Main Menu
User Menu

Operační nasazení Avro Manchester během války

Autor : 🕔23.10.2022 📕3.904
Rozpočet valka.cz 2023 : 120.000,- Kč Příjmy k 1.1.2023 : 28.009,- Kč
♡ Chci přispět

Přes značné obavy ohledně spolehlivosti motorů Rolls-Royce Vulture byla 207. peruť zformována v RAF Waddington 1. 11. 1940 jako součást 5. skupiny RAF, aby představila Manchester ve službě. Velením byl pověřen Wg Cdr Noel ‚Hettie‘ Hyde, který se stal velmi oblíbeným velitelem. Jednotka obdržela své první Manchestery 6. 11. 1940 a jádro zkušených posádek se začalo sžívat s novým letadlem a snažily se porozumět motorům Vulture. Ve snaze ulehčit motorům byla sejmuta střelecká věžička FN21A a byly provedeny další modifikace. Do poloviny února 1941 měla 207. peruť šest operačních Manchesterů.

Večer 24. 2. bylo instruováno šest osádek k bojovému debutu typu. Na L7300/EM-F vedl Hyde pět dalších letadel, většina z nich nesla tucet 500liberních bomb, z Waddingtonu v době od 18:35 do 18:50 k útoku na těžký křižník Admiral Hipper, kotvící v přístavu Brest. Šest Manchesterů provedlo jednotlivé útoky, čelíce flaku a světlometům. Všechny letouny se bezpečně vrátily na základnu, dalším veleli F/O Peter Burton-Gyles, F/O Frankie Eustace, Sqn Ldr Charles Kydd, F/O Johnnie Siebert a F/O Mike Lewis. Přestože byl nálet skromný, alespoň se ho nový bombardér zúčastnil. Ale ze šesti kapitánů letadel byli později čtyři zabiti v boji a z dalších dvou se stali váleční zajatci.

Navzdory stálým problémům další dodávky obdržela 97. peruť pod velením Wg Cdr Denyse Balsdona v Coningsby koncem února. Zpoždění dodávek motorů Vulture od Rolls-Royce způsobil, že se inženýři ve Waddingtonu snažili udržet provozuschopná letadla. 3. 3. 1941, kdy byl hlavním cílem Kolín nad Rýnem, byla 207. peruť schopna poslat jen dva Manchestery na malý diverzní nálet proti Brestu. Špatné počasí znamenalo, že F/O Peter Burton-Gyles ani Flt Lt Derek French nedokázali lokalizovat cíl.

Počasí a provozuschopnost letadel znamenaly stop na dalších 10 dnů, do noci 12. 3. Když F/O Hugh Matthews vzlétl s L7313/EM-C z Waddingtonu, byl napaden a sestřelen Ju 88 z NJG 2, který pilotoval Fw Hans Hahn. Celá posádka byla zabita, kromě radisty Flt Sgt Billa Coxe, který přišel o nohu. Šest Manchesterů vzlétlo na Hamburk, každý nesl 10 500 lb bomb. Zbývajících pět pokračovalo a za pěkného počasí úspěšně shodily své náklady v hamburských loděnicích.

Tři Manchestery zaútočily 20. 3. na Lorient, ale L7278/EM-A, který pilotoval Flt Sgt Frank Harwood, měl problémy s motory a ty posléze začaly hořet. Většina z posádky se zachránila, než hořící letadlo spadlo, zahynuli kapitán a radista Sgt Bennett Hogg.

Se základnou v Hemswellu se 61. peruť, které velel Wg Cdr George Valentine, stala třetí, která obdržela Manchestery, když byl L7307 dodán F/O Geoffem Hallem 18. 3. 1941. Další tři (L7279, L7281 a L7304) dorazily 15. 4., i když problémy s motory výrazně zpomalily přezbrojovací program. Tyto problémy vedly k tomu, že 13. 4. byly všechny Manchestery dočasně uzemněny.

Nálet na Kiel v noci 8. 4. byl bojovým debutem 97. perutě. Vyslala čtyři letadla, zatímco 207. peruť jich poslala osm. Bombardéry přeletěly Severní moře zalité měsíčním světlem, vedené ‚Hettie‘ Hydem v L7302/EM-R. Nad přístavem byli napadeni těžkou palbou flaku. Nad cílem se u L7302 vznítily motory a posádka musela vyskočit na padácích a padla do zajetí. Nasazení pokračovalo i přes problémy s motory, když při náletu na Hamburk 2. 5. trojice od 207. perutě shodila 4000 liber bomb.

