Černota, Josef

     
Příjmení:
Surname:
Černota Cernota
Jméno:
Given Name:
Josef Josef
Jméno v originále:
Original Name:
Josef Černota
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
plukovník Colonel
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
01.08.1916 Břeclav /
01.08.1916 Breclav /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
22.10.2001 Břeclav
22.10.2001 Breclav
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
člen výsadku Wolfram
spoluzakladatel českolovenského výsadkového vojska
member of the airborne group Wolfram
co-founder of the Czechoslovak Airborne Troops
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
v roce 1950 propuštěn z armády z politických důvodů He was released from the Army because of political reasons in 1950.
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C4%8Cernota
http://www.lib.cas.cz/parasut/cernota.htm
URL : https://www.valka.cz/Cernota-Josef-t35032#533957 Verze : 0
     
Příjmení:
Surname:
Černota Cernota
Jméno:
Given Name:
Josef Josef
Jméno v originále:
Original Name:
Josef Černota
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR poručík
DD.MM.1946 nadporučík
DD.MM.1947 kapitán pěchoty
DD.MM.1948 štábní kapitán
DD.MM.1965 major
DD.MM.1990 plukovník
DD.MM.RRRR Lieutenant
DD.MM.1946 First Lieutenant
DD.MM.1947 Captain of Infantry
DD.MM.1948 First Captain
DD.MM.1965 Major
DD.MM.1990 Colonel
Průběh vojenské služby:
Military Career:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C4%8Cernota
URL : https://www.valka.cz/Cernota-Josef-t35032#533958 Verze : 1
Štábní kapitán Josef Černota


1916-2001


Josef Černota se narodil 1. 8. 1916 v Břeclavi. Otec Josef Černota (1880 - 1950) byl řezbářem. Pracoval jako dělník. Za války se dostal do zajetí, vstoupil do čs. legií v Rusku. Po válce se věnoval trhovému obchodu. Matka Josefa roz. Pokorná (1881 - 1972) obstarávala domacnost a malé hospodářství.


Rodina vlastnila rodinný domek. V rodině byly dvě děti. Starší sestra Štěpánka (nar. 1912) byla švadlenou. Mladý Josef vychodil v rodišti obecnou školu a 3 třídy měšťanky. Děti vyrůstaly ve vlasteneckém prostředí. Obě cvičily v Sokole. Josef pěstoval gymnastiku a sporty všeho druhu včetně boxu. Tyto záliby jej provázely celý život. Vyučil se krejčím a po vyučení pracoval v továrně u firmy Baťa, nejprve ve střihárně a později ve skladu. Po Mnichovu přišlo jeho rodiště do německého záboru a tou dobou žil Josef se svými rodiči. V té době docházelo k incidentům s německou mládeží a německými ordnery. Po jedné bitce, kde došlo ke zranění, se záležitosti chopila německá policie. Josefovi nezbývalo, než uprchnout do Protektorátu a opět začala práce u firmy Baťa na výkopu Baťova kanálu v Malenkovicích. Jelikož nepodal opční žádost, dostal předvolání k vojenskému odvodu do německé armády. Aby se vyhnul policejním obtížím a vojenské službě v německé armádě, začal organizovat svůj přechod do Polska. Domluvou s čs. železničáři při přejezdu vlaku vyskákala skupina utečenců na polském území z vlaku. V Krakově vstoupil do čs. vojenské jednotky a 28. 7. 1939 odplul lodí do Francie. V Marseille se nalodili a přepluli do Alžíru. Sídlem legie v Alžíru bylo Sidi bel Abbes. V pevnosti Al Aricha se z civilisty začal stávat voják Cizinecké legie s číslem 84 986. Základní výcvik byl náročný. Od Polska byl se svým přítelem Bierským, se kterým nyní sloužil ve 2. rotě. Se vstupem Francie do války přišla možnost odejít z legie a přihlásit se k československým jednotkám. Nastoupili v Agde k výcviku u 4. roty 1. praporu. Po ukončení výcviku byli přiděleni ke 4. kulometné rotě 2. pluku. V červnu se dostali na frontu u Paříže na Marně. Po pádu Francie se dostali na jih odkud odplouvá parníkem Rod el Farag do Anglie.


