Válka v Africe 1940-1943

Autor: Jan Ešner / honza 🕔︎︎ 👁︎ 18.829

Závěr

Nacistické noviny, ze kterých jsem ve své práci čerpal, přesto že se jednalo o skutečně regionální deníky, se vývoji afrického konfliktu věnovaly velmi pečlivě.

Válka v Africe sice nebyla tak často doplňována fotografiemi, jako tomu bylo u východní fronty, za to se objevovaly velmi často mapy severoafrického bojiště. Čtenáři si tak mohli ve své době udělat konkrétnější obrázek o situaci.

Reklama

Více než dvouletému pouštnímu tažení bylo nejvíce pozornosti věnováno samozřejmě v době, kdy na ostatních frontách k významným bojům nedocházelo, ale ve velké míře i ve chvílích, kdy se na významnějších bojištích nevyvíjela situace příliš příznivě. Právě v Africe byl opticky patrný každý větší úspěch, na rozdíl od širokých front bojů v Rusku. Důležitou roli sehrála i popularita, kterou zvláště díky Goebbelsově přičinění, získal německý velící generál.

Tisk a rozhlas byly hlavními médii doby. Propaganda velmi pečlivě kontrolovala veškerý přísun informací. Při informování o průběhu války však tisk nebyl úplně jednotný. Oba sledované deníky se lišily v míře, jaká byla těmto bojům věnována. Zpočátku se o bojích v poušti více zmiňoval Aussigertagblatt, ovšem od podzimu 1941 naopak přebírá hlavní roli Die Zeit. Ten se také častěji vyjadřuje ke konkrétním bojovým operací. Objevuje se zde například každodenní rubrika „Aus der Drahtbericht“ (z telegrafické zprávy), která se podrobně věnuje popisu vybrané určité situace na frontě. Popisuje i zákulisí bojů. Elbetalzeitung se konkrétním bojovým operacím v poušti v takové míře nevěnuje.

Samotná válka v severní Africe se na první pohled může zdát být nevýznamným konfliktem, který pouze oddálil německou kapitulaci. Ale právě k tomuto účelu měla celá africký kampaň, podle německého velení, ve skutečnosti sloužit. Měla držet Brity a později i Američany co nejdále a nejdéle od evropských břehů. Celá kampaň nebyla nikdy pro Hitlera prioritou, ani v těch nejúspěšnějších Rommelových momentech.

Pro Hitlera bylo hlavním cílem porazit Sovětský svaz. Kromě politických cílů měl jeho pád posloužit i vojensky k získání naprosté hegemonie v Evropě. Po vítězství na východní frontě by podle něj porážka Británie byla pouze otázkou času. Proto Hitlerovi přišla vhod úspěšná Rommelova kampaň. Dokud mohl Rommel držet Brity v Africe, měl německý diktátor čas na úplné vítězství na východě.

Tisk o pravých důvodech vedení africké války v počátečních fázích nehovořil. Až když přišly první neúspěchy a hrozila konečná porážka německo-italských vojsk v Africe, začaly se informace o skutečném významu afrického tažení objevovat. Tehdy se pak postupně otiskovaly informace o tom, že se podařilo Brity zadržet v Africe déle, než sami čekali. Propaganda však tyto informace nesdělovala proto, aby vysvětlila pravý význam bojů, ale pouze proto, aby našla dostatečně silný argument pro vysvětlení konečné porážky vojsk Osy.

Válka z hlediska poražených je zajímavá právě z toho pohledu, jak dokáže hovořit o svých neúspěších. Německá propaganda v žádném případě nezamlčovala své porážky. Může se to zdát zvláštní, ale měla k tomu dobrý důvod. Každá porážka, zejména na východní frontě, měla mobilizovat Němce k mnohem větším výkonům. Například kapitulaci u Stalingradu využili Němci k přechodu k „totální“ válce.

Co bylo v německém tisku opravdu překvapující, byla přesnost spousty údajů. (Toto neplatí plně o východní frontě.) Otištěné informace o počtech ztrát nepřítele se velmi blížily skutečnosti. Pokud bychom se věnovali například výsledkům ponorkové války, tak zde to platí téměř absolutně, ale i ve válce v severní Africe se údaje o protivníkových ztrátách od skutečnosti většinou příliš neodchylují. Problém však je v tom, že při udávání ztrát nepřítele tisk nezmiňuje vlastní ztráty. To je samozřejmě záměrným úmyslem německé propagandy. Z optického hlediska pak při čtení zpráv vypadají všechny střety jako velká německá vítězství. Propaganda přitom nemusí vysloveně lhát, jen neříká úplnou pravdu.

Reklama

Zkusme tedy odpovědět na otázky z úvodu této práce. Stalo se jméno Rommel skutečným symbolem africké války? Lze odpovědět jednoznačně – ano. Od svých prvních vítězství bylo jeho jméno v podstatě jediným, které bylo v souvislosti s Afrikou zmiňováno. Pomineme-li v úvodu několik málo informací k italskému vrchnímu veliteli, objevilo se jméno některého z německých velitelů jedině v případě jeho smrti.

Druhou a zásadní otázkou bylo, zda se stala africká kampaň významnou součástí německé propagandy, nebo byla pro nacistický tisk spíše nevýznamnou epizodou? Má hypotéza o spíše podružnosti těchto bojů se nepotvrdila. Válka v severní Africe nebyla vůbec pro propagandu tak okrajovou záležitostí, jak se může z dnešního pohledu zdát a jak jsem se i já domníval. Válka v poušti byla nacistickým tiskem velmi pečlivě monitorována. Pokud se v severní Africe odehrávaly významnější boje, byly informace o jejich vývoji naprosto nezbytnou součástí každého vydání nacistických novin.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více