandr Sergejevič Ščerbakov (náčelník hlavní politické správy Rudé armády (1942-1945))

10.5.1945 Ponorka U-1009 (U-1009) vyřazena ze služby

10.5.1945 Ponorka U-1057 (U-1057) vyřazena ze služby


10.5.1945 Ponorka U-1058 (U-1058) vyřazena ze služby


10.5.1945 Ponorka U-1105 (U-1105) vyřazena ze služby

10.5.1945 Ponorka U-1305 (U-1305) vyřazena ze služby

10.5.1945 Ponorka U-1023 (U-1023) vyřazena ze služby

10.5.1945 Do Prahy přijela z Košic československá vláda






10.5.1945 Vojska 1., 2. a 4. ukrajinského frontu pokračovala v likvidaci německých vojsk na čs. území. Generál Gordov jmenován velitelem posádky Praha. 3. ukrajinský front navázal západně od Štýrského Hradce dotyk s britskou 8. armádou. Quisling a 4 ministři jeho pronacistické vlády zatčeni (Nor.).


10.5.1945 Japonská vojska rozmístěná v Barmě na západ od řeky Iravadi izolována od hlavních japonských sil.


10.5.1945 Ráno se zhruba ve tři hodiny shromáždil neznámý počet jednotky Vlasovovi armády u silnice mezi Lipnicí a Šalmanovicemi. V místech zvaných na Štěpánkách. V jedné zatáčce se jim podařilo zastavit auto s prchajícími říškými vojáky (WH a jeden SS). Bez jakéhokoli dalšího otálení byli všichni zajatci zastřeleni - celkem 28 lidí.


10.5.1945 Vítání československé exilové vlády se zúčastnil 57. gardový těžký tankový pluk.

10.5.1945 Povstalecká skupina akad. malíře Pavla Hložka přijela do Nymburka.


10.5.1945 Na americké námořnictvo u ostrova zaútočila 6. ofenzíva Kamikaze.



10.5.1945 Američané vylodili ne severu Mindanaa další vojáky, kteří společně s partyzány zahájili postup na jih.


11.5.1945 Zemřel podplukovník Otto Sacher (velitel Granátnického pluku 456)


11.5.1945 Zemřel generálmajor Oskar Krämer


11.5.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Markus Faulhaber (velitel: 95. pluk tankových granátníků SS)

11.5.1945 Československá vláda po príchode do Prahy už 11. mája rozpustila Českú národnú radu, ktorej pôsobnosť bola aj tak užšia než pôsobnosť SNR.



11.5.1945 Vojska 1., 2. a 4. ukrajinského frontu zakončila pražskou operaci. Dovršila osvobození ČSR. Na čáře Karlovy Vary, Plzeň, Klatovy, České Budějovice vešla v dotyk s americkou 3. armádou.

11.5.1945 Poslední německé posádky obklíčené v několika západofrancouzských přístavech kapitulovaly.

11.5.1945 Německé posádky na egejských ostrovech kapitulovaly.



11.5.1945 Britsko–americká Spojenecká kontrolní komise při OKW navázala spojení s vrchním velitelstvím německé branné moci a Donitzovou vládou.

11.5.1945 Čs. vláda Národní fronty přijela z Bratislavy do Prahy. Gottwald přednesl v rozhlase provolání vlády k národu.


11.5.1945 Americká vojska zahájila nový útok na Okinawě.


11.5.1945 V jižní části ostrova Bougainville (Šalomounovy ostrovy) překročila australská vojska řeku Hongoria.


11.5.1945 Australská vojska obsadila Wewak (N. Guinea) a definitivně zlomila odpor japonské 18. armády.



11.5.1945 Americké a britské loďstvo zahájilo útočné akce proti japonskému ostrovu Rjúkjú. Akce skončila 16.5.




12.5.1945 Zemřel SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS Carl von Pückler-Burghauss (velitel: 15. granátnická divize SS (lotyšská č.1))



12.5.1945 Zemřel SS-Standartenführer Wolfgang Jörchel (velitel: 23. pluk tankových granátníků SS "Norge")



12.5.1945 Generál Andrej Andrejevič Vlasov byl zatčen sovětskými vojáky. Cestoval v konvoji s americkým doprovodem a hodlal se vzdát Američanům, ti ho však vydali Rusům.



12.5.1945 Vojska 1., 2. a 4. ukrajinského frontu likvidovala poslední zbytky německých vojsk na území ČSR.

12.5.1945 Německá posádka na ostrově Kréta kapitulovala.


12.5.1945 Chorvatské velení kapitulovalo před britskou 8. armádou. Britská 8. armáda zajala 3 srbské pluky, které v době okupace stály na německé straně (po 3 týdnech odevzdány do jugoslávské pravomoci).


12.5.1945 Americká vojska pronikla do města Naha (Okinawa).



12.5.1945 Patrně poslední zničené obrněné vozidlo za druhé světové války v Evropě. Obrněné vozidlo Sd Kfz 250/1 Ausf. D byl zničen sovětským tankem ráno 12. května 1945 v Březnici.


12.5.1945 V prostoru Celje a Dravogradu došlo k bojům mezi 51. divizí jugoslávské armády a chorvatskými vojsky.


13.5.1945 Zemřel armádní generál Josef Šnejdárek


13.5.1945 Zemřel plukovník Erwin von Mehlem (velitel: Dělostřelecké velitelství 133)

13.5.1945 Ponorka U-1231 (U-1231) vyřazena ze služby



13.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu dovršila likvidaci zbytků německých vojsk v Pobaltí. (Ve 12.00 hod. převzato do zajetí asi 150 000 vojáků německé armády "Východní Prusko" generála Sauckena) Tím dokončena kapitulace velkých německých vojenských skupin.

13.5.1945 Šéf vrchního velitelství německé branné moci (OKW) maršál Keitel zatčen. Řízením OKW pověřen generál Jodl.


13.5.1945 Americká vláda odmítla jugoslávskou správu nad Terstem.


13.5.1945 Bývalý protektorátní prezident Hácha zatčen.


13.5.1945 Čínská vojska obsadila Fu-čou (prov. Fu-ťien).

13.5.1945 Vláda USA se rozhodla přezkoumat svůj program půjček a pronájmu.

13.5.1945 Tryzna za padlé barikádníky na Staroměstském náměstí.


13.5.1945 Američané na severním Luzonu, po těžkém a zdlouhavém boji se skupinou Šobu, získali kontrolu nad Baletským průsmykem. Nyní se před nimi již nacházelo město Bambang – vstup do Cagayanského údolí.


13.5.1945 onorka U-889 sa vzdala kanadskému námorníctvu.

14.5.1945 Zemřel svobodník James H. Diamond (nositel Medaile cti in memoriam)


14.5.1945 Zemřel námorný kapitán Wolfgang Lüth (veliteľSmile




14.5.1945 Zemřel generálporučík Feodor Spruner von Mertz

14.5.1945 Založen kýl ponorky Ha-210

14.5.1945 Ponorka Ha-205 spuštěna na vodu


14.5.1945 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR přiletěla do Prahy.


14.5.1945 Nálet na japonskú Nagoju podniklo 472 bombardérov B-29, ktoré zvrhli spolu 2 515 ton zápalných bômb, ktoré vypálili plochu 7,8 km štvorcových. Podarilo sa zostreliť 10 bombardérov a 64 poškodiť. Palubný strelci hlásili 18 zostrelených japonských stíhačiek.


14.5.1945 Britská vojska obsadila ostrov Helgoland (Něm.).


14.5.1945 Britská 8. armáda vstoupila do Klagenfurtu (Rak.).

14.5.1945 Rakouská prozatímní vláda vyhlásila nezávislost země.

14.5.1945 Belgický král Leopold III. odevzdal vládu princi Karlovi.

14.5.1945 Britská vláda odmítla uznat jugoslávskou správu nad Terstem.




15.5.1945 Zemřel generálporučík Johann-Heinrich Eckhardt (velitel 211. pěší divize)




15.5.1945 Zemřel generálmajor Matthias Petersen (pohřešován)
15.5.1945 Zemřel podplukovník Vitalij Petrovič Novikov (náčelník operačného oddelenia štábu 92. streleckého zboru)

15.5.1945 Loď Odake uvedena do služby

15.5.1945 Loď USS Providence (CL-82) uvedena do služby

15.5.1945 Dovršeno osvobození Jugoslávie

15.5.1945 Francie se stala stálým členem Rady bezpečnosti.

15.5.1945 Japonsko zrušilo svou účast v paktu tří mocností.

15.5.1945 1. československý armádní sbor přejmenován na 1. československou armádu.


16.5.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Wolfgang Röhder (velitel: 2. prapor útočných děl SS)




16.5.1945 Zemřel generálmajor Hugo von Abercron (průkopník letectví)


16.5.1945 Holandské jednotky se vylodily na Tarakanu.

16.5.1945 Prezident Beneš přijel do Prahy.


16.5.1945 SSSR obnovil diplomatické styky s Dánskem


16.5.1945 Na mesto Nagoja podniklo nálet 475 bombardérov B-29, ktoré zvrhli 3 609 ton zápalných bômb a vypálili plochu s rozlohou 9,8 km štvorcových. XXI. veliteľstvo bombardovacieho letectva bolo posilnené príletom bombardérov B-29 od XX. veliteľstva v Číne, kde už nebolo potrebné vykonávať strategické bombardovanie.



16.5.1945 Američané obsadili na jižním Luzonu poslední japonskou obrannou baštu – poloostrov Bicol.


17.5.1945 Zemřel generálmajor Karl Boesser (vyšší důstojník administrativní služby)

17.5.1945 Zemřel generálporučík Tódži Šóda (velitel: pevnost zálivu Jinhae)

17.5.1945 Zemřel podplukovník Andrej Nikiforovič Nikolajev (veliteľ 94. gardového bitevného leteckého pluku)

17.5.1945 Zemřel major Viktor Maksimovič Golubev (velitel letky 285. bitevního leteckého pluku)

17.5.1945 V Praze se konala přehlídka 1. československého armádního sboru




17.5.1945 Indický XV. a XXXIII. armádní sbor se spojily u Tharrawaddy a zakončily barmské tažení.

17.5.1945 Do Flensburgu přijel zástupce Spojenecké kontrolní komise při OKW

17.5.1945 Na rozkaz L. Svobody vyrazily Revoluční gardy do pohraničí k obsazení odtrženého území Mnichovskou dohodou.



17.5.1945 Na Luzonu obsadila americká 38. divize a filipínští partyzáni první manilskou přehradu Ipo. Druhá přehrada však stále zůstávala pod kontrolou skupiny Šimbu. Mezitím již ve městě vznikla kritická situace se zásobováním vodou.




18.5.1945 Zemřel generálporučík Henning von Thadden (veliteľ 1. pešej divízie)


18.5.1945 Zemřel podplukovník Rudolf Trittel (veliteľ 9. granátnickeho pluku)

18.5.1945 Zemřel podplukovník Alan Sydney Dredge (velitel, 3. peruť RAF)

18.5.1945 Zemřel plukovník Alexej Leonidovič Fejgin (náčelník štábu 63. streleckého zboru)


18.5.1945 Čínská vojska obsadila Foochow.

18.5.1945 Francouzská KS požadovala demokratizaci vlády ve Francii.

18.5.1945 Vojáci čs. samostatné obrněné brigády ve Velké Británii přijeli do Plzně.

18.5.1945 V Sýrii a Libanonu došlo k demonstracím proti vylodění francouzských jednotek v zemi. 20.5. protestovaly vlády obou zemí.


19.5.1945 Zemřel generálmajor Fritz Kistner (velitel: Dělostřelecké velitelství 147)


19.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer Philipp Bouhler (člen Říšského sněmu)


19.5.1945 Zemřel kapitánporučík Friedrich Steinhoff (ponorkový velitel)


19.5.1945 Uzavřena sovětsko–finská hospodářská smlouva



19.5.1945 Americké námořnictvo zajmulo v severním moři ponorku, která plula do Japonska s 540kg oxidu uranu, který měl sloužit na výrobu japonské atomové bomby.


