Main Menu
User Menu

Genocida

Články

Arménská genocida

Stálý tribunál národů uznal zločin genocidy, v červnu 1987 uznal Evropský parlament arménskou genocidu a prohlásil odmítání uznání genocidy Tureckem za vážnou překážku jeho vstupu do Evropské unie.

Dánský příběh Davidovy hvězdy

Příběhy Židů za druhé světové války nám přijdou mnohdy "zcela známé" a prozkoumané do nejmenších detailů. Deportace a systematické vraždění Židů bylo vynuceno nacisty a nebylo proti němu odporu, snad s výjimkou pár statečných jednotlivců, kteří se snažili Židům na vlastní pěst pomoci. Přesto existuje země, která dokázala nacisty v boji o životy svých Židů porazit na plné čáře. Tou zemí je Dánsko.

Dlhý zápas Rudolfa Vrbu

Rudolf Vrba nebol iba mužom, ktorý ušiel z koncentračného tábora Auschwitz a povedal svetu pravdu o tamojšom vyvražďovaní Židov. Bol aj mužom, ktorý mal ostrý konflikt s izraelskými Židmi po druhej svetovej vojne a ktorého meno nie je dodnes medzi Židmi dostatočne známe.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia ve své preambuli označuje genocidium za zločin podle mezinárodního práva zavržený civilizovaným světem, který způsobil lidstvu ve všech obdobích dějin velké ztráty a k jehož vymýcení je nezbytná mezinárodní spolupráce.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Již v době schvalování Úmluvy se ozývaly hlasy, že definice genocidy v podobě, v jaké se objevila v závěrečném textu, je nepřiměřeně zužující. Mezi skupinami, kterým Úmluva poskytuje ochranu, se podle názoru mnohých měly objevit ještě skupiny další, jako např. kulturní, sociální, ale zejména politické.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zločin bez žalobce a soudce.
Diskutabilní Úmluva o genocidě nedokázala podat dostatečně přesnou a autoritativní definici genocidia, další nedostatek Úmluvy, absence institucionálních a donucovacích mechanismů pro případy, kdy byla genocida spáchána, již přímo ohrozil hlavní smysl Úmluvy, tj. zabránění a trestání tohoto závažného zločinu.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Praktické provedení (či spíše neprovedení) Úmluvy o genocidě se stalo tristním důkazem neschopnosti mezinárodního společenství účinně čelit porušování i těch nejzákladnějších pravidel mezinárodního práva. Státy se nikdy neodhodlaly zakročit rázně ani ve chvíli, kdy se dalo genocidě ještě zabránit, ani ve chvíli, kdy již v genocidálních masakrech umíraly desetitisíce lidí, a dokonce ani tehdy, kdy pachatelé zločinu genocidia byli již odstaveni od moci a stačilo je dopadnout a potrestat. Namísto skutečného řešení problému genocidy se mezinárodní společenství obvykle alibisticky spokojilo s konstatováním „vážného znepokojení“ a poskytnutím humanitární pomoci trpícím obětem.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zabránit, nejen trestat. Ustavení mezinárodních trestních tribunálů pro potrestání zločinů spáchaných v bývalé Jugoslávii a Rwandě znovu otevřelo otázku vytvoření stálého mezinárodního trestního soudu a zároveň vypracování kodexu mezinárodního trestního práva.

OSN a genocida ve Rwandě

Úvod

Bezpečnost mezinárodních vztahů byla během 20. století narušena třemi globální konflikty. První a druhou světovou válku následovala bipolární konfrontace SSSR a USA – tzv. studená válka. V dnešní době byly tyto globální konflikty nahrazeny problémy vnitřního charakteru lokalizovanými v ohraničených oblastech. Rwanda bohužel není jediným případem takovýchto konfliktů, dalšími jsou např. Dárfúr, Somálsko, Srí Lanka, v Evropě Kosovo či oblast Kavkazu.

OSN a genocida ve Rwandě

1. Historie konfliktu ve Rwandě

Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe též nazývaný jako země Tisíce pahorků. Tato nejhustěji zalidněná země Afriky s celkovým počtem obyvatel 10,5 mil. hraničí na severu s Ugandou, na jihu s Burundi, na západě s Kongem a na východě s Tanzanií. Obyvatelstvo ve Rwandě je rozděleno do tří etnických skupin – Hutuové, Tutsiové a Twa. Hutuové byli vždy majoritní skupinou a před genocidou tvořily 89% obyvatelstva. Menšina Tutsiů představovala 10% a příslušníci kmene Twa 1%.

OSN a genocida ve Rwandě

2. OSN jako aktér mezinárodních vztahů

Nejuznávanějším a nejvlivnějším aktérem v otázce mezinárodní bezpečnosti je bezesporu Organizace Spojených národů, která vznikla na základě vůle zakládajících států, které na ni delegovaly některé pravomoci a přiřkly jí tak mezinárodní subjektivitu, bez níž by nemohla vykonávat své funkce a naplňovat stanovené cíle.

OSN a genocida ve Rwandě

3. Zločin genocidy v mezinárodním právu

Genocida je extrémním typem etnických čistek. Jedná se o systematické vyvražďování mas obyvatelstva na základě jejich příslušnosti k určité skupině ‑ národnostní, náboženské, politické, etnické, kulturní či jiné.

OSN a genocida ve Rwandě

4. Opatření OSN a jejich efektivita

Genocida není žádným výbuchem spontánního násilí, ale především dobře plánovanou akcí. Vykonavatelem není dav, ale organizovaná síla; nejčastěji politická strana nebo armáda. Ve Rwandě to byla strana MRND prezidenta Habyarimany a neformální skupina Akazu.

OSN a genocida ve Rwandě

Bezpečnost mezinárodních vztahů byla během 20. století narušena třemi globální konflikty. První a druhou světovou válku následovala bipolární konfrontace SSSR a USA – tzv. studená válka. V dnešní době byly tyto globální konflikty nahrazeny problémy vnitřního charakteru lokalizovanými v ohraničených oblastech. Rwanda bohužel není jediným případem takovýchto konfliktů, dalšími jsou např. Dárfúr, Somálsko, Srí Lanka, v Evropě Kosovo či oblast Kavkazu.

Povstání ve varšavském ghettu

Před druhou světovou válkou a během ní zřídili nacisté celou řadu ghett a vyhlazovacích táborů. Největší ghetta se nacházela ve Varšavě a Lodži. V lodžském ghettu se tísnilo na 200 tisíc Židů, z nichž 45 tisíc zemřelo hlady, únavou a vyčerpáním. Ve varšavském ghettu panovaly stejně kruté a nelidské podmínky a za méně než dvacet měsíců zahynulo 83 tisíc židovských obyvatel. Od r. 1942 začaly deportace polských Židů do táborů smrti.

Témata

Podkategorie


Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2020 : 85.000,- Kč Příjmy doposud : 103.944,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz / armedconflicts.com neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!