Důstojník

Slovo důstojník stejně jako slova důstojný, důstojnost pochází z předpokládaného praslovanského dostojьnъ, jež bylo odvozeno od předpokládaného slovesa dostati. Ve staročeštině pak existovalo slovo dostáti, jež mělo mimo jiné význam vydržet, být hoden či zasloužit si.

Slovo officer má původ v latinském slově officium, který označovalo službu či povinnost. Středověká latina znala slovo officiarius, starofrancouzština slovo oficier, ze kterého se stalo francouzské officier či anglické officer. Slovo označovalo osobu, která zastávala nějaký úřad, byla pověřen nějakou důležitou povinností či se podílel na správě něčeho významnějšího. Použití pro označení armádního či námořního činitele známe z šedesátých let 16. století.