Janská

Jánská (Jonsbach)
(okr. Děčín)


V období 1.republiky součást politického okresu Děčín a soudního okresu Česká Kamenice.


Sčítání lidu v roce 1930: 516 obyvatel (z toho 21 osob národnosti československé a 485 osob národnosti německé)


Posádka byla ustanovena v lednu 1931. Zrušena v říjnu 1933.


Jednotky nebo úřady umístněné v posádce:
rota Hraničářského praporu 1


Zdroj: J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006
Recenze knihy

Ve 20. letech XX. století byla světová hospodářská krize, která těžce postihla i do té doby prosperující přádelnu čp.75 a továrnu na nitě čp.59. V této budově byla v roce 1931-1933 umístěna jednotka čs. vojska stráže ochrany hranic. V roce 1938, kdy vrcholilo napětí v čs. pohraničí mezi něm. a čes. obyvatelstvem byl v tomto objektu umístěn XXII.strážní prapor čs.armády. Velitelem této jednotky byl major Jan Žižka. Tento prapor střežil linii pohraničního opevnění ˝ŘOP˝. Dne 2.10.1938 čs. vojsko muselo vyklidit pohraničí a téhož dne vstoupily do Janské jednotky německé armády, nadšeně vítány němec. obyvatelstvem, které toužilo stát se součástí Velkoněmecké říše.


V lednu 1940 byli v tovární budově čp.59 ubytováni přesídlenci němec. národnosti z východu – Volynští Němci. V Českokamenickém seznamu hrobů je zaznamenáno 12 úmrtí jejich dětí od února do konce března r. 1940.
V září r.1940 vídeňská firma Vereinigte Farberein AG koupila rabštejnský komplex přádelen a pokusila se obnovit výrobu i v továrně čp.75. To trvalo velmi krátce, v prosinci 1941 byly všechny provozy v Rabštejně a Janské uzavřeny a textilní produkce v těchto továrnách definitivně zanikla. 1.10.1942byl celý komplex Preidlových továren zkonfiskován Velkoněmeckou říší a předán Fy Weserflugzeugbau Bremen. Výrobní program WFG se zabýval stavbou letadel a zbrojní výrobou.Stěhování dílen, strojů a zaměstnanců fy WFG probíhalo r.1942-3. Tak jak se zbrojní výroba stále zvyšovala, rostly nároky na stále větší počet dělníků. Proto bylo v Janské-Rabštejně a v České Kamenici postupně zřízeno více než 30 pracovních táborů, 2 zajatecké pro sovětské a angloamerické důstojníky. Celkem pro Fy WFG pracovalo v Rabštejně- Janské a okolí na 6000 zaměstnanců(totálně nasazených, váleč. zajatců a vězňů konc. tábora) z 18.zemí světa.
Pracovní směny byly 12ti hodinové, v nejhorších podmínkách žili vězňové KT a dělníci z vých. zemí.
Válečná produkce sestávala z výroby dílů pro letecké motory, křídel letadel JU 87,188, a JU 388, Focke-Wulf 190, vrtulníků Focke Achgelis 223, konstrukcí KUTO-NASE (tj. zařízení na zneškodňování protileteckých balonů),rychlopalných děl MK 108 ráže 30mm a nosičů bomb pro JU 188.
V Janské byli ubytováni totálně nasazení zahraniční dělníci v bývalé niťárně čp.59 a v barákovém lágru v místě poválečných ubikací PTP či později sovět.voj.posádky.
V dubnu 1944 byl v Janské a Rabštejně proveden geologický průzkum skal. masívů. Důvodem byl záměr přesunout válečnou výrobu do podzemí. První štoly se začaly razit koncem července r.1944. K tomu účelu zde byl zřízen konc.tábor Rabštejn pobočka KT Flosenbürk s cca 700.vězni a ti během 8.měsíců vyrubali na 17 500 m2 podzemních prostor, do kterých se na konci dubna 1945 částečně přesunula zbrojní výroba. Dne 8.5.1945 byla Janská osvobozena a poté byli v budově továrny čp.59 a v lágrových barácích shromažďováni sudetští Němci určení k odsunu.


V padesátých letecj československá armáda začala upravovat podzemní prostory v Janské naproti býv. továrně čp.59 (zbořena v roce 1966) na sklady strategických zásob PHM pro pakt Varšavské smlouvy.


Zdroj: https://www.obec-janska.cz/historie-obce/