Curtiss SB2C Helldiver

přehled verzí
Curtiss SB2C Helldiver a A-25A


Historie:
- US Navy již v roce 1938, tedy v době, kdy byla zahájena výroba střemhlavého bombardéru SBD Dauntless, začalo uvažovat nad jejich náhradou. Tato praxe byla zavedená v mnoha státech, dodržování tohoto systému umožnilo včasnou náhradu dosluhujícího letounu moderním typem. Americké námořnictvo předalo celkem šesti továrnám své požadavky na nový střemhlavý bombardér, který měl operovat z palub letadlových lodí. Námořnictvo kladlo velký důraz na vyšší nosnost pum a na celkově vyšší výkony. Po prostudování předložených projektů byly vybrány pouze dva projekty, jednak to byl projekt továrny Brewster Aeronautical Corporation, ta přihlásila svůj projekt bombardéru XSB2A, později byl známý pod jménem Buccaneer. Druhým projektem, který získal objednávku na stavbu prototypů bylo dílo továrny Curtiss-Wright Corporation, ta se zahájila v květnu 1939 práce na prototypu XSB2C-1.
- Ještě před dokončením stavby prvního prototypu podepsala US Navy objednávku na 370 letadel. Stavba se mírně opozdila a první prototyp byl dokončen 13. 12. 1940, první vzlet se uskutečnil o pět dní později, zkoušky pokračovaly do 9. 2. 1940, kdy došlo k havárii. Výsledky těchto zkoušek nepřinesly uspokojení, letoun byl nestabilní, špatně se ovládal, byl neobratný a byl náročný na pilotáž. Ještě než se rozeběhla sériová výroba, bylo intenzivně zkoušeno a neméně intenzivně upravováno čtrnáct předsériových letadel. Konstruktéři provedli velké množství úprav a mohu říci, že velmi početné úpravy provázely Helldivery, takové bylo bojové pojmenování letounu, po celou dobu jejich výroby. Za první zásadnější úpravy lze považovat zpevnění a celkovou úpravu ocasních ploch, přemístění kulometů z trupu do křídel a vybavení křídel pumovými závěsníky. Hlavní pumový náklad se zavěšoval do pumovnice.


- První sériové stroje označené SB2C-1A, byly vyrobeny v červnu 1942 ve zcela nové továrně v Columbusu v Ohiu, v této továrně byla soustředěna výroba pro US Navy. Zajímavostí byla zdvojená výrobní linka, druhá výrobní linka sloužila k provádění úprav a změn na právě vyrobené letouny. Jen pro představu, druhá fáze změn z roku 1943 obnášela více než 800 změn a úprav! Po dvoustém vyrobeném letadlu došlo ke změně výzbroje – do křídel byly instalovány dva kanóny ráže 20 mm.


- Zajímavou, ale zbytečnou se ukázala objednávka od USAAC z jara 1940. Americká armáda si tehdy, pod dojmem poměrně úspěšného nasazení německých střemhlavých bombardérů Junkers Ju 87 Stuka v Polsku a ve Francii, objednala střemhlavý letoun. Tento požadavek předala leteckým továrnám. Štěstím pro daňové poplatníky bylo, že se většinou jednalo o denazalizaci již existujících námořních bombardérů. Pro armádu byl upraven Douglasův SBD Dauntless a samozřejmě Helldiver. Armádní letectvo uvažovalo na jaře roku 1941 až o 3 000 bombardovacích letounech A-25A, výroba se rozeběhla v továrně v St Louis, námořnictvo přenechalo koncem roku 1940 armádnímu letectvu 100 letadel SB2C-1A Při sjednávání armádních objednávek bylo domluveno, že armádní útočný letoun A-25A bude odpovídat standardu SB2C-1 s výjimkou odstraněného přistávacího háku, dále byl brán ohled na skutečnost, že A-25A bude operovat s pozemních základen, které mohou byt rozmoklé a tak byl vybaven širšími pneumatikami a odpružení ostruhového kolečka mělo delší zdvih. Sklápění křídel zůstalo zachováno, což bylo dobré při jeho pozdější navalizaci. Ač byla sjednána co možno nejvyšší unifikace, byl tento model v tovární dokumentaci označen vlastním kódem S84 s příslušnou výkresovou dokumentací.


- První vzlet byl 29. 9. 1942, zkoušky pomalu pokračovaly a do března 1943 bylo vyrobeno deset předsériových letadel, výroba se opět opozdila, protože bylo nutno sjednat dodávky změněných dílů u subdodavatelských firem a tak se stalo, že když se už rozeběhla sériová výroba, USAAF nevědělo co by si se střemhlavými letouny A-25A počalo. Získalo mezitím špatné zkušenosti s Douglasy A-24, ty měly velké ztráty od protiletadlového dělostřelectva a stíhacího letectva. Musíme si uvědomit, že americké letectvo nemělo žádné zkušenosti se střemhlavými bombardéry a osádky byly nezkušené. Koncem roku jsou letouny A-25A přeznačeny na RA-25A a toto označení bylo pro nebojové letouny.


