Main Menu
User Menu

CZK - Z-32-R (říční mina)

Vážení kolegové,
před mnoha léty jsem si vypsal několik poznámek o říčních minách vyráběných v ČKD. Mimo níže uvedeného prototypu, to byly miny U-28, U-36 a Z-28 v úpravách pro československou armádu a na export do Jihoslávie a Rumunska. Údajně tyto miny používal i Wehrmacht během DSV.


Opis archivního dokumentu:


Důvěrné!
Zpráva o interních zkouškách s minami Rudmann - ČKD (typ Z-32-R), zregulovanými na malý proud.


Zkoušky provedeny dne 25.IV., 5.V., 12.V.1939.


Prototyp pro malý říční proud (dolní Dunaj)
Po předvedení min ČKD-Rudmann v Galaci byli jsme vyzváni rumunským min. námořnictví, abychom letošního roku předvedli vzorkový přístroj, který by vyhovoval i minim, proudu vyskytujícím se v blízkosti ústí Dunaje. Rumunská VS nám k tomu dala vyšetřiti rychlosti proudu dunajského koryta ve všech svých stanicích podunajských od Staré Ršavy až po Valçova. Dle tabulek jež nám byly zaslány, pohybují se rychlosti v hodnotách 1-0,5 m/sek.


Dosavadní přístroje, ČKD dodávané, tj. série I, série II a série jugoslávská, byly stavěny pro proudy větší než 1 m/sek. Při pokusném vrhu takovýchto přístrojů do proudu nižšího než 1 m/s se ukázalo, že v některém případě miny přestávají fungovati co do dodržení hloubky pod hladinou. Při hodnotách proudu ještě nižších, na př. 0,8-0,9 m/sek se mina propadla ke dnu. Hodnota 0,8 jest kritická, poněvadž proudění vody v řece není laminární, nýbrž kolísá kol střední hodnoty, nehledě k tomu, že proud u hladiny je poněkud nižší než v hloubce 1 m pod hladinou, neboť ve svislém profilu ve směru od hladiny ke dnu řeky proud stoupá do určitého maxima, načež klesá a u dna je opět nejnižší. Tato nerovnoměrnost proudu spolu s turbulencí vody v říčním korytě působí na plavební funkci miny principu Rudmannova velmi nepříznivě.


Byla-li tudíž mina stávajícího provedení vržena do proudu 0,8 m/sek pak vlivem kolísání proudu se stane, že rychlost proudu v určitém okamžiku klesne na př. na 0,7 m/sek a v této kritické chvíli se mina propadne pod vodu a více se na hladině neobjeví. Není ovšem vyloučeno, že v hlubších vrstvách s větší rychlostí proudu se ustálí, takže nepadne až na dno, ovšem plavební funkce její splněna není, poněvadž neudržuje tolerovanou hloubku předepsanou, tj. 75 cm pod hladinou.


Miny série I a série II, dodané čsl. armádě, byly určeny pro bratislavský Dunaj, který má značný spád a proud ročního průměru 1,7 m/s, tj. značně vysoký /proud menší než 1 m se téměř nevyskytuje/, nepřicházel požadavek funkce v proudu malém vůbec v úvahu. V dolním rumunském Dunaji jest však rychlost proudu v mezích 0,5-1 m/sek, při tom však současně hloubky dna řeky jsou zejména blíže ústí Dunaje (Galač, Braila a Ismail) průměrně 25, maxim, až 40 m. Kombinace 0,5 m/sek rychlosti proudu a 40 m hloubka řeky je krajně nepříznivá pro funkci tohoto přístroje principu Rudmannova. Předvádění na remorkéru v Galaci jsme zjistili postupným spouštěním kotvy do hloubek, že mina při náležitém odlehčení hlavy funguje, při původním provedení křídel, do hloubek 0 až 10 m. Při větší Hloubce nedodrží už mina předepsanou nárazovou hloubku, vlivem velkého zatížení hlavy odporem lana, který roste s hloubkou přímo. Na základě těchto zkušeností a teoretických studií přikročeno k návrhu prototypu pro malý proud, lišící se od původního provedení těmito změnami:


