Main Menu
User Menu

Jan Žižka II.

JAN ŽIŽKA II.



21.8. – 3.9.1944


U obce Sklabina v okrese Turčanský Martin byla na několikrát vysazena skupina JAN ŽIŽKA II. Byla určena k podpoře partyzánského boje na Slovensku. Skupinu tvořilo 16 československých občanů – velitel, dělník Ján Ušiak (5.10.1914), jeho zástupce, rolník Ondrej Melek (21.12.1921), komisař, mládek Alexander Turský (1.1.1920), veliteléi budoucích rot, číšník Ján Segeč (29.9.1921), Ján Koloděj (1.1.1922) a řezník Ján Ščúr (11.2.1921), členové diverzní a průzkumné skupiny, obchodní příručí František Ralbovský (14.5.1916), Štefan Petruš (30.1.1921), dělník František Tkáč (15.6.1922), pekař Jozef Michalek (12.2.1920), technický úředník Martin Valaštiak (28.8.1921), Ján Sagan, Pavel Kudela, stavební dělník Michal Dupkala (7.8.1922), Jozef Němec a proviantní poddůstojník Michal Masaryk (12.8.1919) a dále 5 příslušníků Rudé armády – náčelník štábu Dajan Bajanovič Murzin, radistka A. Timochova, lékař J. Lapytov, velitel průzkumu P. Morozov a velitel diverzní skupiny V. Kolomackij. Byli přijati skupinou M. R. ŠTEFANIK. Od 21. srpna 1944, kdy začalo postupné vysazování skupiny, se její členové zúčastnili obsazení Martina, Vrůtek a prvních bojů u Strečna, odkud byli po shození posledního výsadku odvoláni a soustředěni ve Sklabini. UŠPH mezitím 6. září 1944 rozhodl o přesunu celé skupiny na Moravu, aby zde podnítila partyzánské hnutí. Během přesunu trvajícího deset dnů podnikal výsadek teroristické akce proti gardistům, místním Němcům a menším vojenským jednotkám, při nichž doplňoval početní stav, takže po překročení Váhu dosáhl početní stav skupiny 315 osob. Úspěšný průzkum bojem u Štiavníku proti jednotkám střežícím moravsko - slovenskou hranici byl 16. září 1944 rozšířen průnikem do prostoru Velké Karlovice, kde ve své taktice pokračovala a kde byla zformována 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky. Po těžkých dvoudenních bojích musela ustoupit zpět na Slovensko. 10.9. byl v lese nad Štiavníkem pro opakované krádeže a ohrožování skupiny zastřelen Ralbovský. Štáb brigády po této zkušenosti změnil taktiku, rozdělil jednotku na tři menší skupiny, které nakonec částí svých sil a různými cestami, za pomoci místního obyvatelstva znovu pronikly do prostoru Beskyd. Následkem bojových ztrát, nepředvídaného rozptýlení a dezorganizace ztratila brigáda kolem 300 osob, ale nakonec zakotvila v prostoru Velké Kar1ovice - Vsetín - Valašské Meziříčí - Čeladná. Prováděla přepady a léčky na komunikacích, proti četnickým stanicím, strážnicím, menším posádkám německých jednotek a skladů. Prohlubovala kontakty s domácími ilegálními organizacemi, sovětskou skupinou ARAP a československou skupinou WOLFRAM v oblasti Trojačky. Zde 5. října 1944 došlo k setkání obou velitelů. Ušiak slíbil poskytnout spojovací pomoc WOLFRAMU, který ztratil své spojovací prostředky a převzal od kpt. Otiska 100 000 korun pro své zásobování. 14. října 1944 byl nešťastnou náhodou Murzinův tábor bombardován spojeneckými letouny. Brigáda Jana Žižky vedla neutuchající bojovou a průzkumnou činnost. Svojí aktivitou strhla ke spolupráci na 3000 spolupracovníků z okolí i vzdálených oblastí, což stupňovalo německou snahu po její likvidaci. V rámci rozsáhlé protipartyzánské ofenzívy TETŘEV se musela bránit proti konfidentům (Kotačka, Valaštiak, Jaroslav Mézl, Magda Raková) i častým trestným a likvidačním výpravám, kterým se nakonec podařilo napadat velitelství a štábní oddíl brigády. Až do 3. listopadu 1944 se partyzánům vždy dařilo se z obklíčení prostřílet a uniknout i za cenu zranění a ztrát na materiálu i životech. Onoho kritického dne se v bezvýchodné situaci v Čeladné zastřelil těžce zraněný ppor. Ušiak. V bojové akci u Vsetína padl i Kudela. Murzinovi se podařilo znovu uniknout a vytvořit nové velitelství brigády, složené již pouze z ruských důstojníků. Sestava brigády byla po těchto bojích značně rozptýlena a část se stáhla zpět na Slovensko. Z celkového počtu 90 osob, které měl oddíl před odchodem na Moravu se početní stav brigády zvýšil na 1200 osob koncem prosince 1944. V bojích vyřadila několik set německých vojáků, napadla 60 transportů a kolon, likvidovala několik desítek místních zrádců, udavačů a konfidentů, čímž odpovídala na kruté zacházení s civilním obyvatelstvem, které jí poskytovalo pomoc. 6.2.1945 padl v boji na Slovensku Jozef Němec. V závěrečných dnech války se kolem 3. května 1945 spojila s vojsky Rudé armády poté, co osvobodila Vizovice, Vsetín a Přerov.
URL : https://www.valka.cz/Jan-Zizka-II-t46139#179856Verze : 0