Main Menu
User Menu

Delostrelecké strelivo

Diskuse
V lese neďaleko VVTSU Záhorie (Vojenský výskumný, technický a skúšobný ústav), nazývaný tiež "Škodovka" (od roku 1925 cvičná strelnica), som našiel zapaľovač z delostreleckého granátu z nemeckým nápisom: "Ersst. AZ 23", pod ním: "Dopp ZS/60s" a pod ním: "bot", priemer 60 mm a výška bez závitu 98 mm.


Pri troche Googlovania mi vyšlo: "Dopp. Z. (S/60) Doppelzünder (60 Sek. unden Brennlänge) kombinácia fuze (60 sekúnd doba horenia), D.Z. Druckzünder tlak poistka, tlak zapaľovač."


Zaujímavé je použitie: 15 cm kanón - nič nezvyčajné. 88 mm protitankový kanón - to sa mi nezdá, pri priemere zapaľovača 60 mm!? Ale tiež, že sa zapaľovač používal u streliva 28 cm železničného kanóna Krupp K 5, a tu je moja otázka:


Vie niekto o delostreleckom strelive kalibru: 24, 28 a viac ako 30 cm používaného, alebo testovaného na Slovensku, keď nepočítam kanóny Škoda?


Na vlastné oči som videl v roku 1991 v Kovošrote strely o priemere cca 25 cm a dĺžke 80-100 cm, dvaja sme ju nedvihli. Bolo ich na kope asi osem, plus nejaké kusy z mínometných mín a bômb a kovošroťák nám ukazoval papier z výskumného ústavu, že šrot je bezpečný a neobsahuje výbušniny, ani chemické látky.
URL : https://www.valka.cz/Delostrelecke-strelivo-t103522#372322Verze : 0
Je mi trocha ľúto, že som nedostal odpoveď a ešte viac, že nikto neprejavil záujem o Vojenský Výzkumný Technický a Skúšobný Ústav Záhorie. Vojenský výcvikový priestor ( ktorého výzkumný ústav je súčasťou ) na stránkach fóra válka spomenutý je a ja by som vám rád priblížil históriu VTSU. Uvedený popis by som chcel rozdeliť na časť faktografickú s odkazmi na zdroje a na časť neoverených a nebublikovaných správ.
URL : https://www.valka.cz/Delostrelecke-strelivo-t103522#372656Verze : 0
ČASŤ FAKTOGRAFICKÁ :
Počátky výcvikového prostoru Záhorie sahají do 20. let 20. století. V roce 1922 zde vznikl Vojenský výcvikový tábor. Na jeho území se roce 1923 začala budovat pokusná dělostřelecká střelnice, jejímž hlavním uživatelem se staly Škodovy závody, a. s. Plzeň. Vzhledem k nutnosti vybudovat i navazující infrastrukturu se první střelby uskutečnily až v roce 1929. V letech 1936 až 1937 zde byly kromě jiného vybudovány i zkušební objekty pro dělostřelecké zbraně těžkého opevnění.
V letech 2. světové války výcvikový tábor využívala německá armáda, přičemž zde probíhaly zkoušky dělostřeleckých zbraní i pro Itálii, Španělsko a další státy. V této době zde byla vybudována pěchotní zkušební střelnice.
Po roce 1945 dělostřeleckou střelnici intenzivně využívala čs. armáda a uskutečňovaly se na ní zkoušky dělostřelecké výzbroje nejen pro čs. armádu, ale také pro SSSR, Argentinu, Etiopii, Irák, Jugoslávii, Peru, Polsko, Švédsko, Švýcarsko a jiné země. To se ovšem již dělo pod hlavičkou zbrojovky v Dubnici nad Váhom ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem Praha. Po vzniku vojenských újezdů byl ve věcech výkonu státní správy Vojenský výcvikový tábor Záhorie k 1.7.1950 zařazen do obvodu Újezdního úřadu Vojenského újezdu Záhorie, společně s Vojenským výcvikovým táborem Turecký Vrch a Vojenským výcvikovým táborem Kuchyňa. V roce 1952 byl Vojenský výcvikový tábor přejmenován na Vojenský výcvikový prostor a zároveň pokusnou dělostřeleckou střelnici v plné míře převzala armáda a sloužila pro potřeby Velitelství dělostřelectva MNO, což se významně projevilo na zkvalitnění jejího vybavení. Pokusná dělostřelecká střelnice byla postupně začleněna u Výzkumného a zkušebního střediska 010 Praha (od roku 1956), Výzkumného a zkušebního střediska 011 Slavičín (od 1.9.1963), Správy technického rozvoje Hlavní technické správy MNO (od 1.9.1976) a Výzkumného ústavu 010 Vyškov (od 1.11.1977). Na přelomu 80. a 90. let 20. století ji tvořily provozní prostor s pěti střelnicemi a prostor pro provádění terčových střeleb všech ráží. Kromě toho zde byly kapacity pro přechodné ubytování až 160 osob. Vojenský výcvikový prostor Záhorie zahrnoval plochu 11 tis. hektarů, přičemž vojensky bylo využíváno 1 700 hektarů.


