Kingdom of Heaven (Království nebeské)

Koupit DVD na Filmopolis.cz

USA, 2005
Režie: Ridley Scott
Hrají: Orlando Bloom, Jeremy Irons, Liam Neeson


Křížové výpravy podle režiséra Čety...
Popravdě řečeno, docela se mi to líbilo, i když se tu určitě vyrojí spousta kritiků historických reálií, já koukám na filmy, abych si odpočinul a pobavil se a to bylo naplněno. Akorát závěr, kdy se Jeruzalém vzdá Saladinovi byl hrozně rychlej...čekal sem větší jatka a scény třeba jako ze Statečného srdce.

Film bol pre mna znesitelny, lebo nezobrazuje legendarnu postavu, ktoru vsetci poznaju (Achilles, Alexander) ale vymyslenu - preto som vopred nevedel ako film skonci a to sa mi velmi paci.

lehce mi tam vadily ty celkovy pohledy a prujezdy nad masovejma bojovejma scenama, silne podobny lotr:navrat krale, zrejem tam hledali inspiraci. ale jinak film fajn.

Kromě několika historických nepřesností tenhle film ušel. Nedávno jsem totiž četl knihu o králi Richardovi Lvím Srdci a ačkoliv se o tom psalo jen velmi kráce, byl Jeruzalém skutečně vydán a žádný z jeruzalémských křesťanů nebyl na ceste k moři zabit. Jediná přehnaná věc je podle mně ta rychlá změna kováře na zkušeného a schopného bojovníka. Jakkoliv si nedělám iluze o tehdejších společenských zvyklostech, připadá mi něco takového jako dost nepravděpodobné.

Problém je, že i ta hlavní postava ( a snad i všechny ostatní) skutečně existovala, jenom to jako obvykle bylo trochu jinak. Onen kovář nebyl kovářem, ale synem anglického šlechtice, který v této době ovládal poměrně velký kus území v Jeruzalémském království. Ovšem proletář se asi filmařům hodil víc . Dalším často vytýkaným prvkem je potom, kromě mnoha jiných, které nebudu jmenovat, to, že je tenhle film podle moderních trendů až zoufale politicky korektní, co se vztahů mezi křesťany a muslimy týče. On ten saladin zase takový sympaťák nebyl (alespoň vůči křesťanům, a naopak).

Sympaťák možná nebyl, ale na rozdíl od křesťanů všechny uzavřené smlouvy dodržoval. Vůči svým protivníkům se většinou choval korektně a čestně. Historicky přesná je prý pouze scéna po boji u Salaminy, kdy skutečně vlastnoručně popravil dotyčného rytíře. Ostatně do první křížové výpravy sto let před tímto filmem, měli křesťané a židé na území ovládaných muslimy, poměrně velké svobody na práva kterých se muslimům na křesťanských územích neprosto nedostávalo. První křížová výprava a masakry, které ji doprovázely rozpoutaly pogromy a odvetu na těch křesťanech, kteří na muslimských územích do té doby spokojeně žili a tyto msty pokračují prakticky dodnes. Prostě oko za oko, zub za zub a vendeta za vendetu až do úplného vyvraždění protivníka.

Zas taková idyla to nebyla, lecos změnil příchod Turků, kteří byli nábožensky mnohem méně tolerantní než Arabové. Ostatně to byl i důvod pro onu první výpravu.

Velkej simpaťák to sice nabyl, ale vážil si svých soupeřu. To dokazuje fakt, že při Saladinovým utoku na tehdejší město Jaffu, které bylo obsazeno Richardem.
Při útoku na Richardovo malé vojsko se Saladin jenom divil s jakou odvahou bojuje jeho soupeř. Když zabili Richardova koně, tak sám Saladin rozkázal jednomu svému podkonímu ať pod vlajkou příměří přiveze pár koní Richardovi jako projev ucty.
Saladin byl jeden z nejuznávanějších králů tehdejší doby a navíc: Nikdo není dokonalej.

Je pravda, že velkej podíl na první křížový výpravě měli Turci, ale taky tomu pomohla ekonomická situace v tehdejší Evropě. Nebyla nic moc dobrá a byl tehdá velkej hladomor. Trochu se to v tom filmu naznačuje, když si nechá Godfried zavolat Bailiena a vykládá mu o Jeruzalémě. Lidé se tam uchylovali kvůli tomu, že mohli začít nový život. Bylo to bohaté království na suroviny a Evropa stále trpěla pod tíhou hladomoru.

