Název: Name: | Chlumec nad Cidlinou | Chlumec nad Cidlinou |
Originální název: Original Name: | Chlumec nad Cidlinou | |
Další názvy: Other Names: | Chlumetz an der Zidlina | |
Nižší územní celek: Lower Administrative Area: | okres Hradec Králové | Hradec Kralove District |
GPS souřadnice: GPS Coordinates: | 50°09'16.00"N 15°27'37.00"E | |
Místní části: Local Municipalities: | Chlumec nad Cidlinou I Chlumec nad Cidlinou II (Hradecké Předměstí) Chlumec nad Cidlinou III (Kolínské Předměstí) Chlumec nad Cidlinou IV (Pražské Předměstí) Kladruby Lučice Pamětník | |
První písemná zmínka: First Written Reference: | 1235 | |
Vojenské objekty: Military Objects: | | |
Památky: Historical Sights, Places of Interest: | Vodní hrad Chlumec nad Cidlinou (zaniklý) Zámek Karlova Koruna Kostel Nejsvětější Trojice Děkanský chrám sv. Voršily Klášter Loreta Majorát Mariánský sloup Kozelkova vila Vlachova vila Škola Okresní dům Socha sv. Václava Pomník V. K. Klicpery | |
Muzea: Museums: | - | - |
Osobnosti: Personalities: | František Klicpera Václav Kliment Klicpera Jaroslav Goll Karel Kuča | |
Dislokované jednotky: Garrisoned Units: | | |
Průmyslové podniky: Industry: | | |
Vlajka: Banner: | | |
Znak: Coat of Arms: | | |
Poznámka: Note: | - | - |
Zdroje: Sources: | https://www.chlumecnc.cz/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlumec_nad_Cidlinou commons.wikimedia.org commons.wikimedia.org |
Chlumec nad Cidlinou
okr. Hradec Králové
Chlumec nad Cidlinou
(okr. Hradec Králové)
V období 1.republiky součást politického okresu Nový Bydžov a sídlo soudního okresu.
Sčítání lidu v roce 1930: 4 400 obyvatel (z toho 4 302 osob národnosti československé a 66 osob národnosti německé)
Posádka byla ustanovena v září 1937.
Jednotky nebo úřady umístněné v posádce:
Dělostřelecký oddíl 253 (září 1937 – leden 1938),
Dělostřelecký pluk 13 (od ledna 1938).
Jednotky byly umístněny v hospodářských budovách zámku Karlova koruna postaveného v letech 1721-1723.
Zdroj:
VÚA Praha, fond Posádková velitelství.
J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006
Recenze knihy
(okr. Hradec Králové)
V období 1.republiky součást politického okresu Nový Bydžov a sídlo soudního okresu.
Sčítání lidu v roce 1930: 4 400 obyvatel (z toho 4 302 osob národnosti československé a 66 osob národnosti německé)
Posádka byla ustanovena v září 1937.
Jednotky nebo úřady umístněné v posádce:
Dělostřelecký oddíl 253 (září 1937 – leden 1938),
Dělostřelecký pluk 13 (od ledna 1938).
Jednotky byly umístněny v hospodářských budovách zámku Karlova koruna postaveného v letech 1721-1723.
Zdroj:
VÚA Praha, fond Posádková velitelství.
J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006
Recenze knihy
Kostel Nejsvětější Trojice
Nenápadný kostel je poprvé připomenut roku 1358, ale archeologický výzkum zjistil jeho větší stáří, když došlo k odhalení románských základů kostela. Chlumecký rodák Dárka udává, že roku 1734 byl vykopán u (z) kostela kámen s nápisem udávající jeho stáří na 600 let a několik měsíců, tj. by šlo o rok cca 1134. Jedná se o jednolodní chrám s trojbokým presbytářem. V 19. století byla přistavěna příčná loď. Na vnější stěně kostela je několik cenných náhrobníků z 16. století.
Zdroje:
Nenápadný kostel je poprvé připomenut roku 1358, ale archeologický výzkum zjistil jeho větší stáří, když došlo k odhalení románských základů kostela. Chlumecký rodák Dárka udává, že roku 1734 byl vykopán u (z) kostela kámen s nápisem udávající jeho stáří na 600 let a několik měsíců, tj. by šlo o rok cca 1134. Jedná se o jednolodní chrám s trojbokým presbytářem. V 19. století byla přistavěna příčná loď. Na vnější stěně kostela je několik cenných náhrobníků z 16. století.
