Hukvaldy

zřícenina hradu
     
Název:
Name:
Hukvaldy Hukvaldy
Další názvy:
Other Names:
Hukenswald
Hochwald
Typ:
Style:
hrad castle
Stav:
Condition:
zřícenina ruin
Přístupnost:
Accessibility:
přístupno v návštěvních hodinách open during visiting hours
Obec:
Municipality:
Hukvaldy Hukvaldy
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°37'16.00"N 18°13'37.00"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.1285
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
Zámek Hukvaldy Chateau Hukvaldy
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hukvaldy_%28hrad%29
http://www.hrady.cz/index.php?OID=157
http://www.hrad-hukvaldy.cz/
http://www.janackovyhukvaldy.cz/cz/hrad/
www.lasska-brana.cz
URL : https://www.valka.cz/Hukvaldy-t181582#532091 Verze : 4
Historická vyobrazení
Hukvaldy - Hukvaldy na kolorované pohlednici z roku 1912, v současnosti je most kamenný
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.569584503084774.1073741894.152396488136913/569584999751391/?type=3&theater

Hukvaldy na kolorované pohlednici z roku 1912, v současnosti je most kamenný Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.569584503084774.1073741894.152396488136913/569584999751391/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Hukvaldy - Hukvaldy na kolorované pohlednici z roku 1921
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.569584503084774.1073741894.152396488136913/569586816417876/?type=3&theater

Hukvaldy na kolorované pohlednici z roku 1921 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.569584503084774.1073741894.152396488136913/569586816417876/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Hukvaldy - Hrad na pohlednici z roku 1920
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.569584503084774.1073741894.152396488136913/569585573084667/?type=3&theater

Hrad na pohlednici z roku 1920 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.569584503084774.1073741894.152396488136913/569585573084667/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Hukvaldy - Hrad a Leoš Janáček na pohlednici z roku 1935
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.569584503084774.1073741894.152396488136913/569586253084599/?type=3&theater

Hrad a Leoš Janáček na pohlednici z roku 1935 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.569584503084774.1073741894.152396488136913/569586253084599/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Hukvaldy - Letecký pohled na Hukvaldy z roku 1923
Zdroj:
http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=46460

Letecký pohled na Hukvaldy z roku 1923 Zdroj: http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=46460
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Hukvaldy - Hukvaldy na pohlednici z roku 1934
Zdroj:
http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=46471

Hukvaldy na pohlednici z roku 1934 Zdroj: http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=46471
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Hukvaldy - Hukvaldy na obrazu od Franze Richtera z roku 1821
Zdroj:
https://www.liechtensteincollections.at/en/collections-online/view-of-the-ruins-of-hochwald-castle-hukvaldy-fol.-6-from-the-series-sammlung-von-ansichten-maehrischer-burgen

Hukvaldy na obrazu od Franze Richtera z roku 1821
Zdroj:
www.liechtensteincollections.at

URL : https://www.valka.cz/Hukvaldy-t181582#532092 Verze : 2
Hukvaldy


Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších hradů, byť se nám ve velké míře dochoval pouze jen jako zřícenina. Nachází se na mohutném hřebenu nad stejnojmennou obcí.
Dříve spekulované založení hradu před polovinou 13. století, lze dnes již zavrhnout. První písemnou zmínku máme z roku 1285, přitom hrad vznikl nedlouho předtím. Hradní jádro bylo protáhlé tvaru zalamovaného oválu a s okrouhlou štíhlou věží v čele hradu. Zakladatelem byl Jindřich z Příbora a Hukvald, který byl leníkem biskupa olomouckého Dětřicha z Hradce. V následujícím století, ještě před jeho polovinou byla obvodní hradba kolem hradu zvýšena spolu s palácem, čímž vznikl parkán. Dnes ho máme z části dochován na východní straně, ovšem na straně jižní musel ustoupit pozdějšímu pozdně gotickému předhradí.
V 15. století byl u věže vystaven dvoutraktový palác, budova vysunuta do parkánu a stavení se vstupní branou předhradí. Ještě do poloviny 15. století, byla do patra paláce vestavěna kaple s pětibokým arkýřem. Bylo vybudováno i předsunuté opevnění – tzv. Kulatina. Výrazně se o tyto stavební činnosti zasloužil Dobeš Černohorský z Boskovic. Kulatina je dozajista počinem Dobešovým, jelikož velice podobnou stavbu máme z Nového hradu u Adamova. Toto předsunuté opevnění zaujalo výrazný pahorek, kde máme doloženo osídlení již ve století 13., ale nelze klást spojnici mezi toto osídlení a tuto obranou stavbu. Roku 1466 se hrad vrátil ze zástavy biskupovi, který jej učinil hlavním centrem statků, jež v okolí náležely olomouckému biskupství.
Po následující dva století, se hrad dále mocně rozrůstal a v 17. století již byl pevností, tak jako např. Mírov či Sovinec. Během působení Stanislava Thurza na biskupské stolici, došlo k rozšíření jižního předhradí s půlválcovou baštou. Před příkopem bylo vybudováno předbraní, jehož nedílnou součástí je 4. věžovitá hradní brána. Toto by mělo být dokončeno do roku 1540. V polovině 16. století nechal zřídit biskup Khuen na hradě vězení pro kněze. Pro tento účel bylo vystavěno severní spojovací křídlo. V té době vzniklo stejné vězení i na Mírově. Roku 1580 začal se stavebními pracemi Stanislav Pavlovský, jeho prvním počinem byla studna. Do té doby byl hrad závislý na několika cisternách. Na západní straně pak začal budovat velké předhradí, čímž zároveň spojil hrad s Kulatinou. Toto opevnění sestávalo z pěti dělových bašt, střílny pak byly vystavěny ve dvou řadách.
Za Třicetileté války byl hrad blokován nejdříve Dány a posléze dvakrát obléhán Švédy. Přitom se osvědčilo zvláště právě opevnění vystavěné za Stanislava Pavlovského. Přes tento úspěch opevnění dal vylepšit biskup Leopold Vilém Habsburský, který dal roku 1653 zajistit čelo, opyš a samotný průchod hradem barokní fortifikací.
Na konci 17. století byla přestavěna jedna z bašt na kapli. Hrad byl dále využíván až roku 1762, kdy vyhořel. Od té doby spíše pustl. Zvláště až ve 20. století se přistoupilo i k rozsáhlejším pracím. Avšak ne všechny byly s těch šťastných. Kromě toho, že např. narušují tvář hradu historicky i esteticky, tak např. zastřešení paláce sice přímo zamezilo působení dešťové vody, ale naproti tomu přineslo problémy jiné, jako je např. sražení vody atd.


Zdroje:
Plaček, M. 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Hukvaldy - Zdroj:
(Plaček 2001, s. 257 obr. 484)

Zdroj: (Plaček 2001, s. 257 obr. 484)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Hukvaldy - Foto vlastní

Foto vlastní
Hukvaldy - Foto vlastní

Foto vlastní
Hukvaldy - Foto vlastní

Foto vlastní
Hukvaldy - Foto vlastní

Foto vlastní
Hukvaldy - Foto vlastní

Foto vlastní
URL : https://www.valka.cz/Hukvaldy-t181582#533450 Verze : 6
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více