Kulturní a osvětová činnost v Čsl. legiích

V době pobytu čsl. legií v Rusku se v jejich jednotkách rozvinula široce založená kulturní činnost. Při každém delším přerušení bojové činnosti byly v jednotkách pořádány hudební a divadelní představení, osvětové přednášky, nebo sportovní akce. Tato činnost měla pravděpodobně základy v předválečné tradici spolkového způsobu života doma v Čechách, jehož některé prvky si vojáci přenesli i do armády. Svým rozsahem tyto aktivity často vyvolávaly velikou pozornost ruského obyvatelstva, jehož vztah k legiím byl takto mnohdy i záměrně ovlivňován.

Neorganizované počátky kulturních a osvětových aktivit se spontánně začaly vytvářet už v dobách vzniku České družiny. Jejich rozvoj však byl omezen ruskými vojenskými řády. Ke zdárnému rozvoji nepřispívala ani roztříštěnost a bojové vytížení jednotky. Únorová revoluce však přinesla do tohoto stavu veliké změny. Byly vytvořeny plukovní a rotné výbory, které začaly organizovat činnost vojáků ve volném čase. Do čsl. brigády přišli ve velkém množství noví dobrovolníci ze zajateckých táborů, kde byla kulturní a osvětová činnost široce rozvinutá. Provozování kulturních aktivit začalo mít rysy postupně se centralizující organizace, která počátkem roku 1919 zastřešila veškerou kulturní a osvětovou činnost čsl. vojska. Jejím záměrem bylo využít duševních a tělesných aktivit k podpoře cílů národní zahraniční akce a k výchově čsl. vojáků. Obecný záměr této činnosti vyjádřil na podzim roku 1918 autor článku Naše příprava v časopise 6.pluku Hanák těmito slovy: „...je nutno se připravit proto, aby čsl. armáda byla nejlepší armádou, převyšující ostatní a také aby její členové zároveň byli připraveni být řádnými občany.“