„Pro člověka s fantazií je mapa oknem do dobrodružství.“
Francis Chichester

Obsah

Úvodem

Hlučínsko

Linie opevnění

O opevnění

Rady pro průzkumníky

Legenda
Oblast Dolní Benešov
Oblast Dolní Benešov – Darkovičky
Oblast Darkovičky
Oblast Šilheřovice-Antošovice

Historická data

Úvodem

Hlučínsko je oblast západní části Slezska, zasahující do oblasti České republiky a od nepaměti je územím, o které se vedly spory. Slezské války, období po první světové válce, Mnichovská dohoda nebo konec druhé světové války – Hlučínsko bylo vždy zdrojem konfliktu.

Není se tedy čemu divit, že se zde v období První republiky rozhodla vláda v rámci staveb opevnění Československa postavit obrannou linii. Vzhledem k poloze a historickým zkušenostem však tato linie byla až v jihovýchodní části oblasti – tam, kde už nebylo vysoké procento německého obyvatelstva.

Tato publikace má za úkol tyto objekty podrobně zmapovat a jednoduše je prezentovat.

Hlučínsko

Hlučínsko je oblast severně od Ostravy, která historicky patřila k Rakousko-Uhersku, než ji Marie Terezie prohrála ve Slezských válkách (1740 až 1763). Od té doby bylo Hlučínsko součástí Německa, než se v roce 1920, dva roky po skončení první světové války, připojilo k Československu. Zůstala zde však významná německá menšina, která v samotném roce připojení byla větší než počet Čechoslováků.

V rámci Mnichovské dohody v roce 1938 byla oblast připojena k Německu a československé obyvatelstvo bylo odsunuto. Předpokládá se, že kdyby došlo k plánovanému hlasování o připojení se k Německu místo přímého připojení, došlo by k němu dobrovolně.

Jedná se o oblast s vysokým výskytem věřících se znatelným německým vlivem na dialekt, kulturu a tradice.

Náměstí v Hlučíně

Tato mapa zobrazuje Hlučínsko podle návrhu profesora A. D. Vaška, který tuto oblast definoval mimoděk, když zobrazoval část Ratibořského Slezska připadající podle Versaillské smlouvy Československu.

Linie opevnění

Na Hlučínsku je celkem 29 objektů těžkého Československého opevnění, doplněna pěti budovami lehkého opevnění. Většina z nich je volně přístupná, s výjimkou objektů ve správě Slezského Zemského muzea a soukromých osob.

Některé z objektů jsou ale i v současné době obývány squattery, proto doporučujeme nenavštěvovat tyto objekty o samotě.

Třebaže byla poloha linie dána částečně i rozmístěním německého obyvatelstva v oblasti, je zcela zřejmé, že byla při stavbě zvolena strategická pozice na hřebeni – posuďte sami.

O opevnění

Československé opevnění bylo v letech 1935-38 vybudováno jako odpověď na zvolení Adolfa Hitlera německým kancléřem. Bylo pro obranu tehdejšího území mnohem výhodnější než vybudování početnější armády, protože zde nebyl dostatek mužů. Jejím cílem bylo zadržet nepřátelský útok do doby, než dorazí spojenci na pomoc.

Celá obranná linie měří více než 330 km a byla by obsazena 45 tisíci muži – jejím vzorem byla Maginotova linie ve Francii. Nikdy však nebyla dokončena a plně zprovozněna – ovšem již v roce 1938, během odstoupení Sudet byla plně bojeschopná a v případě útoku by dokázala vzdorovat – nikdo by však nedorazil na pomoc.

Opevnění na Hlučínsku jsou objekty těžkého opevnění, doplněny menšími objekty lehkého opevnění a byly vybudovány v první etapě budování obrany (1935-38). Tato hranice byla nejpravděpodobnější k útoku a počítalo se, že zde by Německo zaútočilo nejvíce.

Na této hranici bylo opevnění v roce 1938 dokončeno pouze v této oblasti a v oblasti Králicka, zbytek byl pouze ve výstavbě.

I přes ustoupení Sudet byly ovšem objekty v boji využity, a to zcela ironicky německými jednotkami při obraně území proti spojeneckým armádám v roce 1945.

Těžké opevnění – Velké objekty, tzv Sruby, každý konstruován individuálně, jedná se většinou o objekty s více patry a místnostmi, postavené na míru terénu.

Lehké opevnění – Menší objekty s jednoduchou konstrukcí, vnitřní prostor tvořen jednou místností.

Rady pro průzkumníky

• Nikdy nechoďte sami.
• Vždycky dejte ostatním vědět, kam jdete.
• Vždy nechte jednoho člena venku.
• Pozor! Některé bunkry jsou sice opuštěné, ale jsou obývány squattery. Pokud máte pocit, že je někdo uvnitř, nechoďte za ním.
• Nelezte na bunkry bez jištění.
• Nepoškozujte objekty.
• Opatrně na padající kusy betonu.
• Nespoléhejte na elektroniku, v oblasti leckdy chybí signál.
• Držte se vyznačených cest.
• Vezměte si s sebou dobré boty a vhodné oblečení.

Legenda

Oblast Dolní Benešov

Tato oblast zájmu obsahuje celkem čtyři objekty mezi obcemi Kozmice a Dolní Benešov

Pěchotní srub MO-S 34

Pěchotní srub MO-S 32

Pěchotní srub MO-S 31

Oblast Dolní Benešov – Darkovičky

Druhý sektor je převážně lesnatá oblast mezi obcemi Dolní Benešov a Hlučín – Darkovičky. Celkem se zde nachází devět objektů těžkého opevnění.

Pěchotní srub MO-S 23

Pěchotní srub MO-S 24

Pěchotní srub MO-S 22

Oblast Darkovičky

Třetí sektor náleží k obci Darkovičky a zde se nachází nejznámější z obranných objektů v oblasti – ty náležící Slezskému zemskému muzeu a jiným soukromým muzeím. Celkově zde nalezneme 7 objektů.

Pěchotní srub MO-S 18

Pěchotní srub MO-S 17

Pěchotní srub MO-S 21

Oblast Šilheřovice-Antošovice

V této oblasti se nachází celkem 10 objektů a většina z nich se nachází v oblasti tzv. Černého lesa. Nachází se zde také nejstarší objekt celého Hlučínského opevnění a linie se zde uzavírá tokem řeky Odry.

Pěchotní srub MO-S 7

Pěhotní srub MO-S 15

Pěchotní srub MO-S 13

Historická data

Zde můžeme vidět porovnání dat s historického vojenského měření s daty současnými

Data:
ČÚZK
vlastní
Esri
S-JTSK Krovak EastNorth