Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Autor: Evžen Petřík / Oněgin 🕔︎︎ 👁︎ 17.997

2. Úvod

Dějiny vojenství patří bezesporu k velmi zajímavým kapitolám historie. Nebudu daleko od pravdy, když si dovolím tvrdit, že války byly vždy jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vývoj. Již starověcí historikové kladli na dějiny válek velký důraz a nejinak je tomu i dnes. Pulty knihkupectví jsou plné publikací věnujících se 2. světové válce (mnohdy nevalné kvality), zatímco najít novou publikaci věnující se středověkým či raně novověkým konfliktům je věc nesnadná. Ještě horší je však situace s knihami o zbraních daných období. Vychází zpravidla jen encyklopedie, např. Velká encyklopedie válek či Křížkova Encyklopedie zbraní - díky však za ně. Naproti tomu např. v Anglii vychází nádherné monografické publikace o válečnících a jejich nasazení ve válkách od starověku až po dnešek ( jedná se např. o knihy z nakladatelství Osprey).

Tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl tuto práci napsat. Nejdůležitějším podnětem však byl můj zájem o válečnictví 17. století (částečně také z pohledu osoby zajímající se o historický šerm tohoto období) a samozřejmě i existence sbírky v nedaleké Chropyni.

Reklama

Tematika zbraní a zbroje stojí většinou na okraji historikovy pozornosti, nicméně jeho zájmem by neměly být jen dokumenty listinné povahy, ale též dokumenty hmotné. A právě zbraně svědčí o mistrnosti našich předků podobně jako třeba obrazy – jsou mnohdy uměleckými díly. A toto mistrovství se neodráží jen v nádherně zdobených reprezentativních zbraních , ale také v masové výrobě zbraní vojenských – právě takové zbraně totiž psaly historii.

S vývojem zbraní se samozřejmě zdokonalovala i zbroj poskytující ochranu, takže oba tyto výrazy spolu logicky souvisí. Mimo jiné právě zbroj dragounů vystavená v Chropyni činí sbírku zajímavou.

Má práce má tři hlavní roviny – obecně vojensko – historickou, rovinu týkající se dragounů a rovinu zbraní a zbroje. Žádnou z nich nelze oddělit od druhé, přičemž všechny tyto roviny se vzájemně prolínají. Samozřejmě se dělí na další části, jako organizaci jízdy, obrana Moravy atd., přičemž práce je z velké míry založena na srovnávání a je samozřejmě nutný i pohled poněkud překračující název práce, což však určitě není na škodu. Výsledek je založen nejen na pramenech, literatuře a hmotných dokumentech, ale též na úsudcích a názorech podložených třeba osobními zkušenostmi z užívání zbraní v rámci historického šermu.

Jak vyplývá z výše uvedeného, nechci se omezit jen na moravské dragouny v 2. pol. 17. století, neboť považuji za důležité popsat i vznik a nasazení dragounů jako složky armády v 1. pol. 17.století a nastínit i pozdější vývoj.

Jak jsem uvedl již na počátku, literatury o daném tématu není mnoho. Především jsem použil již zmiňovanou Křížkovu Encyklopedii zbraní a zbroje, pro srovnání byly důležité Fotografický atlas palných zbraní a Fotografický atlas chladných zbraní. Z hlediska vojenství jsou dosud nepřekonané Vojenské dějiny Československa, zajímavým zdrojem informací se stala nejnovější kniha, kterou jsem použil, Třicetiletá válka od Petra Klučiny. Samozřejmě jsem nemohl opomenout Peřinkovy Dějiny města Kroměříže, v jejíchž 2. díle se přímo zmiňuje o akcích zemské hotovosti a o nasazení dragounů. Zajímavým doplňkem jsou i poznatky a především kresby obsažené v knize Handbuch der Uniformkunde od velkého znalce uniforem Richarda Knötela.

Nepostradatelným podkladem se staly posudky Miroslava Mudry a Vlastimila Schildbergera týkající se chropyňské sbírky a posudek o sbírce zbraní na arcibiskupském zámku v Kroměříži Petra Sitka, přičemž některé části z jeho článku Sbírka zbraní z hradu Mírova a její osudy přímo cituji či se na ně odvolávám. Původní rozsah sbírky je popsán v Lechnerově zprávě o mírovské sbírce, vycházející z inventáře z roku 1691.

Reklama

Z dobových odborných děl jsem čerpal z Wallhausenova Kriegskunst zu Pferde, které má pro mou práci asi největší význam a z povelové techniky pro mušketýry zpracované teoretikem Jacobem de Gheynem, přičemž pro srovnání povelové techniky a obsluhy muškety s křesadlovým zámkem uvádím článek ze Zpravodaje ZO Svazarmu vycházející z Dolleczkova díla Monographie der k. u. k. österr.-ung. Blanten und Handfeuerwaffen.

Pro obecnou definici některých hesel jsem použil Ottův slovník naučný. Dále jsem použil dílo J. Války Morava reformace, renesance a baroka a Kohnovu Encyklopedii válek.

Závěrem úvodu bych se chtěl zmínit o cíli této práce. Mojí snahou je podat komplexní pohled na dragouna nejen z hlediska výzbroje a zbroje, ale popisuji i výstroj a ošacení i manipulaci se zbraní. Dále provádím srovnání s teoretickými příručkami a jejich uplatnění v praxi.

Nechtěl bych, aby se tato práce stala prací sama pro sebe, ale aby posloužila i laikovi chtějícímu se seznámit s danou tematikou, takže koncepce i výsledek jsou tomuto záměru zčásti podřízeny.

Vzhledem k orientaci tématu je nutno uvést i řadu ukázek, takže součástí práce je i relativně bohatá obrazová a fotografická příloha.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více