19.5.1945 Velení nad zbytky vládního vojska se ujímá pplk. V. Podhora z Čs. mise v Itálii

20.5.1945 Zemřel generálporučík Vladimir Vazov (inspektor dělostřelectva na ministerstvu války)

20.5.1945 Od Dunkerque do vlasti se přesunula Čs. samostatná obrněná brigáda, rozmístěna byla u Klatov


20.5.1945 Maršál Tito stáhl jugoslávská vojska z území Korutan (na žádost záp. mocností).

20.5.1945 Vojenská přísaha vládních vojáků na hřišti v Pontone je opět vřazuje do čs. armády


21.5.1945 Zemřel generál pěchoty Wilhelm Otto Oswald Hasse (veliteľ II. armádneho zboru)


21.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS a polície Hans-Adolf Prützmann (inšpektor gerilovej organizácie Werwolf)

21.5.1945 Zemřel generál polní maršál Kotohito Kan'in (náčelník: generálneho štábu Imperálnej armády)

21.5.1945 Zemřel divisní generál in memoriam František Bláha (podlehl tyfu)

21.5.1945 Zemřel plukovník Sergej Vasiljevič Zimin (náčelník štábu 23. tankového zboru)

21.5.1945 Zemřel generálmajor Kuzma Romanovič Belošničenko (zástupce velitele 1. gardového jezdeckého sboru)
21.5.1945 Zemřel generál pěchoty Ernst von Oven (velitel II. armádního sboru )

22.5.1945 Zemřel generálporučík Albert Jesse Bowley (velitel: 2. divize )

22.5.1945 Zemřel major William Thomas Klersy (velitel, 401. peruť RCAF)


22.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Walter Krüger (veliteľ VI. armádneho zboru waffen SS)


22.5.1945 Americká vojska obsadila město Jonabaru (Okinawa).

22.5.1945 Mezinárodní tribunál v Haagu přejmenován na Světový tribunál.

22.5.1945 Maršál Montgomery jmenován vrchním velitelem britských vojsk v Německu a britským členem Spojenecké kontrolní rady.


23.5.1945 Zemřel generál admirál Hans Georg von Friedeburg (Posledný veliteľ námorníctva.)


23.5.1945 Zemřel Reichsführer SS Heinrich Himmler (říšský vůdce SS a šéf německé policie)


23.5.1945 Zemřel SS-Standartenführer Franz Xaver Ziereis (veliteľ koncentračného tábora Mauthausen)


23.5.1945 Zemřel generál pěchoty Eberhard Kinzel (nositel Rytířského kříže)
23.5.1945 Zemřel bombardýr Maurice Vernon Frankton

23.5.1945 Holandská exilová vláda přibyla do Haagu

23.5.1945 Churchill reorganizoval svůj vládní kabinet. Konec koaliční vlády.

23.5.1945 Státní výbor obrany SSSR rozhodl, aby byla obyvatelstvu Maďarska poskytnuta pomoc potravinami.


23.5.1945 XXI. veliteľstvo bombardovacieho letectva podniklo svoj najväčší nálet na Tokio, keď vyslalo 562 bombardérov B-29, ktoré zhodením 3 600 tonami zápalných bômb vypálili plochu s rozklohou 13,7 km štvorcových. Protilietadlová palba zostrelila 4 bombardéry, ďaľších 69 poškodila.


23.5.1945 Ve Flensburgu-Miirwiku zatčeni všichni členové Donitzovy vlády a vrchní velitelství branné moci.


24.5.1945 Zemřel nadporučík Rudolf Schön (12.12.1944 Rytířský kříž)


24.5.1945 Zemřel generálmajor Kuno Klemm (velitel: 374. pěší pluk)

24.5.1945 Zemřel generálmajor letectva Stěpan Pavlovič Danilov (veliteľ 11. zmiešaného leteckého zboru)


24.5.1945 Zemřel nadporučík Thomas Currie Derrick (nositel Viktoriina kříže)


24.5.1945 Zemřel generál polní maršál Robert von Greim (Velitel letectva Východ)


24.5.1945 Zemřel generálmajor Walter Scherff (náčelník Vojenského archivu na OKH)


24.5.1945 Americká 38. skupina lodí útočila na jižní část ostrova Kjúšú.

24.5.1945 V Praze zasedal prozatímní ÚV KSČ (zpráva o činnosti strany v době okupace).

25.5.1945 Zemřel komandérporučík John McCloy (velitel: USS Dobbin (AD-3))

25.5.1945 Ponorka Ro-31 (Ro-31) vyřazena ze služby

25.5.1945 Ponorka Ha-204 spuštěna na vodu

25.5.1945 Ponorka Ha-203 spuštěna na vodu

25.5.1945 Americký štáb vypracoval plán dobytí japonského ostrova Kjúšú. Invazní operace měla začít 1.11.1945.

26.5.1945 Zemřel generálmajor Tadaši Takaiši (náčelník štábu 93. divízie)

26.5.1945 Ponorka Ha-208 spuštěna na vodu

26.5.1945 Ponorka Ha-207 spuštěna na vodu


26.5.1945 Americké letectvo provedlo velký nálet na Tokio. Výsledkem tohoto náletu byl rozsáhlý požár, který se podařilo dostat pod kontrolu až po dvou dnech.


26.5.1945 Čínská vojska přeťala železniční trať Peking-Singapur.


26.5.1945 Čínská vojska obsadila Nanning.

27.5.1945 Zemřel brigádní generál in memoriam František Vondráček


27.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS a polície Rudolf Querner (vyšší vedúci polície a SS vo Viedni)


27.5.1945 Zemřel generálmajor Viktor Carganico (otec stíhacího esa Horsta Carganica)


27.5.1945 Zemřel kapitán Eduard Altacher (velitel: 2. prapor 143. horského pluku)

27.5.1945 Loď HMS Bulldog (H 91) vyřazena ze služby

27.5.1945 Založen kýl ponorky Ha-216
28.5.1945 Zemřel stŕelec Esaias Rinne

28.5.1945 Loď Hacuzakura uvedena do služby


28.5.1945 V Damašku a Homsu (Sýrie) začaly krvavé nepokoje.

28.5.1945 Na Pražském hradě se konala přehlídka Revolučních gard.

29.5.1945 Zemřel podplukovník Pavel Petrovič Zelencov (veliteľ 999. bitevného leteckého pluku)

29.5.1945 Loď Kaba uvedena do služby

29.5.1945 Ponorka I-203 (I-203) uvedena do služby

29.5.1945 V Damašku došlo k ozbrojenému střetnutí mezi syrským četnictvem a francouzskými jednotkami.


30.5.1945 Zemřel generálmajor Emmo von Roden (velitel: 236. pěší divize)

30.5.1945 Zemřel podplukovník Ivan Iosifovič Novikov (veliteľ 39. gardového stíhacieho leteckého pluku protivzdušnej obrany)


30.5.1945 Zemřel podplukovník Erich Hammon (velitel: Tankový dělostřelecký pluk 119)

30.5.1945 V Praze se konala přehlídka čs. samostatné obrněné brigády



30.5.1945 Írán požádal o odchod spojeneckých vojsk ze svého území.



30.5.1945 Americká 6. armáda v součinnosti s filipínskými partyzány definitivně zlomila odpor Japonska na ostrově Luzon.


30.5.1945 Americká 10. armáda vytlačila japonskou 32. armádu z prostoru Šuri na poloostrově Kijamu

30.5.1945 Egypt protestoval proti postupu francouzských vojsk v Sýrii a Libanonu.

30.5.1945 Britové započali s propouštěním 2,5 milionu německých válečných zajatců.

30.5.1945 Dánsko přijato do OSN

30.5.1945 V Londýně začalo jednání mezispojenecké komise o stíhání německých válečných zločinců.




30.5.1945 Americká 6. armáda obsadila hlavní město ostrova Mindanao Da-vao.


Maršál Žukov jmenován sovětským členem Spojenecké kontrolní rady.

30.5.1945 Belgičtí socialisté žádali abdikaci krále Leopolda III.

30.5.1945 Vstupuje v platnost výnos Zemského národního výboru v Brně č.78/1945, který nařizuje všem Němcům bydlícím v obvodu města Brna, konkrétně ženám, dětem a mužům pod 14 a nad 60 let, aby se do 22:00 shromáždili za účelem vyvedení z města. V nařízení se mimo jiné praví, že tyto osoby si mohou vzít sebou věci co unesou, nikoli však klenoty a vkladní knížky. Zbývající muže pak výnos určoval na práci na odklízení válečných škod. Po jejím skončení následovalo opět vyvedení z města.


31.5.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Curt von Gottberg


31.5.1945 Zemřel SS-Gruppenführer a generálporučík policie Odilo Lothar Ludwig Globocnik (Župní vedoucí Vídně)


31.5.1945 Zemřel generálmajor Gustav Adolf von Nostitz-Wallwitz (velitel: 24. tanková divize)

31.5.1945 Ponorka Ha-209 spuštěna na vodu

31.5.1945 Ponorka Ha-202 uvedena do služby

31.5.1945 Ponorka Ha-201 uvedena do služby


31.5.1945 Britské jednotky vstoupily do Damašku. Zostření britsko–francouzských vztahů.

31.5.1945 Čankajšek odstoupil z funkce předsedy činské vlády.

31.5.1945 Norská vláda přijela do Oslo.



1.6.1945 Zemřel podplukovník im memoriam Vojtech Ábel (Působil v různých velitelských funkcích povstalecké armády během Slovenského národního povstání)

1.6.1945 V Praze se konala přehlídka 1. československé smíšené letecké divize v SSSR


1.6.1945 VII. veliteľstvo stíhacieho letectva USAAF vyslalo ako podporu náletu na mesto Kóbe, 149 stíhačiek P-51 Mustang. Počas letu však vleteli do búrkového pásma, kde sa v dôsledku zlého počasia a vzájomných zrážok, zrútilo 27 lietadiel.




2.6.1945 Zemřel generálporučík juhoslovanskej armády Fjodor Jevdokimovič Machin (veliteľ 2. armády /1918/)




2.6.1945 Zemřel generálmajor Günther Schroth


2.6.1945 Americké loďstvo útočilo na jižní pobřeží ostrova Rjúkjú.

2.6.1945 Potvrzena nezávislost Barmy.



2.6.1945 SSSR vyzval Velkou Británii a Francii aby se zasadily o mírové vyřešení konfliktu na Blízkém východě

2.6.1945 medzi československou vládou a Slovenskou národnou radou bola podpísaná tzv.prvá pražská dohoda.

3.6.1945 Loď USS Lake Champlain (CV-39) uvedena do služby

3.6.1945 Státní výbor obrany SSSR schválil usnesení o přesunu vojsk na Dálný východ.

4.6.1945 Zemřel generálmajor Kazuta Óuči (velitel: Pevnost Tsushima)

4.6.1945 Ukončila činnost 311. čs. bombardovací peruť u pobřežního letectva Velké Británie




5.6.1945 Zemřel generál tankových jednotek Gustav Fehn (veliteľ 5. tankovej divízie)




5.6.1945 Zemřel generál pěchoty Werner von Erdmannsdorff (veliteľ LXXXXI. armádneho zboru)




5.6.1945 Zemřel generálporučík Friedrich Stephan (velitel: 267.pěší divize)




5.6.1945 Zemřel generálmajor Heinrich Kohnke (velitel: 160. dělostřelecký pluk)




5.6.1945 Zemřel SS-Oberführer Oskar Paul Dirlewanger (veliteľ útočnej brigády Dirlewanger)

5.6.1945 Zemřel víceadmirál Alessandro Ciano (podnikatel a politik)

5.6.1945 Loď Joizuki vyřazena ze služby (těžce poškozena, neopravena a 29.08.1945 předána Číně (Fen Yang), / Heavy damaged, unrepaired and 29.08.1945 transferred to China (Fen Yang))




6.6.1945 Zemřel generálporučík Erich Schröck (velitel: 98. pěší divize)

6.6.1945 Brazílie vyhlásila Japonsku válku.


7.6.1945 Zemřel generál technické zbrojní služby in memoriam Karel Mareš


7.6.1945 Arabská liga vydala prohlášení, v němž požadovala uznání nezávislosti Sýrie a Libanonu.


8.6.1945 Zemřel reichsführer SS Karl Hanke (Říšský vůdce SS )

8.6.1945 Loď USS Columbus (CA-74) uvedena do služby

8.6.1945 Ponorka USS Ling (SS-297) uvedena do služby

8.6.1945 Zástupci KSČ, sociální demokracie a národně sociální strany podepsali „Dohodu o společném postupu stran národního bloku pracujícího lidu měst a venkova".

8.6.1945 Polská exilová vláda jmenovala vrchním velitelem polských ozbrojených sil na Západě generála Bór-Komorowského, propuštěného z německého zajetí. Generál Anders uvolněn z funkce.