1.
Zvětšení nosné síly, zvětšením křídel 1 1/2x při ponechání těžiště dynamického vztlaku.


2.
Odlehčením minové váhy ve vodě na 0,39 kg /pro Bratislavu bylo 1,9 dle dřívějšího způsobu vyvažování/*


3.
Zvýšením stability plování, přesunem těžiště do zádi.


4.
Dokonalejší způsob statického vyvažování těžiště tělesa ve vodě, ve vodní nádrži, umožňující provést u všech kusů stejné plavební vlastnosti, předem již v dílnách ČKD. Tím je možno vyloučit dříve dlouho trvající předávání přístrojů na řece a toto předávání lze zkrátit při event. sérii co nejvíce.


Praktické vyzkoušení návrhů ad 1-4 provedeno ve Vltavě ve Štěchovicích.



Zkoušky plavební funkce v malém proudu.


1.
Vrh přístrojem vyváženým pro bratislavský Dunaj. Rychlost proudu naměřena 0,6 m/sek, po vržení přístroje se mina po normálním naplnění hlavy vodou propadla ke dnu, aniž udržela nárazovou hloubku. Tudíž mina s provedením pro bratislavský Dunaj v daném proudu nefungovala.


2.
Přezkoušena sada vyvážení tak, že mina měla ve vodě váhu postupně odlehčenou:
a/ 1,9 kg
b/ 1,2 kg
c/ 0,8 kg
d/ 0,2 kg


Při proudu bratislavském byla váha miny ve vodě 0,9 kg (1,9 ??) a mina fungovala. Zde při proudu 0,6 m/sek se mina propadla ke dnu ve všech 3 případech a, b, c. Při vyvážení d, tj. 0,2 kg váhy zůstala mina u hladiny, střední nárazová hloubka byla však příliš veliká (ca 90 cm). Vhodným přívažkem v zadním kormidle přeloženo těžiště 160 mm za záď, načež mina udržovala pak správnou toleranci střední nárazové hloubky 75 cm. Takto přezkoušená a vyhovující mina byla převážena ve vodní lázni v laboratoři továrny závažím na kladce a zjištěna váha ve vodě 0,39 kg.


3.
S takto vyregulovanou minou v malém proudu proveden pak vrh v proudu vyšším a sice 1,8 m/sek, který byl nalezen přímo pod přehradou ve Štěchovicích. Kotevní lanko 40 m zůstává stejné a na mině jinak nic neměněno. Křídla při zkouškách ad 2 a ad 3, byla namontována 1 1/2x větší, takže těžiště dynamického vztlaku zůstalo v témže bodě jako dříve. Nato byla mina pozorována a změřena střední nárazová hloubka pod hladinou, zjištěna střední hodnota 77 cm při proudu 1,8 m/sek. V malém proudu, tj. 0,6 byla střední naměřená hloubka 74 cm. Procenta výkyvů v prvním případě byla 0% (malý proud), v druhém případě 4% (velký proud), čili vše pod dovolenou mez. Dovolená mez pro střední nárazovou hloubku čs. armádou předepsána byla: 75±12,5 cm pod hladinou (pro dolní Dunaj jsme navrhli Rumunům 75±25 cm, pro nás výhodnější, tolerance lze tam zvětšiti, jelikož jde o lodi velkého ponoru). Pro procentuální počet výkyvů až do proudu 2 m/sek předepsána dovolená hodnota 20%.


Výsledek
Nový způsob vyvážení a zvětšená křídla se osvědčila, stabilita plování i vztlak dynamický vyřešeny v hodnotách umožňující spolehlivou plavební funkci již od 0,5 m/sek minim. říčního proudu. Max. mez rychlosti při které tato mina ještě funguje, bude ještě určena po hydrometrických zkouškách ve vodním kanále v Podbabě. Prozatím, jak již zmíněno, byla mina přezkoušena v proudu 1,8 m/sek, kde plně vyhověla, takže již dnes je patrno, že mina vyhovuje rozsahu daleko většímu než Rumuni požadují pro dolní Dunaj.