Zdroj : Časopis Vojenská história, roč. 2000, čís. 2, str. 60 až 62




Vojenský výcvikový prostor Turecký vrch. Tzv. Vojenský výcvikový tábor na tomto území vznikl v roce 1935. Výstavba objektů zde začala v roce 1929 a probíhala až do roku 1939. V letech II. světové války prostor užívala německá armáda a kromě jiného zde byl dislokován Schützen-Ersatz Bataillon Nr. 2. K výcviku čs. armády se opětovně začal používat v roce 1945. Nejprve podléhal velitelství 4. oblasti v Bratislavě a od roku 1950 byl podřízen velitelství 2. vojenského okruhu v Trenčíně. Poválečné hranice VVT/VVP byly vytyčeny vládním usnesením č. 161 z 15.6.1950. Prostor vznikl na pozemcích a lesích obcí Pernek, Jabloňové a Borinka. V roce 1952 došlo k jeho přejmenování na Vojenský výcvikový prostor. Po vzniku vojenských újezdů k 1.7.1950 byl ve věcech výkonu státní správy zařazen do obvodu Újezdního úřadu Vojenského újezdu Záhorie, společně s Vojenským výcvikovým táborem Záhorie a Vojenským výcvikovým táborem Kuchyňa. Vojenský výcvikový prostor Turecký vrch má rozlohu 2 010 ha, z čehož se vojensky využívá 406 ha. Ve VVP je možno provádět taktická cvičení do stupně rota, výcvik ve střelbě z ručních zbraní, zbraní BVP a OT, házení ručních granátů, ostré minování i trhání. V kasárenském objektu se nachází velitelství VVP, garáže, dílny, kuchyňský blok a další týlová zařízení, přičemž objekt poskytuje možnosti k ubytování až 360 osob.


Zdroj Časopis Vojenská história, roč. 2000, čís. 2, str. 57 až 75.




Zkušební dělostřelecké objekty "EC" a "G"


Na dělostřelecké střelnici v Hlbokém nedaleko Senice nad Myjavou byl na pokyn vojenské správy v roce 1937 vystavěn firmou V. Nekvasil zvláštní objekt s krycí šifrou "EC", určený pro tovární a vojskové zkušební střelby 10 cm pevnostní houfnice "Y" a případně i 8 cm pevnostního kanónu "X". Jednalo se vlastně o jednu kasematu běžného dělostřeleckého srubu s nejnutnějšími okolními prostorami.


O rok dříve tu zřídila firma Skorkovský jednoduchou stavbu, i-mitující střeleckou místnost pro 9 cm kasematový minomet "G" a plzeňská Škodovka si vybetonovala dvě upínací desky pro zkoušky 4 cm pevnostního protitankového kanónu. Objekt "EC" v současné době slouží střelecko-zkušební činnosti vojenského Výzkumného ústavu 010/05 Záhorie a není volně přístupný.


