Postupně bych rád do sekce Přehledy umístil seznamy všech českých a slovenských zákonodárců v letech 1918 - 1948. K některým jsem ovšem i přes největší úsilí nesehnal žádné nebo pouze kusé životopisné informace. Budu rád za jakékoliv doplňující informace.
22.7.1940
V Londýně byla jmenována provizorní československá exilová vláda. Téhož dne jmenoval Edvard Beneš i Státní radu, poradní orgán prezidenta republiky a kontrolní orgán vlády, do které nebyl jmenován žádný zástupce Němců, i když jim původně Beneš sliboval i křeslo místopředsedy. Kvůli negativnímu postoji premiéra Jana Šrámka a národních socialistů získali minimální zastoupení sociální demokraté a agrárníci. Předsedou se stal Rudolf Bechyně, 1. místopředsedou Milan Hodža a 2. místopředsedou Pavol Macháček. Ustavující schůze se konala 11.12.1940. Přes původní prezidentův slib se členy Státní rady nestali všichni členové Národního shromáždění, kteří se dostali do exilu. Kromě komunistických zákonodárců (senátoři Karel Kreibich, František Malík, Karla Pfeifferová, Josef Svoboda a Vítězslav Mikulíček a poslanci Kurt Babel, Gustav Bauer, Alfred Hadek, Anežka Hodinová - Spurná a Jozef Valo) byli opominuti představitelé německých demokratických stran (Wenzel Jaksch, Irena Kirpalová a Franz Kögler) a poslanec Národního sjednocení František Schwarz. Ve Státní radě bylo 12 členů vlády, kteří neměli hlasovací právo, takže hlasovat mohlo pouze 19 osob. Poměr Čechů a Slováků byl 21 : 9. Z agrárníků měl hlasovací právo pouze Milan Hodža, ten se ale prací ve Státní radě neúčastnil. Předseda lidové strany Jan Šrámek navíc vetoval jmenování člena své strany Adolfa Procházky, i když ten přijel do zahraničí jako oficiální reprezentant PÚ.
Členy Státní rady se stali:
22.7.1940
V Londýně byla jmenována provizorní československá exilová vláda. Téhož dne jmenoval Edvard Beneš i Státní radu, poradní orgán prezidenta republiky a kontrolní orgán vlády, do které nebyl jmenován žádný zástupce Němců, i když jim původně Beneš sliboval i křeslo místopředsedy. Kvůli negativnímu postoji premiéra Jana Šrámka a národních socialistů získali minimální zastoupení sociální demokraté a agrárníci. Předsedou se stal Rudolf Bechyně, 1. místopředsedou Milan Hodža a 2. místopředsedou Pavol Macháček. Ustavující schůze se konala 11.12.1940. Přes původní prezidentův slib se členy Státní rady nestali všichni členové Národního shromáždění, kteří se dostali do exilu. Kromě komunistických zákonodárců (senátoři Karel Kreibich, František Malík, Karla Pfeifferová, Josef Svoboda a Vítězslav Mikulíček a poslanci Kurt Babel, Gustav Bauer, Alfred Hadek, Anežka Hodinová - Spurná a Jozef Valo) byli opominuti představitelé německých demokratických stran (Wenzel Jaksch, Irena Kirpalová a Franz Kögler) a poslanec Národního sjednocení František Schwarz. Ve Státní radě bylo 12 členů vlády, kteří neměli hlasovací právo, takže hlasovat mohlo pouze 19 osob. Poměr Čechů a Slováků byl 21 : 9. Z agrárníků měl hlasovací právo pouze Milan Hodža, ten se ale prací ve Státní radě neúčastnil. Předseda lidové strany Jan Šrámek navíc vetoval jmenování člena své strany Adolfa Procházky, i když ten přijel do zahraničí jako oficiální reprezentant PÚ.
Členy Státní rady se stali:
Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Povolání | Mandát* | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|
Bečko | Ján | 16.11.1889 | 17.4.1972 | novinář | | |
Bechyně | Rudolf | 6.4.1881 | 1.1.1948 | novinář | | |
Beneš | Vojta | 18.5.1878 | 20.11.1951 USA | učitel | | |
Cibere | Pavol | | | | | |
Čaplovič | Ján | 25.2.1904 | 26.9.1976 | evangelický kněz | | |
Čihák - Znamenáček | Jaroslav | 24.7.1891 | 30.4.1944 Velká Británie | důstojník čs. armády, div. gen. | od 11.10.1940 | |
David | Josef | 26.2.1884 | 21.4.1968 | novinář | | |
Feierabend | Ladislav | 14.6.1891 | 15.8.1969 USA | národohospodář | ||
Friedmann | Julius | 25.6.1885 | 3.12.1964 | národohospodář | od 1943 předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu | |
Firt | Julius | 17.11.1897 | 27.5.1979 USA | novinář | | |
Hála | František | 20.6.1893 | 27.8.1952 | teolog | zemřel ve věznici Valdice | |
Hodža | Milan | 1.2.1878 | 27.6.1944 USA | právník a filozof | ||
Ingr | Sergej | 2.9.1894 | 17.6.1956 Francie | důstojník čs. armády, arm. gen. | do 11.10.1940 | |
Jurnečková - Vorlová | Marie | 29.3.1894 | učitelka | | ||
Klecanda | Vladimír | 25.9.1888 | 3.4.1946 | historik | ||
Kozák | Jan Blahoslav | 4.8.1888 | 9.1.1974 | filozof, univerzitní profesor | ||
Kleinberg | Gustav | 4.2.1894 | legionář a pařížský obchodník | |||
Laušman | Bohumil | 30.8.1903 | 9.5.1963 | právník | zemřel ve vězení v Praze - Ruzyni | |
Lichner | Ján | 14.2.1897 | 16.10.1979 | národohospodář | ||
Macháček | Pavol | 25.3.1887 | 2.1.1969 | kněz a novinář | ||
Masaryk | Jan | 14.9.1886 | 10.3.1948 | diplomat | zavražděn NKVD | |
Nečas | Jaromír | 17.11.1888 | 30.1.1945 Velká Británie | advokát | ||
Němec | František | 20.5.1898 | 19.3.1963 Kanada | právník | ||
Osuský | Štefan | 31.3.1889 | 14.2.1974 USA | diplomat | | |
Outrata | Eduard | 7.3.1898 | 8.6.1958 | národohospodář | | |
Ripka | Hubert | 26.7.1895 | 7.1.1958 USA | publicista | ||
Slávik | Juraj | 28.1.1890 | 30.5.1969 USA | spisovatel | ||
Smetánka | Rudolf | 1.1.1887 | důstojník čs. armády, mjr. | |||
Stránský | Jaroslav | 17.1.1884 | 12.8.1973 Velká Británie | advokát | ||
Šrámek | Jan | 11.8.1870 | 22.4.1956 | teolog a předseda lidové strany | zemřel ve vězení v Praze | |
Uhlíř | František | 11.8.1900 | 11.9.1980 Kanada | publicista | ||
Vido | Alexander | 1.5.1896 | ||||
Viest | Rudolf | 24.9.1890 | ? 1945 | důstojník čs. armády, div. gen. | patrně zahynul v KT ve Flossenbürgu |