Hříbata aneb nejslavnější vojenské zbraně značky Colt

Autor: Radek Enžl / Rad 🕔︎︎ 👁︎ 58.795

Revolvery Colt na jednotný náboj

Evropa v době Coltovy smrti přesedlávala na Lefaucheuxovy revolvery nabíjené jednotným kovovým kolíčkovým nábojem. V Americe pak začala revolvery na kovový jednotný náboj s okrajovým zápalem vyrábět firma Smith & Wesson. Pánům Horaceovi Smithovi a Danielovi B. Wessonovi se totiž podařilo získat patent mladého vynálezce Rollina Whitea.

Tenhle White se zabýval vynálezy v oblasti střelných zbraní. Sestrojil mimo jiné také revolver, sice mizerné konstrukce, avšak s velice zajímavým konstrukčním prvkem. Jeho nábojové komory byly vrtány skrz celou délku válce, což umožnilo zbraň nabíjet zezadu jednotným kovovým nábojem, který White rovněž zkonstruoval. Obojí si nechal patentovat 3. dubna 1855. Když si White uvědomil, že se svým revolverem nejspíš díru do světa neudělá, rozhodl se prodat svůj patent nějaké zbrojovce. Vzhledem k tomu, že sám byl z Hartfordu, obrátil se pochopitelně nejdříve na Samuela Colta. Ten sice Whitea zdvořile vyslechl, ale pak toho snaživého chlapce nechal vyhodit! Nechtěl prý o takových novotách ani slyšet. Spokojil se pravděpodobně s nábojem, který jeho továrna vyráběla někdy od roku 1850. Šlo o papírovou dutinku napuštěnou dusičnanem draselným. Obsahovala dávku černého prachu a kulku. Dutinka měla vzadu malý papírový pásek. Když se za něj zatáhlo, došlo k roztržení obalu, což umožnilo zapálení prachu a pak se dutinka zepředu vtlačila do komory, na piston se nasadila zápalka a revolver byl připraven ke střelbě. Dutinka pak při výstřelu samozřejmě shořela, byla nepromokavá, jenže se v ní často uvolňovala střela. Tyhle papírové náboje sice značně urychlily střelbu z perkusních Coltů, ale Whiteovy kovové ovšem nepředčily.

Reklama

O Whiteově náboji se dozvěděl D. B. Wesson, který také vynalézal kovové náboje, když poslal do Washingtonu žádost o patent a ta mu byla vrácena s tím, že takový náboj už je patentován. Zanedlouho byl obchod uzavřen. White měl podle smlouvy dostat 25 centů z každé prodané zbraně. Firma Smith & Wesson začala jako první vyrábět revolvery v podstatě moderního typu, nabíjené zezadu kovovými náboji. Výroba těchto zbraní započala roku 1857.

Tohle bylo poprvé, kdy Colt doslova zaspal dobu. Ačkoliv na první pohled se mohlo zdát, že S&W měli v rukou všechny trumfy k ovládnutí trhu, naštěstí pro Colta se tak nestalo. První revolvery S&W byly totiž nevyzrálé konstrukce a malé ráže .22. Díky tomu se perkusní revolvery ještě nějakou dobu udržely na trhu i když bylo zřejmé, že jejich dny jsou sečteny. Všechny firmy ale přece jen získaly čas k urychlenému řešení nepříjemné situace. Protože válce s průběžnými komorami firmy S&W a kovové náboje byly chráněny patentem, vyskytly se různé způsoby mnoha výrobců (včetně firmy Colt) jak toto nařízení obejít a tudíž došlo ke spoustě právních sporů, z nichž některé firma S&W vyhrála, některé nikoliv.

Firma Colt začala vyrábět revolvery na jednotný kovový náboj až po smrti Samuela Colta. Výroba byla zahájena po skončení občanské války. V podstatě šlo o běžné perkusní modely s převrtanými válci, nabíjecí klapkou na pravé straně rámu a tyčkovým vyhazovačem umístěným excentricky na pravé straně pod hlavní. Koncem šedesátých let získala fa S&W patent na hvězdicový hromadný vyhazovač nábojnic z válce po sklopení hlavně s válcem na kloubu. V roce 1869 pak začala vyrábět skutečně vynikající zlamovací revolvery. Tyto zbraně vysoce převyšovaly všechno, co mohly nabídnout ostatní firmy. Naštěstí pro ně (pokolikáté už!) fa S&W získala velkou zakázku v Rusku, když začala zlamovacími revolvery vyzbrojovat ruskou armádu. Výroba Smith & Wessonů Model Russian měla takový objem (250 000 kusů), že na domácím trhu rozhodně nevznikl monopol ze strany firmy S&W, jak by se dalo očekávat. Počátkem sedmdesátých let navíc vypršel firmě S&W Whiteův patent a ostatním výrobcům tak nic nebránilo vrhnout na trh nové modely.

