Main Menu
User Menu

Grün + Blažíček + Lakota

Grün + Blažíček + Lakota



29.10.1943


U osady Podstepnoje byla vysazena tříčlenná skupina parašutistů ve složení velitel, automechanik Karol Grün (2.9.1919), jeho zástupce, zedník Vincenc Blažíček (23.5.1919) a radista Juraj Lakota (21.4.1919). Od konce roku 1942 vědělo velení československé zahraniční armády o ochotě velitele 1. slovenské pěší divize, gen. Štefana Jurecha, převést celou divizi na stranu Rudé armády. Zprávy o jeho úmyslech docházely z Istanbulu a Švýcarska, kam je přiváželi poslové slovenského odboje. Na podzim 1943 byla v této věci požádána o spolupráci sovětská GRU, která s plánem souhlasila. Československá vojenská mise v SSSR, díky iniciativě svého náčelníka, plk. Heliodora Píky, k němu přispěla vysláním styčné mise tříčlenné skupiny parašutistů. Získané informace pocházely z doby působení Rychlé divize na Kavkaze. Proto se z nich československá zpravodajská služba nemohla dozvědět, že v létě 1943 přestala Rychlá divize prakticky existovat. Po leteckém a námořním přesunu na Krym zde pod dohledem německé armády probíhalo její přeformování na 1. slovenskou pěší divizi. Spočívalo v postupné a částečné obnově její těžké výzbroje, kterou při ústupu pozbyla a ve vystřídání mužstva a důstojníků. V září 1943 došlo též ke změně na funkci velitele 1. slovenské pěší divize. Generál Jurech se ze zdravotních důvodů vrátil na Slovensko poté, co jej 24.9.1943 vystřídal plk. Elemér Lendway. Ten převzal velení nad divizí s příkazem: nedopustit její bojové nasazení. Vymohl stažení divize z Krymského poloostrova do prostoru východně Chersonu, kde po 20. říjnu 1943 došlo z Kleistova rozhodnutí k jejímu nasazení do první linie. Jakmile se ocitla před vojsky 4. ukrajinského frontu, byla zaregistrována sovětskou vojenskou rozvědkou. Nezávisle na událostech u 1. slovenské pěší divize připravovala Československá vojenská mise v Moskvě akci, která měla umožnit přímý kontakt s jejím velením. Po koncipování letáků vybral přednosta 2. oddělení štábu 1. československé brigády v Novochopersku, npor. Ludvík Engel, tři poddůstojníky, kteří se dobrovolně přihlásili a byli ochotni seskočit padákem do prostoru rozmístění 1. slovenské pěší divize a podepsali o tom příslušné prohlášení. Všichni patřili ještě před devíti měsíci k různým jednotkám Rychlé divize, znali poměry ve slovenské armádě a byli schopní se v tomto prostředí orientovat a pohybovat. Po odvelení do Moskvy se dobrovolníkům dostalo podrobnější přípravy jak u Československé vojenské mise, tak u sovětské zpravodajské služby, která je podrobila vzdušnému výcviku a převzala odpovědnost za jejich vysazení. Podstatou jejich úkolu bylo: po vysazení do prostoru rozmístění 1. slovenské pěší divize mezi Chersonem a Perekopem navázat kontakt s místní partyzánskou jednotkou a s její pomocí se místně orientovat. Následně proniknout do štábu divize, dostat se do styku s generálem Jurechem a předat mu dopis od plk. Ludvíka Svobody a provolání Československé vojenské mise v SSSR, podepsané Heliodorem Píkou. V obou dokumentech byl velitel i celá divize vybízeni k organizovanému přechodu na stranu Rudé armády. Aby mohli vyloučit možnost podezření z provokace a prokázat svoji důvěryhodnost i kompetenci, dostali ještě parašutisté pověření od plk. Píky. Současně s vysazením parašutistů došlo i ke shozu dvou zásobníků, z nichž jeden ukryli parašutisté v blízkém lese a druhý se zbraněmi zamaskovali na místě. Za svítání nalezli úkryt na nedaleké samotě u osamělého starce a rozhodli se ponechat zde Blažíčka s jeho instalovanou rádiovou stanicí "Severka", protože ve 12,00 měl smluvenou první relaci a navázání spojení. V 11,00 hod. odešli Grün s Lakotou směrem na Cherson, do 35 km vzdálené Brilovki, kam dorazili před setměním v 19,00 hod. Nalezli zde části předzvědného oddílu divize a pěchoty. Během noci se pohybovali mezi vojáky, rozšiřovali poplašné zprávy o tom, že divize je obklíčena a sledovali reakce a nálady. Ráno byli poznání několika známými vojáky a když se prokázali pověřovacími doklady, dostalo se jim nadšeného přijetí. Oba parašutisté se chtěli dostat do štábu divize, ale ten byl na západním břehu Dněpru. Téhož dne, 29. října 1943, byla divize zasazena do boje, všude vládl chaos a zmatek, provázející četné přesuny jednotek. 30. října 1943 ve 14,00 hod. dostaly jednotky předzvědného oddílu, pontonové a útočné roty v Brilovce rozkaz k ústupu na západní břeh Dněpru. S nimi se přesunovali též Grün s Lakotou. 31. října 1943 v odpoledních hodinách dosáhli Cjurupinska a přiblížili se tak k místu svého seskoku. V 16,00 se rozhodl Grün ponechat svého pomocníka u ženijní roty a sám se vydal za Blažíčkem. Cestou byl zadržen německým strážným, který jej odvedl na velitelství, nechal stát na chodbě a odešel s hlášením k veliteli. Bylo to ve 20,00 hod. večer a Grün okamžitě využil nestřeženého okamžiku k útěku, který se zdařil, a v 02,00 hod. 1. listopadu 1943 dorazil do vesnice Saki, kde se vmísil mezi slovenské vojáky. K Blažíčkovi se nedostal a od dalšího pokusu upustil poté, co se od přítomných slovenských vojáků dozvěděl, že v prostoru seskočili parašutisté a je celý uzavřen německým vojskem. Ráno v 05,00 hod. se rozhodl k návratu do Cjurupinska, ale slovenské jednotky, ani Lakotu tam již nezastihl. Pouze jeden ze slovenských důstojníků mu řekl, že je může dostihnout v obci Gola Pristanja, kam se okamžitě vydal. Svého pomocníka potkal cestou, když se jej na kole pokoušel nalézt. Vrátili se společně do obce Gola Pristanja, kde se s rotou npor. Karla Schwarze opevnili a čekali zde na příchod Rudé armády až do 4. listopadu 1943. Poté se přihlásili u nejbližšího velitele, 10. listopadu dorazili do Melitopole a 24. listopadu 1943 se vrátili zpět do Moskvy. Mise tak skončila neúspěchem. Vincenc Blažíček poté, co se mu nepodařilo navázat rádiové spojení, se pokoušel sám proniknout na štáb 1. slovenské pěší divize. Mladý muž hovořící slovensky nebo špatnou ruštinou, slušně oblečený a vyptávající se na velitelství slovenské divize, budil pozornost. 13. listopadu 1944 byl zatčen polním četnictvem 1. slovenské pěší divize, následně eskortován na Slovensko a zde obsáhle vyslýchán samotným gen. Čatlošem a do konce války vězněn.
URL : https://www.valka.cz/Gruen-Blazicek-Lakota-t46111#179819Verze : 0