ASCOD
(Austrian Spanish COoperation Development)
Řada bojových vozidel pěchoty a odvozených vozidel bojové podpory vyvinutá společnostmi Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug a Santa Bárbara Sistemas primárně pro potřeby rakouské a španělské armády. V roce 1982 zahájila rakouská společnost Steyr-Daimler-Puch AG (později Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug AG & Co. KG) v rámci vlastní iniciativy koncepční práce na novém pásovém bojovém vozidle. V roce 1985 vydal rakouský Bundesheer technicko-taktické požadavky na nové perspektivní pásové bojové vozidlo pěchoty Kampfschützenpanzer 90, které by v budoucnu mohlo nahradit obrněné transportéry, resp. bojová vozidla pěchoty 4K 4FA a 4K 7FA. Na základě tohoto impulsu se firma Steyr-Daimler-Puch AG rozhodla vyvinout nové bojové vozidlo pěchoty. Na jeho vývoj (resp. akvizici) však rakouská armáda neměla vyčleněné prostředky a samotná firma neměla dostatek finančních zdrojů, aby jeho vznik mohla financovat sama. V roce 1988 proto navázala spolupráci se španělskou společností Empresa National Santa Bárbara S.A. (později Santa Bárbara Sistemas), což vedlo k přejmenování vývojového programu na ASCOD (Austrian Spanish Cooperative Development). Obě firmy se nakonec staly součástí nadnárodního koncernu General Dynamics European Land Systems (Santa Bárbara Sistemas od roku 2001, Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug od roku 2003).
První prototyp (PT01) byl dokončen v roce 1991. Jeho věžový komplet byl zhotoven v Rakousku a vycházel z typu SP-3, který byl již předtím použit na průzkumné verzi kolového obrněného transportéru Pandur. Podvozek vznikl ve Španělsku, kde následně proběhla i konečná montáž prototypu. Vůz se účastnil výběrového řízení na nové bojové vozidlo pěchoty norské armády, kde však podlehl konkurenčnímu švédskému CV90. Finální montáž prototypu PT02 byla dokončena na sklonku roku 1992 u Empresa National Santa Bárbara S.A., která rovněž zajistila produkci jeho podvozku. Věžový komplet opět vyrobil rakouský Steyr-Daimler-Puch AG. Vozidlo mělo vyšší hmotnost, výkonnější motor, širší pásy, upravenou věž a modifikovaný prostor roje. Další prototyp PT03 byl přestavěn na základě prvních zkušeností získaných s vozem PT01 během zkoušek v Norsku. Nejvýraznější změnu představovala instalace dalšího páru pojezdových kol. Zkoušek norské armády se nakonec zúčastnily první tři prototypy. Stroj PT04 dokončený v roce 1994 odpovídal sériovému základnímu provedení, které následně nakoupila španělská armáda. Ta ve stejném roce objednala čtyři předsériové exempláře pro potřeby svých vlastních zkoušek.Pizarro
Řada pásových obrněných vozidel pro španělskou armádu navržená ve verzích:
VCI/C | bojové vozidlo pěchoty (základní varianta) |
VCPC | bojové velitelské vozidlo |
VCOAV | dělostřelecké průzkumné vozidlo |
VCREC | vyprošťovací vozidlo |
VCZ (VCZAP) | ženijní vozidlo |
V roce 1996 španělské ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na dodávku prvních 144 sériových vozidel ASCOD s bojovým jménem Pizarro. Tehdy španělská armáda plánovala do roku 2010 akvizici celkem 463 strojů, k čemuž však nikdy nedošlo. První etapa dodávek čítající 123 bojových vozidel pěchoty VCI/C a 21 bojových velitelských vozidel VCPC se uskutečnila v průběhu let 1998 až 2002. Z důvodu ekonomické krize byla druhá fáze akvizice realizována teprve od roku 2011. Pořizovaný počet byl navíc redukován o 45 % na 117 exemplářů. Mezi roky 2011 až 2017 bylo dodáno 81 bojových vozidel pěchoty VCI/C. Zbývající ženijní vozidla VCZAP mají být v počtu 36 kusů vyrobena v letech 2019 až 2021. V důsledku finančních restrikcí španělské nezískalo původně plánované verze VCOAV (dělostřelecké průzkumné vozidlo) a VCREC (vyprošťovací vozidlo).
V roce 2017 byla bojová vozidla pěchoty Pizarro nasazena v Pobaltí v rámci tzv. Posílené předsunuté přítomnosti (enhanced Forward Presence, eFP), která spočívá v permanentním působení mnohonárodních bojových uskupení armád států NATO na bázi posílených mechanizovaných praporů (čítajících zhruba 1000 a více osob) v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku. Španělská armáda vyslala do Lotyšska rotní úkolové uskupení čítající na 350 vojáků z Brigády XI. Hlavní bojovou sílu španělského kontingentu působícího pod kanadským velením tvořilo 6 tanků Leopardo 2E z Tankového praporu I/16 a 15 bojových vozidel pěchoty Pizarro z Mechanizovaného pěšího praporu I/6.Ulan
Pásové bojové vozidlo pěchoty pro rakouskou armádu. Mezi roky 2001 až 2005 dodáno 112 exemplářů v základní variantě.