V roce 1871 zahájila Coltova továrna v Hartfordu práce novém revolveru. Využila zejména patentů C. B. Richardse a W. Masona a stvořila svůj nejslavnější model. Nová zbraň byla pojmenována New Model Army Metallic Cartridge Revolving Pistol Colt. Na trhu se tak objevil nový Coltův revolver, tentokrát už na jednotný kovový náboj se středovým zápalem. Byl to onen proslavený Model P, jak byl také nazýván, neboli Peacemaker (Mírotvorce, Smírce, Smiřovač).

Na trh se dostala v roce 1872 pod označením Colt Peacemaker (Mírotvorce) pokud šlo o model s hlavní dlouhou 7,5“ a Frontier (Hraničář) s hlavní o délce 5,5“. Oba byly v ráži .45 Long Colt. V roce 1873 zavedla tento revolver do výzbroje také americká armáda (z toho důvodu se Peacemaker někdy označuje jako Model 1872 a někdy jako M 1873). Armáda jej přeznačila na Colt Single Action Army - SAA.

Zbraň se vyráběla nepřetržitě od roku 1872 do roku 1941, kdy se produkce zastavila kvůli válečným dodávkám jiného materiálu. Do té doby bylo vyrobeno 357 000 kusů. Po válce došlo na adresu firmy Colt mnoho žádostí o obnovení výroby. Společnost jim nakonec vyhověla (mimo jiné také pod tlakem konkurence) a od roku 1955 byla znovu výroba zahájena. Až do dnešních dnů bylo pak s přestávkami vyrobeno dalších 250 000 exemplářů.

V průběhu let se revolver dodával v celé řadě ráží (bylo to asi 29 různých ráží. Zpočátku se výroba soustřeďovala, krom ráže .45 LC zejména na ráže používané v opakovačkách s pákovým mechanismem jako třeba .44-40, .38-40 nebo .32-20) od .22 Long Rifle až po .476 Eley, s různými délkami hlavní a v mnoha provedeních. Od roku 1991 se dodává pouze s hlavněmi dlouhými 5,5“ a 4,75“ a v rážích .45 Long Colt, .44-40 a .38-40. V minulosti byl Peacemaker často různými výrobci kopírován, ať už s licencí nebo bez ní.

Na doplnění už jenom uvedu, že tento revolver opět zachoval tradiční vzhled a konstrukci Coltových perkusních revolverů. Oproti nim měl však uzavřený rám a hlaveň už nebyla k rámu uchycena pomocí klínku, ale byla šroubovací. Revolver si na Západě získal právem proslulost a také spoustu přezdívek jako například Sixshooter (Šestiraňák), Frontier (Hraničář), Equalizer Chances (Vyrovnávač šancí), Thumb Buster (Lamač palců), Hog Leg (Prasečí nožka). Označení Frontier se tak rozšířilo, že firma Colt je, podobně jako označení Navy v roce 1851, přijala jako oficiální a původně je vyhradila pro model s pětiapůlpalcovou hlavní. Později bylo ovšem toto jméno užíváno bez ohledu na délku hlavně. Byly tak označeny všechny zbraně určené k prodeji v Pohraničí. Prodejci na obou názvech - Peacemaker i Frontier - pěkně vydělali.*

Jedná se bezpochyby o nejslavnější revolver Colt, současně o nejslavnější revolver Divokého západu a možná i o nejslavnější revolver všech dob. Vyrábí se už téměř 130 let. Byl nejrozšířenější zbraní Divokého západu - měli jej za pasem šerifové, kovbojové, zlatokopové, tuláci, farmáři i lupiči. Používali jej texaští rangeři a byli jím vyzbrojeni kavaleristé generála Custera zmasakrovaní Siouxy na Little Big Horn. Nosili jej takoví muži, jako byli Wyatt Earp nebo generál George Patton. Putoval po tisících v různých rážích a provedeních na americký západ a do světa. Pro svou spolehlivost a výkonnost se stal po zásluze legendou.

