Obraz Němce a Německa... (díl 2.)

Historická paměť sudetoněmeckých publicistů o podílu českých Němců na německé nadvládě nad Čechy v protektorátu, na protičeském teroru a přípravách konečného řešení české otázky, na válečných zločinech je dodnes pozoruhodně kusá. Místo důstojné a očistné sebereflexe čerpá své podněty ze starých německých nacionalistických stereotypů a představ o vztazích mezi Němci a Čechy. Jednou z nich je tvrzení, že kauzalita mezí „válečnými příkořími“ Čechů a odsunem Němců je podružná, neboť Češi odsun českých Němců z českých zemí prý připravovali dlouhodobě a pečlivě. Naposledy se varianta této teze objevila v pamfletické publikaci Gerda Kleininga a Josefa Weikerta „Sudetští Němci - etnická čistka - vyhnání“, která byla vydána v Krnově roku 2000. V nákladu 10 000 výtisků měla posloužit k výuce českých studentů na českých školách.

Studie Jana Rataje dokumentuje na proměnách obrazu Němce v české společnosti za druhé světové války nereálnost českých kolaborantských vstřícných koncepcí. Sleduje postupné vyzráváni myšlenky odsunu českých Němců. Gradace odlidštěného německého obrazu v r. 1945 byla výsledkem obranné reakce Čechů proti německé okupaci, která byla cíleně směrována k eliminaci české národní existence ve střední Evropě, i proti plemennému protičeskému rasismu, demokratickému deficitu a protistátní zradě majority našich někdejších spoluobčanů německé národnosti.