28.05.2010 - 140 sekund (test bezpilotního hyperzvukového letounu Boeing X-51A)

140 секунд
140 sekund (test bezpilotního hyperzvukového letounu Boeing X-51A)


USA provedly 26.5.2010 zkoušku hyperzvukového letounu Boeing X-51A WaveRider, který měl při této první zkoušce nabrat pětinásobnou rychlost zvuku, tedy 5 M.


Zhruba před měsícem proběhla podobná zkouška jiného bezpilotního hyperzvukového letounu - hyperzvukového kluzáku FHTV-2 (Falcon Hypersonic Technology Vehicle 2), který dosáhl rychlosti přes 20 M.


Bez ohledu na rozdíl vnějšího provedení obou systémů, mají mnohé společné rysy.


Zkoušky obou letounů proběhly úspěšně, ne však storpocentně, ale částečně, protože v obou případech se operátoři setkali s jevem, který doposud není vysvětlen.


Ztráta spojení


Původně byl první let Boeing X-51A WaveRider plánován na 25.května 2010, avšak hodinu před vypuštěním letounu (t.j. 09:00 PST byla zkouška o jeden den odložena.


Důvodem tohoto zdržení bylo zjištění přítomnosti nákladní lodě v prostoru předpokládaného dopadu letounu v Tichém oceánu.


Následující den, tedy 26.května 2010, bombardér B-52B Stratofortress s X-51A pod křídlem odstartoval podle plánu.


Nabral výšku 15000 m nad Tichým oceánem, vypustil experimentální letoun a vrátil se na základnu.


Vzdušné síly USA plánují sběr informací z průběhu letu X-51A pomocí různorodých senzorů umístěných na palubě experimentálního letounu.


Sledování má být zaměřeno na tři základní oblasti:
1) tepelné účinky na konstrukci hyperzvukového prostředku;
2) chování letounu při hyperzvukové rychlosti;
3) práce motoru a palubní aparatury.


Při prvním letu se měly sbírat informace podle bodů 1) a 2), informace bodu 3) mají být sbírány až při druhém letu hyperzvukového letounu, který je plánován na říjen - listopad 2010.


Podle údajů Zkušební laboratoře US Air Forces, která se experimentu účastnila, startovací stupeň vynesl hyperzvukový aparát na výšku 19800 m, kde byl nahozen náporový motor s nadzvukovým spalováním (SCRAMJET), který udělil letounu rychlost 4,8 M (5500 km/h).


Působením motoru nastoupal letoun na výšju 21300 m a nabral rychlost 5 M.


Tímto ale úspěch experimentu skončil a začaly se dít věci nepochopitelné.


Podle plánu měl experiment pokračovat tím, že rychlost letounu měla být zvýšena na 6 M.


Při tom měl motor pracovat po dobu 300 sekund a pak měl letoun spadnout do Tichého oceánu. Jeho vyzvednutí nebylo plánováno (viz aktualita 24.05.2010 - V úterý 25.května 2010 dojde k historické události (první let X-51A WaveRider)).


Ve skutečnosti pracoval motor letounu zhruba 200 sekund, když operátoři řídící jeho let vydali na palubu X-51A signál k autodestrukci.


Důvodem byla skutečnost, že na 140 sekundě letu palubní aparatura začala vykazovat anomálie, telemetrické údaje začaly přicházet s chybami a navíc docházelo i k výpadkům spojení s letounem, které se postupně prodlužovaly.


Je jednoznačně prokázáno, že všechny uzly a přístroje letounu byly před zkouškou pečlivě prověřeny.


Je zvláštní, že zhruba měsíc před zkouškou X-51A, který vyrábí koncern Boeing, US Air Force provedly zkoušky jiného hyperzvukového létajícího prostředku - hyperzvukového kluzáku FHTV-2 (Falcon Hypersonic Technology Vehicle 2), které také proběhly s přerušováním spojení.


Let FHTV-2 se uskutečnil 20.dubna 2010.


Kluzák byl vypuštěn z nosné rakety Minotaur IV z Vandenbergovy základna vzdušných sil v Kalifornii.


Podle plánu prvního letu měl kluzák FHTV-2 absolvovat 4100 nmi (7600 km) během 30 minut a poté měl dopadnout do Tichého oceánu v prostoru atolu Kwajalein.


V průběhu letu dosáhl kluzák rychlosti 20 M (cca 23000 km/h).


Spojení s kluzákem začalo vypadávat ještě před dosažením plánované rychlosti a když byla dosažena rychlost 20 M, přerušilo se spojení úplně.


Přesné místo dopadu US Air Force neoznámilo, nicméně se předpokládá, že by to mělo být zhruna 2100 nmi (3889 km) jihozápadně od Havaje.


Inženýři, kteří pracují na projektech X-51A a FHTV-2, doposud žádné vysvětlení ztráty spojení neuvedli.


Všechny závěry specialistů budou zohledněny při následných zkouškách hyperzvukových prostředků.




Globální reakce


Oba projekty jsou v zájmu americké armády a především Pentagonu, který vypracovává novou koncepci nazvanou "Rychlá globální reakce".


FHTV-2 se vyvíjí přímo v rámci této koncepce a u X-51A se očekává začlenění do této koncepce bezprostředně poté, co bude provedeno 6 vývojových zkušebních vypuštění.


O projektu FHTV-2 toho doposud moc známo není.


Není vyloučeno, že hypersonický kluzák FHTV-2, vybavený běžnou bojovou náloží, bude používán místo balistických raket, přičemž jeho vypuštění může být jinými státy hodnoceno jako jaderná hrozba.


US Air Force také zkoumají možnosti použití létajících prostředků podobných FHTV-2 v systémech průzkumu a sledování. V této roli mohou být použity za předpokladu, že budou poškozeny špionážní družice na nízkých orbitálních drahách.


Dále se předpokládá použití FHTV-2 k umístění družic na orbitální dráhy.


V polovině dubna 2010 koncern Boeing Airplane Co oznámil, že je připraven k vývoji hyperzvukového létajícího prostředku X-51A+, který má být zahájen na základě provedení 6 úspěšných zkoušek Boeing X-51A WaveRider.


Na skutečnost, že vývoj, výroba, nasazení a hlavně potřebnost perspektivních prostředků podobných X-51A+ nebo FHTV-2 jsou pro Pentagon jednou z priorit, ukazuje příklad ze srpna 1998.


Tehdy byly z prostoru Arabského moře vojenským námořnictvem vypuštěny řízené střely s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, jejímž cílem byl jeden z táborů Al-Kajdy v Afganistánu. V tomto táboru měl být podle zjištění rozvědky osobně přítomen Usáma bin Ládin. Řízené střely dosáhly cíle za necelé 2 hodiny.


Pro srovnání, hypersonický letoun X-51A by k provedení stejného úderu potřeboval pouze 13 minut, hypersonický kluzák FHTV-2 dokonce jenom 4,5 minuty.



Zdroj: Lenta.ru
US Air Force
Air Force Times
URL : https://www.valka.cz/28-05-2010-140-sekund-test-bezpilotniho-hyperzvukoveho-letounu-Boeing-X-51A-t96958#360402 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více