Flight Lieutenant Philip Stephen Baddesly Ensor
RAF No.41003
Narodil se v roce 1920 v Beckenhamu v Kentu, žil však v Devonu a vzdělání získal na Bradfield College.
Do RAF vstoupil v červnu 1938 a po dokončení pilotního výcviku byl v červnu 1939 poslán k 23. peruti. V prosinci se však stěhoval k nově utvořené 229. a krátce na to k 610. peruti. V květnu 1940 se ale vrátil k třiadvacítce, která se stala jednou z prvních perutí RAF, která byla určena jako noční stíhací. K tomuto účelu byla vyzbrojena letouny Blenheim Mk.IF, z nichž některé již měly palubní radiolokátory.
Ensor si první vítězství připsal během Bitvy o Británii, v noci z 15. na 16. říjen 1940. Luftwaffe tehdy podnikla těžké nálety na Londýn a Birmingham a Ensor mezi Redhillem a Sevenoaks poslala k zemi jeden He 111. Další vítězství si připsal o čtyři noci později, když se mu podařilo poškodit další Heinkel.
V zimě 1940 přešla 23. peruť od defenzivních hlídek k ofenzivním akcím typu Night Intruder, kdy osádky Blenheimů pátraly po nepřátelských letounech nad jejich letišti. Letouny při těchto misích nebyly vybaveny radary a osádky se musely spoléhat jen na svůj zrak.
Ensor byl v nové roli poprvé úspěšný již v noci z 2. na 3. leden 1941, kdy v oblasti Dreux nárokoval pravděpodobné vítězství nad He 111. Jeho obětí se pravděpodobně stal letoun od Stab/KG 55, který havaroval po souboji s nepřátelským letounem na letišti Villacoublay.
Dne 18. února 1941 byly jeho dosavadní úspěchy odměněny udělením DFC.
Další vítězství si Ensor připsal až po dvou měsících, v noci z 3. na 4. březen, když sestřelil další He 111 a své skóre na Blenheimu uzavřel v noci z 11. na 12. březen, kdy na letišti v Glissy zničil jeden He 111 od I./KG 1.
V témže měsíci se totiž jeho jednotka začala přezbrojovat na letouny Douglas Havoc Mk.I, což byly letouny DB-7 upraveny pro noční útočné operace přidáním tlumičů výfuků a instalací dalšího pancéřování prostorů osádky.
Poprvé byl Ensor na novém typu úspěšný v noci z 3. na 4. květen, když během „návštěvy“ letiště Le Burget připravil Luftwaffe o jeden Ju 88 jistě a jeden He 111 pravděpodobně. Podobný úspěch si připsal i následující noc, kdy v oblasti Caen jeden bombardér sestřelil pravděpodobně a dva poškodil.
Dvě zbylá Ensorova vítězství byla již jistá. Nejprve v noci z 7. na 8. květen sestřelil jeden He 111 a své skóre uzavřel dvě noci později, když u letiště Beauvais sestřelil Ju 88.
Přestože Ensor i nadále bojově létal, žádné další vítězství již nezískal. Osudnou se mu stala akce z 7. na 8. září 1941, kdy se jeho osádka, kterou společně s ním tvořil pozorovatel F/Sgt P. A. Roberts, DFM a střelec F/Sgt G. D. Oliver, nevrátila z útočné akce v oblasti Brestu. Na zdejším hřbitově jsou také všichni tři letci pochováni.
Celkem: 5-3-3 vítězství, 1 letadlo zničené na zemi
zn. – zničen, pr. – zn. pravděpodobně, pš. - poškozen
Prameny:
Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street , London, 1994
Shores C.: Aces High, volume 2, Grub Street , London, 1999
Foreman J.: Fighter Comand war diaries, part 2, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 1998
Foreman J.:RAF Fighter Comand victory claims of WW2, Red Kite, Walton-on-Thames, 2003
Franks N.: RAF Fighter Comand Losses of the Second World War, volume 1, Midland Publishing, Leicester, 2000
http://www.cwgc.org/default.asp
RAF No.41003
Narodil se v roce 1920 v Beckenhamu v Kentu, žil však v Devonu a vzdělání získal na Bradfield College.
Do RAF vstoupil v červnu 1938 a po dokončení pilotního výcviku byl v červnu 1939 poslán k 23. peruti. V prosinci se však stěhoval k nově utvořené 229. a krátce na to k 610. peruti. V květnu 1940 se ale vrátil k třiadvacítce, která se stala jednou z prvních perutí RAF, která byla určena jako noční stíhací. K tomuto účelu byla vyzbrojena letouny Blenheim Mk.IF, z nichž některé již měly palubní radiolokátory.