Zdroje:
cs.wikipedia.org
pamatkovykatalog.cz
Kostel sv. Voršily
Kostel sv. Voršily náleží k původním kostelům založeným Pernštejny, přičemž je svým původním provedením ten nejmodernější. Jedná o trojlodní chrám s polygonálním uzávěrem presbytáře, vybudováný pozdně goticko-renesančím stylu s následnými renesančními dostavbamy. Vystaven v letech 1534 až 1543. Původně sloužil jako utrakvistický. Později byla dostavěna v průčelí věž, hlásný je poprvé připomenut roku 1617. Roku 1634 je vypleněn saským vojskem. V roce 1677 nejdříve dne 8. května vyhořel a následně 12. června byl vichřicí smeten štít, který požár přežil. Další požár kostel s městem postihl dne 28. dubna 1733.
Zdroje:
Kostel sv. Voršily náleží k původním kostelům založeným Pernštejny, přičemž je svým původním provedením ten nejmodernější. Jedná o trojlodní chrám s polygonálním uzávěrem presbytáře, vybudováný pozdně goticko-renesančím stylu s následnými renesančními dostavbamy. Vystaven v letech 1534 až 1543. Původně sloužil jako utrakvistický. Později byla dostavěna v průčelí věž, hlásný je poprvé připomenut roku 1617. Roku 1634 je vypleněn saským vojskem. V roce 1677 nejdříve dne 8. května vyhořel a následně 12. června byl vichřicí smeten štít, který požár přežil. Další požár kostel s městem postihl dne 28. dubna 1733.
Zdroje:
cs.wikipedia.org
pamatkovykatalog.cz
Husův sbor
Výrazná funkcionalistická stavba chrámu sboru církve Československé husitské, která je situována na východní straně Klicperova náměstí v sousedství majorátu. Dílo architektra Ferdinanda Potůčka a stavitele Miroslava Hurycha. Stavba byla zahájena roku 1934, k vysvěcení došlo již 28. září 1935. Dle různých znalců umění a architektury, je tento kostel označován od velice hodnotného, až po průměrný nebo dokonce podprůměrný.
Zdroje:
Výrazná funkcionalistická stavba chrámu sboru církve Československé husitské, která je situována na východní straně Klicperova náměstí v sousedství majorátu. Dílo architektra Ferdinanda Potůčka a stavitele Miroslava Hurycha. Stavba byla zahájena roku 1934, k vysvěcení došlo již 28. září 1935. Dle různých znalců umění a architektury, je tento kostel označován od velice hodnotného, až po průměrný nebo dokonce podprůměrný.
Zdroje:
cs.wikipedia.org
Kaple Zvěstování Panny Marie
Kaple Zvěstování Panny Marie se nachází v zámeckém areálu Karlovy Koruny, v jeho blízkosti. Samotný projekt na kapli vznikl nejspíš okolo roku 1730, nicméně samotná výstavba lodi kaple byla realizována v letech 1741 až 1745 za Leopolda hraběte Kinského, nicméně stavbu dokončil až jeho syn František Ferdinand hrabě Kinský, s tím že měla být hotova roku 1765.
Zdroje:
Kaple Zvěstování Panny Marie se nachází v zámeckém areálu Karlovy Koruny, v jeho blízkosti. Samotný projekt na kapli vznikl nejspíš okolo roku 1730, nicméně samotná výstavba lodi kaple byla realizována v letech 1741 až 1745 za Leopolda hraběte Kinského, nicméně stavbu dokončil až jeho syn František Ferdinand hrabě Kinský, s tím že měla být hotova roku 1765.
Zdroje:
cs.wikipedia.org
Zubatovská kaple (hrobka)
Zubatovská kaple či též hrobka je empírová budova s dórským portikem, kládím a tympanonem, ve kterém je znak božího oka.
Zdroje:
Zubatovská kaple či též hrobka je empírová budova s dórským portikem, kládím a tympanonem, ve kterém je znak božího oka.
