Balóny a vzducholodě

Autor: Duan Barry 🕔︎︎ 👁︎ 23.430

Vzducholodě 1918-1945

Krátce po skončení I. sv. války

I když bylo v jedenáct hodin 11. 11. 1918 uzavřeno příměří, ukončující válečné boje, neřešil tento akt mnoho otázek. Jednou z nich byl osud gigantické společnosti již zesnulého hraběte Zeppelina Luftschiffbau Zeppelin a zbylých výrobců vzducholodí. Nejrychleji využil dané situace, podobné vakuu, ředitel předválečného DELAGu dr. Hugo Eckener. Letecké podnikání mělo volný prostor a Eckener nemínil zaváhat ani chviličku. Obnovil leteckou společnost DELAG a navázal na předválečnou dopravu. Ke konci roku byla vydána objednávka na dopravní vzducholoď. Výrobní koncerny měly dostatek peněz z válečných objednávek, zásoby materiálu, vysoký lidský potenciál a mimo to měly jejich konstrukční kanceláře dostatek zkušeností z válečných konstrukcí.

Již po třech měsících konstruování a stavby vznikla L.Z.120 „Bodensee“, imatrikulovaná jako D.I. Po zalétaní ji DELAG převzal 20. srpna 1919. Oproti válečným konstrukcím byla menší, ovšem neméně propracovaná. Objemem 20 000 m3 se nejvíce přiblížila předválečné L.Z.17 „Sachsen“, ovšem byla kratší (120,8 m). O chod vzducholodě a 27 cestujících se staralo 17 členů posádky. Cestující nalezli své místo v zádi 24,3 m dlouhé gondoly, zavěšené těsně pod trupem stroje. V její přídi měl kabinu kapitán, letovod a kormidelník. Pohon obstarávaly tři motory Maybach Mb-IVa o výkonu 191 kW. Nejvyšší rychlost, kterou byla „Bodensee“ schopna dosáhnout, činila 127 km/h.

Reklama

Její cesty měly směřovat zejména za hranice do Itálie, Švýcarska, Španělska a Švédska. Tyto plány však DELAGu nevyšly, a tak provozovala lety mezi Friedrichshafenem u Bodamského jezera a berlínským vzducholodním přístavem Staaken. V liché dny létala směr Berlín a v sudé zpět. Do 4. října se zastavovala v Mnichově. Při letu přes Mnichov trvala cesta průměrně sedm hodin, bez zastávky pak asi šest hodin. V období od 24. srpna, kdy lety započala, do 5. prosince 1919, kdy její provoz v této sezóně skončil, vykonala 103 letů v délce trvání 531 hodin, při nichž přepravila 2 253 cestujících a 5 000 kg pošty, a to vše bez závažnější poruchy či nehody, vždy plně vytížená. Jednou si dokonce zaletěla i do Stockholmu. V zimní přestávce prošla opravami a prodloužením o 10 m. Objem se zvýšil na 22 500 m3, zatímco počet cestujících se pro větší pohodlí snížil na 24.

Ke konci roku byla ještě dokončena její o něco dokonalejší sesterská vzducholoď L.Z.121 „Nordstern“, určená pro lety do švédského hlavního města. Zalétána však byla už pod spojeneckým dohledem 8. června 1921. Osud obou vzducholodí po podepsání mírové smlouvy ve Versailles je zmíněn výše.

Podmínky této smlouvy byly pro Německo velmi tvrdé. Mimo jiné znamenaly absolutní odzbrojení (to je pochopitelné), ale také zákaz výroby letadel, vzducholodí a dokonce i provozování letecké dopravy. I přes tyto zákazy pracovala Luftschiffbau Zeppelin dále. V roce 1921 zde vznikl projekt vzducholodě pro transatlantické lety mezi Španělskem a Argentinou. Tento obr měl mít objem 135 000 m3, devět motorů a plánovala se kapacita až 40 cestujících. Nikdy se však neuskutečnil a zůstal tak pouze na rýsovacích prknech.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více