Ensor si první vítězství připsal během Bitvy o Británii, v noci z 15. na 16. říjen 1940. Luftwaffe tehdy podnikla těžké nálety na Londýn a Birmingham a Ensor mezi Redhillem a Sevenoaks poslala k zemi jeden He 111. Další vítězství si připsal o čtyři noci později, když se mu podařilo poškodit další Heinkel.
V zimě 1940 přešla 23. peruť od defenzivních hlídek k ofenzivním akcím typu Night Intruder, kdy osádky Blenheimů pátraly po nepřátelských letounech nad jejich letišti. Letouny při těchto misích nebyly vybaveny radary a osádky se musely spoléhat jen na svůj zrak.
Ensor byl v nové roli poprvé úspěšný již v noci z 2. na 3. leden 1941, kdy v oblasti Dreux nárokoval pravděpodobné vítězství nad He 111. Jeho obětí se pravděpodobně stal letoun od Stab/KG 55, který havaroval po souboji s nepřátelským letounem na letišti Villacoublay.
Dne 18. února 1941 byly jeho dosavadní úspěchy odměněny udělením DFC.
Další vítězství si Ensor připsal až po dvou měsících, v noci z 3. na 4. březen, když sestřelil další He 111 a své skóre na Blenheimu uzavřel v noci z 11. na 12. březen, kdy na letišti v Glissy zničil jeden He 111 od I./KG 1.
V témže měsíci se totiž jeho jednotka začala přezbrojovat na letouny Douglas Havoc Mk.I, což byly letouny DB-7 upraveny pro noční útočné operace přidáním tlumičů výfuků a instalací dalšího pancéřování prostorů osádky.
Poprvé byl Ensor na novém typu úspěšný v noci z 3. na 4. květen, když během „návštěvy“ letiště Le Burget připravil Luftwaffe o jeden Ju 88 jistě a jeden He 111 pravděpodobně. Podobný úspěch si připsal i následující noc, kdy v oblasti Caen jeden bombardér sestřelil pravděpodobně a dva poškodil.
Dvě zbylá Ensorova vítězství byla již jistá. Nejprve v noci z 7. na 8. květen sestřelil jeden He 111 a své skóre uzavřel dvě noci později, když u letiště Beauvais sestřelil Ju 88.
Přestože Ensor i nadále bojově létal, žádné další vítězství již nezískal. Osudnou se mu stala akce z 7. na 8. září 1941, kdy se jeho osádka, kterou společně s ním tvořil pozorovatel F/Sgt P. A. Roberts, DFM a střelec F/Sgt G. D. Oliver, nevrátila z útočné akce v oblasti Brestu. Na zdejším hřbitově jsou také všichni tři letci pochováni.
| Datum | Čas | Jednotka | Typ letounu | Nepřítel | Místo |
| 15./16.10.1940 | 20:52 | 23. peruť | Blenheim IF | He 111 zn. | Redhill-Sevenoaks |
| 19./20.10.1940 | 22:00 | 23. peruť | Blenheim IF | He 111 pš. | Hailsham |
| 2./3.1.1941 | 23. peruť | Blenheim IF/YP-U | He 111 pr. | oblast Dreux | |
| 3./4.3.1941 | ~22:45 | 23. peruť | Blenheim IF/YP-U | He 111 zn. | Merville |
| 11./12.3.1941 | 23. peruť | Blenheim IF | He 111 zn. na zemi | Glissy | |
| 3./4.5.1941 | 00:17 | 23. peruť | Havoc Mk.I | Ju 88 zn. | Le Bourget |
| He 111 pr. | Le Bourget | ||||
| 4./5.5.1941 | 4:45 | 23. peruť | Havoc Mk.I | He 111 pr. | Caen |
| He 111 pš. | Caen | ||||
| neidentifikovaný pš. | Caen | ||||
| 7./8.5.1941 | 3:45 | 23. peruť | Havoc Mk.I | He 111 zn. | Brusel |
| 10./11.5.1941 | 3:30 | 23. peruť | Havoc Mk.I/YP-F | Ju 88 zn. | Beauvais |
Celkem: 5-3-3 vítězství, 1 letadlo zničené na zemi
zn. – zničen, pr. – zn. pravděpodobně, pš. - poškozen
Prameny:
Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street , London, 1994
Shores C.: Aces High, volume 2, Grub Street , London, 1999
Foreman J.: Fighter Comand war diaries, part 2, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 1998
Foreman J.:RAF Fighter Comand victory claims of WW2, Red Kite, Walton-on-Thames, 2003
Franks N.: RAF Fighter Comand Losses of the Second World War, volume 1, Midland Publishing, Leicester, 2000
http://www.cwgc.org/default.asp