Večer 9.5. provedla čtyři letadla 207. perutě první útok na Berlín. Posádka Flt Lt Taylora v L7393/EM-V se vrátila předčasně a Flt Lt Murray se odklonil k útoku na Mannheim. Plt Off ‚Kipper‘ Herring, letící v L7316/EM-U, byl zachycen nad nizozemským pobřežím ve 23:20 Bf 110, o kterém jeho zadní střelec, Sgt ‚Tiny‘ Hallam, tvrdil, že ho sestřelil. Pokračovali, bombardovali a bezpečně se vrátili do Waddingtonu, i když letadlo bylo zasaženo těžkým flakem. Flt Lt Peter Burton-Gyles dosáhl také nepřátelské hlavní město a shodil svých šest 1000 lb bomb. Následující noc byla dvě letadla poslána zpět nad Berlín, ačkoli noční stíhačky byly velmi aktivní nad Šlesvicko-Holštýnskem a zachytily L7309/EM-J, který pilotoval Sqn Ldr Charles Kydd. Sgt Oliver v zadní věži se pokusil odrazit dva Bf 110. Jedna stíhačka byla zasažena Oliverem, druhý Bf 110 provedl sedm útoků a pokaždé zasáhl bombardér do ocasní části trupu a křídel, ale zázračně netrefil nic důležitého. Oliver zvládl odrazit i druhého útočníka, ale ztráta výšky a netěsnost palivových nádrží je přinutila obrátit domů. Při přistání bylo zjištěno, že velká část ocasu byla zničena. Jak Oliver, tak Linklater, který jako radista koordinoval hašení požárů, obdrželi DFM. Další čtyři Manchestery z 207. perutě se vrátily nad Berlín 15. 5. Ke své silné frustraci nemohla Burton-Gylesova posádka nad městem nemohl otevřít dveře pumovnice. Letadlo Flt Lt Gardinera shodilo náklad pum a vrátilo se bez problémů. Náletu se zúčastnily dva další Manchestery z 97. perutě a ta utrpěla svou první ztrátu, když se L7323/OF-A zřítil, stejně jako 97 dalších letounů ztracených během náletu na Berlínu, další operace nebyly prováděny do poloviny června.


První prototyp Manchesteru, L7246, před prvním vzletem

Bylo zřejmé, že Berlín byl obtížný a nebezpečný cíl a Manchestery byly proto přiděleny na cíle kratšího dosahu. Inženýři pracovali neustále na motorech Vulture a zkoušeli zmírnit problémy, ale s omezeným úspěchem. Manchestery se znovu zapojily do boje 21. 6., kdy 18 letadel, zatím nejvíce, napadlo Boulogne. Každý byl vyzbrojen 7500 lb bomb. Šest pocházelo z 61. perutě a byly pod vedením Wg Cdr George Valentina v L7387, který střemhlavě bombardoval přístav. Všichni se dostali zpět do Hemswellu brzy po úsvitu.

23. 6. krátce po 23:00 vedl Valentine pět Manchesterů z Hemswellu na jejich první nálet na Německo, cílem byl Düsseldorf. Všechny se bezpečně vrátily, ačkoli posádka Flt Lt Rileyho nedokázala identifikovat cíl a vrátila se s bombami zpět. Všechny tři jednotky v noci 26. 6. zamířily na Kiel, 61. peruť poskytla pět letadel. Stroj F/O Kena Webba byl sestřelen nad pobřežím poblíž Brunsbüttelu v 1:30 noční stíhačkou z 3./NJG 1, kterou pilotoval Oblt. Walter Fenske. To byl první z 16 Manchesterů ztracených perutí. Několik dalších požárů motoru vedlo k rozhodnutí opět 29. 6. uzemnit Manchestery.

