Obsazení zbytku ČSR

15. března v šest hodin ráno vstoupily čtyři početné německé armády na československé území. Přestože se nesetkaly s ozbrojeným odporem, německé tanky, dělostřelectvo a nákladní vozy nepostupovaly snadno. Vypukla totiž prudká jarní sněhová bouře a na silnicích se utvořilo náledí. V devět ráno dorazily první motorizované jednotky na pražská předměstí. Češi stáli na chodnících a oku- panty vítali voláním „fuj“ a „hanba“. Tisíce lidé se sešly na Václavském náměstí. Jak ženám, tak mnohým mužům tekly slzy po tvářích. Několik lidí začalo zpívat národní hymnu „Kde domov můj“, což za této situace mělo velice smutnou konotací. Tisíce se jich přidalo a vytvořili obrovský pěvecký sbor. Němci naprosto disciplinovaně a spořádaně pochodovali středem Václavského náměstí. Nevyvedlo je z míry, ani když začalo několik výrostků házet na německé tanky sněhové koule.

Hitler přijel na československé hranice, pokud je ještě tak můžeme nazývat, ranním rychlíkem z Berlína. Zde přesedl do automobilu, který se přidal ke konvoji obrněných vozidel. Seděl v prvním autě na svém obvyklém místě vedle řidiče Kempka. Sotva vyjeli, spustila se znovu vánice. Za chvíli začali předjíždět německé jednotky pracně zápasící se sněhem a náledím. Až takřka za soumraku a téměř nepozorován projel branami Pražského hradu. Na Hradě, kde tradičně vlála standarta prezidenta republiky, nechal vyvěsit rudý prapor s hákovým křížem. Hitler strávil klidnou noc v sídle bývalých českých králů. Ráno, když z oken Hradu obdivoval krásné panorama svého nového „protektorátu“, gestapo již pilně pracovalo. Začalo zatýkání nejvýznamnějších antifašistů a Židů.