Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
1250 kg
2756 lb
Rozpětí: Wingspan:
11 m
36ft 1,06in
Délka: Length:
5,40 m
17ft 8,59in
Výška: Height:
2.52 m
8ft 3,2in
Plocha křídla: Wing Area:
19.4 m2
208.82 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
59,02 kg/m2
12.09 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Argus As 10 C vzduchem chlazený invertní vidlicový osmiválec o maximálním výkonu 176,5 kW (240 k)
Argus As 10 C eight-cylinder air-cooled inverted Vee engine maximum power output 237 hp.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
240 l
52.8 UK gallons
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
220 km/h v 3000 m
136.7 mph in 9843 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
145 km/h v 3000 m
90.1 mph in 9843 ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
3,4 m/s
669.3 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
4,8 min do 1000 m
4,8 min to 3281 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
5600 m
18373 ft
Dolet: Range:
550 km
341.8 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
předpokládán 1x pevný synchronizovaný kulomet MG-17 ráže 7,92 mm se zásobou 550 nábojů a 1x pohyblivý kulomet na oběžném kruhu MG-15 ráže 7,92 mm se zásobou 1 000 nábojů.
presuming: One synchronized 0.312 MG-17 machine-gun with 550 rounds and One flexible 0.312 MG-15 machine-gun on circulating circle with 1,000 rounds.
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
TTD platí pro verzi Go 147 B, TTD jsou uvedeny podle německého pramene, je možno nalézt i údaje poněkud odlišné
TTD reads for version Go 147 B, TTD are noticed according to German sources, in others sources can be find slightly different data
Uprostřed 30. let vagonka Gotha (Gothaer Waggonfabrik A.G.) přikročila ku pracem na bezocasých letadlech, navržených Dr. A. Kupperem z firmy Akaflieg München a obecně svým uspořádáním podobným také neuspěvšímu stroji Westland Hill Pterodaktyl Angličana Hilla z r. 1934. Hlavní cílem práce bylo vytvořit dvoumístnou stíhačku s velkým úhlem výstřelu ze zadního střeliště. Za účelem výzkumu problematiky ovladatelnosti takového letadla při malých rychlostech byl v r. 1935 jako první krok postaven malý bezocasý jednoplošník, který od RLM obdržel typové označení Go 147.Později po rozhodnutí o stavbě druhého, přepracovaného prototypu, bylo uznačení změněno na Go 147A.
Dřevěné dvouramenné křídlo mělo vzpěry z kapotovaných ocelových trubek. Celou odtokovou hranu křídla typu "racek" se šípovitostí náběžné hrany 38 stupňů, s kruhovými plochami se směrovkami na koncích, zabíraly štěrbinové elevonové klapky. Nezatažitelný záďový podvozek byl upevněn ke spodku trupu dvěma vzpěrami, hlavní odpružené podvozkové nohy byly kloubově ukotveny k bokům trupu.
Krátký člunovitý trup dlouhý 6,3 m pojal 2 členy posádky (pilota a pozorovatele/zadního střelce), umístěné za sebou v kabině za křídlem. Byl vyroben jako konstrukce svařená z ocelových trubek potažená plátnem, pouze kapotáž motoru byla vyrobena z duralového plechu. Obě otevřená sedadla se nacházela za sebou. Záď trupu vybíhala do svislé ostré hrany.
Jako pohon byl použit vzduchem chlazený 7 válcový hvězdicový motor Siemens Sh 14A o výkonu 140 ks, ukrytý pod krytem typu NACA a pohánějící pevnou dvoulistou dřevěnou vrtuli. Křídlo bylo trojdílné, dvounosníkové, dřevěné konstrukce, na spodní straně potažené překližkou a na horní straně látkou. Nešípovitá střední část byla stažena ke trupu ve tvaru ostrého V a na ni navazovaly vnější části křídla v úhlu šípu 38°, které byly k trupu ukotveny vzpěrami klasického tvaru N, kdy přední část N vedla dolů ke přídi trupu a zbylá část ke spodní hraně trupu. Prototyp Go 147A byl na podzim 1936 hotov a již při prvním zkušebním letu se ukázalo, že stroj je naprosto nestabilní podél všech os. I když byly provedeny změny, k žádnému podstatnému zlepšení to nevedlo. Při malé rychlosti letu byly ovládání stroje téměř nemožné.
Třebaže během zkoušek prvního prototypu byly zjištěny vážné problémy se stabilitou, sama koncepce pochybnosti nevzbuzovala. Byl proto připraven i druhý zkušební Go 147B, ovšem důkladně přestavěný. Obdržel menší směrové ocasní plochy s upraveným tvarem a integrovanými klapkami plnícími i funkci křidélek, také výškové kormidlo a vztlaková klapka byly pro zvýšení účinnosti zvětšeny. Rozpětí bylo o 1,25 m zmenšeno, stejně tak i ostruhové kolečko, které dostalo také potah. Jako hnací mechanismus byl vestavěn silnější Argus As 10C o výkonu 240 ks. Textilní potah trupu i křídel byl z největší části nahrazen překližkovým, jen kormidla zůstala potažena látkou. Protože stroj byl zamýšlen také jako cvičný letoun pro pozorovatele a palubní střelce a také jako lehký pozorovací a také naváděcí letadlo pro dělostřelectvo, byl Go 147B také ozbrojený. Výzbroje měla být tvořena synchronizovaným kulometem MG-17 ovládaným pilotem a pohyblivým kulometem MG15 v zadní části kabiny.
Stroj s civilní imatrikulací D-IQVI byl hotov na podzim 1937 a v prosinci 1937 odstartoval k svému prvnímu letu. Letové vlastnosti a dosažené výkony znovu zklamaly, takže po řadě improvizovaných změn přišel v létě 1938 definitivní konec všech zkoušek, a současně RLM nařídilo ukončení vývoje a sešrotování obou prototypů.
Poznámka - v některých pramenech jsou stroje označovány jako Go 147 V1 a Go 147 V2.