Reklama


Colt Single Action Army Model 1873

Koncem šedesátých let byla v USA ustavena komise s názvem Výbor pro pěchotní zbraně a výstroj, aby zhodnotila potřeby armády. V roce 1870 komise vybrala Smith & Wesson Model No. 3 ráže .44. S&W měli v té době co dělat, aby dostáli svým závazkům v Rusku a dodali pouhých 1000 kusů. O rok později Výbor garantoval firmě S&W zakázku na dalších 6000 revolverů Model Schofield. V roce 1873 však bylo pro jezdectvo Spojených států nakoupeno 8000 revolverů Colt Peacemaker. Později k nim přibylo 3000 revolverů S&W Model Schofield ráže .45. Armáda Spojených států v roce 1876 uspořádala soutěž nových revolverů od různých firem, jejíž vítěz se měl stát novou služební zbraní. Přihlášen byl Colt Peacemaker a výrobky firem Smith & Wesson, Remington, Mervin & Hulbert a několik dalších. Třebaže S&W a M&H byly revolvery s hromadným vyhazováním nábojnic a tudíž mnohem rychlejším nabíjením, v soutěži zvítězil Colt Peacemaker zejména díky svojí spolehlivosti, trvanlivosti a odolnosti proti nešetrnému zacházení, jež bylo v armádě tak běžné. Firma Colt tak získala hlavní armádní zakázku (i když ne výluční) a Colt Single Action Army se stal základním služebním revolverem, přičemž v této roli setrval až do roku 1892.

I díky tomuto úspěchu se záhy z Coltu SAA stal nejoblíbenější a nejužívanější revolver v USA. Dnes je pravděpodobně nejznámějším revolverem vůbec. Každý, kde měl tu čest si jej alespoň potěžkat, mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že se jedná o nezapomenutelný zážitek - opravdu skvostný kousek, skutečný plnokrevník vpravdě ušlechtilého rodokmenu!


Colt Frontier Model 1872

Žádný z revolverů o nichž bude řeč dále už nelze vysloveně označit za slavný (rozhodně ne tak jako Peacemaker). Všechny jsou však svým způsobem významné ať už z hlediska firmy Colt nebo americké armády.

Pět let po Peacemakeru uvedla firma Colt na trh svůj první revolver s dvojčinným spoušťovým ústrojím. Samuel Colt experimentoval s dvojčinným mechanismem už v době perkusních revolverů. Svým způsobem ho k tomu dohnala londýnská zbrojovka Adams, která vyráběla revolvery bez palečníku kohoutu, jež se natahovaly pouze spoušťovým napínáním (tlakem vyvíjeným prstem na spoušť se napínal kohout a zároveň pootáčel válec. Když se válec dostal před hlaveň, kohout se ještě poněkud napjal a potom se prudce uvolnil a odpálil náboj). Robert Adams si nechal tento systém patentovat už v roce 1851. Díky kvalitě zpracování svých výrobků a objemu výroby byl Adams v té době největším Coltovým konkurentem. Tehdy se velmi diskutovalo o přednostech obou systémů. Coltův byl vhodnější pro přesnou střelbu, zatímco Adamsův se vyznačoval větší rychlostí střelby. Coltovi se zdálo spoušťové napínání příliš nespolehlivé a v praxi se skutečně ukázaly revolvery Adams jako poněkud horší a Colt se pak dále Adamsovým systémem nezabýval. Ale už v roce 1855 si poručík Frederick Beaumont od britských Královských ženistů nechal patentovat mechanismus, který upravoval revolver Adams tak, že byl dvojčinný - dal se tedy napínat jak kohoutem tak spouští. Přesto si tento systém tehdy nezískal příliš obdivovatelů a Colt tedy zůstal u svého jednočinného ústrojí, přičemž na všech svých přednáškách zlehčoval výhody rychlé střelby a vyzdvihoval kvality jendočinného ústrojí. Až tedy roku 1877, dlouho po smrti Sama Colta,  se na trhu objevil první dvojčinný revolver firmy Colt. Byl to Colt Lightning Model 1877 ráže .38. Zbraň vypadala jako klasický Peacemaker, od něhož se odlišovala pouze jiným tvarem rukojeti. Elegantní rukojeť typu Eagle byla nahrazena rukojetí typu „Ptačí hlava“. Jinak byl revolver oproti Peacemakeru poněkud zmenšen. Hlaveň byla zkrácena na 4,5“ a celková délka zbraně činila 230 mm. Později se začal vyrábět podobný revolver nazvaný Model Thunderer (Hromovládce), který se od modelu Lightning (Blesk) lišil pouze ráží .41. Oba tyto revolvery se vyráběly do roku 1912.