Rakouské ministerstvo obrany od počátku sledovalo vývoj typu ASCOD a na základě smlouvy získalo přístup k výsledkům zkoušek prvních tří prototypů v Norsku. S jejich využitím posléze zpracovalo vlastní akviziční projekt. V roce 1995 realizovalo zkoušky prototypu PT03 u Učiliště tankových vojsk. Soustavný nedostatek financí však způsobil, že Rakousko objednalo své vozy ASCOD až v dubnu 1999 za zhruba 3,1 miliard šilinků (přibližně 225 milionů eur). První čtyři předsériové kusy byly dodány v dubnu 2001 a následně podstoupily vojskové zkoušky. Vozidla ASCOD v rakouské armádě získala bojové jméno Ulan. Mezi roky 2001 až 2005 bylo dodáno 112 exemplářů v základní variantě bojové vozidlo pěchoty. Finální montáž realizoval Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug ve Vídni. Tyto stroje byly následně doplněny o malé množství vozů pro výcvik řidičů vzniklých ve spolupráci s německou společností Krauss-Maffei Wegmann. Prototyp obdrželo Učiliště tankových vojsk v Zwölfaxingu v létě 2006. Do poloviny roku 2007 měl Bundesheer získat celkem šest těchto vozidel. Výcvikový vůz lze v případě nutnosti upravit na standardní bojové vozidlo pěchoty (přestavba v takovém případě spočívá především v instalaci kompletního věžového kompletu).
Oproti první sérii vozidel Pizarro pro Španělsko byl Ulan pro Bundesheer vybaven výkonnějším motorem MTU 8V 199 (530 kW při 2300 ot/min). Stejnou pohonnou jednotkou disponují stroje Pizarro až od druhé výrobní série dodávané po roce 2011 (vozy z předchozí dodávky mají motory MTU SV-183 TE22 o výkonu 441 kW při 2300 ot/min). Oproti prvním španělským vozům bylo dále přepracováno dno korby tak, aby všude poskytovalo protiminovou ochranu podle STANAG 4569 Annex B Level 3b. Spolu s tím bylo přepracováno zavěšení sedaček uvnitř vozidla. Šestice bojových vozidel pěchoty Ulan byla operačně nasazena na území Kosova v rámci mezinárodní mírové mise KFOR.
Bojová vozidla pěchoty Ulan po reorganizaci Bundesheeru z roku 2016 tvoří výzbroj jediného rakouského těžkého mechanizovaného pěšího svazku, kterým je 4. brigáda tankových granátníků s velitelstvím ve městě Hörsching. V její sestavě se nachází dva mechanizované pěší prapory: Prapor tankových granátníků 13 (posádka Ried im Innkreis) a Prapor tankových granátníků 35 (Felixdorf).
ASCOD 2
Vývoj nástupnické generace pojmenované ASCOD 2 byl společností General Dynamics European Land Systems zahájen v roce 2004 s cílem zlepšit všechny technicko-taktické parametry původního vozidla. Nový typ vznikl ve dvou hmotnostních kategoriích označovaných jako ASCOD 35 (celková hmotnost 31 tun, potenciál na navýšení až 35 tun) a ASCOD 42 (celková hmotnost 38 tun, potenciál na navýšení až 42 tun).
ASCOD 35
Pohon zajišťuje motor MTU 8V199 T20 o výkonu 530 kW. Automatická převodovka je typu Renk HSLW 106C3. Vozidlo je vybaveno zavěšením podvozku typu Renk SU1201 B a pásy Diehl 129 (nebo Soucy 1A06002).
Varianty:
ASCOD BVP (ASCOD 3+8) | bojové vozidlo pěchoty vybavené věžovým kompletem Samson Mk II; předběžný účastník výběrového řízení na nové bojové vozidlo pěchoty české armády (prototyp, fotografie níže) |
ASCOD IFV 30 | bojové vozidlo pěchoty vybavené věžovým kompletem UT30MK2; prezentované v rámci výběrového řízení na nové bojové vozidlo pěchoty české armády (prototyp, fotografie níže) |
ASCOD 42
Pohon zajišťuje motor MTU 8V199 T21 o výkonu 600 kW. Automatická převodovka je typu Renk HSLW 256B. Vozidlo je vybaveno zavěšením podvozku typu Renk SPS 1802 a pásy Diehl 1028. Ajax
V březnu 2010 ASCOD 42 zvítězil ve výběrovém řízení britské armády na dodávku bojových vozidel programu Scout SV (Specialist Vehicle), přičemž porazil konkurenční švédský typ CV90. BAE Systems původně nabízelo svůj standardní model průmyslové spolupráce, při níž se podvozek vyrábí ve Švédsku, zatímco výroba věže a následná finální montáž probíhá v zemi zákazníka. Když se dozvěděli o své hrozící porážce, snažili se zástupci BAE Systems na poslední chvíli nabídnout možnost podstatně velkorysejší průmyslové kooperace. Na to však už bylo příliš pozdě. Stroj Scout SV měl v britské armádě nahradit vozidla řady CVR(T), nejprve (Block 1) se mělo jednat o FV107 Scimitar (obrněné průzkumné vozidlo), FV103 Spartan (obrněný transportér) a FV106 Samson (vyprošťovací vozidlo); později (Block 2) pak o FV104 Samaritan (zdravotnické vozidlo) a FV105 Sultan (velitelské stanoviště). Technické oddělení v britské pobočce General Dynamics UK následně provedlo relativně rozsáhlé konstrukční úpravy původního vozidla podle požadavků britské armády.