Ve Velké Británii sloužil u 2. praporu ve Walton Hall. Prodělal řadu armádních kurzů a postupně dosáhl hodnosti rotného. V roce 1942 byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly a vyslán 5. 11. 1942 na STS-26 do Skotska. O měsíc později prodělal výcvik v seskoku padákem. V polovině roku 1943 byl povolán na STS-46 v Chicheley Hall a byl zařazen do operační skupiny WOLFRAM (Bierský, Svoboda, Otisk, Matula, Řezníček a Černota). S touto prodělal řadu speciálních výcviků.


Skupina WOLFRAM má za úkol vytvořit partyzánské hnutí na Moravě jako protiváhu obdobným aktivitám ze SSSR. Na akci je připraveno vybavení pro přežití výsadku a pro vytvoření partyzánské skupiny. Dne 3. 7. 1943 odletěli letadlem na základnu SOE do Bari a na čs. vyčkávací stanici Laureto. S operační skupinou WOLFRAM byl vysazen v noci z 13. na 14. 9. 1944 do Beskyd. Pro výsadek jsou rozděleni do dvou skupin. Jako první seskakuje skupina Bierský, Svoboda a Otisk. Bierský jde první, protože zná Beskydy, nad kterými jsou vysazeni. Za ním jde Svoboda s radiostanicí jako chráněná osoba. Trojici uzavírá Otisk jako velitel. Svoboda jako radista seskakuje v první skupině, protože ta má nejmenší šanci na prozrazení. Svobodu provází smůla celou válku a ani teď mu štěstí nepřeje. Při seskoku se stanice vzpříčila v otvoru a skupina se tak roztrhala. Při druhém okruhu seskakuje skupina Matula, Řezníček a Černota. Mají více štěstí a po seskoku jsou do 10 minut pohromadě. Nedaří se jim kontaktovat s první skupinou. Přesunuli se na druhé záchytné místo. Přišel tam pouze Bierský. Po měsíci našli Otiska. Ten se ukrýval na osadě Kladnata. Svobodova smůla se měla dovršit úplně. Byl chycen gestapem na Bílém Kříži. Následně převezen do Ostravy a pak do Brna. Gestapákům se nepodařilo vymlátit z něj jména kamarádů ani kontaktů v místě seskoku. Nepovedlo se jim ani přimět ho k radiové protihře s Londýnem. Po bezvýsledných výsleších byl odeslán do koncentráku, kde přežil do konce války. Skupina přišla o radiostanici i telegrafistu. Situace skupiny byla nepříjemná v tom, že neměli jak se kontaktovat s Londýnem. Před seskokem bylo domluveno, že se uskuteční další shoz materiálu včetně radiostanice během dalších dnů, bez ohledu na to, jestli se skupina ozve radiem nebo ne. Den před shozem se mělo ozvat ve vysílání BBC heslo "Voláme kapry". Parašutisté se kontaktovali s místními lidmi a večer poslouchali u hajného rozhlas. Heslo se neobjevilo. Čekali ještě několik dní. Skupina měla u sebe velikou částku peněz, aby si mohla mnoho věcí zajistit. Zbraně a radio pro činnost si však koupit nemohli. Větší částky mezi lidmi také nebyly běžné. Skupina se kontaktovala se skupinou partyzánů Jan Žižka ze SSSR, které velel velitel Janko a komisařem byl člen Rudé Armády Mursin. Přes tuto skupinu se pokoušeli kontaktovat s Londýnem. Bezvýsledně. Spolupráce nebyla dobrá a tak se rozešli. Tato skupina prováděla akce v oblasti, kde měli základnu a hrozilo, že se základna vyzradí a že na to doplatí místní obyvatelstvo. Wolfram se kontaktoval se zpravodajskou skupinou Bělavského. S touto skupinou byl navázán delší kontakt a spolupráce byla dobrá. Žel při pokusu o kontakt na "Radu tří" byl zastřelen Bierský jedním partyzánem, který byl gestapem stíhán za krádeže a doufal, že jej gestapo omilostní. Po válce byl odsouzen za zradu a za vraždu. Na podzim gestapo rozjelo proti-partyzánskou akci "Tetřev", které velel přímo K. H. Frank. Parašutisté měli zakázáno z Londýna kontaktovat se s rodinami, aby je nedostali do problémů a případně někdo z rodiny neopatrně nehovořil o tom, že "náš...." je doma. Gestapo prohledávalo Beskydy metr po metru. V té době však byli u Řezníčků doma, navzdory již uvedenému rozkazu. 50 metrů od domku stála hlídka, která uzavírala prostor, ze kterého se neměla dostat ani myš. Domek byl mimo toto pásmo a Němci se chodili ohřívat k Řezníčkům do kuchyně. Pár metrů od nich v holubníku nad chlévem se ukrýval Wolfram. Paní Řezníčková za těch 14 dní úplně zešedivěla. Jakmile se ukončila akce "Tetřev" přesunuli se do Brna. Kam však jdou, nevěděl nikdo kromě Otiska. Opět proti rozkazu se ubytovali v rodině Otiskova bratra Bohumila. Ve stohu slámy přežili zimu. V březnu 1945 Černota s Řezníčkem vyrazili do okolí Brna a hledali spojení s civilními osobami jižně směrem na Kyjov. Kontaktovali skupinu "Lexa-Černý". Otiskovi se to nezamlouvalo a vybudovali si vlastní síť. Do této sítě patřil i Otiskův starší bratr Jan a bývalý poručík čs. armády Duda. V okolí Brna provedli mj. útok na štáb 3. německé pancéřové brigády. Ten úplně zničili a narušili tak součinnost jednotek protivníka. Po přiblížení Rudé Armády přešli u Jiříkovic frontu. Hlásili se u velitele. Ten je nejprve chtěl popravit. Nakonec se však Otisk odvolal ke generálu Svobodovi, a tak je pustili. V květnu se přihlásili na štábu čs. armády v Praze. Otisk a Matula byli nasazeni na likvidaci německé partyzánské činnosti. Černota a Řezníček byli zařazeni jako šifranti na MNO.