Je to dobrej film. Sice občas tam byly nějaký věci trochu i zjednodušený, ale jinak dobrý. Hlavně bylo na tomhle filmu fajn, že se tam objevovali skutečný postavy. To bylo na tom celim filmu to nejlepší, že to bylo z malý části trochu podle skutečnosti. Ale jenom hodně málo.

Takže, přesněji jsem se informoval o postavách, hlavní postavy jsou všechny skutečné, jen jejich postoje a osudy byly poněkud jiné, než jak uvádí film. Balian z Ibelinu, byl bohatý aristokrat, který se v Palestině narodil a vyrostl. Bitvy u Hattínu se osobně zůčastnil, ale unikl a po několik týdnů velel obraně Jeruzaléma až do jeho kapitulace. Osobně se Saladinem vyjednal možnost odchodu Jeruzalémců z města, ale za každého z nich bylo nutné zaplatit zlatem. Ti kteří neměli peníze prostě upadli do otroctví. Královna si svého manžela vyvzdorovala proti vůli své matky a bratra, a ne jak se snažili tvůrci filmové fikce tvrdit "násilně provdána", ostatně sama byla zastáncem válečné kliky a ne "pacifista". Umřela asi rok po pádu Jeruzaléme (pokud jsem si to dobře spočítal) patrně na choleru.

Doporučoval bych, aby jste se koukly na Directors Cut. Je o cca 45 minut delší, jsou tam nové příběhové linie a celkově je tato verze lepší než kino verze.

Jelikož tato sekce nese název "Vzdělání a zábava", musím reagovat. Na tento film jsem se velice těšil a výsledek překonal všechna má očekávání v tom nejhorším slova smyslu. Zhlédl jsem jej jednou a do konce jsem vydržel pouze ze studijních důvodů. Nemohu jinak: jde o mimořádně vylhaný blábol zabalený do líbivého obalu, ve své podstatě zoufale tragický a zároveň i velice nebezpečný, neboť široká veřejnost na základě podobných filmů do značné míry buduje své znalosti historie. Nesedí charakteristika historických postav, nesedí data, nesedí reálie.


Z řady lží a fantasmagorických výplodů scénáristy a režiséra jen pro ilustraci dvě korekce:


a) Balian z Ibelinu se narodil ve Svaté zemi, ne ve Francii. Byl to respektovaný rytíř Jeruzalémského království. Nikdy nebyl kovář. Jeho otec se jmenoval Barisan (ne Godfrey) a zemřel roku 1150, tedy 36 let před obdobím, do nějž jsou vročeny události na začátku filmu. Balian nebyl problematický mladík, který ztratil víru nebo pochyboval, ve skutečnosti byl v té době zralý muž ve věku asi 40 let či starší a byl proslulý svou oddaností Bohu a svatým.


b) Král Balduin IV. byl v době, v níž se odehrává film, již po smrti.


Zde se vás kolegové táži, pokud je vám to jedno, byli byste stejně tak tolerantní k filmu, kde by v Berlíně v březnu 1939 vystupoval TGM nebo v bitvě u Midwaye bojovala letadlová loď Lexington?


Jediné pozitivum na tomto díle vidím v tom, že může vyvolat hlad po studiu historie příslušného období.


V takovém případě doporučuji začít reflexí tohoto filmu u světově respektovaných vědeckých autorit. Stať Jonathana Riley-Smithe, profesora církevních dějin na University of Cambridge, je pojmenována příznačně Truth is the first victim (Pravda je první obětí):
entertainment.timesonline.co.uk


A pokračovat lze například ke stati Thomase F. Maddena, profesora historie na Saint Louis University v Missouri:
www.nationalreview.com


Tomu, kdo není mocen číst texty v angličtině, doporučuji konzultaci u některého z českých vědců, např. Libora Jána, profesora historie na Masarykově univerzitě v Brně.

Dovolím si opravit nejspíše malý překlep. Libor se jmenuje Jan, tedy s krátkým a
Jinak ale naprostý souhlas. To co se někdy objeví ve filmech jsou opravdu "skvosty"

Děkuji za opravu, jde opravdu o překlep, mám od něj ještě pár podpisů v indexu (než byly zrušeny)