- Zájem o nabízených 150 letadel A-25A projevilo australské letectvo, ale než došlo k uskutečnění této dodávky RAAF tuto zakázku zrušila a převzalo tak pouze 10 letadel.


- Nakonec bylo 410 armádních letadel zpětně upraveno na standard SB2C-1 a předáno námořní pěchotě. Celkem bylo vyrobeno 900 armádních bombardérů, které potom sloužily k výcviku nebo k vlečení terčů.


- Nyní se vrátíme k námořním letounům, zde se výrobce snažil neustále zaváděnými změnami vylepšit letové vlastnosti svého bombardéru, osádky jej však neměly v oblibě, vytýkána byla nestabilita, malá ovladatelnost, obtížné vybírání střemhlavého letu, nevyváženost letounu, vibrace a houpání letounu při aerodynamicky bržděném střemhlavém letu a také velká hmotnost. Pro výrobce bylo velkým štěstím, že námořnictvo zahájilo velkou ofenzívu v Pacifiku a potřebovalo každý bojeschopný letoun. Helldivery zasáhly do bojů na podzim roku 1943, když z paluby USS Bunker Hill zaútočily na atoly Kwajalein, Eniwetok, Truk, Tinian a Rotu.


- US Navy si objednalo jeden prototyp označený XSB2C-2, byl to letoun vybavený plováky, celý projekt a tím i zkoušky byly zastaveny dne 14. 4. 1944, kdy byl definitivně vyhodnocen jako neperspektivní.

- Od jara 1944 dostávalo námořnictvo novou, poněkud výkonnější verzi označenou SB2C-3, do výroby se zapojily další výrobci Fairchild, stroje zde vyrobené byly označeny SBF a Canadian Car & Foundry Co. Ltd. z Montrealu dodal několik desítek letounu SBW. O letových vlastnostech svědčí i rychlé navrácení 26 letadel SBW-1B z Anglie zpět do USA.

- Nejpočetněji vyráběnou sérií (2 415 letadel) byla verze SB2C-4, viditelné změny byly ve zjednodušeném zasklení kabiny, v instalaci vrtulového kužele a v děrovaných brzdících štítech, tím se částečně zlepšilo chování letounu při střemhlavém letu. Pod křídla bylo možno zavěsit celkem osm neřízených raket HVAR ráže 127 mm.
- Poslední verze byla SB2C-5, která měla o 35 galonů větší objem palivových nádrží, výroba byla ukončena téměř zároveň s koncem války. Mnoho Helldiverů se dočkalo ještě bojového nasazení po válce. Na porážce Japonska se Helldiver podílel především svým počtem. Vlastní osádky tento letoun neměly v oblibě a podle jeho typového označení SB2C mu daly přezdívku "Son of a Bitch Second Class" (volně přeloženo "Zkurvysyn druhého stupně"). Jeden z vrcholných manažérů společnosti Curtiss-Wright prohlásil, že výroba Helldiveru byla válečným křížem, který továrna musela nést.



Použité prameny:
Andrews Harald, The Curtiss SB2C-1 Helldiver, Aircraft in Profile No.124. Windsor, Berkshire, UK: Profile publications Ltd., 1982
Peter M. Bowers, Curtiss Aircraft, 1907-1947, Naval Institute Press, rok 1979
Jaroslav Schmidt, Letadla 1939-45, Stíhací a bombardovací letadla USA str.32 - 34, První vydání, Nakladatelství a knihkupectví Jiří Fraus, Plzeň, rok 1992, ISBN 80-900-6194-X
L+K 2/1988, Letadla 39-45
www.historyofwar.org
www.microworks.net
sb2c@btinternet.com/production.html" target=_blank>uk.geocities.com
http://128.121.125.249/exhibits_a-helldiver.html
www.xs4all.nl
http://www.uswarplanes.net/helldiver.html
www.fiddlersgreen.net
www.nationalmuseum.af.mil
http://www.aerofiles.com/JBcurt-a25.html
http://www.aero-web.org/specs/curtiss/a-25a.htm
http://www.airwar.ru/enc/aww2/a25.html
www.aviarmor.net
http://www.cv6.org/company/accounts/bbarnes/
ww2db.com
www.historynet.com
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Curtiss-SB2C-Helldiver-t21469#303988 Verze : 0
XSB2C-1 (s/n 1758) ťažko poškodený pri núdzovom pristátí po výpadku motora dňa 08.02.1941. Vláďa uvádza vo vyššie uvedenom texte dátum havárie 9.2.1940.


axis-and-allies-paintworks.com
www.mission4today.com

Curtiss SB2C Helldiver -


Curtiss SB2C Helldiver -


Curtiss SB2C Helldiver -


URL : https://www.valka.cz/Curtiss-SB2C-Helldiver-t21469#539734 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více