Štáb No 5 Group přikázal všem perutím provádět intenzivní zkušební lety a provoz byl obnoven 7. 8. 1941, kdy se trojice z 207. perutě připojila k náletu na Essen, zatímco 10. 8. se devět Manchesterů připojilo k náletu na Berlín. Tři byly z 97. perutě a šest z 207. perutě. Nad Nizozemskem byl napaden L7381/EM-R F/O Mika Smitha a vybuchnul ve vzduchu jako oběť Dornieru Do 215B z IV./NJG 1‚ který pilotoval Oblt. Ludwig Becker. Jiní se dostali nad cílem pod palbu flaku, který zasáhl L7377/ EM-G Sqn Ldr Dicka Taylora a zapálil zadní část letounu. Pouze dva z posádky přežili.

Po náletech na Düsseldorf, Mannheim a Kolín nad Rýnem byl další nálet na Berlín 7. 9., kdy se ke třem Manchesterům z 207. perutě přidal velitel 61. perutě Wg Cdr Valentine, letící na L7388. Doprovázel ho velitel stanice Waddington, Cpt. John Barrett jako navigátor. Nad Berlínem byl letoun sestřelen flakem a posádka zabita. Peruť převzal Wg Cdr Cam Weir.

Když bylo 197 letadel posláno nad Berlín 12. 9., čtyři Manchestery z 207. perutě byly u toho. Nad nepřátelským pobřežím byl Flt Lt Mike Lewis v L7380/EM-W napaden Bf 110 z 4./NJG 1, který pilotoval Fw Siegfried Ney, jenž zasáhl levý motor a palivovou nádrž. Posádka bombardovala Wilhelmshaven, ale musela nouzově přistát na Fríských ostrovech a byla zajata. Nad Berlínem byl zasažen L7432/EM-Z F/O ‘Kipper’ Herringa a ztratil motor. Herring se pokusil uniknout flaku, ale Manchester stále ztrácel výšku. Posádka vyházela vše nepotřebné, ale námraza způsobila, že letadlo dále klesalo. Posádka s jedním motorem letěla zpět přes Severní moře do Anglie, pětihodinový let, za který Herring obdržel zasloužený DSO. Byl to poslední nálet peruti na Berlín na více než rok. Náletů do Porúří, na Hamburk a Brémy se v dalších následujících měsících zúčastnily 97. i 207. peruť.


L7284 u 207. perutě při operačním debutu Manchesteru, náletu na Brest v únoru 1941

Ale v listopadu přišel slibný Lancaster a výroba Manchesteru byla zastavena po pouhých 209 strojích. V noci 7. 11. bylo všech 400 dostupných letadel Bomber Command vysláno na nálet na Kolín, bylo mezi nimi jen 15 Manchesterů. Nicméně v závěrečných týdnech roku 1941 začala 83. peruť se sídlem ve Scamptonu pod velením Wg Cdr Stuarta „Mary“ Tudora nahrazovat své Hampdeny Avro Manchestery.

61. peruť obnovila provoz Manchesterů v časných ranních hodinách 8.12., kdy velitel eskadry v L7519 vedl pět letadel při útoku na Boulogne. Při letu k cíli dostal L7494 přímý zásah flakem a explodoval, zahynul v něm Sqn Ldr John Riley a jeho posádka. Tucet dalších Manchesterů z 97. a 207. perutě podniklo nálet na Cáchy.

Vzácný nálet za denního světla o 10 dní později vedl Wg Cdr Denys Balsdon v L7490/OF-U s 11 letadly z 97. perutě, úkolem bylo zasáhnout bitevní křižník Gneisenau, který kotvil v Brestu. Stíhačka Bf 109 sestřelila R5795/OF-W, který se zřítil do moře, jen tři muži přežili. Velitel perutě se skoro vrátil do Coningsby, havaroval poblíž letiště a zabil všechny na palubě.

První operací roku 1942 byl nálet na Brest 9. 1. 1942. 97. a 207. peruť dohromady poslaly 11 letadel, tentokrát v noci. Jeden z Manchesterů byl ztracen. 61. peruť byla zpět v akci 10. 1., kdy Sq. Ldr Arthur Paape vedl šest letadel na přístav Cherbourg. Porucha motoru způsobila jednu havárii po cestě. Pouze Paape a Sgt Webster bombardovali cíl. Od této chvíle měla hrát 61. peruť mnohem větší úlohu.

