Main Menu
User Menu

Kom – F

KOM – F



10.9.1943


V rámci desantu KOM – F byli u Cmielowa nedaleko Ostrowiecze v Polsku ze SSSR vysazeni komunističtí emisaři strojník Rudolf Procházka (10.4.1913) a truhlář Rudolf Peschel (16.7.1913 – 14.5.1967). Oba patřili k předválečným funkcionářům komunisticky orientovaných mládežnických a tělovýchovných organizací na severní Moravě a na Brněnsku. Na jaře 1939 emigrovali do Polska a po začátku války přešli na sovětské území, kde až do roku 1941 pracovali v civilním sektoru. 22. června 1941 se dali k dispozici Rudé armádě, která je po dva roky cvičila k plnění sabotážních, zpravodajských a spojovacích úkolů v německém týlu. Každý měl na domácím území pracovat samostatně, Peschel na Ostravsku a Procházka na Brněnsku. Priorita jejich poslání spočívala ve zřízení rádiového spojení s vedením KSČ v Moskvě, získáváním zpráv o politické, vojenské, hospodářské a sociální situaci na Moravě, ustavováním ilegálních národních výborů a zkoumáním podmínek pro rozvoj partyzánského hnutí, které měli podporovat vytvářením bojových skupin se sabotážním programem. Pro bezpečnější pohyb v neznámém polském prostředí jim byl přidělen polský parašutista Pavel Wojas. Byli očekáváni partyzány Gwardii ludowe. Předali zbraně a finanční prostředky a po dobu tří týdnů setrvali u partyzánského oddílu, zúčastňovali se jeho politických, propagačních a vojenských akcí a připravovali se na další cestu Polskem s pomocí kontaktů a informací zde získaných. Složitými cestami přes Krakow, Krosendorf, Trzebini, Sosnowice, Katowice a Bohumín dorazil Pesche1 25. září 1943 do Rychvaldu, kde nalezl úkryt u Františka Pytla a s jeho pomocí, za spolupráce Roberta Tomáše se ukryl v jeho domě v Heřmanicích. Část cesty přes Polsko absolvovali parašutisté společně, část odděleně, když Peschel jako první trasu přesunu prověřoval a Procházka v doprovodu polských kurýrů se přesunoval s týdenním zpožděním s celou technickou výbavou za ním. 2. října 1943 dorazil do Heřmanic i on. Zde skončila první, společná část jejich úkolu a v dalším období pracoval již každý samostatně. Procházka se přesunul na Brněnsko a Peschel zůstal. Zachytil se v prostředí, které dobře znal z dob předválečné politické činnosti. Nalezl úkryt a vysílací místo v rodině Stanislava Valečka v Rychvaldě, odkud 25. října 1943 navázal spojení s Moskvou. Postupně rozšiřoval síť svých spolupracovníků, mezi něž patřili zejména Robert a Bedřich Tomášovi, Přemysl Valečko a jeho žena Oluše, František Pytel a Evžen Gelnar. S jejich pomocí objevil na Frýdecku ilegální organizaci Bílá lvice, vedenou poručíky Ichnovským a Josefem Čapkem, s nimiž založil partyzánský oddíl městského typu JAN ŽIŽKA - MORAVSKOSLEZSKÝ. Skupina vedle dodávání zpráv prováděla menší sabotáže a přípravy na ozbrojené akce, které se měly plně rozvinout po přistání dalších parašutistů, jejichž seskok a dodávku zbraní Peschel vykorespondoval. Významný byl také styk s ilegálním pracovníkem Václavem Veselým, s nímž od začátku ledna zakládal Peschel ilegální národní výbory v okolních obcích a získával další občany pro ilegální činnost. Rozšiřování organizace ji přivedlo do kontaktu s konfidenty ostravského gestapa, které se od září 1944 řadou zatčení přibližovalo Peschlově štábu. Proto se 14. září 1944 přemístil do jiného domu k Aloisu Tomcovi, kde byl o měsíc později, 13. října 1944 zatčen a do konce války vězněn. Občas byl využíván jako konfident gestapa. Jeho osudu o vlásek unikl Procházka. Dorazil do Brna 20. října 1943, ale žádná z adres obdržených v Moskvě se neukázala spolehlivou. Byl přestrašenými lidmi odmítán a nakonec nalezl úkryt i spolupracovníky u svých příbuzných v obcích Rožínky a Rodkov u Bystřice pod Pernštejnem. Odtud také navázal v polovině listopadu 1944 rádiové spojení s Moskvou. Později se přemístil do domku Josefa Holečka v Albrechticích u Rozsoch na Bystřicku, odkud po celý rok vysílal a rozšiřoval zpravodajskou síť, jejíž řízení postupně decentralizoval a jednotlivé úseky svěřoval domácím odbojářům. Intenzivní rádiový provoz, vedený z jednoho vysílacího stanoviště, neunikl pozornosti německé zaměřovací služby, která provoz stanice dlouho odposlouchávala a nakonec lokalizovala přesně vysílací místo. Před zatčením se Procházka zachránil tím, že se společně se svým pomocníkem, Josefem Holečkem, prostříleli 15. července 1944 obkličovacím kruhem brněnského gestapa. To byl ovšem konec dosavadní činnosti. Rádiové spojení se již nepodařilo obnovit, řada Procházkových spolupracovníků byla zatčena. Procházka Bystřicko neopustil, obnovil některá dřívější spojení a s pomocí místních odbojářů vytvořil partyzánský oddíl PROKOP HOLÝ, který měl koncem války na kontě 54 diverzních, sabotážních a bojových akcí.
URL : https://www.valka.cz/Kom-F-t46109#179817Verze : 0