4.
Válečný vrh
Mina s namontovanými novými křídly a vyvážením na 0,39 kg váhy ve vodě vložena do původní kotvy a proveden válečný vrh z pramice. Hloubka vody v místě vrhu naměřena před tím 4 m. Rychlost proudu naměřena 0,55 m/sek. Po vrhu konstatována správná funkce jak odvíjení tak střední nárazové hloubky po ustálení. Doba ustálení (tj. doba od okamžiku vrhu až do okamžiku kdy mina zaujala správnou hloubku) trvala 7 minut. Jak pozorováno postačí tato doba plně i v nejslabším proudu, aby si mina odvinula celé lanko z kotvy. K tomu účelu bylo ovšem nutno zvětšiti obsah hlavy o 1 dm3 a lůžka hřídele navijáku kotvy upraviti tak, aby odvíjení lanka z kotvy bylo co nejlehčí.


5.
Zkouška kotvy s meziplovákem
Proveden jeden vrh úplné kotvy a meziplovákem při hloubce řeky 4 m a proudu 0,8 m/sek v nahodilém místě ve Štěchovicích. Odvinutí minového lanka bylo správné, rovněž funkce kotvy správná. Plovák zůstal na kotvě (odvíjení plováku má nastati až při hloubkách větších 8 m). Zkouška plováku ve velké hloubce nebyla ještě pro nedostatek času provedena. Vzhledem k veliké váze a obtížné práci při manipulaci s touto kotvou bylo zjištěno, že lze vrh do velké hloubky provésti pouze pomocí malého remorkéru, který obstarává permanentní vlečnou službu na vranském jezeře. Jde o provedení minim, dvou válečných vrhů do různých hloubek za účelem přezkoušení manipulace při vrhu a funkce přístroje.


Závěr:
Z dosud provedených praktických zkoušek jest zřejmo, že bude možno v nové úpravě miny ČKD - Rudmann použití pro následující rozsahy rychlostí a hloubek:


a/
s původní kotvou v rozsahu 0,5-3 m/sek rychlosti proudu,
s původní kotvou v rozsahu 2-10 m hloubky dna řeky,


b/
s kotvou s meziplovákem v rozsahu 0,5-3 m/sek rychlosti proudu,
s kotvou s meziplovákem v rozsahu 2 * 4-0 m hloubky dna řeky, tj. prakticky do libovolné hloubky.


Přesné vymezení hodnot jmenovaných rozsahů stanovíme proměřením hydrometrických hodnot minového tělesa samotného a odporu lanka kotevního v hydraulickém kanále, kde bude možno provésti plynulá měření postupně při různých rychlostech proudu od 0,5 m/sek až do 3 m/sek v nejkratším zkušebním čase.


Na základě takto naměřených hodnot budou revidovány hodnoty diagramu plnění, pro něž dosud ČKD používala diagram ženijního pluku 6, který není zvláště pro malý proud spolehlivý. Bude možno též teoreticky vypracovati přesnou záruku pro funkci plavební v určitých přesně stanovených mezních rychlostech proudu a hloubky řeky. Po absolvování těchto zkoušek bude prototyp připraven k předvedení na dolním Dunaji.


V Libni, dne 18. května 1939.


Zdroj
Zaniklý archiv VHJ ČKD Praha, fond AS, karton 361, složka 1735 - mina Rudmann.
URL : https://www.valka.cz/CZK-Z-32-R-ricni-mina-t34843#126135Verze : 0
MOD
Říční mina z ČKD pro malý proud řeky Dunaje.


Zdroj
Rumunsky psaná rukověť: Minei Z 32, vydalo ČKD po roce 1932
CZK - Z-32-R (říční mina) - Tabulka č. 10 miny Z-32-R

Tabulka č. 10 miny Z-32-R
CZK - Z-32-R (říční mina) - Tabulka č. 1 miny Z-32-R

Tabulka č. 1 miny Z-32-R
URL : https://www.valka.cz/CZK-Z-32-R-ricni-mina-t34843#126143Verze : 0
MOD