Zdroje:
cs.wikipedia.org
pamatkovykatalog.cz
Majorát
Původně tato barokní budova sloužila jako masné krámy, postavené mistrem Kašparem z Hradce Králové nákladem rodu Kinských roku 1683. Roku 1719 dal Václav Norbert Okavián Kinský budovu přestavět na sídlo panské správy s atikou a podloubím. V 19. století došlo ke klasicistní přestavbě zazdění podloubí a později i k odstranění atiky. Do roku 1949 zde byla tiskárna Klemensových. Dnes budova slouží jako základní umělecká škola.
Zdroje:
Původně tato barokní budova sloužila jako masné krámy, postavené mistrem Kašparem z Hradce Králové nákladem rodu Kinských roku 1683. Roku 1719 dal Václav Norbert Okavián Kinský budovu přestavět na sídlo panské správy s atikou a podloubím. V 19. století došlo ke klasicistní přestavbě zazdění podloubí a později i k odstranění atiky. Do roku 1949 zde byla tiskárna Klemensových. Dnes budova slouží jako základní umělecká škola.
Zdroje:
cs.wikipedia.org
Loretánská kaple (Loreta)
Areál vrcholně barokního ambitu lorety s párem soch, který se původně nacházel mimo zástavbu města dnes slouží jako městské muzeum. Jedná se přibližně čtvercový dvůr s okosenými rohy, který obklopují přízemní ambity. Na zapadní straně je situována předstupující patrová budova frontispicia, v jejímž prostředku se nachází průjezd. K samotné výstavbě bylo přistoupeno roku 1719 na popud Václava Norberta Oktaviána hraběte Kinského. Celý areál měl být rozsáhlejší. Mělo jít o poutní místo s klášterem piaristů, ten byl projektem Františka Maxmiliana Kaňka. Nicméně práce byly roku 1740 ukončeny. Nicméně nedlouho poté, díky Josefínským reformám byla výnosem ze dne 24.října 1786 Loreta zrušeno, tomu nezabránil ani odpor jak děkana chlumeckého Unfrieda, tak i samotného rodu Kinských. Následně byl areál dále užíván jako městský špitál. Roku 1805 bylo přistoupeno k demolici samotného objektu Lorety, nikoliv však jej ohrazujícího areálu. Ve 20. století se zde dokonce nacházely byty, objekt mimoto chátral.
Zdroje:
Areál vrcholně barokního ambitu lorety s párem soch, který se původně nacházel mimo zástavbu města dnes slouží jako městské muzeum. Jedná se přibližně čtvercový dvůr s okosenými rohy, který obklopují přízemní ambity. Na zapadní straně je situována předstupující patrová budova frontispicia, v jejímž prostředku se nachází průjezd. K samotné výstavbě bylo přistoupeno roku 1719 na popud Václava Norberta Oktaviána hraběte Kinského. Celý areál měl být rozsáhlejší. Mělo jít o poutní místo s klášterem piaristů, ten byl projektem Františka Maxmiliana Kaňka. Nicméně práce byly roku 1740 ukončeny. Nicméně nedlouho poté, díky Josefínským reformám byla výnosem ze dne 24.října 1786 Loreta zrušeno, tomu nezabránil ani odpor jak děkana chlumeckého Unfrieda, tak i samotného rodu Kinských. Následně byl areál dále užíván jako městský špitál. Roku 1805 bylo přistoupeno k demolici samotného objektu Lorety, nikoliv však jej ohrazujícího areálu. Ve 20. století se zde dokonce nacházely byty, objekt mimoto chátral.
Zdroje:
cs.wikipedia.org
https://pamatkovykatalog.cz/loreta-2342991
Sokolovna
Monumetnální, stylem obtížně zařaditelná budova chlumecké Sokolovny byla postavena na základě vítězného návrhu architekta Josefa Izáka z října 1927. Stavba byla zahájena v dubnu 1928, ale až 6. května téhož roku došlo k slavnostnímu položení základního kamene.
Zdroje:
Monumetnální, stylem obtížně zařaditelná budova chlumecké Sokolovny byla postavena na základě vítězného návrhu architekta Josefa Izáka z října 1927. Stavba byla zahájena v dubnu 1928, ale až 6. května téhož roku došlo k slavnostnímu položení základního kamene.