8.6.1945 Na sanfranciské konferenci dosaženo dohody o právu veta v Radě bezpečnosti.


8.6.1945 Americká 58. skupina lodí útočila na ostrov Kjúšú.

9.6.1945 Zemřel generálporučík Keitaró Koga (Commander: Pevnost Tokijského zálivu)

9.6.1945 Loď USS Oregon City (CA-122) spuštěna na vodu

9.6.1945 Loď HMS Duncan (D 99) vyřazena ze služby

9.6.1945 Šéf slovenského klerofašistického státu Tiso zatčen.

9.6.1945 Italský premiér Bonomi podal demisi. 20. VI. se ustavila vláda v čele s Parrim, ministrem zahraničních věcí de Gasperi.



9.6.1945 Jugoslávie podepsala dohodu s USA a Velkou Británií o prozatímní správě Terstu a Istrie. 12.6. začal odchod jugoslávských jednotek z Terstu.


9.6.1945 Francouzský stihací letecký pluk Normandie - Němen, který bojoval na sovětsko-německé frontě, se vrátil do vlasti se sovětskými letadly.

9.6.1945 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR zřídilo medaile Za dobytí Berlína, Za dobytí Královce, Za dobytí Vídně, Za dobytí Budapešti, Za osvobození Bělehradu, Za osvobození Varšavy a Za osvobození Prahy.


9.6.1945 Kapitulace japonských vojáků na atolu Wotje




10.6.1945 Zemřel generálporučík Hellmuth Koch (velitel: 454. zajišťovací divize)

10.6.1945 Ponorka Ha-210 spuštěna na vodu


10.6.1945 Australská vojska se vylodila v zátoce Brunei (sev. Borneo).


10.6.1945 Britské jednotky zajaly německého ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa.


11.6.1945 Sovětská vojenská správa v Německu povolila ve své okupační zóně činnost antifašistických stran a svobodných odborů.

12.6.1945 Španělsko informovalo Velkou Británii, že je připraveno jednat o navrácení mezinárodního statutu Tangeru.

12.6.1945 Čs. vláda vyslovila souhlas s odsunem Němců z ČSR.

12.6.1945 Prvý let prototypu lietadla XP-82 Twin Mustang. Išlo o spojenie dvoch lietadiel P-51D Mustang, ktoré boli spojené pomocou krídiel. Výhodou bol dlhý dolet, výkon pôvodných Mustangov sa ešte zvýšil a piloti sa mohli počas diaľkových letov striedať, prípadne mohlo ísť o bojový výcvik nováčikov, keď v jednej kabíne sedel veterán a v druhej nováčik. V boji prebral velenie veterán a nováčik, si na vlastnej koži mohol zažiť prvý boj s malým rizikom, že ho zostrelia.

12.6.1945 Ve Veroně byli exhumováni Němci popravení vládní vojáci


13.6.1945 Americká vojska se začala stahovat ze sovětské okupační zóny.


13.6.1945 Zrušeno vrchní velitelství spojeneckých expedičních sil v Evropě (SHAEF). Generál Eisenhower jmenován americkým členem Spojenecké kontrolní rady v Německu a vrchním velitelem amerických vojsk v Evropě


14.6.1945 Zemřel námořní nadporučík Walter Boldt (velitel U-720
1. strážní důstojník U-415 (Kurt Neide)
)


14.6.1945 Britské námořní letectvo zahájilo sérii útoků na ostrov Truk (Karolíny).

14.6.1945 Ribbentrop zatčen v Hamburku.

14.6.1945 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vyznamenalo Komsomol Leninovým řádem za vynikající zásluhy o vlast.


15.6.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Herbert-Peter Vollmer (velitel: Dobrovolnický pluk horských myslivců SS 13 "Arthur Phleps")


15.6.1945 Zemřel generálmajor Karl Brück (velitel: 12. dělostřelecký pluk)
15.6.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Jindřich Landsman (stíhací pilot)


15.6.1945 Maršál Žukov vydal prohlášení o organizaci sovětské okupační zóny v Německu.

16.6.1945 Zemřel komandér George Jr. Philip (velitel: USS Twiggs (DD-591))

16.6.1945 Zemřel generálplukovník Nikolaj Erastovič Berzarin (velitel: )

16.6.1945 Loď Nacuzuki vyřazena ze služby (těžce poškozen na mině u Sasebo, 25.08.1947 předán Royal Navy, 1948 sešrotován / Heavy damaged on mine near Sasebo, 25.08.1947 transferred to Royal Navy, 1948 scrapped )

16.6.1945 Loď HMS Opossum (U 33) uvedena do služby


16.6.1945 Výměna telegramů mezi Stalinem a Trumanem o vyklizení západní části sovětské okupační zóny americkými vojsky.


SSSR navázal diplomatické styky s Ekvádorem.

17.6.1945 Loď USS Little Rock (CL-92) uvedena do služby


17.6.1945 Čínská vojska obsadila Wen-čou (prov. Če-ťiang).

18.6.1945 Zemřel generál (posmrtne) Simon Bolivar Buckner (velitel: 16. pěší brigáda)

18.6.1945 Zemřel plukovník Harold Cyrus Roberts (velitel 22. pluku Námořní pěchoty)






18.6.1945 Zemřel generálmajor Vasilij Viktorovič Biskupskij (předseda Západoruské vlády (1919))

18.6.1945 Loď Hacuume uvedena do služby


18.6.1945 Australská vojska obsadila Tutong (Borneo).

18.6.1945 Španělský diktátor Franco odmítl obnovení monarchie a ustavil regentskou radu.

18.6.1945 V noci z 18. na 19. června zastavili čeští a slovenští vojáci nedaleko Přerova vlak, kterým se vraceli domů karpatští Němci, vesničané z Dobšiné a dalších obcí, evakuovaní před postupující frontou do Čech. Poručík Karol Pazúr a četař aspirant Bedřich Smetana je následně nechali vyvléci a postřílet. celkem se jednalo o 71 mužů, 120 žen a 74 dětí. Nejmladší osmiměsíční.

19.6.1945 Ponorka Ha-216 spuštěna na vodu

19.6.1945 Ponorka USS Sabalo (SS-302) uvedena do služby

19.6.1945 V Kremli boli vládnym predstaviteľom predstavené nové automobily, ktoré sa pripravovali do výroby. Medzi nimi aj GAZ-51.
20.6.1945 Zemřel generálmajor Timofej Gavrilovič Kornějev (veliteľ 102. streleckého zboru)

20.6.1945 Loď HMCS Annan (K 404) vyřazena ze služby

20.6.1945 Ponorka Ha-203 uvedena do služby


20.6.1945 Australská vojska se vylodila na Sarawaku u Lutongu (Borneo).


20.6.1945 Britský zástupce generál Morgan a jugoslávký zástupce generál Jovanovič podepsali dohodu o demarkačni linii (tzv. Morganova linie) mezi britskými a jugoslávskými jednotkami v italsko-jugoslávkém pohraničí (Terst, Pula).

21.6.1945 Španělsko protestovalo proti odmítnutí své žádosti o přijetí do OSN.

21.6.1945 Sýrie a Libanon uzavřely dohodu o společných akcích proti Francii

21.6.1945 V Moskvě zahájila činnost repatriační komise projednávající válečné škody. Zasedání skončilo 14.07.1945

22.6.1945 Zemřel generálporučík Takeo Fudžioka (velitel: 62. divize)

22.6.1945 Zemřel generálporučík Tokutaró Nakadžima (velitel: 63. brigáda)

22.6.1945 Zemřel generál (in memoriam) Micuru Ušidžima (velitel: 32. armáda)

22.6.1945 Generál MacArthur jmenován velitelem amerických ozbrojených sil v Tichomoří.

22.6.1945 Velká Británie vydala prohlášení, v němž se vyslovila pro nezávislost Sýrie a Libanonu.

23.6.1945 Zemřel generál poručík Šigedži Suzuki (velitel 44. samostatnej zmiešanej brigády)


23.6.1945 Zemřel generál protiletadlového dělostřelectva Emil Zenetti

23.6.1945 XII. zasedání Nejvyššího sovětu SSSR přijalo zákon o demobilizaci starších ročníků zařazených v Sovětské armádě.


23.6.1945 Skončila sa bitka o Okinawu.

24.6.1945 Na Rudém náměstí v Moskvě se na počest vítězství nad fašistickým Německem konala přehlídka sovětských ozbrojených sil.

25.6.1945 Loď USS Portsmouth (CL-102) uvedena do služby

25.6.1945 Ponorka Ha-204 uvedena do služby


25.6.1945 Australská vojska obsadila Miri (jihozáp. od Brunei).


25.6.1945 Čínská vojska obsadila Kuej-lin (autonomní oblast Kuang-si).


25.6.1945 SSSR zaslal Turecku notu o normalizaci vzájemných vztahů.


V sovětské okupační zóně Německa zahájila činnost Jednotná sociální strana Německa (SED).

26.6.1945 Loď Enoki vyřazena ze služby (potopena na mělčině v zálivu Obama na mině / Sunk in the shallows in the Gulf of Obama on mine )

26.6.1945 Konalo sa stretnutie zástupcov Demokratickej strany a Komunistickej strany Slovenska, na ktorom rokovali o otázke vzájomnej spolupráce.

26.6.1945 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vyznamenalo Dimitrova Leninovým řádem za zásluhy v boji proti fašismu

26.6.1945 Hlavní stan nejvyššího velení organizoval Zabajkalský front (maršál Malinovskij).

26.6.1945 V San Francisku skončila konference OSN podepsáním Charty OSN.

27.6.1945 Zemřel plukovník Takajoši Sumitani (velitel 41. pešieho pluku )


27.6.1945 Zemřel plukovník Hans Treptow (velitel: 4. brigáda tankových granátníků ke zvláštnímu použití)



27.6.1945 Zemřel - Emil Hácha (2. prezident Nejvyššího správního soudu Československa (1925-1938))

27.6.1945 Loď HMCS Arrowead (K 145) vyřazena ze služby

27.6.1945 Stettinius odstoupil z funkce státního tajemníka USA v souvislosti s převzetím funkcí v OSN. Novým státním tajemníkem Byrnes.


28.6.1945 Zemřel generál IV. hodnostní třídy Vojtěch Letovský




28.6.1945 Zemřel generálporučík Hermann Müller (vojenský velitel města Brusel)

28.6.1945 Zemřel generálmajor (in memoriam) Nagao Šimada (náčelník štábu: 105. divize)


28.6.1945 Zemřel generálmajor Karl-Ludwig Meyer



28.6.1945 Ostrov Luzon plně v rukou amerických vojsk.

28.6.1945 V Polsku vytvořena vláda národní jednoty v čele s Osóbkou-Morawskim. Do vlády vstoupili zástupci exilové vlády Mikoiajczyk a Staňczyk. Prozatímním prezidentem Bierut.


29.6.1945 Zemřel Admiralarzt Eberhard Ahrens






29.6.1945 V Moskvě podepsána dohoda mezi SSSR a ČSR o včlenění Zakarpatské Ukrajiny do rámce Ukrajinské SSR.


SSSR, Francie, Švédsko uznaly polskou vládu národní jednoty. USA a Velká Británie 5.7. (rozpuštění polské exilové vlády v Londýně).

30.6.1945 Zemřel generálporučík Tacumi Amamija (velitel: 24. divize)

30.6.1945 Loď Nara vyřazena ze služby (těžce poškozen po najetí na minu, odzbrojena, kapitulace v Modži a sešrotována v červenci 1948 / Heavily damaged after striking the mine, disarmed, surrender in Modji and scrapped in July 1948)

30.6.1945 Loď USS Albany (CA-123) spuštěna na vodu


30.6.1945 Čínské jednotky vstoupily na území Indočíny.


30.6.1945 Americká vojska se vylodila na ostrově Kumo (záp. od Okinawy).


30.6.1945 Čínská vojska obsadila Liou-čou (prov. Kuang-si).