Zdroj : Článek Iva Vondrovského, v časopise ATM číslo 9/1993 na straně 6 a 7



História v skratke podľa webovej strávky VTSU
1923 – bola založená skúšobňa zbraní pre „Škodovy závody“ Plzeň – hlavného výrobcu zbraní v bývalom Československu,
Prvé streľby pre zahraničného zákazníka boli vykonané 15. mája 1929,
1940-1945 strelecký polygón bol využívaný prevažne pre nemeckú armádu,
Po ukončení 2. Svetovej vojny budovalo Československo nové centrá výroby zbraní a pancierovanej techniky a to najmä na Slovensku.
Od roku 1945 boli vykonávané skúšky zbraní pre Československú armádu a zahraničných zákazníkov (bývalý ZSSR, Severná a južná Amerika, Juhoslávia, Švédsko, Poľsko, Švajčiarsko, Irán, Irak, Turecko, Grécko, Egypt a mnohé iné krajiny),
1962 riadenie ústavu prevzalo ministerstvo obrany,
1976 ústav bol začlenený, ako súčasť Vojenského technického ústavu vo Vyškove,
1993 po vzniku samostatnej SR bol začlenený, ako súčasť Výskumného ústavu Liptovský Mikuláš,
1994 bol vytvorený samostatný Vojenský technický a skúšobný ústav s novým pôsobením pre Armádu SR a neskôr pre OS SR,
2002 VTSÚ Záhorie - autorizovaná osoba pre posudzovanie zhody v zmysle zákona č. 264/1999 Z.z., poverený Ministerstvom dopravy, pôšt a telekomunikácii SR vykonávaním zatriedenia výbušných látok a predmetov do príslušných tried nebezpečnosti pre prepravu v zmysle Odporúčaní OSN pre prepravu nebezpečných vecí,
2003 VTSÚ Záhorie je Skúšobným laboratóriom – štátnou akreditovanou skúšobňou pre skúšky zbraní, munície a vojenskej techniky,
2004 VTSÚ Záhorie - príspevková organizácia MO SR,
2007 VTSÚ Záhorie - rozpočtová organizácia MO SR.
URL : https://www.valka.cz/Delostrelecke-strelivo-t103522#372657Verze : 0
Pokusnú delostreleckú strelnicu Záhorie využívala od počiatku firma ZVS Dubnica nad Váhom, ktorá vznikla roku 1927 ako „REZERVNÁ TOVÁREŇ“ Škodových závodov v Plzni .


História v skratke podľa webovej stránky ZVS


r. 1927 - Historické začiatky vzniku terajšej akciovej spoločnosti ZVS, kedy vtedajšie Škodové závody v Plzni, ako monopolný výrobca zbrojnej techniky sa rozhodli vybudovať na Slovensku tzv. „ rezervnú továreň “.


r. 1929 - Začiatok výstavby laboračných objektov, ktoré boli stavebne ukončené a vybavené potrebným technologickým zariadením k 31.12.1936


r. 1937 - Dňom 2. januára toho roku sa oficiálne začala výroba v prevádzkach vtedajšieho závodu Škodovky.
Výroba v laboračných dielňach, t. j. v priestoroch dnešnej akciovej spoločnosti sa začala začiatkom mája 1937.


r. 1938 - Po mníchovskom diktáte, zároveň s nemeckou okupáciou Čiech a Moravy bol na vytvorený Slovenský štát pod patrónom hitlerovského Nemecka a dubnická továreň sa stala súčasťou koncernu Riechswerke fúr Waffen und Maschinenbau Herman Gôring.


r. 1945 - Začiatok rekonštrukcie vojnou zničených objektov


r. 1947 - Zahájenie výroby a v to istom roku na základe dekrétu prezidenta republiky sa Škodové závody v Dubnici nad Váhom stali samostatným národným podnikom, ktorý bol 3. 2. 1951 premenovaný na Závody K. J. Vorošilova, národný podnik


r. 1953 - 1. januára došlo k delimitácií Závodov K. J. Vorošilova a k tomuto dátumu sa datuje vznik samostatného podniku s názvom „Závody všeobecného strojárstva, národný podnik Dubnica nad Váhom“ s priamou podriadenosťou pod Ministerstvo všeobecného strojárstva


r. 1958 - 1. apríla boli na základe rozhodnutia nadriadených orgánov Závody všeobecného strojárstva pričlenené ako pobočný závod k národnému podniku Adamovské strojírny Adamov s názvom Adamovské strojárne, n. p. Dubnica nad Váhom


r. 1969 - dňom 1. januára bol Rozhodnutím Ministerstva ťažkého priemyslu v Prahe č.3/137/68 z 9.12.1968 priznaný štatút samostatného podniku zaradenéhov sústave podnikov VHJ ZVS Brno


r. 1981- došlo k zmene VHJ ZVS Brno na systém koncernového riadenia a tým aj k zmene národného podniku na koncernový podnik


r. 1990 - 1. decembra zaniká koncern so sídlom v Brne a je zriadený zakladacou listinou MH SR č. 33/1990 ZVS, štátny podnik


r. 1996 - 1. mája tohoto roka sa štátny podnik, pretransformoval na ZVS, a. s. Vznikla akciová spoločnosť so 100% účasťou štátu.


r. 1998 - 24. septembra bola založená akciová spoločnosť s obchodným názvom ZVS holding, a. s.
URL : https://www.valka.cz/Delostrelecke-strelivo-t103522#372671Verze : 0
Vladimír Jancura, Pravda | 2. augusta 2009


