Main Menu
User Menu

Jan Žižka

JAN ŽIŽKA



28.8.1944


U obce Sklabina byla ze SSSR vysazena skupina JAN ŽIŽKA. Devatenáctičlennou skupinu tvořilo 5 příslušníků Rudé armády (náčelník štábu V. I. Klokov, zástupce velitele D. M. Resuto, radisté N. M. Šapovalov a N. I. Tětěrin a lékař A. Tarekonov) a dále 15 Slováků, kteří pocházeli z řad absolventů partyzánské školy ve Svjatošinu – velitel, dělník Teodor Pola (5.2.1922 – 9.9.1974), dále dělník Štefan Kaščák (4.8.1919), horník a interbrigadista Arnošt Krpec (25.1.1913), řezník Anton Jakubík (20.5.1920), rolník Vasil Stanko (24.11.1919), rolník Tomáš Lisko (21.12.1920), dělník Pavol Dolný (21.10.1921), rolník Celestýn Starych (20.4.1919), automechanik František Horník (28.4.1921), pekař Jozef Sagan (12.8.1919), rolník Štefan Dudašík (24.6.1921), rolník Martin Alušík (29.10.1920), strojař Jaroslav Zbořil (5.1.1923), Štefan Čierný – Fekete (25.9.1919) a dělník Josef Blažek (17.4.1918). Skupině ŽIŽKA byl předběžně určen operační prostor západního Slovenska, okresy Trenčín - Bánovce nad Bebravou - Prievidza, kam se měla po vysazení přesunout. V prvním průletu bylo shozeno 6 zásobníků se 100 kg TNT, 12 samopaly, 4 lehkými kulomety a střelivem. Civilní oděv a vojenská uniforma tvořily základ výstroje parašutistů, samopaly PPŠ, pistole TT, ruční granáty a útočné nože (finky) výzbroj jednotlivce. Každý si v tlumoku nesl stravu na tři dny. Falešné doklady skupina neměla. Zbořil a Horník si při seskoku zlomili nohu a dalších pět mužů utrpělo lehká zranění. Hledáním zásobníků, odsunem a ošetřováním zraněných, stejně jako místní orientací a ujasňováním úkolu se skupina zdržena ve Sklabini čtyři dny. Od npor. Veličky z výsadku ŠTEFÁNIK dostala 2 kořistní nákladní automobily, jimiž se přepravila do Martina a odtud zajištěným pochodem pokračovala západním směrem do operačního prostoru po ose Německé Pravno - Vaškov - Čičmany - Zliechov. Cestou podnikala drobné teroristické akce, prováděla nábor partyzánů, využívala oddechu v jednotlivých obcích k provádění mítinků, na nichž byly zakládány národní výbory, vytvářeny milice domobrany a nové místní partyzánské oddíly. Bojová činnost spočívala v průzkumu a teroru proti Němcům a aktivistům Hlinkových gard. Ze Zliechova byl podniknut výpad proti Ilavě (osvobození politických vězňů) a Ledcům (zničení elektrárny) s úspěchem pouze částečným a kořistí německého nákladního automobilu se 2,5 tunami TNT a 10 000 roznětkami. Se stejnými záměry obsadila skupina ŽIŽKA 10.9.1944 Valaskú Belú, 13. září dosáhla obce Uhrovec, odkud se přesunula do obce Závada. Zde dosáhl 20. září 1944 její početní stav 500 mužů a byla přeorganizována v partyzánskou brigádu o 10 oddílech a diverzní skupině. Ovládla široký prostor Považská Bystrica - Trenčín - Bánovce nad Bebravou - Partyzánské (Baťovany) - Prievidza - Handlová. Zásobovacím konvojem, vyslaným do Banské Bystrice, doplnila své zásoby střeliva, samopalů a oděvů 6 PT puškami. Zlom v bojové činnosti s výhodou naprosté převahy sil nastal ve dnech 24. – 26.9.1944, kdy brigáda obsadila Bánovce nad Bebravou, ustoupila německému protiútoku a znovu se města zmocnila bojem o dva dny později. Její smělost vyvolala odvetné akce německých protipartyzánských jednotek. Došlo k prudkým bojům v prostoru Motešice se ztrátami na obou stranách. Při bojích zahynul i Štefan Dudašík. Po nich se štábní oddíl přemístil do protoru Omastiná, kde byly vybudovány zemní kryty, polní lazaret a sklady. V čase mezi 12. a 24. září 1944 se brigáda zmocnila skladů oděvní fy. NEHERA a skladu kůží fy. BAŤA v Uhrovci. Část zásob byla rozdána obyvatelstvu a část zpracována v založených dílnách, vyrábějících boty a prádlo pro partyzány. Koncem října 1944 operovala brigáda JAN ŽIŽKA v pohoří Vtáčník a měla 950 mužů, 35 jezdeckých koní, 18 selských povozů se zápřahem, 8 nákladních a 12 osobních automobilů a 10 motocyklů. Zachránila 20 amerických letců, sestřelených při náletech na Dubovou a Trenčín, které odeslala s ochranou do Banské Bystrice. Byla snad jedinou partyzánskou jednotkou, jejíž početní stavy nepoklesly ani po potlačení SNP. Naopak se 12. listopadu 1944 vrátil vyléčený kpt. Klokov a přivedl z Banské Bystrice 400 mužů, takže početní stav brigády dosáhl 1590 osob. Tato skutečnost podnítila štáb 4. UF k rozhodnutí, jímž povýšil dosavadní brigádu na "Svaz partyzánských oddílů JANA ŽIŽKY." Sdružoval 11 oddílů včetně štábního a diverzní roty. Německé jednotky podnikly 22. listopadu 1944 rozsáhlé útočné akce, dobyly a vypálily vesnici Omastinou, při nichž 5. oddíl utrpěl těžké ztráty na padlých a zajatých a byl rozprášen. Partyzáni ustoupili jižním směrem na Zlaté Moravce, do Tribeckých vrchů, kam se z hrozícího obklíčení probili. 1. a 3. oddíl, následkem špatného spojení a dezorganizace se odpoutaly a vrátily do prostoru Banské Bystrice, aby se připojily k brigádě Jegorova. Oddíly JANA ŽIŽKY ztratily v těchto bojích veškerý týl, zásoby a dopravní prostředky. Po těchto událostech též výrazně poklesla podpora civilního obyvatelstva, propadajícího obavám z německé odvety. Další těžké boje následovaly 23. ledna 1945, kdy německé oddíly zaútočily proti obci Klak, v níž se nalézalo velitelství ŽIŽKA. Svá postavení partyzáni neubránili a po vypálení vesnice ustoupili směrem na Valaskú Belú a do Strážovských vrchů, kde jednotlivé oddíly za neustále podnikaných sabotážních akcí vyčkaly příchodu fronty. 27.2.1945 padl v boji s POHG u obce Cetuna v okrese Trenčín Jakubík. Brigáda JANA ŽIŽKY byla třikrát letecky zásobena zbraněmi a municí. Stalo se tak 19. listopadu 1944, 4. ledna a 28. března 1945. K výrazným rysům její činnosti patřila ochrana vojenské cti. Střežila svoji pověst v očích civilního obyvatelstva přísnými tresty všude, kde došlo k neodůvodněným násilnostem.
URL : https://www.valka.cz/Jan-Zizka-t46141#179858Verze : 0