Další noc se letadlo Flt Sgt Erica Nobleho zúčastnilo náletu na Wilhelmshaven, 14. 1. se další dva se připojily k útoku na loděnici Blohm und Voss v Hamburku. Flt Lt Sooby shodil své zápalné pumy navzdory flaku. To se opakovalo o noc později, i když posádka Flt Lt Bearda se zachránila z L7495 na padácích při nedostatku paliva. 61. peruť zaútočila na Brémy v noci ze 17. na 18. 1. Dva Manchestery z 207. perutě se zúčastnily náletu na Hamburk v noci 14.1. Šest letadel poslala 97. peruť 15. 1., což byla poslední operace Manchesterů u perutě před přezbrojením na Lancastery.

V Coningsby se ale o několik dnů později začala na Manchestery přezbrojovat 106. peruť, které velel Wg Cdr Bob Allene, když byl dodán L7390, zatímco v Skellingthorpe se 50. peruť pod vedením Wg Cdr Johna Southwella začal přezbrojovat z Hampdenů. Operace Manchesterů z 83. perutě začaly 28. 1., kdy se čtyři letadla pod vedením Sqn Ldr Johna Rainforda v L7427/OL-N připojila k náletu na Boulogne. A dvojice z 61. perutě zaútočila na Brest.

Obě peruti vystupňovaly své úsilí proti Brestu 31. 1., kdy 61. peruť poslala devět Manchesterů, 83. peruť šest a 207. peruť čtyři. Většina letadel 61. perutě nesla protipancéřové 2000lb (900kg) bomby, i když v L7472 Flt Lt Frasera byla experimentální 4000lb (1800kg) bomba. Většina z 61 posádek provedla nálet. P/O Archie Searby shodil bomby na suchý dok, ale byl zachycen kuželem reflektoru a poškozen flakem a vrátil se bez hydrauliky. Jiní nebyli tak šťastní. F/O John Parsons a několik členů jeho posádky zahynulo v R5787/QR-M, když nouzově přistával v Bretani s poškozením od flaku. Flt Lt Fraser se zřítil těsně u pobřeží, většina z posádky byla zajata. Celá posádka Flt Lt Harryho Page zahynula, když se zřítili do Kanálu, opět po poškození flakem. Za strašlivé noci peruť ztratila 14 padlých a osm zajatých, ačkoliv Sgt Wright se dostal domů.


Manchester Mk.Ia, 83. peruť L7427/OL-NA byl mezi čtyřmi stroji, které se zúčastnily náletu na Boulogne 28. 1. 1942

Dlouho očekávaný výpad Scharnhorstu, Gneisenau a Prinz Eugena z Brestu přišel 12. 2. S těžkým doprovodem se lodě Kriegsmarine pokusily o troufalý návrat do německých přístavů Kanálem. Jako součást masivního útoku RAF bylo nasazení 16 Manchesterů z 61., 83. a 207. perutě, které útočily na lodě ve velmi špatném počasí. Wg Cdr ‚Ginger‘ Weir v L7458 vedl pět Manchesterů vyzbrojených 500lb bombami mezi stíhači nepřítele a protiletadlovou palbou. Jeho letadlo utrpělo poškození, stejně jako L7477/QR-N Sqn Ldr Paapeho, jeho zadní část byla plná zásahů flakem. Všichni se vrátili, ale dosáhli jen málo. Posádka F/O Coopera z 83. perutě shodila první 4000lb bombu při náletu proti Mannheimu 14.2.

Pokračovaly zaminovací operace a 61. peruť ztratila posádku Flt Sgt Petera Webstera, která byla 16. 2. sestřelena u Terschellingu. Deset dní po průniku Kanálem hlásila ponorka německou flotilu, včetně Prinz Eugena, mířící nahoru kolem norského pobřeží. Byl naplánován úder Royal Navy Swordfishů z letadlové lodi HMS Victorious, Bomber Command mělo k podpoře provést diverzní nálety na letiště stíhaček. Mezi bombardéry bylo pět Manchesterů, patřící k 83. peruti ve Scamptonu, které zaútočily na letiště Sola poblíž Stavangeru. Posádky se ve spěchu skládaly z dostupného personálu.