1.7.1945 Zemřel generálporučík Willibald Borowietz (veliteľ 15. tankovej divízie)


1.7.1945 Zemřel kontradmirál Adalbert Zuckerschwerdt

1.7.1945 Loď USS Fall River (CA-131) uvedena do služby



1.7.1945 Britská a americká vojska stažena během 1.7. - 4.7. ze sovětské okupační zóny v Německu.


1.7.1945 Sovětská armáda obsadila Schwerin, Halle, Lipsko, Výmar, Erfurt, Plauen.


1.7.1945 Do Moskvy k jednáním se Stalinem přijel činský ministr zahraníčních věcí Šung Cu-wan.


1.7.1945 Australská 7. divize se vylodila u Balikpapanu (jihových. Borneo). Obsazen 3.7.

3.7.1945 Zemřel generálporučík Tadajoši Sano (velitel 34. armády)

3.7.1945 Zemřel generálporučík Šizuo Oki (velitel 68. pešej brigády)

3.7.1945 Loď Compañía de Filipinas vyřazena ze služby (potopená leteckou mínou blízko ostova Jindo (34.22Nx126.52E) / / sunk by an aerial mine near Jindo Island (34.22Nx126.52E) / )

3.7.1945 Ponorka Ha-205 uvedena do služby


3.7.1945 Australská 7. divize obsadila Sepingan (Borneo).

4.7.1945 Loď Bahia vyřazena ze služby (potopena při nehodě / sunk by accident)


4.7.1945 Americká a britská vojska vstoupila do západního sektoru Berlína (podle dohody o rozdělení Velkého Berlína).





4.7.1945 Vlády SSSR, USA, Velké Británie a Francie podepsaly ve Vídni dohodu o spojenecké kontrole nad Rakouskem. Velmoci se zavázaly napomáhat k vytvoření nezávislého Rakouska. Platnost dohody skončila 15.5.1955.

4.7.1945 Bývalí Rooseveltovi spolupracovníci Hopkins (poradce prezidenta) a Morgenthau (min. financí) podali demisi.




5.7.1945 Zemřel - Julius Dorpmüller (ríšsky minister dopravy)


5.7.1945 Zemřel plukovník Wilhelm Stenzel (velitel Vyššího spojovacího velitelství ke zvláštnímu použití 651)

5.7.1945 Začal odchod sovětských vojsk z ČSR.

5.7.1945 Labouristé zvítězili v britských parlamentních volbách. Porážka Churchillovy konzervativní strany. Od 26.7. vláda Attleeho, ministrem zahr. věcí Bevin.


5.7.1945 Americké bitevní lodě ostřelovaly přístav Šicuka (ostr. Sachalin).


7.7.1945 Zemřel plukovník Maximilian von Gablenz (velitel: Korück 594)

7.7.1945 Zemřel kapitán John William Wainwright (americké letecké eso 2. sv. v. s 6 potvrzenými sestřely na P-47)

7.7.1945 Američané předali sárskou oblast pod francouzskou okupační správu.


7.7.1945 Americká vojska zahájila odsun z Íránu.

7.7.1945 Japonská vojska začala ustupovat z Indočíny.

8.7.1945 Loď USS Saipan (CVL-48) spuštěna na vodu


8.7.1945 Norsko vypovědělo Japonsku válku.

8.7.1945 Verejnosti sa na svojom zjazde v Martine po prvýkrát predstavila Demokratická strana.

8.7.1945 Major J. M. Veselý byl zatčen pro podezření ze spolupráce s nacisty.
Z vazby byl propuštěn jako nevinný o měsíc později.

10.7.1945 Zemřel generálmajor Fred Winchester Sladen (velitel: 3. divize)


10.7.1945 Ponorka U-530 (U-530) vyřazena ze služby

10.7.1945 Ponorka Ha-206 spuštěna na vodu


10.7.1945 Z okupovaného Berlína odjela první část demobilizovaných sovětských vojáků do vlasti.



10.7.1945 Americká 38. skupina lodí a britské loďstvo zahájily sérii útoků na ostrovy Hokkaidó a Honšú.
11.7.1945 Zemřel podplukovník Humphrey Arthur Gilkes (jeden ze čtyř nositelů čtyř Vojenských křížů)

11.7.1945 Loď Sakura vyřazena ze služby (potopena v Ósace na minách / Sunk on mines in Osaka)



11.7.1945 Spojenci zřídili společnou vojenskou správu v Berlíně.




12.7.1945 Zemřel generál polní maršál Wolfram von Richthofen (veliteľ 2. leteckej armády)




12.7.1945 Bádensko a Wurtembersko rozděleny mezi americkou a francouzskou okupační zónu.



12.7.1945 Spojenecká vojska se vylodila na Borneu v prostoru Andus. Australské jednotky obsadily Maradi (záp. Borneo).



13.7.1945 Zemřel brigádní generál Bohuslav Kálal

13.7.1945 Ponorka Ha-111 uvedena do služby

14.7.1945 Zemřel komandérporučík Richard Gunter Crommelin (velitel: Stíhací peruť 88)

14.7.1945 Loď Tačibana vyřazena ze služby (potopena v zátoce Hakodate americkými letadly z TF-38 / Sunk by aircrafs from TF-38 in Hakodate bay )


14.7.1945 Americké oďstvo ostřelovalo přístav Kamaiši. Útoky na ostrov Hokkaidó. Současně použito přes 1000 námořních letadel

15.7.1945 Loď USS Juneau (CL-119od (from) 18.03.1949 CLAA-119) spuštěna na vodu


15.7.1945 Američané předali Porýní do francouzské okupační správy.


15.7.1945 Itálie vyhlásila Japonsku válku.

15.7.1945 Uzavřena dohoda o odchodu všech spojeneckých vojsk ze Sýrie a Libanonu.

15.7.1945 Generál MacArthur jmenován vrchním velitelem amerických ozbrojených sil v Tichomoří.


15.7.1945 Americké loďstvo ostřelovalo japonský přístav Muroran.

16.7.1945 Američané provedli první test atomové bomby v Alamogordu (Los Alamos).




16.7.1945 Zahájena Postupimská konference.

16.7.1945 Belgický král Leopold III. odmítl abdikaci, ale nevrátil se do vlasti. 18.7. parlament potvrdil jako regenta prince Karla.


17.7.1945 Zemřel generál polní maršál Ernst Busch (velitel VIII. armádního sboru)



17.7.1945 Začala postupimská konference. V zámku Cecilienhof se sešli šéfové vlád SSSR (Stalin), USA (Truman) a Velké Británie (Churchill, od 29. VII. Attlee), aby projednali otázky mírového uspořádání poválečného světa. Výsledky: utvoření Rady ministrů zahraničních věci pěti mocností (SSSR, USA, Velké Británie., Francie a Číny) se stálým tajemníkem (sídlo v Londýně); rada měla připravovat mírovou smlouvu s Německem. Stanovení politických a hospodářských zásad, které budou uplatňovány v poválečném Německu(demokratizace, demilitarizace, denacifikace, dekartelizace). Vyměření reparací. Rozdělení německého válečného loďstva mezi SSSR, USA a Velkou Británii. Postoupení Královce (Kónigsberg, Kaliningrad) s přilehlým okolím SSSR (do doby, než bude otázka hranic definitivně vyřešena mírovou smlouvou) Stanovení postupu při soudním řízení proti válečným zločincům. Osvobození Rakouska od reparací. Utvoření vlády v Polsku., repatriace Poláků, prozatímní vytyčení západních hranic Polska. Příprava mírové smlouvy s byvalými satelity Osy a stanovení podmínek, za kterých mohou být tyto státy přijaty do OSN. Otázka italských kolonií. Revize metod kontroly prováděné spojeneckými komisemi v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku.. Přesídlení Němců z Polska,ČSR a Maďarska. Určení odborné komise pro záležitosti rumunského naftového průmyslu. Evakuace spojeneckých vojsk z Íránu. Udržování mezinárodního pásma v Tangeru.Revize Montreuxské smlouvy o otázce úžin z 20. VII. 1936. Rozhodnutí o mezinárodních vodních komunikacích. Vydání směrnic pro vojenské velitele Spojenecké rady v Německu atd. Konference skončila 2. VIII. — Americké a britské loďstvo útočilo v prostoru Tokia. Do akce nasazeno 1500 námořních letadel.

18.7.1945 Loď Jakaze vyřazena ze služby (poškozena náletem US Navy TF-38 a usazena na dno v Jokosuce, později vyzvednuta a sešrotována / Damaged in raid US Navy TF-38 and seated on floor in Yokosuka, later raised and scrapped)


18.7.1945 Americké loďstvo a letectvo útočilo na Tokio, Jokosuku, Hitači a Sukegawu. Potopeno 12 lodí a 9 (včetně bitevní lodě Nagato) poškozeno.


19.7.1945 Zemřel generálmajor Arnold von Beßel (velitel: 709. pěší divize)


19.7.1945 Zemřel admirál Otto von Schrader (německé ponorkové eso 1. světové války s 57 potopenými obchodními loděmi (54 663 BRT), 6 poškozenými (52 333 BRT) a 1 zajatou (371 BRT))

19.7.1945 Loď USS Greer (DD-145) vyřazena ze služby ((prodán do šrotu 30.11.1945))

20.7.1945 Ponorka Ro-67 (Ro-67) vyřazena ze služby



21.7.1945 Z Barmy do Thajska se pokusilo uniknout 15 000 až 18000 japonských vojáků. Během 9 dní více než 10000 mužů zabito při náletech spojeneckých letadel.

21.7.1945 Bombardér B-29 od 393. perute 509. smíšené skupiny zhodil na nádražie v Kóbe špeciálnu 4 540 kg vážiacu bombu, nazvanú Pumpkin (dyňa). Lietadlá 509. skupiny podnikly niekoľko podobných náletov. Išlo o prípravy na zhodenie atómovej bomby.


21.7.1945 Odjezd prvního transportu vládních vojáků z Verony do vlasti.

22.7.1945 Zemřel poručík letectva Stanislav Mašek
22.7.1945 Loď USS Los Angeles (CA-135) uvedena do služby


22.7.1945 Americká vojska ukončila boje na ostrově Okinawa.

23.7.1945 Ve Francii začal soudní proces s Pétainem. 15.8. odsouzen k trestu smrti, který mu de Gaulle změnil v doživotní vězení v pevnosti Partalet. Zde Pétain v roce 1951 zemřel.



23.7.1945 Americké a britské loďstvo útočilo (též 24.7.) na japonskou námořní základnu v Kure a další přístavy na pobřeží od Ósaky až po Nagoju. Útoky na Kawasaki, Jokohamu, Jokosuku, Kušimoto a na cíle na ostrovech Šikoku a Kjúšú. Zbytky japonského válečného loďstva utrpěly těžké ztráty.

24.7.1945 Zemřel podporučík (posmrtně) Kanejoši Mutó (velitel čútai ze 343. Kokutai)




24.7.1945 Zemřel generál dělostřelectva Alfred von Vollard-Bockelberg (veliteľ Vojenskej oblasti 1(Königsberg))

24.7.1945 Zemřel major (in memoriam) Takaši Ošibuči (stíhací eso; 6 vítězství)

24.7.1945 Loď Seccu vyřazena ze služby (potopena v Etadžimě / / sunk in Etajima / )

24.7.1945 Ponorka I-402 (I-402) uvedena do služby


24.7.1945 Britské loďstvo útočilo na západomalajské pobřeží (do 26. VII). Odpor japonských vojsk na Okinawě definitivně zlomen.


24.7.1945 Americké bombardéry podnikly nálet na mestá Nagoja a Ósaka. Nálety podniklo spolu 625 bombardérov B-29 s celkovým nákladom 3 529 ton bômb.

25.7.1945 Zemřel generál Malin Craig (Náčelník štábu armády USA)
25.7.1945 Zemřel generálmajor Emmo von Roden (velitel 5. (pruského) jezdeckého pluku )

25.7.1945 Loď Nadakaze vyřazena ze služby (potopena ponorkou HMS Stubborn (P238) v Jávském moři / Sunk by submarine HMS Stubborn (P238) in Java Sea )

25.7.1945 Loď HMS Faulknor (H 62) vyřazena ze služby

25.7.1945 Ponorka USS Nautilus (SS-168) vyřazena ze služby


25.7.1945 Australské jednotky obsadily Miri na Sarawaku (severozápadní Borneo).

26.7.1945 Clement Atlee nahradil ve funkci ministerského předsedy Winstona Churchilla.




26.7.1945 Podepsáno konečné znění smlouvy čtyř mocností o okupačních zónách v Německu a správě Berlína.




26.7.1945 USA, Velká Británie a Čína předložily Japonsku ultimatum, aby bezpodmínečně kapitulovalo.




27.7.1945 Zemřel námořní kapitán Otto Loycke (námořní velitel Albánie)


27.7.1945 Číské jednotky obsadily Guilin.



27.7.1945 Suzukiho vláda odeslala zamítavou odpověď na nabídku kapitulace.


Začalo 4denní zasedání národního sjezdu KS USA (přijato usnesení o obnově KS).


Čínská vojska obsadila Kuej-lin (prov. Kuang-si).


