Námořní bitvy starověku

Autor: Anonymous 🕔︎︎ 👁︎ 12.661

Taktika

Taktika a způsoby boje musely být přispůsobeny tehdejší výzbroji a technickým možnostem. Jedním ze způsobů jak zničit protivníka byla abordáž. Spočívala ve spojení nepřátelkých lodí a potom v boji přímo na palubě. Na spojení lodí se používaly různé druhy háků a mostíků, které se přehazovaly na protivníkovu loď. Tuto taktiku používali s úspěchem zéjména Římané. K tomu používali corvus neboli "havran", což byl úzký můstek o délce 18 stop (550cm) zakončený háky. Corvus byl upevněn čepy na přídi lodě ve svislé poloze. Po přiblížení nepřátelské lodě se corvus spustil a římští vojáci rychle přeběhli na palubu nepřátelské lodě. Navíc nechali Římané vředu a vzadu instalovat bitevní věže, odkud další vojáci odráželi pokus o obsazení vlastní lodě.

Reklama

Abordáž

      Kromě abordáže bylo častým způsobem boje taranování. Loď narazila taranem do boku nepřátelského plavidla, skrz díru pronikla do lodě voda a loď se potopila. Třetím, spíše pomocným, způsobem bylo lámaní vesel s cílem protivníka znehybnit. Tento způsob boje byl kombinován s oběma předchozími.

Taranování

Reklama

 


      Co se týká skupinové taktiky, ta byla zpočátku velice jednoduchá. Lodě se před bitvou postavily do řady vedle sebe a boj měl charakter čelního střetnutí probíhajícího současně podél celé řady lodí. Postupem času se však na bojišti začíná manévrovat. Loďstva zahajovala boj seřazena do dvou nebo tří řad, přičemž další lodě posilovaly střed nebo křídla.V případě posílení křídel se tyto lodě pokoušely protivníka obeblout a obklíčit nepřátelské loďstvo. Jestliže byl posílen střed, začínaly akci křídelní lodě, které na sebe upoutaly pozornost protivníka a střed se poté snažil rozdrtit nepřátelské loďstvo. Také bylo možno použít opačný postup. Střed se dal na taktický ústup a vlákal tak nepřátelské loďstvo dovnitř vlastní formace. Při manévrování po bojišti se používaly tři základní tvary: čelní, šikmý a řadový.

druhy útoků
a - čelní útok  b - útok s důrazem na křídlech
c - obklíčení protivníka  d - vlákání protivníka dovnitř vlastního loďstva

 

bojové tvary
1 - čelní tvar  2 - šikmý tvar
3 - řadový tvar


      Ve starověku se bitvy odehrávaly převážně přes den a u pobřeží. V noci se lodě vytahovaly na pevninu nebo kotvily u břehu a posádky odpočívaly. V počáteční fázi boje se střílely šípy a vrhaly různé střely včetně sudů s hořící smolou. Teprve poté se lodě pokoušely potopit protivníka v přímém boji. V případě příznivého větru bylo možné na nepřítele posílat po větru zapálené lodě.

      Flotily triér byly velmi zranitelné v bouřkách, a proto se snažily držet blízko pobřeží a dlouhým cestám daleko od pevniny se pokud možno vyhýbaly. Válečné loďstvo nemohlo vozit potraviny a vodu na dlouhou cestu. Musela je doprovázet flotila zásobovacích a dopravních lodí. Válečné lodě také často plnily jiné úkoly než potápění nepřátelských lodí, např. převážely vojáky na nepřátelské území nebo chránily nákladní lodě před útokem.


 

Předchozí stránka          Následující stránka

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více