Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
4060 kg
8951 lb
Rozpětí: Wingspan:
11,820 m
38ft 9,35in
Délka: Length:
9,250 m
30ft 4,17in
Výška: Height:
3,020 m
9ft 10,9in
Plocha křídla: Wing Area:
18,81 m2
202.47 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
195,91 kg/m2
40.13 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Isotta-Fraschini Zeta RC.25/60, vzduchem chlazený čtyřiadvacetiválec s válci do X o vzletovém výkonu 1 044 kW (1 400 k), 935 kW (1 255 k) v h= 4 200 m 935 kW. Vrtule trojlistá s nastavitelným úhlem náběhu o průměru 3 400 mm.
Isotta-Fraschini Zeta RC.25/60, twenty-four cylinder air-cooled X engine, rated 1,344 hp for take-off, 1,204 hp at 13,780 ft, driving a three blade metal variable-pitch propeller of 11ft 1,8in diameter.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
760 l
167 UK gallons
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
642 km/h v 5000 m
398.9 mph in 16404 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
544 km/h v 4000 m
338 mph in 13123 ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
14,7 m/s
2893.7 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
4,5 min do 3000 m
4,5 min to 9843 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
9000 m
29528 ft
Dolet: Range:
1060 km
658.7 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
1370 km
851.3 mi
Výzbroj: Armament:
3x pevný kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm (1x v trupu a 2x v křídlech) 400 nábojů pro každý
Three fixed forward-firing 0.5 inch Breda-SAFAT machine guns (one in the fuselage and two in the wings) 400 rpg.
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
Letová vytrvalost: 2,5 h Motor byl při zkouškách neodladěný a dával výkon pouze 894 kW. Výkonové parametry jsou pouze vypočtené, zkoušky nebyly dokončeny.
Endurance: 2 1/2 hours. Engine power during the tests was only 1,200 hp. Flight tests not completed, performance parameters are calculated only.
Italský průmysl nedokázal vyvinout od třicátých let minulého století vidlicový, kapalinou chlazený motor dávající výkon alespoň 1 200 koní. Všechny pokusy skončily nezdarem, a tak během války pomohl nákup řadových motorů v Německu. Souběžně s jejich nákupem byla sjednána také jejich licenční výroba továrnou Fiat, jednalo se o motory Daimler-Benz 601 a 605.
Italští konstruktéři motorů se s tímto stavem těžko vyrovnávali a tak se snažili vyvinout výkonný řadový motor chlazený vzduchem. Motorářská továrna Isotta-Fraschini pracovala na invertním vidlicovém dvanáctiválci Delta, který dával 840 koní. To bylo pro moderní stíhačku málo, ale konstruktéři-motoráři tento motor "zdvojili" (jednoduše řečeno druhý motor otočili o 180° a spojili jej ze spodním). Tak vznikl čtyřiadvativálec s válci uspořádanými do tvaru písmene X, který mohl teoreticky dosahovat dvojnásobného výkonu. Vše bylo samozřejmě mnohem a mnohem složitější a také výkon prvního motoru Zeta dosahoval pouhých 1 150 koní, a to bylo v roce 1941 dosti málo.
Letečtí konstruktéři se k tomuto motoru stavěli velmi obezřetně, složité chlazení, vyústění výfukových trub, náročná údržba atd. byly varováním před jeho zástavbou do draku letounu. V roce 1942 předvedli motoráři továrny Isotta-Fraschini druhou verzi tohoto motoru u něhož se, díky přeplňování dvourychlostním kompresorem, podařilo udržet výkon 1 200 koní až do výšky 6 000 metrů. Navíc pro příští rok motoráři slíbili verzi o výkonu 1 500 koní. Na to již přistoupili konstruktéři firmy Reggiane a nejprve pro tento motor upravili jeden letoun Re.2001, pro tento účel přeznačený na Re.2004, práce nebyly dokončeny a celý projekt byl zastaven. Do stavby, či spíše úpravy, se pustili konstruktéři druhé části firmy. Pro instalaci byl upravován prototyp Caproni-Vizzola F.6M, který byl původně navržen pro motor R.A. 1050 RC 58 Tifone (DB-605). Zástavba Zety byla dosti tvrdým konstrukčním oříškem, motor byl větší a tak bylo nutno upravit přechody mezi kapotáží motoru a trupem. Těžké vodní chlazení sice odpadlo ale bylo nutno zabezpečit dostatečný průtok chladícího vzduchu.
Letoun byl zalétán v polovině srpna 1943 a brzy vyšlo najevo, že se zadní válce motoru silně zahřívají, a tak se veškeré lety prováděly v těsné blízkosti letiště. Po kapitulaci Itálie bylo provedeno již jen několik málo letů a letoun byl sešrotován.