28.7.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Alfred Fischer (velitel: 2. prapor 11. dělostřeleckého pluku SS)

28.7.1945 Loď Naši vyřazena ze služby (potopen letadly z TF-38 nedaleko Kure, vyzvednut a znovu zařazen jako Wakaba (DE-261) / Sunk by Aircraft of TF-38 near Kure, later assigned as Wakaba (DE-261))


28.7.1945 Na 11 japonských měst shozeno 60 000 letáků s varováním, že budou zničena leteckým bombardováním.

28.7.1945 Letecké nešťastie v New Yorku, bombardér B-25 Mitchell v hmle narazil do budovy Empire State Building, pri nehode okrem 3-člennej posádky zahynulo 11 ľudí v budove.

29.7.1945 Zemřel - Vladimír Petrovič Gorbunov (vedúci projektu zostrojenia stíhacieho lietadla LaGG-3)
29.7.1945 Zemřel major Robert Wilkinson Turkington (velitel 601. perutě RAF)

29.7.1945 Loď Amagi vyřazena ze služby (převrátila se na bok / keeled over)



29.7.1945 Americký nálet na 6 japonských měst, která byla den předtím varována — Cu, Ógaki, Udžijamadu, Ičinomiju, Aumori a Uwadžimu (600 letadel B 29).


Spojenecké loďstvo útočilo na japonské přístavní město Hammamacu.


Čínská vojska obsadila letiště v městě Kuej-lin.

29.7.1945 V Praze na náměstí Kinských na Smíchově byl vztyčen tank IS-2.

30.7.1945 Loď Čógei vyřazena ze služby

30.7.1945 Loď Hacušimo vyřazena ze služby (potopena severozápadně od Maizuru na mině / Sunk on mine southwest of Maizuru)

30.7.1945 Loď USS Indianapolis (CA-35) vyřazena ze služby (potopena ponorkou I-58 / sunk by I-58 submarine)

30.7.1945 Loď HMCS Saguenay (D 79) vyřazena ze služby




30.7.1945 V Berlíně se za předsednictví generála Eisenhowera konalo první zasedání Spojenecké kontrolní rady

30.7.1945 Maršál Vasilevskij jmenován velitelem sovětských vojsk na Dálném východě.




30.7.1945 Do Vídně vstoupila americká, britská a francouzská okupační vojska.


30.7.1945 Americké loďstvo útočilo na japonská přístavní města Maizuru a Šimizu.

30.7.1945 Křižník Indianapolis byl potopen 30.7.1945, nikoliv 1944, jak je uvedeno v kalendáři.

31.7.1945 Zemřel generál delostřelectva Ludwig von Eimannsberger


31.7.1945 Zemřel korvetní kapitán Hans Bartels (kapitán torpédového člunu)
31.7.1945 Zemřel generálporučík Hugo Zeitz (velitel Velitelství pěchoty III)

1.8.1945 Zemřel generál poručík Tecuzó Suzuki (velitel 55. samostatnej zmiešanej brigády)


1.8.1945 Zemřel generálmajor Jakob Ohnacker (odvlečen NKVD, pohřešován)

1.8.1945 Zemřel podplukovník Naoši Kanno (velitel 301. hikotai)

2.8.1945 Zemřel plukovník William Saunders Faulkner (náčelník štábu: 90. divize)

2.8.1945 Hlavní stan nejvyššího velení přejmenoval Přímořskou skupinu vojsk na 1. dálnovýchodní front (maršál Mereckov) a Dálnovýchodní front na 2. dálnovýchodní front (generál Purkajev).


2.8.1945 Americké letectvo provedlo největší nálet za 2. světové války na japonská města Kawasaki, Hačiódži, Tojamu, Mito a Nagaoku (820 letadel B 29, 6632 t, město Tojama zničeno).


2.8.1945 Americké námořní letectvo provedlo nálet na přístav Nagasaki, kde potopilo 26 lodí.


3.8.1945 Admirál Nimitz oznámil, že americké letouny zaminovaly japonské a korejské přístavy. Japonsko blokováno od svých zámořských držav.




4.8.1945 Zemřel generálmajor Walter von Unruh (velitel: Vyšší polní velitelství Varšava)

4.8.1945 Zemřel generálporučík (in memoriam) Hidetake Uejama (velitel: armádní letecká náhrada Manila)

4.8.1945 Loď Kaba vyřazena ze služby (kapitulovala v Kure, 04.08.1947 předán US Navy, později sešrotován / Surrender in Kure, 04.08.1947 transferred to the U.S. Navy, later scrapped)

4.8.1945 Loď HMCS Elk (S05, Z27 (později / later)) vyřazena ze služby

4.8.1945 Ponorka Ha-209 uvedena do služby

4.8.1945 Ponorka Ha-208 uvedena do služby

5.8.1945 Zemřel generálmajor Eidži Šingó (velitel 77. pešieho pluku)

5.8.1945 Loď Júkaze vyřazena ze služby (vyřazen ze služby. Později použit jako repatriační plavidlo. 14.08.1947 Předán Royal Navy a následně sešrotován v Singapuru / Removed from Navy List. Later used as repatriation ship.14.08.1947: Turned over to Royal Navy later scrapped at Singapore)

5.8.1945 Frankistická španělská vláda protestovala proti usnesení postupimské konference.

6.8.1945 Zemřel generálporučík Jódži Fudžii (velitel: 59. armáda)

6.8.1945 Zemřel generálmajor (in memoriam) Džiró Katajama (náčelník štábu: Severočínska oblastní armáda)

6.8.1945 Zemřel major Richard Ira Bong (důstojník střeleckého výcviku, V. stíhací velitelství)


6.8.1945 Americký letoun B-29 Enola Gay pilotovaný plukovníkem Tibbetsem svrhl na město Hirošima atomovu bombu. Minutu po její explozi bylo 80 % města zničeno, 92 167 mrtvých a 37 425 raněných..



6.8.1945 SSSR obnovil diplomatické styky s Rumunskem a Finskem.


6.8.1945 Americké námořní letectvo provedlo nálet na Mijakonodžó a Kagošimu (Jap.).

6.8.1945 Maj. Richard Ira Bong, najúspešnejší americký stíhací pilot (40 zostrelov) zahynul pri testovaní prototypu prúdového stíhacieho lietadla Lockheed P-80 Shooting Star.

7.8.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Ernst Dehmel (Velitel: 3. oddíl útočných děl 3. tankové divize SS Totenkopf)

7.8.1945 Loď Kaši vyřazena ze služby (kapitulace v Kure v roce 1947 předána US Navy, sešrotována 1948 / Surrender in Kure in 1947 submitted the US Navy, scrapped 1948)


7.8.1945 V Moskvě začala jednání o vytyčení hranice mezi SSSR a Polskem. (podepsání dohody 16. VIII.).


7.8.1945 Hlavní stan nejvyššího velení vydal směrnici k zahájení bojové činnosti sovětských vojsk proti Japonsku 9.8.

7.8.1945 Francouzská prozatímní vláda vydala prohlášení, v němž projevila souhlas s výsledky postupimské konference.


7.8.1945 Japonskú námornú základňu Tokokawa bomabardovalo 131 bombardérov B-29.


8.8.1945 Zemřel generálporučík Paul Scheuerpflug (veliteľ 68. pešej divízie)

8.8.1945 Loď HMS Ocean (R68) uvedena do služby

8.8.1945 Loď HMCS Assiniboine (I 18) vyřazena ze služby


8.8.1945 SSSR vyhlásil Japonsku válku.




8.8.1945 Představitelé SSSR, USA, Velké Británie a Francie podepsali v Londýně dohodu o zřízení a svolání Mezinárodního vojenského tribunálu.


8.8.1945 Nálet na oceliarne v Jawate podniklo 221 bombardérov B-29, ktoré sprevádzali stíhačky P-47 Thunderbolt.

9.8.1945 Zemřel námořní poručík Robert Hampton Gray (nositel Viktoriina kříže)

9.8.1945 Zemřel plukovník Pjotr Alexandrovič Vasiljev (veliteľ 44. gardového bombardovacieho leteckého pluku)





9.8.1945 Vlády SSSR, USA, Velké Británie a prozatímní vláda Francie se dohodly o okupačních zónách a spojeneckém kontrolním systému v Rakousku


9.8.1945 Sovětské ozbrojené síly na Dálném východě přešly do útoku proti japonským vojskům. Začala mandžuská útočná operace. Zabajkalský front (marš. Malinovskij) zahájil chingansko-mukdenskou operaci. Hlavní úder vedl z prostoru Tamsag Bulag na So-lun, Čchang-č


9.8.1945 Americké letadlo B 29 Superfortress (mjr. Sweeney) svrhlo atomovou pumu na japonské přístavní město Nagasaki (ostrov Kjúšú). Zabito 40 000 obyv., dalších 60 000 zraněno.


9.8.1945 Americká 38. skupina lodí útočila na cíle v prostoru Tokia a Sendai. Akce trvala do 13. VIII.

10.8.1945 Zemřel generálporučík Širó Makino (velitel: 16. divize)

10.8.1945 Zemřel - Robert Hutchings Goddard (profesor fyziky, Clarkova univerzita, Worcester, Massachusetts)

10.8.1945 Zemřel generálporučík (in memoriam) Takesuke Isomura (velitel: 24. pluk polního dělostřelectva)

10.8.1945 Zemřel generálmajor letectva Kornej Trofimovič Burak (náčelník štábu 9. zmiešaného leteckého zboru)

10.8.1945 Loď Kuri vyřazena ze služby (potopen u Pusanu na mině / Sunky by mine near Busan )




10.8.1945 Zástupci SSSR, USA, Velké Británie a Francie jednali v Paříži o otázce Tangeru.

10.8.1945 Japonsko přistoupilo částečně na podmínky spojeneckého ultimata (požadovalo zachování práv japonského císaře).


10.8.1945 Mongolská lidová republika vyhlásila Japonsku válku.


10.8.1945 Zabajkalský front zničil japonské pohraniční jednotky, pronikl pouští na vzdálenost asi 300 km k předhůří Velkého Chinganu. 2. dálnovýchodní front (2. armáda) přešel do útoku z prostoru Blagoveščenska, překročil Amur a ovládl na jeho jižním břehu města Sacháljan a Aj-chun. Jihozápadně od Chabarovska překročil znovu Amur a zmocnil se měst Lu-pej a Tchung-ťiang. 35. armáda obsadila Chu-tchou na západním břehu řeky Ussuri. 1. dálnovýchodní front ovládl železniční stanici Pograničnaja, Dun-nin, Mu-leng-čen a další města.
11.8.1945 Zemřel plukovník Benjamin Rimerman (velitel 55. a 353. stíhací skupiny)
11.8.1945 Zemřel kapitán William J. Maguire (americké armádní stíhací eso 2. světové války se 7 potvrzenými sestřely, 2 poškozenými a 1 letadlem zničeným na zemi)

11.8.1945 Ponorka Ha-210 uvedena do služby

11.8.1945 Konal sa celoslovenský zjazd Komunistickej strany Slovenska v Žiline.




12.8.1945 Zemřel generálmajor Ludwig Drees


12.8.1945 Zemřel generálporučík Paul Habicht (velitel Velitelství dělostřelectva II)


12.8.1945 Zemřel kapitánporučík Johann Buttjer (velitel U-768 a U-774)

12.8.1945 Na letiště v Praze-Ruzyni přistálo 10 bombardovacích letounů Liberator 311. čs. bombardovací perutě z Velké Británie


12.8.1945 Zabajkalský front obsadil Ja-kche-š a Cha-lun-Aršan. 1. dálnovýchodní front ovládl Mi-šan, Chu-lin, Lin-kchou a v součinnosti s výsadkem Tichomořského loďstva obsadil přístav Juki a Rasin (Korea).

13.8.1945 Na letiště v Praze-Ruzyni přistálo 54 stíhacích letounů Spitfire čs. stíhacích perutí z Velké Británie


13.8.1945 Zabajkalský front obsadil Wan-jie-miao a So-lun. 2. dálnovýchodní front překonal Malý Chingan a pronikl k městu Mergeň (Nun-ťiang) a Pej-an-čen. Dále obsazen Chaj-lun. 1. dálnovýchodní front obsadil několik železničních stanic na trati Cha-er-pin


13.8.1945 Americké letectvo provedlo poslední nálet na Tokio

14.8.1945 Zemřel poručík Melville Wells Waddington (stíhací eso (12 vítězství))

14.8.1945 Zemřel podplukovník Fjodor Ivanovič Charitonov (náčelník štábu 86. streleckého zboru)

14.8.1945 Ponorka Ha-207 uvedena do služby

14.8.1945 SSSR obnovil diplomatické styky s Bulharskem.


14.8.1945 V Moskvě podepsána sovětsko-čínská smlouva o přátelství a spojenectví.

14.8.1945 Japonská vláda oznámila, že přijímá podmínky bezpodmínečné kapitulace (v duchu postupimské deklarace). Suzukiho vláda odstoupila. Nová vláda v čele s princem Higa-šikuni (ministrem zahraničních věcí Šigemicu).