Zdroje:
http://www.sokolchlumec.cz/
cs.wikipedia.org
Klicperovo náměstí
Klicperovo náměstí, které je pojmenováno po významném chlumeckém rodákovi Václava Klimenta Klicpery se nachází v historickém centru města. Jsou zde kostely sv. Voršily a Husova sboru, z dalších významných budov je to radnice a majorát. Dále se zde nachází pomník Václava Klimenta Klicpery, Mariánský sloup a socha sv. Jana Nepomuckého.
Klicperovo náměstí, které je pojmenováno po významném chlumeckém rodákovi Václava Klimenta Klicpery se nachází v historickém centru města. Jsou zde kostely sv. Voršily a Husova sboru, z dalších významných budov je to radnice a majorát. Dále se zde nachází pomník Václava Klimenta Klicpery, Mariánský sloup a socha sv. Jana Nepomuckého.
Pomník Václava Klimenta Klicpery
Pomník Václava Klimenta Klicpery se nachází přibližně uprostřed Klicperova náměstí. Je dílem sochařů, bratrů Jiříčků. Odhalen byl roku 1874. Pomník z pískovce má podobu sedícího V. K. Klicpery na křesle, přičemž pravou ruku má podepřenou knihami. Tato socha je pak umístěna na mohutném dvakráte odstupňovaném hranolovém podstavci, který je nahoře ukončen římsou. Podstavec má na čelní straně vavřínový věnec, na druhé straně je pak znak města. Na levé straně je nápis "POSTAVILI/ VDĚČNÍ RODÁCI A CTITELÉ/ BÁSNÍKOVI/ ROKU 18 (16/8) 74". Na pravé pak "NESMRTELNÉ PAMĚTI/ VÁCLAVA KL. KLICPERY/ NAROZENÉHO V CHLUMCI N.C./ DNE 23. LISTOPADU 1792". Pod římsou na čelní straně je pak signatura "Bratři J. P. Jiřičkové v Hořicích".
Zdroj:
Pomník Václava Klimenta Klicpery se nachází přibližně uprostřed Klicperova náměstí. Je dílem sochařů, bratrů Jiříčků. Odhalen byl roku 1874. Pomník z pískovce má podobu sedícího V. K. Klicpery na křesle, přičemž pravou ruku má podepřenou knihami. Tato socha je pak umístěna na mohutném dvakráte odstupňovaném hranolovém podstavci, který je nahoře ukončen římsou. Podstavec má na čelní straně vavřínový věnec, na druhé straně je pak znak města. Na levé straně je nápis "POSTAVILI/ VDĚČNÍ RODÁCI A CTITELÉ/ BÁSNÍKOVI/ ROKU 18 (16/8) 74". Na pravé pak "NESMRTELNÉ PAMĚTI/ VÁCLAVA KL. KLICPERY/ NAROZENÉHO V CHLUMCI N.C./ DNE 23. LISTOPADU 1792". Pod římsou na čelní straně je pak signatura "Bratři J. P. Jiřičkové v Hořicích".
Zdroj:
cs.wikipedia.org
Historická vyobrazení
Veduta města ze zámkem od Joanna Venuta z 4. ledna 1809 (Graeflich-Kinskische Stadt und Schloss Chlumetz Bidczower Kr. Süd-Ost, aufgenommen und gemahlt von Joann Venuto im Jahre 1809)
Zdroj:
commons.wikimedia.org
Veduta města ze zámkem od Joanna Venuta z 4. ledna 1809 (Graeflich-Kinskische Stadt und Schloss Chlumetz Bidczower Kr. Süd-Ost, aufgenommen und gemahlt von Joann Venuto im Jahre 1809)
Zdroj:
commons.wikimedia.org
Mariánský sloup
Výraznou dominantou Klicperova náměstí je pískovcový barokní Mariánský sloup z roku 1710. Dal jej postavit Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský, a to na oslavu vítězství ve válce o španělské dědictví (vojska spojenců a císaře Josefa I. proti vojsku Ludvíka XIV.). Jako nejpravděpodobnější autor se jeví sochař F. M. Katterbauer. V součastnosti sestává z 5 soch - na vrcholu sloupu je to Panna Marie s Jezulátkem. V nárožích stojíce na vlastních pilířích se nachází sochy sv. Josefa, Jáchyma, Simeona a Anny. Na centrálním soklu je pak několik textů. Roku 1807 byla přidána socha sv. Václava a jako proslední roku 1863 pak socha sv. Jana Nepomuckého, ty ale byly později sejmuty.