V září 2014 britská vláda oznámila nákup 589 vozidel Scout SV za 3,5 miliard liber (bez DPH) čítající současnou akvizici vozidel variant Block 1 i Block 2. V září 2015 byl program Scout SV přejmenován na Ajax (označení celé typové řady i subvariant s věžovým kompletem). Konečná montáž a zkoušky vozidel řady Ajax pro britskou armádu budou probíhat v nově pořízeném závodě General Dynamics UK v Merthyr Tydfil ve Walesu, kde původně sídlila pobočka firmy Linde Forklift Truck vyrábějící vysokozdvižné vozíky. Dodavatelem věžového kompletu a systému řízení palby bude společnost Lockheed Martin UK. Výrobu samotných věží bude realizovat německý Rheinmetall. První bojová jednotka britského vojska by měla být na nová vozidla Ajax přezbrojena do poloviny roku 2019.
Varianty (program Ajax / Scout SV, 589 vozidel objednaných v roce 2014):
Ajax | bojové průzkumné vozidlo (198 kusů), vozidlo předsunutých leteckých a dělostřeleckých návodčí (23 kusů) a vozidlo pozemního průzkumu (24 vozidel) |
Ares | obrněný transportér (59 kusů) a vozidlo pro sledování bojiště (34 kusů) |
Athena | velitelské stanoviště (112 kusů) |
Argus | ženijní průzkumné vozidlo (51 kusů) |
Atlas | vyprošťovací vozidlo (38 kusů) |
Apollo | dílna technické pomoci (50 kusů) |
ASCOD IFV 30 | bojové vozidlo pěchoty vybavené věžovým kompletem UT30MK2; prezentované v rámci výběrového řízení na nové bojové vozidlo pěchoty české armády (prototyp) |
ASCOD MMBT 120 | vozidlo palebné podpory vybavené věžovým kompletem HITFACT (prototyp, fotografie níže) |
Sabrah
Lehký tank navržený izraelskou společností Elbit Systems využívající podvozek pásového obrněného vozidla ASCOD (případně Pandur II 8×8 u kolové verze). Společnost Elbit Systems získala v lednu 2021 tříletý kontrakt v hodnotě 172 milionů dolarů na dodávku lehkých tanků Sabrah pro filipínskou armádu. V průběhu let 2022 a 2023 mělo být dodáno 18 lehkých tanků Sabrah, jedno velitelské stanoviště a jedno vyprošťovací vozidlo využívající podvozek ASCOD 2. Součástí kontraktu bylo i 10 vozidel Sabrah na podvozku Pandur II 8×8.
Lehký tank Sabrah je vybaven pancéřováním, které zajišťuje balistickou ochranu až do úrovně STANAG 4569 Level 4. Vozidlo může mít integrováno i systém aktivní ochrany včetně bojového vozidlového informačního systému TORCH-XTM od společnosti Elbit Systems. Sabrah je vyzbrojen 105mm kanonem od firmy Elbit Systems Land a spřeženým kulometem ráže 7,62 mm. Na přání zákazníka je možné věž osadit i dvojnásobným odpalovacím zařízením na protitankové řízené střely. Kromě toho je věž osazeny i osmi 76mm vrhači dýmových granátů.
Kanon ráže 105 mm s délkou hlavně 52 ráží se šroubovým vývrtem a nízkým zpětným rázem střílí rychlostí šest ran za minutu a má účinný dostřel 3 600 m. Zbraň používá standardní munici NATO včetně podkaliberní průbojné (APFSDS) a s výtržným účinkem (HESH a HEP-T). Z kanonu lze střílet také tříštivo-trhavý víceúčelový náboj se stopovkou M110 (HE-MP-T). Munice se nabíjí prostřednictvím automatického nabíjecího zařízení s ručním záložním nabíjením. Tank má 12 nábojů připravených k použití umístěných v bubnu nabíjecího automatu a dalších 24 uložených v korbě. Kulomet má okamžitě k dispozici 500 nábojů ráže 7,62 mm, dalších 1500 nábojů je uloženo v korbě.
Jeden z prvních dodaných tanků Sabrah byl vystaven během oslav 87. výročí založení Ozbrojených sil Filipín v táboře Aguinaldo dne 19. prosince 2022. Zbytek vozidel Sabrah na podvozku ASCOD 2 měl být dodán počátkem roku 2023. Všechny byly zavedeny do výzbroje 1. tankového praporu. Dodávky vozidel Sabrah na bázi podvozku Pandur II 8×8 pokračovaly v letech 2023 a 2024.