Chammurapi
- babylonský král
Byl to 6. panovník I. babylonské (amorejské) dynastie (která vládla 1894-1595 př. n. l.), vládl v letech 1792-1750 př. n. l. Jeho jméno se psalo amorejsky Chamu-rápí (Chamu uzdravuje). Během jeho dlouhé, 43 let trvající vlády se mu podařilo postupně rozšířit teritorium a upevnit moc Babylonského státu. Porážkou Rím-Sína, vládce Larsy, se postupně zmocnil jihu Mezopotámie, vyvrátil město Mari v čele s panovníkem Zimrí-Linem a po smrti asyrského panovníka Šamší-Adana I. (asi 1781 př. n. l.) ovládl i severní části Mezopotámie. Ve svých rukou soustředil centralizovanou moc nad celým tímto velkým územím, ale i dostatečně velké prostředky a zdroje, které mu umožnily podnikat rozsáhlé stavební a hospodářské projekty.
Babylon se za jeho vlády stal i kulturním středem Mezopotámie. Došlo k výraznému posílení světské moci, oslabena byla naproti tomu moc chrámů i vliv kněží ve veřejném životě, a naopak došlo k posílení moci obchodníků. S tím souvisí i to, že již definitivně se jako hlavní platidlo začalo uplatňovat stříbro, a obilí, dosud v tomto oboru dominující, začalo ustupovat do pozadí. Mělo to však i stinné stránky, jelikož kvůli nedostatku oběživa se začala rozšiřovat lichva, docházelo k rozsáhlé pauperizaci obyvatelstva a ohromnému rozvoji dlužního otroctví. Chammurapi se tomu snažil zabránit, a tak stanovil maximální úrokovou sazbu. Díky těmto společenským proměnám byl vydán tzv. Chammurapiho zákoník, jenž byl nalezen při archologickém průzkumu Sús. Po Chammurapiho smrti moc Babylonu postupně slábne, až se stává snadnou kořistí Chetitů.
Zdroj:
Prosecký, Jiří. Heller, Jan. Charvát, Petr. Nováková, Nea. Peečířová, Jana. Pecha, Lukáš. Sadek, Vladimír. Součková, Jana. Encyklopedie Starověkého Předního Východu, Praha: Libri 1999 ISBN 80-85983-58-3
Mapa zobrazující území Babylonu po Chammurapiho nástupu na trůn v roce 1792 př. n. l. a po jeho smrti v roce 1750 př. n. l.
MapMaster, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia.org