Sqn Ldr John Rainford v L7522/OL-N nesl šest 1000lb bomb a vzlétl ve 3:48 hodin. Dva stroje se brzy vrátily, ale když začalo svítat, byla ještě hodina od cíle. Rainford statečně pokračoval za denního světla, krytý špatným počasím. F/O Mackie se setkal s námrazou a odhodil svoje bomby, zatímco Flt Lt Dave McClure nebyl schopen najít letiště. Rainfordův stroj byl sestřelen u pobřeží Bf 109 jako první z konečných devíti ztracených Manchesterů perutě.

Další velká operace proběhla 3. 3., kdy bylo vysláno 200 bombardérů na automobilovou továrnu Renault v Billancourtu u Paříže, 25 bylo Manchesterů ze všech tří perutí. 61. peruť dala devět strojů. Paape zasáhl několik budov v továrně. O pět nocí později poslala 61. peruť 10 letadel do Essenu, stejně jako 83. peruť, zatímco 207. peruť jich poslala pět. Flak byl popsán jako „děsivý“. Essen byl napaden v následujících nocích, včetně poslední operace Manchesterů 207. perutě. Kolín nad Rýnem byl bombardován 13. 3., zatímco 20.3. zahájila činnost 106. peruť, velitelem byl Wg Cdr Guy Gibson.

Essen byl napaden ještě jednou v noci 25. 3. Po cestě byl sestřelen L7497 z 61. perutě, vítězem byl Bf 110 z 7./NJG 1 Oblt Helmuta Wollersdorfa. Letoun vybuchnul a zabil Sgt Christophera Furbyho a celou jeho posádku. Zbytek letadel 61. perutě bombardoval cíl navzdory těžkému flaku. Manchester P/O Johna Hubbarda byl sestřelen nad Nizozemskem na zpáteční cestě, jako 31. vítězství Oblt Helmuta Lenta z II./NJG 2. Pouze dva členové posádky přežili. Této noci tak ztratila 83. peruť dvě posádky a 106. peruť své první letadlo, když byl L7390, pilotovaný Flt Lt Robertem Dunlop-Mackenzie, sestřelen příslušníkem 6./NJG 2 Oblt. Ludwigem Beckerem.

Středověký hanzovní přístav Lübeck byl cílem ničivého nočního útoku 29. 3. 61. peruť se náletu zúčastnila, ale v té době jí dorazily první Lancastery. Jediný ztracený Manchester byl R5781/OL-R z 83. perutě, zahynul F/O Theo Lumb a posádka. Manchester Ia R5837/OL-R, pilotovaný Sqn Ldr Davidem McClurem, byl jedním ze tří letounů z 83. perutě, která vzlétly ze Scamptonu 6. 4. proti zbrojovce Krupp v Essenu. Nad cílem bylo letadlo zasaženo flakem a McClure byl těžce zraněn. Letadlo se nakrátko vymklo kontrole, ve zmatku vyskočili na padácích Sgt. Hall a Sgt. Hurley a byli zajati. Druhý pilot, Flt Sgt Rayment, získal zpět ovládání poškozeného stroje a s pomocí zbytku posádky bezpečně doletěl zpět do Scamptonu. Rayment obdržel okamžitě DFM.

Několik Manchesterů z 61. perutě se také zúčastnilo této mise, L7470 Flt Sgt Erica Nobleho byl sestřelen Bf 110 z II./NJG 1, který pilotoval Oblt. von Bonin. Škody na R5837 byly brzy opraveny a 8. 4., pilotován P/O M. A. Sproulem, letěl shazovat letáky nad Paříž. Nad Francií byl zasažen flakem a s jedním motorem přistál do Kanálu při pokusu o návrat. Sproule byl vyzvednut po 15 hodinách ve vodě, ale zbytek jeho posádky byl ztracen. Jinde té noci, během náletu na Hamburk, který byl první pro Manchestery 50. perutě, ztratila 83. peruť P/O Jacka Morphetta a jeho posádku, když L7427 letěl poblíž Cloppenburgu.

První Manchester pro 49. peruť Wg Cdr Leonarda Sleea dorazil do Scamptonu 17. 4., načež brzy předali své Hampdeny. V R5770 odstartoval Wg Cdr Guy Gibson 25. 4. ve 22:15 ke svému prvnímu náletu v Manchesteru na Rostock. Podruhé a naposledy letěl k náletu s tímto typem 8. 5. na továrnu Heinkel ve Warnemünde. Divoká střelba flaku mu nezabránila ve shozu šesti 1000lb bomb. První operace Manchesterů ze 49. perutě proběhla 2. 5., byl to shoz letáků na Rennes.