Reklama


Colt Lightning Model 1877


Colt Model Thunderer

Ani jeden z těchto revolverů však U.S. Army nezavedla do výzbroje, neboť získaly pověst citlivých a nespolehlivých zbraní. Přesto rok nato zavedla americká armáda do výzbroje první revolver s dvojčinným spoušťovým a bicím ústrojím. Stal se jím Colt Frontier Model 1878 ráže .45. Bylo na něm sice vidět, že vycházel ze svých dvojčinných předchůdců Lightning a Thunderer, ale už měl přece jen modernější koncepci. Zbraň měla nicméně dosti masivní rám zvláštního  tvaru, rukojeť byla naopak typu "ptačí hlava", takže revolver získal pověst špatně vyvážené zbraně, určené spíše pro střelce s velkou rukou. Společnost Colt jej ve svých prospektech nazývala "D. A. Frontier" a stejně jako jeho jednočinný předchůdce Frontier 1873 disponoval pestrou škálou ráží, užívaných v pákových opakovačkách, jako např. .32-20, .38-40, .44-40 apod. (Existovaly však i exempláře v rážích .44 S&W, .450 Boxer nebo .455 Eley). Délky hlavní byly taktéž shodné s původním Frontierem (4,75", 5,5" a 7,5" pro modely s vyhazovačem a 3,5" a 4" pro Modely Sheriff bez vyhazovače). Revolvery se kromě pestré škály ráží a délek hlavní vyráběly s několika dalšími nepodstatnými úpravami (např. bez závěsného kroužku na spodku rukojeti apod.). Mimořádnou zvláštností potom byla speciální varianta tohoto modelu značeného jako Model 1902 Alaska. Byl vytvořen speciálně pro použití na Aljašce a vůbec v chladném podnebí. Palečník kohoutu a lučík jsou za tímto účelem zvětšené, vhodné zejména pro střelbu v rukavicích (Do lučíku se vešly dva prsty!). Většina těchto zbraní však byla dodána na Filipíny, proto je tento revolver někdy nazýván „filipínský model“. Těchto zvláštních revolverů se vyrobilo 4 600 kusů. Celkově se mezi roky 1878 a 1905 vyrobilo 51 210 revolverů Fontier 1878.


Colt Frontier Model 1878

V roce 1889 přišly opět pro firmu Colt velké chvíle. Tehdy byl přijat do výzbroje amerického námořnictva revolver Colt New Navy Model 1884/89 ráže .38 Long Colt. Jednalo se první revolver Colt s bočně výklopným válcem na konzole a s hromadným vyhazovačem nábojnic. Na tuto konstrukci získal patent v roce 1883 Belgičan Léon Hamal, ale poprvé byl realizován až firmou Colt v roce 1889 po odkoupení jeho patentu. K uvolnění válce dojde po odtažení uzávěry, umístěné na levé straně rámu, dozadu. U všech pozdějších revolverů Colt s výklopnými válci jsou jejich uzávěry válce bez výjimky konstruovány stejně. Colt New Navy měl hlaveň dlouhou 6 palců, celková délka zbraně činila 275 mm.


Colt Model 1889

Dále se objevil Colt New Army Model 1892. Od modelu New Navy se lišil pouze rozšířenou spodní částí rukojeti (která tak zvyšuje délku revolveru o 10 mm) a závěsným kroužkem. Do armádní výzbroje byl přijat roku 1892 a nahradil tak v roli služební zbraně Colt Peacemaker. Spolu s ním došlo k výměně služebních nábojů. Místo náboje .45 Long Colt teď přišel méně výkonný náboj .38 Long Colt. Později, za války na Kubě, toho měla U. S. Army trpce litovat. Tento model byl vyráběn i s kratšími hlavněmi (3 a 4, 5 palce, celková délka 207 mm a 245 mm) a v ráži .41.

