Muzeum vzniklo v roce 1991 díky úsilí několika nadšenců, zejména z řad personálu leteckých základen. V dnešní době vlastní zřejmě nejobsáhlejší leteckou sbírku v Bulharsku, do níž patří i několik unikátů, např. Arado Ar 196 A-3, jediné dochované na světě. Většina exponátů je vystavena venku, což se bohužel odráží na jejich stavu. Nejžalostnější pohled je na potrhané (místy úplně chybějící) plátno u starších strojů. Další expozice je v nevelké budově, kde jsou vystaveny dobové fotografie, modely, několik uniforem a hlavně návratový modul kosmické lodi Sojuz 33, ve kterém letěl první bulharský kosmonaut Georgi Ivanov.
Letiště Krumovo se nachází asi 10 km jihovýchodně od Plovdivu směrem na Asenovgrad. V současné době slouží jak k civilní přepravě, tak vojenskému účelu (24. základna vrtulníkového letectva). Odbočka na letiště (vlevo) z hlavní silnice na Asenovgrad je dobře značená, těsně před letištěm vede úzká cesta (vpravo) k muzeu. Co se týká hromadné dopravy, údajně existuje autobus, který projíždí vesnicemi kolem letiště, ale přímo na letiště nejede žádný.
Otevírací doba a vstupné: to je pro mne stále záhadou. Informace na internetu se různí, oficiální webovou stránku jsem nenašel. Muzeum jsem navštívil v pondělí, bylo otevřeno, neplatil jsem nic (nebylo kde), nicméně budova s vnitřní expozicí byla zamčená. Nikde nikdo, koho bych se mohl zeptat.
Většina vystavených letadel pochází z období studené války, většinou typy běžné u letectev Varšavské smlouvy. Z těch pro našince neokoukaných: Mi-14BT, Ka-26, zajímavostí je turecký CF-104 Starfighter a za zmínku stojí i dvojice Jaků-23. Velkým lákadlem jsou stroje z období druhé světové války a těsně po válce: Ar 196 A-3, Tu-2T, Jak-9U (nyní v šedo-šedé kamufláži, na starších fotkách má zeleno-hnědou), Il-2m3 po renovaci, Li-2, Jak-11. Bohužel, až na výjimky ve stavu horším než hrozném.
zdroj: osobní závštěva, foto: vlastní
Letiště Krumovo se nachází asi 10 km jihovýchodně od Plovdivu směrem na Asenovgrad. V současné době slouží jak k civilní přepravě, tak vojenskému účelu (24. základna vrtulníkového letectva). Odbočka na letiště (vlevo) z hlavní silnice na Asenovgrad je dobře značená, těsně před letištěm vede úzká cesta (vpravo) k muzeu. Co se týká hromadné dopravy, údajně existuje autobus, který projíždí vesnicemi kolem letiště, ale přímo na letiště nejede žádný.
Otevírací doba a vstupné: to je pro mne stále záhadou. Informace na internetu se různí, oficiální webovou stránku jsem nenašel. Muzeum jsem navštívil v pondělí, bylo otevřeno, neplatil jsem nic (nebylo kde), nicméně budova s vnitřní expozicí byla zamčená. Nikde nikdo, koho bych se mohl zeptat.
Většina vystavených letadel pochází z období studené války, většinou typy běžné u letectev Varšavské smlouvy. Z těch pro našince neokoukaných: Mi-14BT, Ka-26, zajímavostí je turecký CF-104 Starfighter a za zmínku stojí i dvojice Jaků-23. Velkým lákadlem jsou stroje z období druhé světové války a těsně po válce: Ar 196 A-3, Tu-2T, Jak-9U (nyní v šedo-šedé kamufláži, na starších fotkách má zeleno-hnědou), Il-2m3 po renovaci, Li-2, Jak-11. Bohužel, až na výjimky ve stavu horším než hrozném.
zdroj: osobní závštěva, foto: vlastní