14.8.1945 Zabajkalský front ovládl důležitý železniční uzel Tchao-an, dále města Lin-si, Dolonnor (Tuo-lun) a Ta-pan-šang. 1. dálnovýchodní front zahájil boje v městě Mu-tan-ťiang.


14.8.1945 Americké námořní letectvo provedlo nálet na Tokio, Tokujamu, Mariful, Ósaku. Poslední nálet 2. světové války směřoval na Kumagaju, Isezaki a Akita-Aradi.


14.8.1945 Poslednou bombardovacou akciou 21. velitelství bombardovacího letectva bol nálet 372 bombardérov B-29 na Kumagaju a Cezaki.

14.8.1945 Do funkcie predsedu vlády bol kráľom Norodom Sihanoukom menovaný Son Ngoc Thanh

15.8.1945 Zemřel podplukovník Mičinori Širaiši (náčelník štábu 18. divízie)

15.8.1945 Zemřel generál Korečika Anami (Minister vojny)

15.8.1945 Zemřel generálporučík Kumaiči Teramoto (velitel: 4. leteckej armády)

15.8.1945 Zemřel viceadmirál Matome Ugaki (náčelník štábu: Kombinovanej flotily)

15.8.1945 Zemřel generálporučík Kijotomi Okamoto (velitel: 4. pluk polního dělostřelectva)

15.8.1945 Loď HMS Viceroy (D 91) vyřazena ze služby

15.8.1945 Ponorka I-401 (I-401) vyřazena ze služby

15.8.1945 Ponorka I-402 (I-402) vyřazena ze služby

15.8.1945 V platnost vstoupila kapitulace Japonska - konec války v Tichomoří.


15.8.1945 Generál MacArthur jmenován velitelem amerických okupačních vojsk v Japonsku.

15.8.1945 Skupina japonských důstojníků požadujících pokračování ve válce se pokusila o puč.

15.8.1945 Thajsko požádalo Spojence o příměří.



15.8.1945 Projaponská loutková činská vláda v Nankingu padla.

15.8.1945 Oficiální přivítání čs. pilotů z V. Británie

16.8.1945 Zemřel - Kamil Krofta (minister zahraničných vecí Československa /1936-1938/)


16.8.1945 Zemřel námořní kapitán Ernst Kopp (náčelník štábu: Admiralát Pobřeží Lamanšského průlivu)

16.8.1945 Zemřel viceadmirál Takidžiró Óniši (místonáčelník generálního štábu námořnictva)

16.8.1945 Ponorka Ha-216 uvedena do služby




16.8.1945 VJ - Day - den vítězství Spojenců nad Japonskem

16.8.1945 Japonský císař Hirohito vydal vojskům rozkaz k zastavení palby.


16.8.1945 Generální štáb Sovětské armády oznámil, že japonská vojska pokračují v ozbrojeném odporu a nerespektují prohlášení japonské vlády z 14.8.



16.8.1945 Zabajkalský front obsadil město Tchao-an. 6. gardová tanková armáda postoupila k řece Liao-che. 2. dálnovýchodní front ovládl přístav Tóro (ostr. Sachalin). 25. armáda (1. dálnovýchodní front) obsadila Wang-čching. 393. divize se v prostoru korejského města Sej sin (Čchongdžin) spojila s výsadkem Tichomořského loďstva. 10. mechanizovaný sbor a 5. armáda ovládly důležitý komunikační uzel Mu-tan-ťiang, přičemž dovršily porážku japonského 1. frontu Kuantungské armády.


16.8.1945 Američtí parašutisté osvobodili generála Wainwrighta (6. V. 1941 zajat Japonci po kapitulaci Corregidoru) z japonského zajateckého tábora asi 160 km severně od Mukdenu.

17.8.1945 Zemřel generálporučík Jošimiči Akijama (velitel: 54. divize)

17.8.1945 Zemřel generálporučík Hitoši Hamada (náčelník štábu: 39. armáda)

17.8.1945 Zemřel podplukovník Anthony Desmond Joseph Lovell (velitel, 244. křídlo RAF)


17.8.1945 Velitel sovětských vojsk na Dálném východě maršál Vasilevskij navrhl Kuantungské armádě, aby zastavila válečné operace a složila zbraně (do 20.8. 12.00 hod.).



17.8.1945 Zabajkalský front (spolu s mongolskou armádou) se spojil u Kalganu a Že-che s činskou národně osvobozeneckou armádou, která postupovala ze severní Číny. Front ovládl Kchaj-lu, Tchung-liao, Kchaj-tchung,a Ča-lan-tchun. Rychlé skupiny frontu pronikly až k Čchang-čchunu. 2. dálnovýchodní front zatlačil sungarijskou skupinu japonských vojsk do prostoru města San-sing. 1. dálnovýchodní front obsadil Ning-an a Tchu-men.


17.8.1945 Ho Či Minovi partyzáni vstoupili do Hanoje a Haiphongu.

17.8.1945 Terezín opustili poslední vězni zotavující se po epidemii tyfu, který postihl Terezín na konci války a dalších následků způsobených pobytem v nacistických koncentračních táborech.

18.8.1945 Zemřel generálporučík Džikizó Nakamura (velitel: 112. divize)

18.8.1945 Zemřel generálmajor Sueo Ikeda (velitel: 11. tankový pluk)

18.8.1945 Zemřel plukovník Kamedži Jasugi (náčelník štábu: 112. divize)

18.8.1945 Zemřel generálporučík Cunamasa Šidei (náčelník štábu: Burmská oblastní armáda)


18.8.1945 Zabajkalský front obsadil Tchung-liao, Liao-jiian, a tím vytvořil příznivé podmínky k obklíčení Kuantungské armády (v součinnosti s 1. dálnovýchodním frontem). 2. dálnovýchodní front ovládl Tan-juan. Na Sachalinu dobyl Ko-ton a Kiton. V součinnossti s Tichomořským loďstvem, vojsky Kamčatského obranného prostoru a Petropavlovské válečné základny zahájil kurilskou výsadkovou operaci. Jejím cílem bylo osvobození severní skupiny Kurilských ostrovů (Šumušu, Paramušir a Onekotan). 1. dálnovýchodní front pronikl k městu Ti-lin a rozdělil japonskou 3. a 5. armádu.

18.8.1945 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR udělilo letci gardovému mjr. Kožedubovi třetí medaili Zlatá hvězda hrdiny SSSR.


18.8.1945 V argentinském přístavu Mar del Plata byla internovaná poslední německá ponorka operující na světových mořích - U-977


18.8.1945 Sovětské jednotky se vylodily na nejsevernějším Kurilském ostrově Šumšu.


19.8.1945 Zabajkalský front ovládl Cicikar (Čchi-čchi-cha-er), Že-che, Sin-min a pronikl k Liaotung-skému zálivu (Žluté moře). Kuantungská armáda izolována od japonské armády rozmístěné v Číně. 2. dálnovýchodní front obsadil I-lan, Mergeň (Nun-ťiang) a Lung-čen. 16. armáda si otevřela cestu k hlavnímu městu již. Sachalinu - Tojohara. V Mukdenu (Šen-jang), Čchang-čchunu a Girinu (Ti-lin) vysazeny sovětské paradesantní jednotky.

19.8.1945 Velení Kuantungské armády oznámilo, že souhlasí s bezpodmínečnou kapitulací. Japonská vojska ve větší části Mandžuska zastavila válečné operace a vzdala se.


19.8.1945 Japonští parlamentáři odjeli do hlavního stanu generála MacArthura v Manile.

19.8.1945 Japonská vojska bojující na ostrově Jáva zastavila ozbrojený odpor.

20.8.1945 Loď Fujuzuki vyřazena ze služby (sešrotována v květnu 1948 / Scrapped in May 1948 )

20.8.1945 V Norsku zahájen soudní proces s Quislingem.



20.8.1945 Zabajkalský front vstoupil do Mukdenu a Čchang-čchunu, kde se spojil s výsadkem. Odtud směřovala 6. gardová tanková armáda na Liaotungský poloostrov. 2. dálnovýchodní front obsadil Cha-er-pin (Charbin). U sachalinského přístavu Mauka se zachytil silný sovětský výsadek. 1. dálnovýchodní front ovládl Tun-chua.


20.8.1945 Japonská armáda v Madžusku se vzdala Rudé armádě

21.8.1945 Na Staroměstském náměstí v Praze se konala přehlídka československých letců z Velké Británie


21.8.1945 Vojska 2. dálnovýchodního frontu obsadila Najero a Shitsuku (Sachalin). V korejskem přístavu Wonsan se vylodila sovětská námořní pěchota.




22.8.1945 Zemřel generálporučík Rudolf Ulrich Schrader (Vyšší zpravodajský důstojník Skupiny armád Sever)


22.8.1945 Zemřel letecký vicemaršál John Beresford Cole-Hamilton (velitel 85. skupiny RAF)



22.8.1945 Výsadková vojska Zabajkalského frontu obsadila Port Arthur a Dairen (Dalnij).




23.8.1945 Zabajkalský front zakončil chingansko-mukdenskou operaci (na pravém křídle se jí zúčastnila mongolská armáda). Postoupil o 950 km a zmocnil se hlavního města Mandžuska Čchang-čchunu. 2. dálnovýchodní front v součinnosti s Tichomořským loďstvem vedl boje s japonskými vojsky na Kurilských ostrovech (do 1. IX.). V součinnosti s Amurskou válečnou flotilou zakončil sungarijskou operaci. Překročil řeky Amur a Ussuri, postoupil o 550 km do nitra Mandžuska. V součinnosti s Tichomořským loďstvem ovládl jižní Sachalin. 1. dálnovýchodní front zakončil charbinsko-girinskou operaci. Překročil řeku Ussuri a postoupil o 500 km.

24.8.1945 Zemřel generál Šizuiči Tanaka (velitel: 12. oblastní armáda)


24.8.1945 Vojska 1. dálnovýchodního frontu osvobodila Pchjongjang (Korea).

24.8.1945 V Číně došlo k novému ozbrojenému střetnutí lidových vojsk s čankajškovci.

25.8.1945 Zemřel viceadmirál Willis Augustus Lee (velitel USS Fairfax (DD-93), USS William B. Preston (DD-344), USS Lardner (DD-286), USS Concord (CL-10), USS Pennsylvania (BB-38) a USS Washington (BB-56))



25.8.1945 Sovětská vojska na Dálném východě pokračovala v obsazování Mandžuska, Sachalinu a Kurilských ostrovů.


25.8.1945 Čínská vojska vstoupila do Nankingu, hlavního města Čínské republiky.

25.8.1945 Indočínský císař Bao Dai odstoupil.


25.8.1945 Sovětská vojska úspěšně dokončila obsazení ostrova Sachalin.

26.8.1945 Loď USS Macon (CA-132) uvedena do služby


26.8.1945 Čínská vojska vstoupila do Šanghaje.

27.8.1945 Zemřel William St. John Blackshear (velitel: 180. pěší brigáda)

27.8.1945 Kapitulace japonských vojsk v Barmě


27.8.1945 Americký námořní svaz vplul do zátoky Sagami, která se nachází před Tokiem.




28.8.1945 Zemřel generálporučík Friedrich Thon (náčelník Inspekce spojovacích jednotek na OKH)

28.8.1945 Loď Harucuki vyřazena ze služby (po kapitulaci předána SSSR - pod názvem Vnězapnyj / Transferred to the USSR - Vnazapny)

28.8.1945 Loď USS Rochester (CA-124) spuštěna na vodu


28.8.1945 Vojska 2. dálnovýchodního frontu v součinnosti s Tichomořským loďstvem zakončila sachalinskou operaci.


28.8.1945 Japonská vojska podepsala kapitulaci v Rangúnu.


29.8.1945 Americké výsadkové jednotky obsadily letiště Atsugi (jihozápadně od Tokia).



30.8.1945 Zemřel - Florencio Harmodio Arosemena (14. president Panamy)

30.8.1945 Zemřel kontradmirál Tacunosuke Ariizumi (ponorkový velitel)



30.8.1945 Americká a britská vojska se začala vyloďovat na japonských ostrovech. Generál MacArthur přiletěl do Jokohamy, kde zřídil svůj hlavní stan.