"Správy o presunoch nemeckého vojska sú falošné". Týmito slovami sa denník Slovák snažil pred 70 rokmi vyvrátiť informácie o sústreďovaní jednotiek Wehrmachtu na západnom Slovensku. Išlo o nástupný priestor v pripravovanej vojne Hitlera proti Poľsku. Už o mesiac neskôr prepukol najväčší svetový konflikt v dejinách.
Uprostred leta 1939 vrcholili prípravy na vojnovú kampaň. Jediným spojencom Nemecka v bleskovej agresii proti suverénnemu Poľsku sa mal stáť mladý Slovenský štát.
Jozef Tiso síce vydal rozkaz vykonať potrebné opatrenia v súvislosti s plánovaným útokom až 6. augusta, ale už 20. júla poskytla slovenská vláda Wehrmachtu svoju komunikačnú sieť vrátane niektorých letísk.
Všetko sa však začalo oveľa skôr. Vojenské letisko Kuchyňa (vtedy ešte Nový Dvor), spolu s leteckou strelnicou pri Malackách, obsadili Nemci už dokonca 15. marca 1939. Čiže hneď na druhý deň po vyhlásení samostatnosti Slovenska tam pristáli nemecké lietadla a v okolí sa postupne rozmiestňovala škola bojových navigátorov i ďalšie výcvikové jednotky.
"Do našej obce prišlo nemecké vojsko v sile 300 mužov, ubytovali sa v kasárňach, kde vystriedali slovenskú posádku," napísal kronikár Rohožníka, zvaného vtedy tiež Rarbok. V Senici sa utáborila motorizovaná stotina nemeckých vojakov 18. marca. Tiež jej vyprázdnili miestne kasárne.
O deň na to podpísal Tiso vo Viedni vazalskú Zmluvu o ochrannom pomere medzi nemeckou ríšou a Slovenským štátom. Jej druhý článok umožňoval nacistickému Nemecku zriaďovať na území západného Slovenska vojenské objekty a dislokovať jednotky podľa potreby.
V kronike obce Zohor sa možno dočítať, že 6. mája 1939 sa na tamojšej železničnej stanici vykladali nemecké vojenské jednotky. Vzápätí obsadili výcvikový priestor Turecký vrch pri Jabloňovom.
Pozdĺž hraníc s Moravou vzniklo takzvané ochranné pásme (schutzzone) A hoci konkrétnu dohodu o ňom obe strany uzavreli až 12. augusta, Nemci si na tomto území robili, čo chceli, už aj predtým. Pričom išlo nielen o Záhorie, ale aj o Malé a Biele Karpaty a Javorníky.
V podmienkach záhorskej polopúšte sa však Nemci mohli neskôr pripravovať na boje na Sahare, predovšetkým na známu bitku o Tobruk (v apríli 1941), kde ich viedol generál Erwin Rommel, zvaný Púštna líška.


V mieste svojich nových posádok Wehrmacht urýchlene budoval vojenské sklady, zákopy, protiletecké kryty, delostrelecké palebné postavenia, cesty a mosty. Pre obyvateľov okolitých obcí sa tým vytvárali nové pracovné príležitosti. Napríklad väčšina obyvateľov Rohožníka pracovala na výstavbe úzkokoľajky a miestny kronikár si to pochvaľoval:
"Za prácu s povozom ťahaným dvoma koňmi dostal pohonič 250 korún, s jedným koňom 200 korún, s volmi alebo kravami 180 korún za jeden deň. Robotníci dostali za jednu hodinu - slobodní 6,50 a ženatí 7, 50," stojí v obecnej kronike.
Zvýšené presuny nemeckých jednotiek do nástupného priestoru bolo možné pozorovať od júna 1939. Do začiatku augusta dosiahol počet vojakov 30-tisíc, tak aspoň hlásila spravodajská služba ministerstvu národnej obrany v Bratislave.
URL : https://www.valka.cz/Delostrelecke-strelivo-t103522#372673Verze : 0
Len malá oprava - myslím že VTSÚ Záhorie nie je súčasťou VVP Záhorie, skôr naopak - VVP je súčasťou VTSÚ. Vojenský obvod Záhorie sa skladá z 3 výcvikových priestorov - VVP Turecký Vrch v podriadenosti Veliteľstva SVaP, VVP Kuchyňa v podriadenosti Veliteľstva Vzdušných síl a VVP Záhorie - pravdepodobne súčasť VTSÚ.
URL : https://www.valka.cz/Delostrelecke-strelivo-t103522#372698Verze : 0
MOD