Karviná - Ráj

Historická vyobrazení

Karviná – Ráj


Rájecký zámek ještě poměrně nedávno stával dříve ve stejnojmenné vesnici, která se později stala jednou z městských částí dnešní Karviné. V současnosti se bývalý areál zámku, zvláště pak jeho park, nachází v areálu nemocnice s poliklinikou.
V letech 1564 až 1571 zde nechal těšínský vévoda z rodu Piastovců Bedřich Kazimír vystavět rozsáhlý renesanční zámek. Tento zámek měl zřejmě nahradit zámek ve Fryštátě. V té době se jednalo o tříkřídlou jednopatrovou budovu. Ta byla situována v jižní části vsi, v místě kde končí rovinatý terén a dále se svažuje k potoku Mlýnce a k řece Olši. Jihozápadní křídlo zámku bylo vystavěno přímo na svahu. Byla zvýrazněna původně čtyřpatrovou věží, vedle které se nacházela zámecká kaple. Původní zastřešení věže bylo cibulovitou střechou. Vjezd do zámku se nacházel v jeho severozápadním křídle. Nicméně i v severovýchodním křídle se nacházel další vstup. Zámecké nádvoří se směrem k jihovýchodu otvíralo do parku a na tu se směrem k východu navazoval dvůr. Někteří badatelé se domnívají, že některé části zámku byly postaveny až kolem poloviny 17. století. Nicméně toto se dnes nedá doložit kvůli celkovému zániku zámku. Nicméně sám stavitel si hotového zámku již příliš neužil nebo zemřel roku 1572 zadlužen okázalým způsobem života, ale zřejmě též i samotnou stavbou zámku. Po jeho smrti tedy zámek i s dalším majetkem odkoupil Václav Cikán ze Slupska. Ten zemřel již roku 1577 a tak rajský zámek i ves jako samostatný statek zdědil jeho syn Mikuláš Cikán. Počátkem 17. století pak podstoupil Ráj a tři další vesnice Janovi Šelndorfarovi. Posléze sňatkem s Marií Alžbětou Cikánovou zámek získal Abraham Steinkeller. Již v polovině 17. století pak zámek patří Emerichu Sunkovi z Budatína. Pakliže se dá připustit dokončení zámku až kolem nebo po polovině 17. století, byl by to právě tento rod, který by toto měl na svědomí. Avšak je jisté, že nejpozději kolem počátku 18. století byl zámek přestavěn barokně. V té době Ráj získal Adam Václav Pačínský. Od roku 1727 jsou pak majiteli Vlčkové (Wilczkowe) z Dobrozemice. Roku 1745 pak zámek získal původem irský šlechtic Mikuláš Taafe. Nejspíš za Rudolfa Taafeho zámek po úderu bleskem vyhořel. Ten se ale nerozhodl zámek opravit, ale místo toho Ráj prodal roku 1792 Janu Larischovi-Mönnichowi. Ten Ráj obratem postoupil Jiřímu Beesovi z Chrostiny. Beesové pak dali zámek upravit v klasicistním stylu, přičemž byla věž snížena na výsku ostatních částí zámku a nově byla zastřešena cimbuřím. Křídla zámku zase dostaly mansardovou střechu s vikýři. Došlo k výraznému rozšíření zámeckých zahrad. Roku 1899 zámek od již jiného Jiřího Beese koupil Jindřich Larisch-Mönnich. Ten pak zámek dal přestavět v letech 1899 až 1903, kdy tento získal svojí konečnou podobu. Východní konce jihozápadního a severovýchodního křídla byly rozšířeny směrem do nádvoří a byly spojeny pseudoklasicistickou zdí, která nádvoří uzavírala. Tato měla tři vstupní brány, z nichž dvě byly později zazděny. Nastavec nad branou pak byl ozdoben kartuší s rodovým znakem Larisch-Mönnichů. Byl zbořen dvůr a v jeho neprospěch se pak rozšířil zámecký park. Věž byla opět navýšena a dostala mansardovou střechu. Změn doznaly i vstupy do zámku, které byly zvýrazněny. Vstup ze zahradního parteru do severozápadního křídla zámku dostal portikus se čtyřmi sloupy nesoucích balkón. Severovýchodní zámecké křídlo dostalo nad vchodem prolamovaný štít. Celá stavba pak dostala zvýšenou mansardovou střechu s vikýři. Celá stavba pak dostala hladkou, pseudoklasicistní fasádu. Změn doznaly i interiéry. Zvláště pak severozápadní křídlo, kde bylo nově upraveno schodiště tak, že bylo tříramenné do prvního patra a bylo přístupno jak z parku, tak i z nádvoří. Roku 1945 byl zámek jako i ostatní majetek Larisch-Mönnichům zkonfiskován ve prospěch státu. Prvně se zde nacházela politická škola, následně od roku 1949 pak internát pro hornické učně. Ale již zanedlouho, počátkem 50. let, bylo do něj umístněno interní a porodnické oddělení zdejší nové nemocnice. Od roku 1960 pak plnil funkci skladu léčiv. Nicméně zámek nebyl řádně udržován, a aby toho nebylo dost tak roku 1976 byl poškozen požárem. Postupně se přistoupilo k některým opravám, hlavně dostal provizorní mansardovou střechu krytou eternitem, ale jiné práce probíhaly velice pomalu. Sice se plánovalo, že zámek bude zcela opraven a využíván pro kulturní účely, ale nakonec se přistoupilo roku 1980 k jeho demolici. Bývalý zámecký park a konkrétně spíš jeho výrazná část, je součástí parku nemocnice.



Zdroj:
Musil, F. – Plaček, M. 2003: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska. Praha.