Další jednotka s kanadskými posádkami, 408. peruť v Syerstonu, začala dostávat letoun 18. 5., ačkoliv jich dostala jen 10 a dodávky byly zastaveny o měsíc později. V září začalo přezbrojování na Halifaxy. Po převzetí velení Bomber Command, chtěl Air Marhal Sir Arthur Harris předvést své schopnosti a v noci 30. 5. zahájil operaci Millennium, první nálet tisícovky bombardérů. Tato síla zahrnovala 45 Manchesterů: dva z 44. perutě, 15 ze 49. perutě, stejný počet od 50. perutě, čtyři z 61. perutě, tři z 83. perutě, pět ze 106. perutě a jeden stroj z 408. perutě. Ztráty byly lehčí než obvykle, ale Manchestery utrpěly těžce, byly ztraceny čtyři: P/O John Carter v L7429 a P/O Philip Floyd v L7290, oba ze 49. perutě, ze 106. perutě Sgt J. B. Wilkie, který nouzově přistál s L7456/ZN-K na letišti Lohausen poblíž Düsseldorfu a P/O Leslie Manser z 50. perutě v L7301/ZN-T.

Velmi krátce používala Manchestery 408. peruť, jejíž první let provedl v L7401/EQ-A Sqn Ldr Lyall Price. Není překvapením, že ho musel přerušit kvůli problémům s hydraulikou. Bomber Command zahájilo druhý nálet „tisícovky bombardérů“ následující noci, tentokrát s cílem Essen. Síla zahrnovala 32 Manchesterů a pouze jeden, R5794 z 49. perutě, byl ztracen, když ho sestřelila noční stíhačka poblíž Antverp. Bylo nasazeno šest strojů z 61. perutě, z toho polovina se vrátila předčasně. Nálet byl posledním pro Manchestery z 83. perutě, zatímco velitel 408. perutě Sqn Ldr Price prodělal toto bombardování úspěšně.

Počet Manchesterů se stále snižoval. Dva z 49. perutě a jeden z 50. perutě byly ztraceny při útoku na Emden dne 6. 6., 20. 6. byla při náletu na stejný cíl ztracena posádka Sgt. Johna O'Briena v L7387. O pět nocí později prodělaly Manchestery svoji labutí píseň v poslední náletu „tisícovky bombardérů“, cílem byl přístav Brémy. Tucet letadel z 50. perutě, po dvou z 49., 61. a 106. perutě a jediný stroj od 44. perutě. Většina těchto jednotek byla nyní z velké části vybavena Lancastery. L7289 z 50. perutě byl zasažen flakem poblíž cíle a Sgt John Roy a jeho celá posádka byla zabita.

Byl to poslední ze 78 Manchesterů ztracených v akci, 45 dalších bylo zničeno během nehod. Při 193 nasazeních u Bomber Command shodily 1826 tun bomb a neznámý počet min. Po zavedení Lancasterů do provozu byly přežívající Manchestery nadále používány jako výcvikové u několika perutí do léta 1942. I přes nespolehlivé motory byl tento typ dobrý jako přechod k Lancasteru. V říjnu se tato letadla stala částí nových Heavy Conversion Unit, které byly vytvořeny ve Wigsley (1654. HCU), Lindholme (1656.), Swinderby (1660.), Waddington a Winthorpe (1661.). Poslední Manchestery byly staženy v říjnu 1943, poslední let proběhl pravděpodobně 13. 10., kdy Flt Lt W. G. Gardiner letěl s L7307 ze Swinderby do Syerstonu, aby se stroj stal zde statickou tréninkovou pomůckou u No 5 Lancaster Finishing School.


Fotografován v březnu 1942, Manchester L7427/OL-Q z 83. perutě. Byl sestřelen brzy po náletu na loděnice Blohm und Voss v Hamburku, přežil jen jeden člen posádky

Zdroj: přeloženo z časopisu Aeroplane September 2022

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔23.10.2022 📕3.904