Námořní bitvy starověku

Autor: Anonymous 🕔︎︎ 👁︎ 15.754

Bitva u mysu Artemision (480 př.n.l.)
     
      Na začátku 5. století př.n.l. zorganizovali Peršané několik výprav proti Řecku. Roku 480 př.n.l. shromáždil perský král Xerxes obrovské pozemní a námořní síly. Hérodotos uvádí, že Xerxes měl jen pěšáků více jak 1,7 miliónu. Perské loďstvo tvořilo asi 1200 bojových lodí a velký počet nákladních plavidel. Tato čísla, i když je Hérodotos nepochybně zveličil, svědčí o obrovské síle Peršanů.
     
      Řecko ohrožené perským vpádem se připravovalo na obranu, a to na pevnině i na moři. Byly utvořeny dvě obrané linie. Pozemní vedoucí skrze průsmyk Thermopyly, jediný vhodný průchod pro Xerxovu armádu, a námořní přehrazující Oreoskou úžinu v blízkosti mysu Artemision. Bojové operace začaly na pevnině. Peršané zde marně útočili na řecká postavení, ale nakonec se za pomoci zrádce dostali Řekům do týla a průsmyk po dvou dnech dobyli. Hlavním řeckým silám se však podařilo ustoupit do Athén.

      Mezitím začala námořní bitva. Perské loďstvo bylo ještě před bojem zaskočeno silnou bouří, která je vážně oslabila. Ztraceno bylo asi 400 bojových a nákladních lodí, přesto si nad řeckým loďstvem uchovalo výraznou převahu. Podobně jako u Thermopyl, ani zde nemohli Peršané využít své početní převahy, protože úžina jim nedovolovala rozvinout loďstvo. Perský velitel se proto rozhodl udeřit ze dvou stran. Hlavní síly loďstva nechal u pobřeží Magnézie a eskadře složené z 200 lodí nařídil obeplout ostrov Skiathos a zaútočit na Řeky z jihu. Záměr to byl dobrý, ale silný vítr rozehnal perskou eskadru a osamělé lodě, neznající operační prostor ztrácely v noci orientaci a rozbíjely se na skalách. Prakticky celá eskadra tak byla zničena.

Reklama

      Poté, co Peršané rozdělili své loďstvo, se Řekové rozhodli překvapivě zautočit na početně silněšího nepřítele. Jejich uskupení tvořily dvě řady, přičemž křídla byla stažena dozadu. Když Peršané spatřili řecké loďstvo, začali se také připravovat na bitvu. Loďstvo seskupili do čelního tvaru, přičemž křídla byla vysunuta dopředu. Protože chtěli využit své číselné převahy, snažili se vylákat řecké loďstvo z úžiny. To se jim však nepodařilo a proto vsadili vše na jednu kartu a zaútočili. Peršané svým úderem prolomili první linii řeckých lodí, ale vzápětí narazili na linii druhou a tam se zastavili. Urputný boj trvající až do soumraku nepřinesl rozhodnutí. Na noc se obě strany stáhly do výchozích postavení. Řekové odpočívali na břehu, zatímco Peršané byli nuceni zůstat na moři, což vyčerpávalo vojáky i veslaře. Následující den byli aktivnější opět Řekové, ale nepodařilo se jim přimět protivníka k boji, protože byl vyčerpán a boji se vyhýbal.

      Situace se změnila až třetí den bitvy. Tentokrát však zaútočili Peršané s úmyslem proniknout úžinou. Jejich bojová sestava se nezměnila. Předsunutá křídla se snažila rozdrtit řecké loďstvo, které stálo v úžině široké 1,7 míle. Peršanům se však tentokrát nepodařilo prorazit ani první linii, kterou tvořilo asi 200 řeckých lodí. Ostatní lodě stály v ústraní a do boje nezasahovaly. Řekové se takto mohli bránit téměř neomezeně dlouho. Dozvěděli se však o porážce pozemního vojska a obrana úžiny proto ztratila smysl. Naopak zde mohli být obklíčeni a zničeni. Řecký velitel Temistokles se správně rozhodl a nařídil ústup.

      Přestože bitva u mysu Artemision skončila nerozhodně, zaslouží si pozornost, protože se jedná o klasický příklad blokády úžiny. Početně slabší řecké loďstvo se úspěšně bránilo a muselo ustoupit jen díky porážce pozemního vojska.


Předchozí stránka          Následující stránka

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více