31.8.1945 Zemřel major Lucien Montet (velitel, 341. peruť)


31.8.1945 Britské námořní síly obsadily přístav Hongkong.




1.9.1945 Zemřel podplukovník Richard Henze (veliteľ II./ 518. pešieho pluku)

1.9.1945 Zemřel štábní seržant Salvador J. Lara (nositel Medaile cti)

1.9.1945 Loď USS Wright (CVL-49) spuštěna na vodu


1.9.1945 Vojska 2. dálnovýchodního frontu v součinosti s Tichomořským loďstvem zakončila kurilskou operaci. Rudá armáda definitivně odzbrojila příslušníky Kuantungské armády.

2.9.1945 Loď Rjúhó vyřazena ze služby

2.9.1945 Loď Kaijó vyřazena ze služby

2.9.1945 Loď Džunjó vyřazena ze služby

2.9.1945 Loď Hóšó vyřazena ze služby

2.9.1945 Loď Kacuragi vyřazena ze služby





2.9.1945 Japonsko na palube bitevnej lode USS Missouri podpísalo kapituláciu, ktorou bola definitívne ukončená druhá svetová vojna. Kapituláciu podpísali jap. minister zahraničných vecí Šigemicu a admirál Umezu, za spojencov gen. MacArthur, admirála Nimitz, francúzsky gen. Leclerc, gen. Derevjanko a gen. Su Jung-čchang

3.9.1945 Zemřel plukovník Čósei Ojadomari (operačný dôstojník 38. divízie)

3.9.1945 Zemřel major Ivan Alexejevič Vožegov (veliteľ 21. samostatnej pozorovacej letky)

4.9.1945 Loď USS Helena (CA-74) uvedena do služby


5.9.1945 Zemřel generál pěchoty Joachim von Amsberg


5.9.1945 Vylodění britských vojsk v Singapuru.


6.9.1945 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Maximilian von Herff

6.9.1945 Zemřel generálporučík Eikicu Išii (velitel: 16. ženijný pluk)


6.9.1945 Zemřel generálporučík Herbert Lemke (velitel: Divize č. 180)

6.9.1945 Zemřel admirál John Sydney McCain (velitel:)

7.9.1945 Zemřel - William Lambert Pauer
7.9.1945 Zemřel generál Walter Braithwaite (velitel: východního velitelství)

8.9.1945 Zemřel generál Jošijuki Kawašima (Minister vojny)


8.9.1945 Americká vojska se vylodila v jižní Korei (nedaleko Soulu). Kapitulace Japonských ozbrojených sil v Korei.


8.9.1945 První američtí vojáci vstupují do Tokia.

9.9.1945 Zemřel generálporučík Jošicugu Tatekawa (velitel: 10. divize)

9.9.1945 Zemřel podplukovník Viktor Stěpanovič Komarov (veliteľ 145. gardového stíhacieho leteckého pluku protivzdušné obrany)


9.9.1945 V Nankingu byl podepsán akt o kapitulaci japonských ozbrojených sil v Číně - okolo 1 miliónu mužů.

10.9.1945 Nór, počas WWII nórsky premiér, Vidkun Quisling je odsúdený na smrť za kolaboráciu s Nemeckom. Slovo Quisling sa odvtedy používa ako prezývka pre kolaborantov.

12.9.1945 Zemřel generál polní maršál Gen Sugijama (minister vojny)

12.9.1945 Ponorka Hr. Ms. O 15 (N 15 / P 15) vyřazena ze služby



12.9.1945 V Singapuru podepsán akt o kapitulaci japonských ozbrojených sil v jihovýchodní Asii.




13.9.1945 Britské jednotky přijíždějí do Saigonu, Jižní Vietnam. V Severním Vietnamu 150.000 čínských vlasteneckých vojáků, hlavně z chudých rolníků, dorazilo do Hanoje po pochodu z Číny plném plenění a drancování vietnamských vesnic. V tomto plenění pokračovali i v Hanoji.

14.9.1945 Zemřel generál Teiiči Jošimoto (velitel: 11. oblastní armáda)

14.9.1945 Podepsání kapitulace japonských ozbrojených sil v Malajsku.

15.9.1945 Loď Nagato vyřazena ze služby (potopena při operaci Crossroads (29/30.07.1946))

15.9.1945 Ponorka Ro-58 (Ro-58) vyřazena ze služby

15.9.1945 Ponorka Ha-104 vyřazena ze služby

15.9.1945 Ponorka Ha-102 vyřazena ze služby

15.9.1945 Ponorka Ha-101 (Ha-101) vyřazena ze služby

15.9.1945 Ponorka I-400 (I-400) vyřazena ze služby

15.9.1945 Známeho bojovníka od Verdunu, maršála Phillipa Pétaina odsúdili na trest smrti za to, že viedol s Nemcami spolupracujúce vichistické Francúzsko. Gen. Ch.de Gaulle neskôr trest smrti zmiernil na doživotie.



15.9.1945 Podepsání kapitulace japonských ozbrojených sil na Nové Guineji a severním Borneu.

16.9.1945 Zemřel Brigádní General Harrison J. Price (náčelník štábu: 80. divize)

16.9.1945 Loď Hasu vyřazena ze služby (kapitulace v Tsingtao / Surrendered in Tsingtao )

17.9.1945 Zemřel generálporučík Jošio Šinozuka (člen najvyššej vojnovej rady)


18.9.1945 Zemřel plukovník Richard Kolb (velitel Dělostřeleckého pluku letectva 18)


18.9.1945 Zemřel divízny veliteľ Jakov Zacharovič Pokus (veliteľ 43. streleckého zboru)

19.9.1945 Zemřel generálporučík Kumaja Šimomoto (velitel: Pevnost Shimonoseki)




21.9.1945 Zemřel generálporučík Paul Hielscher (velitel: Dělostřelecké velitelství 146)

21.9.1945 Loď Takao vyřazena ze služby (vzdala se britským silám / Surrendered to British forces)

21.9.1945 Ponorka USS Pollack (SS-180) vyřazena ze služby




22.9.1945 Zemřel generálporučík Dmitrij Nikolajevič Naďožnyj (veliteľ Severného frontu /1918-1919/)

22.9.1945 Loď USS Spokane (CL-120od (from) 18.03.1949CLAA-120) spuštěna na vodu



22.9.1945 V Jižním Vietnamu bylo Brity osvobozeno 1400 francouzských vojáků z bývalého japonského zajateckého tábora. Francouzi vtrhli do Saigonu a začali útočit na Viet Minh a zabíjet nevinné civilisty včetně dětí, podporováni místním francouzským obyvatelstvem (celkem asi 20.000 Francouzů v té době žilo v Saigonu).


24.9.1945 V Saigonu Viet Minh úspěšně zorganizoval protiútok a ostřihl veškeré obchody od dodávek elektřiny a vody. Na předměstí Saigonu členové vietnamské zločinecké organizace Binh Xuyen zmasakrovali 150 Evropanů, převážně Francouzů, včetně dětí.

24.9.1945 po vymyslenej provokácii ( obsadenie kláštornej školy a otravovanie kresťanských detí doktorom židovského vyznania) vypukol v Topoľčanoch tzv. topoľčiansky pogrom, ktorý zahrnoval rabovanie, linčovanie každého žida ktorý prišiel pod ruku besnému davu. Naštastie nebol nikto usmrtený, avšak bolo veľmi veľa zranených hlavne (iba) ľudí z radov židovského obyvateľstva. Výsledkom je že dnes v Topoľčanoch nežije jediný žid.


25.9.1945 Zemřel generálmajor Ernst von Bauer (velitel: 189. pěší divize)

25.9.1945 Zemřel generálmajor Karl von Roeder (pohřešován)
25.9.1945 Zemřel zborový veliteľ Maxim Osipovič Stepanov (veliteľ chemického oddelenia Červenej armády)

25.9.1945 ZSSR obnovil diplomatické styky s Maďarskom


26.9.1945 Zemřel nadporučík Gerhard Leibnitz (velitel 2./NAGr. 5)




26.9.1945 Zemřel generál dělostřelectva Leonhard Kaupisch (veliteľ XXXI. armádneho zboru)


26.9.1945 První američan umírá ve Vietnamu. Během nepokojů v Saigonu byl zabit Lt. Col. A. Peter Dewey Viet Minhem, který si ho spletl s francouzským důstojníkem. Před svou smrtí vyplnil ještě Dewey hlášení o prohlubující se krizi ve Vietnamu a konstatoval, že by Spojené státy měli v Jihovýchodní Asii "uklidit".


27.9.1945 Zemřel generálmajor Oskar Schmidt

30.9.1945 Zemřel generálporučík Kusuma Mijadži (velitel: Pevnost Port Arthur)

1.10.1945 Loď HMS Scorpion (G 72) vyřazena ze služby (prodána Nizozemsku / sold to Netherlands (Hr. Ms. Kortenaer (J 6)))

1.10.1945 Loď HMS Serapis (G 94) vyřazena ze služby (prodána Nizozemsku / sold to Netherlands (Hr. Ms. Piet Hein (J 4)))





2.10.1945 Skončila 1. konferencia rady ministrov zahraničných vecí v Londýne, ktorej cieľom bolo pripravenie mierových zmlúv so spojencami Nemecka účastníci: Vjačeslav Michajlovič Molotov (min. zahr. vecí ZSSR) James Francis Byrnes (min. zahr. vecí USA) Ernest Bevin (min. zahr. vecí Veľkej Británie) Georges Bidault (min. zahr. vecí francúzskej dočasnej vlády) Wang Čchi-čchien (čínsky min. zahr. vecí)

3.10.1945 Zemřel major Truman Handy Newberry (Ministr námořnictva)

3.10.1945 Zemřel podplukovník Nikolaj Kuprijanovič Diligej (veliteľ 213. gardového stíhacieho leteckého pluku)


4.10.1945 Zemřel plukovník in memoriam František Doležal (velitel 310. (československé) perutě)

5.10.1945 Zemřel plukovník Georgij Alexandrovič Suchorebrikov (veliteľ 661. ľahkého bombardovacieho leteckého pluku)
5.10.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Jaroslav Kudláček (pilot 311. perutě RAF)
5.10.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Antonín Brož (pilot 311. perutě RAF)

5.10.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Karel Rybníček (navigátor 311. perutě RAF)
5.10.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Bohumil Vaverka (radiotelegrafista/palubní střelec 311. a 138. perutě RAF)
5.10.1945 Zemřel podplukovník (in memoriam) Zdeněk Sedlák (palubní mechanik 311. perutě RAF)

5.10.1945 Zemřel svobodník WAAF Edita Sedláková (pozemní radiotelegrafistka)

5.10.1945 Loď Tsukuši Maru vyřazena ze služby

5.10.1945 Loď Šiokaze vyřazena ze služby (vyřazena a využita jako repatriační plavidlo, později sešrotována / Removed from Navy List and used as repatriation ship, later scrapped)

5.10.1945 Loď Hanazuki vyřazena ze služby (předán US Navy ako DD-934 a potopen ako cviční cíl 03.02.1948 / submitted to US Navy as DD-934 and sunk as a target 03.02.1948)

5.10.1945 Loď Namikaze vyřazena ze služby (vyřazena a použita jako repatriační plavidlo, 03.10.1947 předána námořnictvu Čínské republiky (Shen Yang), později sešrotována / Removed from Navy List and used as repatriation ship, 03.10.1947 turned over to China (re-named Shen Yang), later scrapped)

7.10.1945 Zemřel plukovník Gerald Richard Johnson (velitel 9. stíhací perutě)


8.10.1945 Britské okupačné sily (veliteľ: podplukovník E. D. Murray) vstúpili do Phnompenhu.


9.10.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Gottlieb Hering (velitel vyhlazovacího tábora Belzec)
9.10.1945 Zemřel podplukovník Ján Šmigovský (velitel posádky Nitra)

10.10.1945 Zemřel podplukovník George Washington Wilson (velitel: 199. brigáda)

10.10.1945 Loď USS Midway (CV-41) uvedena do služby


11.10.1945 Zemřel generálmajor Wilhelm Faessig



12.10.1945 Kampučský premiér Son Ngoc Thanh bol zatknutý francúzskymi silami.


13.10.1945 Zemřel major Franz von Gebsattel (velitel Průzkumného oddílu 134)

13.10.1945 Loď Prince Baudouin (LSI(S)-488) vyřazena ze služby (Vrácena Regie voor Maritiem Transport, Oostende .06.09.1967 přepravena do Heyghen Freres, Ghent v Belgii k sešrotování)

13.10.1945 Loď USS Oriskany (CV-34) spuštěna na vodu


15.10.1945 Bol popravený zastrelením Pierre Laval, predseda Pétainovej vlády, plne zodpovedný za kolaboráciu z nacistickým Nemeckom




16.10.1945 Zemřel generálmajor Wolfgang von Schweinitz (vojenský velitel města Vitebsk)

17.10.1945 V Argentině přebírá moc plukovník Perón

19.10.1945 Zemřel generál Francisco Plutarco Elías Campuzano (Prezident Mexica)

24.10.1945 Zemřel major Vidkun Abraham Lauritz Jonssøn Quisling (ministerský předseda norské vláda 1942-45)




24.10.1945 Zemřel generálporučík Hans-Georg von Jagow (velitel: 12. pěší pluk)

24.10.1945 Loď USS Sangamon (CVE-26) vyřazena ze služby

24.10.1945 prezident Beneš podpísal dekréty o znárodnení kľúčového priemyslu a bánk.