Zdroj:
Výraznou dominantou Klicperova náměstí je pískovcový barokní Mariánský sloup z roku 1710. Dal jej postavit Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský, a to na oslavu vítězství ve válce o španělské dědictví (vojska spojenců a císaře Josefa I. proti vojsku Ludvíka XIV.). Jako nejpravděpodobnější autor se jeví sochař F. M. Katterbauer. V součastnosti sestává z 5 soch - na vrcholu sloupu je to Panna Marie s Jezulátkem. V nárožích stojíce na vlastních pilířích se nachází sochy sv. Josefa, Jáchyma, Simeona a Anny. Na centrálním soklu je pak několik textů. Roku 1807 byla přidána socha sv. Václava a jako proslední roku 1863 pak socha sv. Jana Nepomuckého, ty ale byly později sejmuty.
Zdroj:
cs.wikipedia.org
Socha sv. Václava
Socha sv. Václava z roku 1807 se nachází na nábřeží řeky Cidliny poblíž silničního mostu.
Zdroj:
Socha sv. Václava z roku 1807 se nachází na nábřeží řeky Cidliny poblíž silničního mostu.
Zdroj:
cs.wikipedia.org
pamatkovykatalog.cz
Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1863 se nachází na Klicperově náměstí před budovou majorátu.
Zdroj:
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1863 se nachází na Klicperově náměstí před budovou majorátu.
Zdroj:
www.pamatkovykatalog.cz
Pomník T. G. Masarykovi a obětem nacismu a bývalý pomník osvobození Rudou armádou
Původní pomník z roku obsahoval sochu rudoarmějce, ten byl v 90. letech odstraněn, zůstala základna pomníku a pomník obětem nacismu s kvádrů a desek s textem:
V BOJI PROTI FAŠISMU A ZA
SVOBODU ČSL. LIDU V LETECH
1939 - 1945 POLOŽILI ŽIVOTY:
OTA ETTEL 1942 V OSVĚČIMI
JOSEF HAVLÍN 1942 V OSVĚČIMI
MARIE KVASNIČKOVÁ 1944 V RAWENSBRUCKU
JOSEF PLÍTEK 1942 V OSVĚČIMI
PLK. JOSEF PÁNEK 1942 V PRAZE
NDPOR. JOSEF PůST 1943 V KASSELU
PPL. JULIUS SOKOLÁŘ 1942 V PRAZE
ANTONÍN ŠETLÍK 1944 V TEREZÍNĚ
JAN TOMÁŠEK 1945 V OLEŠNICI
Na místě sochy rudoarmějce byl umístěn pomník s reliéfní bustou T. G. Masaryka.
Zdroj:
Původní pomník z roku obsahoval sochu rudoarmějce, ten byl v 90. letech odstraněn, zůstala základna pomníku a pomník obětem nacismu s kvádrů a desek s textem:
V BOJI PROTI FAŠISMU A ZA
SVOBODU ČSL. LIDU V LETECH
1939 - 1945 POLOŽILI ŽIVOTY:
OTA ETTEL 1942 V OSVĚČIMI
JOSEF HAVLÍN 1942 V OSVĚČIMI
MARIE KVASNIČKOVÁ 1944 V RAWENSBRUCKU
JOSEF PLÍTEK 1942 V OSVĚČIMI
PLK. JOSEF PÁNEK 1942 V PRAZE
NDPOR. JOSEF PůST 1943 V KASSELU
PPL. JULIUS SOKOLÁŘ 1942 V PRAZE
ANTONÍN ŠETLÍK 1944 V TEREZÍNĚ
JAN TOMÁŠEK 1945 V OLEŠNICI
Na místě sochy rudoarmějce byl umístěn pomník s reliéfní bustou T. G. Masaryka.