Od konce devadesátých let minulého století do konce II. světové války se objevila celá řada dvojčinných revolverů Colt s výklopnými válci. Bylo jich skutečně mnoho a stejně jako v případě jejich perkusních předchůdců se jimi už nebudeme zabývat. Vždyť na počátku 20. století měla Coltova společnost v katalogu více než 100 různých modelů. Modely 1894, 1895, 1896, 1901 a 1903 přímo navazují na model 1892 a jsou také číslovány v jedné řadě výrobních čísel. Často se modelové označení nebo název měnil jen kvůli nepodstatné úpravě či lepší prodejnosti. Až do roku 1908 se vyrobilo 291 000 revolverů této řady. V tomto roce firma Colt představila Model Army Special, jenž opět vycházel z mnodelové řady 1892, nejzásadnější úpravou však bylo zaprocování pojistného mechanismu proti nechtěnému výstřelu "Positivie Lock". I u tohoto revolveru však výrobní čísla pokračovala dál až do 540 000. Od roku se název této zbraně změnil na Official Police a to jen proto, že v té době byly hlavními odběrateli policejní sbory po celých Spojených státech. Ke změně došlo u revolveru s výrobním číslem 513 216 a výrobní řada pak pokračovala až do čísla 928 163, kdy se výroba roku 1969 definitivně zastavila. Modelů Official Police se vyrobilo nejvíce - 425 000 a za druhé světové války byly hojně dodávány do Velké Británie.

 

 

V roce 1897 začala firma Colt pracovat na nové zbrani, designově velmi podobné Modelu 1889, avšak na starý dobrý náboj .45 LC. Mohutný revolver byl označen jako Colt New Service. Návrat ke služebnímu střelivu velkých ráží byl důsledkem stížností příslušníků amerických ozbrojených sil. V roce 1902 se totiž Američané utkali s moroskými vzbouřenci na Filipínách za povstání, které následovalo po prvních pokusech USA o imperialismus. A stejně jako Britové před 50 lety v Indii zjistili i američtí vojáci, že poměrně vysokorychlostní střely malé ráže (rozumí se .38) snadno procházejí tělem útočníka, aniž by jej srazily k zemi. Volali tedy po návratu k pomalejším a těžším střelám, které desetiletí předtím s úspěchem používali proti podobně odhodlanému nepříteli, totiž prérijnímu Indiánovi. Jako první ovšem na Filipíny armáda dodala staré dobré modely M 1878. Ale New Service už měl cestu volnou. Revolverse vyráběl v jedenácti různých provedeních, osmnácti různých rážích (.38 Short Colt - .476 Eley) a s osmi různými délkami hlavně (2" - 7,5"). V letech 1898-1944 se vyrobilo více než 356 000 kusů. Z tohoto počtu tvořila více než dvě pětiny jedna konkrétní varianta - Model 1917.

Když v roce 1917 USA vstupovaly do I. světové války, byla už základní krátkou zbraní jejich ozbrojených sil samonabíjecí pistole Colt M 1911. Její dodávky však zdaleka nestačily krýt objednávky a tak došlo k pozoruhodnému nouzovému opatření. Na revolverových výrobních linkách (které nelze tak úplně snadno předělat na výrobu jiných typů zbraní) se začala vyrábět modernizovaná verze modelu New Service nazvaná Colt New Service Model 1917 . Nejzvláštnější na této zbrani byla bezpochyby munice. Požadavek armády totiž trval na použití bezokrajového pistolového střeliva ráže.45 ACP, tedy totožného jako pro pistoli M 1911. Šlo o nařízení logické, neboť různé druhy střeliva nutně vedou ke komplikacím v zásobování, ale konstrukčně šlo o nezanedbatelný problém. Revolverové nábojnice totiž nemají na konci žlábek jako pistolové (do něhož zapadá drápek vytahovače), nýbrž okraj, do něhož se pak opírají ramena hvězdicového vyhazovače. Řešení bylo jednoduché. Náboje se po třech kusech ukládaly do odpovídajících výřezů v půlměsícovém plechovém klipsu. Do komor se pak zasunuly visíce na tomto pásku, který pak zůstal ležet na zadním čele válce. Dvěma těmito klipsy pak bylo možno jednoduše a rychle revolver nabít. Zbraň získala značnou oblibu, protože byla spolehlivá a její nabíjení velmi rychlé (je třeba si uvědomit, že tehdy neexistovaly pro nabíjení revolverů speedloadery jako dnes) oproti postupnému zasouvání nábojů do komor po jednom. Revolverů se vyrobilo 150 700 (a dalších 153 000 u firmy Smith & Wesson, která vyráběla velmi podobný revolver, také pod označením M 1917 na totéž střelivo s týmž konstrukčním řešením), po válce sice byly z výzbroje vyřazeny, ale zůstaly ve službě u vojenské policie a také u civilních policejních sborů. Staly se z nich oblíbené sportovní zbraně a firma Smith & Wesson i dnes vyrábí revolver (samozřejmě moderní – Model 625) ráže .45 ACP s nabíjením pomocí plechových klipsů.


