4.1. Stát jako sponzor terorismu obecně

Po mnoho let představoval terorismus boj mezi dvěma protivníky:

• určitou skupinou lidí či fungující organizací na straně jedné
• suverénním státem na straně druhé

Během druhé poloviny dvacátého století začínají ale určité země využívat teroristických organizací k prosazování svých zájmů v mezinárodním měřítku. V některých případech byly dokonce přímo samotnými státy založeny „loutkové“ teroristické organizace, jejichž úkolem je hájit zájmy daného státu na domácí nebo regionální úrovni. V jiných případech státy sponzorují již existující organizace, s nimiž je pojí společné cíle. Stát - sponzor poskytuje těmto organizacím politickou i finanční pomoc potřebnou k podpoře a rozvoji jejich boje. Státně sponzorovaný terorismus může dosáhnout strategických výsledků v případech, kdy by použití konvenčních ozbrojených sil nebylo praktické či efektivní.

Spojené státy v roce 1997 označily sedm zemí světa jako státy sponzorující terorismus. Jednalo se o Írán, Irák, Libyi, Sýrii, Súdán, Kubu a Severní Koreu. Jejich vlády podporují či podporovaly mezinárodní terorismus buď svou přímou účastí na teroristických aktivitách, nebo dodávkami zbraní, trénováním, poskytováním útočiště, diplomatickou ochranou, financováním, logistickou a jinou pomocí teroristům.

V posledních letech byl sice zaznamenán úpadek státně sponzorovaného terorismu, neboť státy - sponzory odrazuje od dalšího pokračování v podpoře teroristických akcí celá řada bilaterálních a multilaterálních sankcí. Je však i nadále žádoucí pokračovat v nátlaku na zmíněné státy až do doby, kdy se úplně zřeknou a oprostí od dalšího používání terorismu - mocné zbraně k šíření svých ideologií a prosazování svých zájmů.

V následujícím textu se nebudu dále zabývat rozborem podpory terorismu ze strany kubánské a severokorejské vlády a zaměřím se na aktivity několika islámských států - sponzorů.