Na MNO se dočkal Černota ukončení válečných operací a začátku první dovolené. V září 1945 byl převelen do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Tam působil jako instruktor boje malých skupin do roku 1947. V roce 1947 byl zakladatelem výsadkového vojska čs. armády. Stavěli na zelené louce. Celé zařízení pro výcvik, vybavení a metodika se budovali na základě zkušeností z války, ale s tím, že se používaly i nejnovější poznatky. Cvičili pudovou střelbu, přepady atd. Činnost odpovídala tomu, co se naučil v Anglii. Proslulá je jeho hra "na zaháněnou" s ručními granáty. Střelba ostrou municí bývala běžná. Byl jedním z těch kdo zaváděli první čs. padák VJ-1 do naší armády. V roce 1947 velel výsadkovému kursu HGN izraelských vojáků - Haganah. Ti se stali základem výsadkového vojska nového státu Izrael. Jelikož byly jeho metody příliš západní a neodpovídaly představám nového pokrokového velení armády pod vedením KSČ, odešel v hodnosti štábního kapitána na vlastní žádost v roce 1951 do zálohy. Spolu s Černotou tak z naší armády odchází i boj ve stylu Commandos a prosazují se taktické výsadky sovětského vzoru. Po odchodu z armády pracoval v nejrůznějších zaměstnáních. Čas od času se setkal s těmi, které vychoval a s jejich nástupci. Neustále jej všichni obdivovali, za jeho přímost, odvahu, ale i fyzickou kondici.


Josef Černota přežil válku, byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939, Čs.medailí Za chrabrost, Medailí Za zásluhy I. a II. třídy, Pamětní medailí se štítkem F a VB a Partyzánskou hvězdu.


Josef Černota zemřel 22. 10. 2001.


Zdroj:
www.v-klub.cz.www
www.military.cz.www
URL : https://www.valka.cz/Cernota-Josef-t35032#127561 Verze : 0
Dovolím si maličkou opravu:


Velitelem Čs. partyzánské skupiny Jan Žižka byl Ján Ušiak , který se zastřelil při akci Tetřev a má spolu s ostatními pomník v Čeladné. Jinak na následující adrese je řada informací o Velkých Karlovicích, které odbržely čestný název "Partyzánská obec" a byly také v operačním pásmu Wolframu.


http://www.velkekarlovice.cz/main.php?pg=5005
URL : https://www.valka.cz/Cernota-Josef-t35032#323880 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více