Colt New Service Model 1917

S koncem první světové války samozřejmě pomalu vojenským revoverům odzvánělo. Přesto se poslední revolver Colt, který americké ozbrojené síly přijaly do výzbroje, ocitl ve službě až v 50. letech 20. století! Byl to revolver Colt Aircrewman, dvojčinná šestiranová osmatřicítka (.38 Special), odpovídající modelu Colt Cobra. Cobra zase byla verzí slavného Detective Special, což byla dvoupalcová varianta proslulého Coltu Police Positive. Cobra se od Detectiva lišila použitím hliníkové slitiny na rám zbraně, což mělo snížit její celkovou hmotnost. Colt Aircrewman šel pak ještě dál - hliníkový byl i válec! Tento ultralehký revolver (hmotnost činila pouhých 312 gramů) byl speciálně určen pro posádky amerických letadel; pro piloty byl objemný Colt 1911 příliš nešikovný. Zatímco revolver Cobra se ukázal jako velmi úspěšný (vyrobilo se 250 000 kusů) o modelu Aircrewman se to říci nedá. Celkově se mezi roky 1951-1959 vyrobilo 1 189 revolverů Aircrewman. Protože však hliníkové válce nedokázaly snést tlaky náboje .38 Special a praskaly, byly revolvery vráceny zpět do továrny Colt, kde byla drtivá většina sešrotována. Zachovalo se jen několik exemplářů, které proto mají značnou sběratelskou hodnotu. U modelu Aircrewman lze říci, že firma Colt předběhla svou dobu. Přecenila však možnosti hliníkových komponentů pro zbraně, jejichž vývoj byl tehdy ještě v plenkách. Současné ultralehké revolvery značek Smith & Wesson a Taurus vyráběné z moderních materiálů jako titan či scandium potvrzují správnost původní myšlenky - pouze musely dozrát technologie.

 

Colt Aircrewman. Stříbrný medailon s logem firmy Colt byl u revolverů Aircrewman nahrazen zlatým medailonem se znakem U. S. Air Force

Než nyní revolvery Colt opustíme, ještě malé vysvětlení. Pokud se někdo pozastavuje nad tím, že mezi slavné vojenské zbraně řadím i zbraně krátké, je třeba vysvětlit jednu věc. Je pravdou, že v dnešní době krátké zbraně představují nejméně důležitou část výzbroje armád. Tehdy však tyto zbraně vznikaly v době, kdy jezdectvo bylo stále jednou z hlavních částí vojska a americké jezdectvo jako hlavní útočnou zbraň používalo jezdecký revolver – ať už se jednalo o občanskou válku nebo neustálé boje s Indiány. Proto tyto zbraně získaly takový věhlas a popularitu a proto o nich také byla řeč.

 

.............................................................................................................................................................................................................

* - od napsání tohoto článku už uplynulo hodně vody. Rozdělení Frontier a Peacemaker podle délky hlavně uvedl ve své publikaci "Pistole a revolvery" A. B. žuk. Je však naprosto nesprávné. Označení Frontier bylo určeno pro všechny modely používající střelivo shodné s náboji do pákových opakovaček bez ohledu na délku hlavně. To bylo pro lidi z Pohraničí samozřejmě důležité, protože jim to umožňovalo používat stejnou munici jak do revolverů, tak do pušek.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více