24.10.1945 V Barme kapitulovali posledné japonské jednotky pod velením gen. Kimuru.

26.10.1945 Zemřel štábní kapitán Jiří Engel (navigátor a posléze pilot 311. perutě RAF)

26.10.1945 Loď HMCS Kootenay (H 75) vyřazena ze služby

26.10.1945 Loď HMCS Kootenay (H 75) vyřazena ze služby

27.10.1945 Loď USS Franklin D. Roosevelt (CV-42) uvedena do služby

28.10.1945 Zemřel generálporučík Kesago Nakadžima (velitel: 4. armáda)


28.10.1945 Zemřel generálporučík Hans Nuber

28.10.1945 Zemřel generálmajor Alexandr Vasiljevič Čižov (velitel 49. a 260. střelecké divize)

28.10.1945 Tryzna za padlé příslušníky Obrany národa v Praze.

28.10.1945 Eduard Beneš - potvrdený parlamentom na funkcií prezident

30.10.1945 Zemřel generálporučík Cuneiči Iwakoši (velitel: 3. divize)





31.10.1945 Zemřel brigádní generál Josef Braun




31.10.1945 Zemřel generálmajor Friedrich von Both (vojenský velitel Bordeaux)


4.11.1945 Zemřel plukovník Gustav-Adolf Bruns (velitel: Pluk tankových granátníků 74)

7.11.1945 Letoun Gloster Meteor IV v Here Bay překonává rychlostní rekord. Gp Cpt Wilson dosahuje rychlosti 975,2 km/h.

8.11.1945 Zemřel podplukovník Vasilij Prokopievič Borisenko (náčelník operačného oddelenia štábu 95. streleckého zboru)

8.11.1945 Zemřel generál polní maršál Anton Ludwig August von Mackensen

8.11.1945 Loď USS Patterson (DD-392) vyřazena ze služby


12.11.1945 Zemřel generál pěchoty Max Bock (Držiteľ Rytierskeho kríža s dubovými ratolesťami.)




12.11.1945 Zemřel generálporučík Hugo Schäfer (velitel zajateckého tábora Stalag XVII B )

12.11.1945 Zemřel major Nikolaj Ivanovič Gorjuškin (velitel praporu 23. gardové motostřelecké brigády)


14.11.1945 Zemřel generálmajor Friedrich Franz von Huth (velitel: 93. pěší pluk)




15.11.1945 Zemřel generálporučík Otto Mooyer

15.11.1945 Zemřel generálporučík (in memoriam) Kiiči Nagamine (velitel: 62. samostatná smíšená brigáda)



15.11.1945 Zemřel generálporučík Erich von Oldershausen

15.11.1945 Ponorka USS Seadragon (SS-194) vyřazena ze služby

15.11.1945 Ponorka USS Porpoise (SS-172) vyřazena ze služby

15.11.1945 Ponorka USS Pike (SS-173) vyřazena ze služby

15.11.1945 Ponorka USS Permit (SS-178) vyřazena ze služby

15.11.1945 Ponorka USS Plunger (SS-179) vyřazena ze služby


15.11.1945 Oficiální rozloučení s Rudou armádou v Praze.




17.11.1945 Zemřel generálmajor Erich von Falkenstein (velitel: Polní velitelství VI, Münster)




17.11.1945 Zemřel generálmajor Egon Groeneveld (velitel: Polní velitelství 684)

20.11.1945 Zemřel - Francis William Aston (chemik a fyzik)

20.11.1945 Ponorka Ro-57 (Ro-57) vyřazena ze služby

20.11.1945 Ponorka Ro-59 (Ro-59) vyřazena ze služby

20.11.1945 Ponorka Ro-62 (Ro-62) vyřazena ze služby

20.11.1945 Ponorka Ro-63 (Ro-63) vyřazena ze služby

20.11.1945 Ponorka I-154 (I-154) vyřazena ze služby

20.11.1945 Ponorka I-155 (I-155) vyřazena ze služby




20.11.1945 začíná Norimberský proces s válečnými zločinci.


20.11.1945 Oficiální rozloučení s americkou armádou v Plzni.

21.11.1945 Zemřel generál in memoriam Alexander Patch (velitel, divize Americal)
21.11.1945 Zemřel komandérporučík David Albert Hurt (velitel USS Perch (SS-176))


24.11.1945 Zemřel divizní generál Mariano Gómez Ulla (hlavní inspektor vojenského zdravotnictví)




25.11.1945 Zemřel generálmajor Leopold Milisch

25.11.1945 V Rakousku proběhly první poválečné volby. Zvítězila lidová strana. Kancléřem se stal L. Figl.

26.11.1945 Zemřel podplukovník Vasilij Dmitrijevič Panfilov (veliteľ 58. gardového bitevného leteckého pluku)

27.11.1945 Loď HMS Roberts (F40) vyřazena ze služby ((sešrotován v roce červnu 1965 / scrapped in June 1965))

28.11.1945 Zemřel - Dwight Filley Davis (Ministr války)

30.11.1945 Zemřel generál Šigeru Hondžó (velitel: 10. divize)


30.11.1945 Zemřel kapitánporučík Heinz-Wilhelm Eck (ponorkový velitel)

30.11.1945 Loď Asagao vyřazena ze služby


30.11.1945 Loď HMS Rodney (29) vyřazena ze služby ()



30.11.1945 Ponorka Ro-500 (Ro-500) vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka I-153 (I-153) vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka I-157 (I-157) vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka I-158 (I-158) vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka I-159 (I-159) vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka I-53 (I-53) vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka I-58 (I-58) vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-209 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-204 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-203 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-202 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-201 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-216 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-210 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-208 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-207 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-205 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-111 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-109 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-106 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-105 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-108 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-107 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka Ha-103 vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka I-156 (I-156) vyřazena ze služby

30.11.1945 Ponorka I-502 (I-502) vyřazena ze služby


30.11.1945 Odchod americké armády z ČSR.




1.12.1945 Zemřel generál pěchoty Anton Dostler (veliteľ LXXIII. armádneho zboru)


1.12.1945 Odchod Rudé armády z ČSR.

2.12.1945 Zemřel generálporučík Kamedži Wada (velitel: 1. divize)

2.12.1945 Zemřel brigádní generál Saturnino Martín Cerezo (obranca Baleru)

2.12.1945 Zemřel generálmajor Dmitrij Vasilievič Kramarčuk (veliteľ 157. opevneného priestoru)

3.12.1945 Prvé pristátie prúdového lietadla na palube lietadlovej lode. Skúšobný pilot Eric Brown pristál s upraveným 3. prototypom stíhacieho lietadla De Havilland Vampire (s/n LZ551/G) na palube lietadlovej lode HMS Ocean.

6.12.1945 Zemřel generálporučík Takaakira Kuwaki (velitel: 110. divize)




6.12.1945 Zemřel generál admirál Alfred Saalwächter (šéf Veliteľstva námorných síl Západ)

8.12.1945 Ponorka USS Tautog (SS-199) vyřazena ze služby

9.12.1945 Loď USS Fargo (CL-106) uvedena do služby




10.12.1945 Zemřel generálmajor Martin Goesch (velitel: 23. pluk zemských střelců /23. Landesschützen-Regiment/ (24.09.1939-15.01.1943))

10.12.1945 Zemřel plukovník Bourdon Adelbert Babcock (velitel: 151. brigáda)

10.12.1945 Ponorka USS Tambor (SS-198) vyřazena ze služby

11.12.1945 Zemřel brigádní generál Truman Everett Boudinot (velitel: 3. obrněná divize)




12.12.1945 Zemřel kontradmirál Walther Faber




13.12.1945 Zemřel generálporučík Paul Göldner (velitel: 351. pěší divize)

13.12.1945 Zemřel generálporučík Toširó Nómi (velitel: 28. divize)

13.12.1945 Zemřel generál Goró Šiba (velitel: 12. divize)


13.12.1945 Zemřel SS-Hauptsturmführer Josef Kramer (velitel koncentračních táborů Natzweiler-Struthof, Osvětim-Březinka a Bergen-Belsen)

13.12.1945 Ponorka USS Thresher (SS-200) vyřazena ze služby

14.12.1945 Zemřel generál Kodžiró Učijama (velitel: 15. divize)

14.12.1945 Zemřel plukovník (in memoriam) Josef Stach (pilot 311. perutě RAF)

14.12.1945 V Německu ustavena Křesťansko-demokratická strana (CDU).



15.12.1945 Zemřel generál pěchoty Kurt Liese




15.12.1945 Zemřel generálmajor Friedrich Schneider (zemřel v sovětském zajetí)

16.12.1945 Zemřel Fumimaro Konoe (ministerský předseda Velkého japonského císařství)




16.12.1945 Zemřel generálmajor Gerhard von Enckevort (velitel: Zajatecký tábor Stalag III)



17.12.1945 Zemřel generál V. hodnostní třídy Karel Wagner




17.12.1945 Zemřel generálmajor Arnold Schütze




17.12.1945 Zemřel generálmajor Martin von Dittelberger (velitel: 19. pěší pluk)




18.12.1945 Zemřel generálporučík Franz Josef Walz (německé stíhací eso 1. sv. v. se 7 sestřely)
18.12.1945 Ponorka USS Sablefish (SS/AGSS-303) uvedena do služby

19.12.1945 Zemřel generálmajor Leonard Fish Wing (velitel: 43. pěší divize)



19.12.1945 Zemřel plukovník Jean Demozay (velitel, 91. peruť RAF)

20.12.1945 Loď HMS Snipe (U 20) spuštěna na vodu

21.12.1945 Zemřel generál George Smith Patton (veliteľ 7. armády)


21.12.1945 Zemřel generálporučík Erich Stein


23.12.1945 Zemřel viceadmirál Heinz Nordmann (velitel: Admiralát norské polární pobřeží)




23.12.1945 Zemřel viceadmirál Friedrich Wilhelm Kurze

23.12.1945 Zemřel podplukovník Nikolaj Nikolajevič Inozemcev (veliteľ 1. samostatnej stíhacej letky protivzdušnej obrany)

23.12.1945 Zemřel kapitán Arthur Treloar Whealy (velitel letky 203. perutě RAF)

24.12.1945 Zemřel brigádní generál Wilbur M. Lee (velitel: 64. pěší brigáda)


25.12.1945 Zemřel plukovník Karl Meltzer (velitel Dělostřeleckého velitelství 149)


26.12.1945 Zemřel admirál floty Roger John Brownlow Keyes (velitel: Velitelství kombinovaných operacívelitel: Středomořská flotavelitel: HMS Centurion)



27.12.1945 Zemřel - Luis de Marichalar y Monreal (ministr války)

28.12.1945 Zemřel brigádní generál Charles Crawford (velitel: 3. divize)


30.12.1945 Zemřel generálporučík Friedrich Bernhard (Velitelství armádní týlové oblasti 532)


30.12.1945 Zemřel generálporučík Adolf Hamann (vojenský velitel města Brjansk)


31.12.1945 Zemřel generálporučík Günther Ziegler


31.12.1945 Zemřel generálmajor Rienhold Dahlmann (velitel: Hlavní polní velitelství Holandsko)


31.12.1945 Zemřel kontradmirál Werner Schönermark (zemřel v zajetí)

31.12.1945 Ukončení branné pohotovosti ČSR.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více